Comanechi: Flusanec do tváře Valentýna
Po téměř čtyřech letech čekání na druhé album londýnského dua Comanechi se fanoušci dočkali – s nepochybnou ironií přesně na pochybný únorový svátek zamilovaných vyšla u britského labelu Tigertrap Records novinka You Owe Me Nothing But Love.
V pauze mezi debutem a očekávaným druhým albem se z londýnského dua Comanechi stalo trio. Bývalá členka The Big Pink, Sperm Javelin nebo PRE Akiko Matsuura přenechala bicí soupravu teprve devatenáctiletému Charlie Heatonovi, sama se nadále soustředí jen na kvílení do mikrofonu a občas vypomůže s kytarou nebo basou Simonu Petrovitchovi. Debutové LP Crime of Love mezitím (spíš řízením osudu) dosáhlo kultovního postavení nesehnatelné desky – všechny zbývající kopie totiž padly za oběť požáru skladiště během londýnských nepokojů v roce 2011.
Hudební server Quietus s výstižnou nadsázkou napsal, že Comanechi jsou Godzilla a posluchači jejich Tokio. Autor příměru přitom jistě nechtěl přirovnat kapelu k chlapíkovi v gumovém ještěřím kostýmu, který mátožně dupe po hořících krabicích od bot s namalovanými okny a v prackách drtí modely vrtulníků. Stejně jako legendární filmová nestvůra jsou Comanechi (samozřejmě kromě domovské Británie) populární hlavně v Japonsku, což vzhledem k původu zpěvačky není nic překvapivého. Trio ale hlavně disponuje impozantním drajvem a jedovatým zvukem kytar, který při patřičné hlasitosti skutečně nebere zajatce.
Zdánlivě nekomplikovaný model chytlavě agresivních riffů, které si půjčují něco (z)dravého z punku i něco pokleslého ze stadiónového rocku, nakažlivě jednoduché rytmické figury a uječený vokální projev hyperaktivní Akiko přibližují Comanechi třeba záoceánské dvojce Sleigh Bells nebo rané tvorbě britsko-amerických The Kills (až na to, že Alison Mosshart nezpívá jako j-popová primadona na speedu). Londýňané ale perfektně vyvažují originální hitový potenciál skrytý pod masivním zkreslením a chytré postmoderní narážky na řadu starších inspirací.
Největší půvab Comanechi ovšem spočívá v tom, co by se dalo vyjádřit slovem chucpe, tedy jakási samozřejmá, až záviděníhodná drzost – kdysi jedna ze základních esencí rokenrolu. Na You Owe Me Nothing But Love nenajdete ani náznak omluvného tónu. Je to na tebe moc nahlas? Nebo ti snad vadí cheese metal? Nedáváš provokativní texty o incestu a ukazování vagíny na veřejnosti? Tak běž domů na čaj a sušenky!
Britští hudební kritici jsou známí tím, jak si patrioticky hýčkají svá domácí zlatíčka, obzvlášť když se vynoří někdo s odkazem na punkové dědictví hrdého Albionu. V případě jejich evidentní slabosti pro noise-popové sabotéry Comanechi se s nimi ale nedá než souhlasit.
Comanechi: You Owe Me Nothing But Love (Tigertrap Records, 2013)
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
