Cloud, co je vážně v oblacích. Elon Musk chce AI data centra vystřelit na orbitu

Žádný alkohol, žádné rozšířené zorničky. Jak píše server The European Correspondent, místo alkoholu lidé pijí kávu a snídají cereálie. Jde o Wake Up Club, party, která se koná ve středu ráno. Princip je jednoduchý: probudit se, zatancovat si, nasnídat se a jít do práce nebo do školy.

Podobná scéna se odehrává i tisíce kilometrů daleko. Jak píše CNN, v jihokorejském Soulu vstává devětadvacetiletá Park Jihyun v sobotu v 5.30 ráno, aby šla pařit. Místo večerního oufitu si obléká legíny a tenisky a na party běží. Po pěti mílích dorazí na místo připravená tančit.

V Amsterdamu přitahuje Wake Up Club zhruba 300 lidí měsíčně. Akce trvá od šesti do devíti ráno a vstup stojí 21 eur včetně snídaně. Projekt vznikl v Utrechtu v roce 2019 a do Amsterdamu dorazil v roce 2025.

Podobný koncept slaví úspěch i v Soulu. Coffee Rave, pořádaný Seoul Morning Coffee Clubem od května, se stal virálním fenoménem. Lidé přicházejí od sedmi ráno, kupují si kávu, nejčastěji ledové americano nebo matchu a od osmi tančí na set DJ.

Oba případy jsou součástí širšího trendu označovaného jako soft clubbing. Střízlivá denní forma zábavy.

„Morning raves“ nebo „coffee raves“ se objevily ve městech jako Mnichov, Kolín, Vídeň nebo Barcelona. Formát je podobný: ráno, hudba, tanec a alkohol jsou vedlejší nebo zcela chybí. Dalším fenoménem jsou „bakery raves“, kdy DJs hrají v pekárnách a hosté dostávají croissanty a kávu. Koncept vznikl v Paříži a rychle se rozšířil do Bruselu, Lisabonu, Varšavy, Antverp, Atén nebo Bělehradu.

Podobné akce se konají i v posilovnách, zmrzlinárnách nebo muzeích. Existují také „sauna rave“, „šachové rave“ nebo běžecké kluby doprovázené DJem.

Soft clubbing ale vyvolává i debatu o tom, zda se tím nemění samotná podstata klubové kultury. „Party už není výjimečný moment. Stává se součástí produktivního režimu, podobně jako jóga nebo pilates,“ říká francouzký výzkumník Arnaud Idelon, který se tématu věnuje. Podle něj si soft clubbing často půjčuje estetiku rave kultury, ale ztrácí její podstatu.

Mezi popravenými byl i devatenáctiletý Saleh Mohammadi, člen íránského národního wrestlingového týmu, uvedly zdroje pro CBS. Podle BBC se popravy uskutečnily ve čtvrtek v severní provincii Qom poté, co íránský Nejvyšší soud potvrdil uložené tresty smrti.

Podle agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy (IRGC), byli Saleh Mohammadi, Mehdi Ghasemi a Saeed Davoudi uznáni vinnými ze zabití dvou policistů při samostatných útocích v Qomu. Kromě toho byli odsouzeni za trestný čin „moharebeh“ - vedení války proti Bohu. Právě toto obvinění íránské úřady často používají k ukládání trestu smrti protestujícím a odpůrcům režimu.

Lidskoprávní organizace ale uvádějí, že se muži přiznali po mučení a byli popraveni bez spravedlivého procesu.

Protivládní protesty, které začaly v prosinci a vyvrcholily v lednu, se podle dostupných informací rozšířily do 180 měst a obcí ve všech 31 provinciích.

Vyvolal je především kolaps íránské měny a prudký růst životních nákladů. Demonstrace se však rychle proměnily v požadavky na politické změny a staly se jednou z nejvážnějších výzev pro íránský režim od islámské revoluce v roce 1979.

Podle americké organizace Human Rights Activists News Agency bylo během lednového potlačení protestů zabito nejméně 7 000 lidí, včetně 6 488 demonstrantů a 236 dětí.

Americký prezident Donald Trump v lednu varoval, že pokud budou protestující popraveni, Spojené státy podniknou „rázná opatření“. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi tehdy uvedl, že žádné popravy plánovány nejsou.

Jak píše agentura AP, na letišti v Athénách se po příletu odehrávaly emotivní scény. Psi po otevření přepravek radostně pobíhali po hale, zatímco jejich majitelé si po týdnech nejistoty oddychli.

