Com Truise: Sex, lži a videokazety
Známý hudební publicista Simon Reynolds ve své poslední knize Retromania popisuje současný stav popkultury jako zacyklenost – stav, kdy jsme ve svém uměleckém směřování a vymezování se doslova závislí na své vlastní nedávné minulosti.
Reynolds odlišuje „retro“ od jiných druhů nostalgie, když říká, že jde o teskné ohlížení se za dobou, která ve skutečnosti ještě neuplynula. „Vintage“ láskou k 16bitovým protovideohrám a béčkovým filmům na VHSkách „trpí“ valná většina současné nezávislé hudební scény s odbytištěm na trendy blozích a někdy tak bývá těžké rozlišovat parodičnost od upřímného obdivu. První zdání leckdy klame – a producent Com Truise přes své prvoplánové jméno z kaskády oživovatelů osmdesátkového zvuku v lecčems vyčnívá.
Původní profesí je newjerseyský Seth Haley grafický designér – a jeho retrománie tak kromě hudby nachází uplatnění i v Atari vizáži obalů desek, které si sám tvoří. Třeba právě pod pseudonymem Com Truise, který je z řady jeho muzikálních alter eg nejplodnější. Po skoro půlhodinovém EP Cyanide Sisters, které vyšlo zdarma ke stažení pod hlavičkou českého labelu AMDiscs, se syntezátorového mavericka ujalo vydavatelství Ghostly International. Po reedici zmíněné desky zde nedávno vyšel Truisův prozatímní opus magnum – album Galactic Melt.
Robotický zvuk desky plný odosobněných syntetických mustrů, cvrlikajících videoherních podkladů a na první poslech primitivně znějících diskobeatů popisuje sám Haley jako „slow-motion funk“. Inspirace sonickým krasohledem skotských ruralistů Boards of Canada je zřejmá – na druhou stranu prosívá Com Truise svůj sci-fi soundtrack skrz mnohem svižnější rytmické síto. Přes poměrně agresivní a temně kosmický zvuk má jeho deska stále onen emoční náboj a vřelost doby, kdy stroje ještě byly spíše lidmi, ne naopak. S názvy skladeb jako VHS Sex, Cathode Girls či Ether Drift se zde ke slovu dostává podobná braková estetika, se kterou stvořilo svůj debut Channel Pressure duo Ford&Lopatin. Stejně jako u téhle dvojky bych v případě Coma Truise rozhodně nevolil slova jako „levná nápodoba“ či „laciné retro“.
Podobně jako Ford&Lopatin totiž Com Truise tvoří retro hudbu jen zdánlivě – sice se uchyluje k domněle archaickým zvukům a fetišizující úctě k video éře, ale ne bez producentského nadhledu ze současnosti. Obléká své hudbě retro kabátek, vevnitř ovšem s etiketou hlásající rok 2011. Když se vrátím k Reynoldsovým úvahám zmiňovaným na začátku – hudba Coma Truise je zacyklená a točí se mezi minulostí, která zatím neskončila, a přítomností, která ještě nezačala. Možná nevědomky, možná s jasnou vizí cestování v čase tvoří Com Truise osmdesátkovou hudbu, která v 80. letech ještě neexistovala. A ač to zní trochu paradoxně, je tak svým přístupem současnější, než by se po letmém seznámení mohlo zdát.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
