Další dějství Brázdovy Lidské komedie
Svérázný šibalský humor, fantaskní představy a životní zkušenosti, motiv astronauta jako vyslance na oběžné dráze tvorby – to jsou průsečíky celoživotním dílem Pavla Brázdy. Nové obrazy a grafiky v Galerii 5. patro odkrývají další zákoutí cyklu Lidská komedie.
„Umění o lidech a pro lidi“ (hominismus), manifestačně znějící prohlášení dnes pětaosmdesátiletý výtvarník artikuloval na počátku 40. let minulého století. Právě to je rozcestníkem pro jakýkoli další popis jeho díla, aktuální výstava pláten dokončených v letošním roce není výjimkou.
Výchozím bodem Brázdových děl je kresba. Úvodní skicy hlav, figur nebo jiných objektů na svůj věk překvapivě plodný autor transformuje do konečných tvarů. Taková počáteční pozice je výhodná pro další a vzhledem k malbám netradiční postup zpracování za použití digitální techniky, kterou Brázda dociluje syté a ostré barevnosti a rovněž časové úspory. Rukodělnost však stále tvoří základ uspořádání spontánních námětů, které spojuje výtvarná jednoduchost a na první pohled jasná srozumitelnost. Dokáže tak zaujmout širokou obec diváků, na své si ovšem rozhodně přijde i ten, kdo v jeho díle hledá další a hlubší významové roviny. Tato vrstevnatost je navíc vždy propojena s názvy Brázdových obrazů, které určují konečné téma jednotlivých maleb a celý významový kontext doplňují.
Lidé a jejich vztahy, prožitky a do metafor zabalená psychická rozpoložení rozehrávají barevný rej figur a předmětů na Brázdových plátnech.Výtvarníkova citlivá ruka mistrně pracuje s barvami, které umocňují účinek, jako třeba v případě modro-žlutého obrazu Nad prvotním vejcem. Záblesky ponurosti spíše otevírají možnosti hloubání, z většiny je ale nahrazuje jemný vtip a ironie, ostatně i autorova snová inspirace častěji pracuje s komickým než děsivým materiálem. A tak život v podobě plavé a obnažené krásky uniká smrti (Život uniká smrti), ženské tělo se až surrealisticky mění v tělo houslí v krajině (Žena housle v krajině), potápěč tráví šťastné chvíle s nahou dívkou ve vaně (Šťastné chvíle malého potapěče). Kromě erotických motivů vsazených do neobvyklého kontextu – Kosmosex, Kojící raketa – Pavel Brázda sem tam přihodí příběhové kolážím či komiksům podobné seriály. Úsměvně neobratné robotické figurky, jejichž prototypem je oplechovaný astronaut, pak střídají reálné postavy ve vztahu – Oddaná, Osahávaný, Znalec žen a jiné.
Čiperná nátura osmdesátiletého malíře z jeho pláten přímo sálá a je jasné, že má postavy na svých plátnech rád. Vtip se snoubí s nadhledem a hravostí v postřezích drobných lidských gest a úkonů. Pestrou barevností pak konečný efekt završuje a prolíná jej s rychle tepající konzumní civilizací. Podezření, že by mohl výsledek působit ploše či naivně v tomto případě neplatí, číst můžeme z obou stran mince, nejen z té pozitivní. Prostory Galerie 5. patro přesto z většiny zaplňuje optimismus, jednou rozchechtaný a provokativní, podruhé spojený s hořkosladkým vystřízlivěním. A zvláště v tomto čase je radost nechat se jím nakazit.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