„Naši mazlíčci nejsou zavazadla, jsou součástí našich rodin,“ uvedl zvláštní tajemník řeckého ministerstva vnitra pro ochranu společenských zvířat Nikos Chrysakis pro server Euronews. Podle něj úřady koordinovaly návrat několik dní, aby zajistily bezpečný převoz lidí i zvířat.

Pro mnohé cestující bylo nepředstavitelné odletět bez svých mazlíčků. „Pro mě je moje kočka moje rodina. Neexistuje šance, že bych ji nechala někde samotnou,“ řekla Danai Koukoulomati, která se vracela se svým kocourem.

Najít let, který by přepravoval zvířata, ale podle ní nebylo možné. „Je velmi, velmi obtížné odletět ze země se svými mazlíčky,“ popsala. Během bombardování byl podle ní její kocour překvapivě klidný. „Schoval se do koupelny a to bylo všechno. Já tak klidná nebyla,“ dodala.

Podobnou zkušenost měla i Alexandra Papayanis, která žije v Dubaji. Do Athén přiletěla se svým psem Sirtaki a zároveň pomohla s převozem dalšího psa pro kamaráda. „Naši mazlíčci jsou součástí rodiny. V těchto těžkých podmínkách řešíme hlavně to, jak je dostat zpátky domů,“ uvedla. Návrat do Řecka označila za „naprosto fantastický“.

Izraelský a americký útok na Írán vedl k opakovanému uzavírání vzdušného prostoru a rušení tisíců letů v klíčových uzlech, jako jsou Dubaj nebo Katar. Statisíce cestujících tak zůstaly uvězněny mimo své domovy, a pro ty se zvířaty byl návrat ještě složitější.

Francisco, přezdívaný „knihy hltající dinosaurus“, se během dlouhého pobytu s nohou v sádře ponořil do knih tak intenzivně, že dokázal přečíst až deset knih denně. „Protože nemám mobilní telefon, jediné, co jsem mohl dělat, bylo číst,“ cituje chlapce server Telecinco.

Zprvu si nevybíral náročné publikace, ale příběhy, které ho bavily – třeba série s myším reportérem Geronimo Stiltonem. Později si otevřel i klasiky jako Oliver Twist od Charlese Dickense nebo detektivní příběhy Hercula Poirota, informuje server Euronews.

Jeho nadšení brzy přesáhlo hranice jeho pokoje. Díky komunikativní povaze a lásce ke čtení si vytvořil velkou komunitu na sociálních sítích, kde sdílí, co čte a proč ho to baví.

Navštěvuje také školy a mluví s dětmi a teenagery o tom, proč se vyplatí vzít knihu do ruky. „Aby lidé začali číst, potřebují správnou inspiraci. Jsou tací, kteří si přečtou knihu, která pro ně není vhodná, a nakonec na ni úplně zapomenou,“ tvrdí Francisco.

Jeho příběh rezonuje i širšími statistikami. Ve Španělsku i Portugalsku totiž většina mladých čte alespoň jednu knihu ročně, a to i přes obecný dojem, že digitální svět knihy vytlačuje. Francisco ukazuje, že čtení může být dobrodružství, zábava i únik. A taky že s trochou inspirace si i dnešní teenagery může literatura získat. Podle nejnovějších údajů španělského Ministerstva kultury je téměř 77 procent mladých lidí ve věku 14 až 24 let aktivními čtenáři, což z nich činí nejvášnivější čtenáře ve Španělsku.

Sociální sítě dlouhodobě propojují americkou a čínskou kulturu. Před možným zákazem TikToku, který mohl nastat po začátku Trumpova druhého mandátu v roce 2025, začali američtí uživatelé hledat alternativu – tou se stala čínská aplikace Xiaohongshu, známá jako RedNote. Do poloviny ledna se platforma stala nejstahovanější v americkém Apple Store. Někteří lidé ji používali jen jako náhradu TikToku, jiní ji používali, aby provokovali americkou vládu, píše New York Times.

Trend „Becoming Chinese“ či „Chinamaxxing“ navazuje na související internetový fenomén, který v posledních měsících nabral na oblibě: lidé tvrdí, že se nacházejí „ve velmi čínském období svého života“. Tato fráze kolovala jako vtip mezi čínskými Američany i mezi internetovými uživateli jiné než čínské národnosti. Jedná se o napodobování stereotypních či tradičních čínských zvyků, jako je pití teplé vody, nošení pantoflů nebo květinových bund po vzoru „čínské tetičky“.

