Comeback Cibo Matto nevzývá duchy devadesátek
Skupinu Cibo Matto si bude většina hudebních fanoušků pamatovat hlavně díky klipovému palindromu Sugar Water režiséra Michela Gondryho z roku 1996. Dvojice Japonek žijících v New Yorku patřila v polovině 90. let k partičce kolem labelu Grand Royal, patřícího Beastie Boys, a vydala dvě desky výstředního eklektického popu. Když to vypadalo, že si jich svět konečně všimne, rozpadly se. Miho Hatori v nulté dekádě spolupracovala s Gorillaz, Handsome Boy Modeling School nebo Johnem Zornem, Yuka Honda natáčela s Yoshimi P-Wee z Boredoms a také se stala členkou Plastic Ono Band. V roce 2011 se Cibo Matto znovu daly dohromady a comeback aktuálně dovršuje třetí studiové album Hotel Valentine.
Na albech Viva! La Woman a Stereo Type A míchaly Cibo Matto bláznivé surreální písně, které často držely pohromadě hlavně díky kouzlu jejich roztomilé bezprostřednosti. Nová deska samozřejmě částečně navazuje na devadesátky, vychází na značce patřící Seanu Lennonovi (dalšímu parťákovi Beastie Boys z té doby) a klip ke skladbě MFN je celkem ujetá vizuální koláž ve stylu MTV postmoderny. A pořád se technicky pohybují v rámci žánru shibuya-kei, který v 90. letech převedl do hudby eklektickou módní vlnu z tokijské čtvrti Šibuja. V jejich podkladech se tak znovu potkává bossa-nova, hiphopové beaty a indie rock.
Jenže Cibo Matto jsou teď starší a rozvážnější, a když se přežene hlučná první polovina desky, dojde i na pomalé a zádumčivé písně, které by od nich nejspíše nikdo nečekal. Hotel Valentine je koncepční album o duchovi, který žije v hotelu z názvu desky. Komunikuje s hosty, naslouchá jejich životním příběhům, ale nakonec zjistí, že zde vlastně není příliš vítán. Melancholická druhá polovina desky odráží toto prozření a hudbu japonsko-americké dvojice posouvá do zcela nové dimenze. Příběh procházející deskou se dá navíc „číst“ i v metarovině jako komentář Cibo Matto k jejich vlastnímu comebacku – nejsou Miha a Yuka nakonec samy jen duchové minulosti, kteří už nikoho nezajímají?
V éře často nesmyslných comebacků je Hotel Valentine jedním z těch povedenějších. Jednak připomíná světu jednu z kapel, na které by byla škoda zapomenout, a dává smysl i umělecky. Místo křečovitého návratu v čase natočily Cibo Matto album, které updatuje jejich zvuk, což se mnoha vracejícím kapelám nepodaří. Něco z kouzla pestrobarevných koláží tvořených metodou pokus-omyl je samozřejmě na nové desce ztraceno, Hotel Valentine ale naštěstí místo toho servíruje i jiné hudební slasti.
Hodnocení: 75 %
Cibo Matto – Hotel Valentine (Chimera Music, 2014)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
