Daniel Higgs má dar umělecké vize

Daniel Higgs je básník, mystik, kazatel, chcete-li, krystalický bluesman. S jeho vizí se nedá polemizovat. Buď zcela mine cíl, anebo ho naopak zasáhne silou zjevení. Sám v úvodní skladbě Hoofprints on the Ceiling of Your Mind na chvíli vystoupí z role, aby nám řekl: jsem jako podomní prodejce někdo vám zaklepe na dveře a vykládá vám, proč si chcete koupit to, co má v kufru každopádně přeskočíme ten grif a já odhalím produkt můžete se podívat můžete ho prozkoumat, jak se vám ráčí prozkoumejte tuhle píseň, jestli dostojí vašim požadavkům na kvalitu písní protože já vím, že vaše standardy jsou vysoké

Daniel Higgs ve studiu RW

Daniel Higgs ve studiu RW

Say God je dvojalbová kolekce osmi vesměs rozmáchlých skladeb, ve kterých Higgs o Bohu zpívá, vypráví, káže i blouzní za minimalistického doprovodu banja, harmonia nebo jiných nespecifikovatelných kláves. Šamansky hypnotické kolovrátky živých a hmatatelných nástrojů někdy záměrně násilně narušují abstraktní plochy jemných elektronických dronů - evidentně nesoucích vesmírný rukopis trochu nepravděpodobného Davida Siteka u šavlí. Na většině skoro hodinu a půl dlouhé dvojdesky jsou ale Higgsův jedinečný projev a uhrančivá strohost jeho písní ponechány ve své nejčistší, syrové podobě. Závěrečná Christ Among Us je záznamem živého vystoupení pro menší publikum s šoupáním nohou a obracením listů s textem.

Jak už zaznělo, takovouhle výpověď je pro mě prakticky nemožné nějak kritizovat. Higgs má dar umělecké vize, před jejíž intenzitou upřímně smekám. Stejná inzenzita je na druhou stranu ale i důvod, proč mi na jeden zátah vždycky bohatě stačí polovina Say God.