Tento vtip se stal natolik běžným, že výraz „Chinamaxxing“ se začal používat i v souvislosti s těmi nejobyčejnějšími činnostmi – americký influencer Hasan Piker jej před časem použil ve svém příspěvku z Šanghaje, na němž kombinuje ponožky s pantofli.

Několik čínsko-amerických influencerů s radostí přijalo roli kulturních prostředníků. Za úspěchem virálního šíření stojí například Sherry Zhu, jejíž videa s označením #BecomingChinese získala miliony zhlédnutí a inspirovala stovky dalších příspěvků, píše server NBC News.

Reakce na tento fenomén jsou různorodé. Někteří trend považují za pozitivní způsob, jak se seznámit s jinými kulturami, jiní upozorňují, že je to jen povrchní móda a nemusí reflektovat skutečné kulturní zkušenosti. Někteří lidé čínsko-amerického původu také vyjádřili zklamání a skepsi nad náhlou popularitou čínské kultury. Připomněli, že v minulosti byli kvůli svým kulturním zvykům terčem šikany nebo čelili obvinění z šíření covidu-19.

Jak píše server People, opatření bylo součástí širšího návrhu týkajícího se státního ministerstva zdravotnictví. Navrhovaná úprava měla také od července zakázat manželství mezi lidmi se společnými prarodiči, s neteří nebo synovcem, strýcem nebo tetou i bratrem nebo sestrou. Neobsahovala žádné zmínky o párech stejného pohlaví.

Republikánský poslanec Dean Black, který návrh prosazoval, uvedl, že se k tématu chce vrátit v blízké budoucnosti, informoval web The Hill. Podle něj už v současnosti neexistují historické důvody pro to, aby byly sňatky mezi prvními bratranci a sestřenicemi povoleny.

„Byla doba, kdy se, pokud vím, sňatky mezi prvními bratranci a sestřenicemi povolovaly, protože hustota obyvatelstva nebyla nijak velká a v dobách, kdy byla Florida ještě divočinou, bylo těžké najít si partnera,“ řekl Black pro Action News Jax v Jacksonville.

Florida patří mezi šestnáct amerických států, kde jsou tyto sňatky povolené bez omezení, zatímco jinde ve Spojených státech jsou buď zakázané, nebo regulované. Ve všech státech USA platí zákaz sňatků mezi nejbližšími příbuznými, jako jsou sourozenci nebo rodiče a děti.

Ačkoliv pachatel nepoužil přímo chatbota Grok nebo sociální síť X, podle vyšetřovatelů se spoléhal na jinou aplikaci, která je poháněna právě algoritmy společnosti xAI. Žaloba podle stanice NPR popisuje vzniklý obsah jako „děsivě realistický“ a upozorňuje na to, že oběti budou mít svou podobu navždy spojenou s materiály zobrazujícími jejich vlastní zneužívání.

Podle spisu měl pachatel k jedné z obětí „blízký a přátelský vztah“. K vytvoření falešných snímků a videí použil fotografie, které mu dívka sama poslala, ale také snímky, které dohledal ve školní ročence a na sociálních sítích. Jeden z vytvořených materiálů zachycoval studentku, jak se svléká do úplné nahoty.

Právní zástupkyně poškozených Vanessa Baehr-Jones uvedla, že cílem žaloby je změnit způsob, jakým technologické firmy rozhodují o nakládání s explicitním obsahem. „Chceme dosáhnout toho, aby se jim už takové obchodní rozhodování nevyplatilo,“ dodala.

Žalobci obviňují xAI z toho, že licencuje svou technologii tvůrcům aplikací mimo Spojené státy, čímž se pokouší „outsourcovat“ odpovědnost za nebezpečné nástroje. Zatímco konkurenční giganti jako Google nebo OpenAI do svých výstupů vkládají digitální vodoznaky, které potvrzují původ obrazu vytvořeného umělou inteligencí, xAI podobný standard dosud nezavedla.

Případ z Tennessee není pro Muskovu firmu jediným. Na začátku letošního roku podala na společnost žalobu také influencerka Ashley St. Clair, jejíž falešné nahé snímky z doby dospívání se šířily na síti X.

Soud nyní bude rozhodovat o náhradě škody za citovou újmu a další škody způsobené šířením materiálů. Společnost xAI na žádost o komentář nereagovala. Jak připomíná agentura Reuters, poté, co se v lednu zvedla vlna odporu proti sexuálně explicitnímu obsahu generovanému tímto chatbotem, společnost xAI uvedla, že zablokovala všem uživatelům možnost upravovat snímky „reálných osob v odhalujícím oblečení“. Podle vyjádření firmy byl také zakázán samotný vývoj takových obrázků v „jurisdikcích, kde je to v rozporu se zákonem“.

Spolupráce si všímá například magazín Elle. Odstartuje v září letošního roku a je v módním průmyslu vnímána jako jedna z nejsledovanějších událostí od roku 2004, kdy Karl Lagerfeld navrhl kolekci pro H&M. Pětašedesátiletý Galliano, který se stejně jako značka Zara narodil ve Španělsku, má podle oficiálního vyjádření „redefinovat archivy značky a vdechnout jim novou sezónní podobu“.

V praxi to znamená, že designér dostane přístup k padesátileté historii modelů Zary, které bude dekonstruovat a přetvářet do moderních podob. Galliano je podobným přístupem proslulý – v minulosti takto radikálně modernizoval tradici značky Dior nebo experimentoval s materiály u Maison Margiela.

Současný návrat na výsluní přichází po dlouhé cestě za nápravou pověsti. Jak tehdy psala BBC, v roce 2011 byl Galliano na vrcholu slávy, když ho pařížský soud uznal vinným z veřejných antisemitských a rasistických urážek.

K incidentům došlo v pařížské čtvrti Marais v baru La Perle. Podle obžaloby Galliano tehdy hrubě urážel návštěvníky kvůli jejich židovskému a jihoasijskému původu. Na veřejnost se navíc dostalo amatérské video, na kterém opilý návrhář prohlašuje, že „miluje Hitlera“. Pařížský soud uznal Galliana vinným z veřejných urážek na základě původu, náboženského vyznání, rasy nebo etnika. Návrhář tehdy vyvázl s podmíněnou pokutou v celkové výši 6 000 eur, což bylo výrazně méně než maximální možná sazba. Soudci se přiklonili k názoru, že designér v té době potřeboval spíše léčbu než vězení. Nejcitelnějším trestem se tak stal okamžitý vyhazov z módního domu Dior.

Následně podstoupil léčbu v rehabilitačním centru a postupně se začal do světa módy vracet. V roce 2023 o něm natočil dokument židovsko-skotský režisér Kevin Macdonald, který mapoval jeho snahu o nápravu. Aktuální partnerství se Zarou je podle odborníků definitivním potvrzením toho, že módní průmysl Gallianovi „odpustil“.

Zara prozatím odmítla sdělit bližší detaily o cenách či rozsahu kolekce. Uvedla pouze, že další podrobnosti budou zveřejněny v průběhu léta.

Rozsáhlé pátrání agentury Reuters z minulého týdne ukazuje na muže jménem Robin Gunningham. O něm jako o možném Banksym spekuloval britský bulvár už v roce 2008. Nyní se však objevily konkrétnější dokumenty.

Banksy se proslavil v 90. letech a na začátku nového milénia svými politicky laděnými a ironickými muraly, jako jsou „Dívka s balonkem“ nebo „Vrhač květin“, jak připomíná list New York Times. Jeho díla se často objevovala přes noc na veřejných budovách. V posledních desetiletích se z pouličního umění stal fenomenální byznys a jeho práce se v aukcích prodávají za miliony dolarů.

Zásadním důkazem v šetření Reuters je policejní protokol a soudní spis související se zatčením v New Yorku v roce 2000. Tehdy byl Gunningham zadržen za výtržnictví, když se pokoušel přemalovat reklamní plochu na střeše budovy v Hudson Street. Podle dokumentů se Gunningham k činu přiznal a podepsal prohlášení vlastním jménem. Jako svou adresu tehdy uvedl hotel Carlton Arms, historické útočiště umělců, o kterém je známo, že ho Banksy navštěvoval.

Další indicie vedou na Ukrajinu. Podle Reuters si Banksy po odhalení v britském tisku legálně změnil jméno na „David Jones“. Osoba s tímto jménem a stejným datem narození jako Gunningham cestovala na Ukrajinu v říjnu a listopadu 2022. Právě v té době se v zemi poničené válkou objevila série nových Banksyho děl. Termín cesty se navíc shodoval s pohybem Roberta Del Naja, zakladatele kapely Massive Attack a Banksyho blízkého spolupracovníka.

Gunningham se narodil v roce 1973 v Bristolu. Navštěvoval prestižní školu Bristol Cathedral School, kde hrál ragby a věnoval se divadlu. Už v roce 2024 objevily irské noviny jeho ilustrace a komiksy ve školním časopise, které vykazovaly stylistickou podobnost s pozdější Banksyho tvorbou.