Digitální zvuk mezi kontinenty
Přesně před pětadvaceti lety proběhl poprvé v historii digitální přenos zvuku mezi kontinenty. Světový primát si v roce 1985 připsal Československý rozhlas, který odvysílal přímý přenos veřejného koncertu z pražského Rudolfina do Tokia. Poněkud pozapomenuté prvenství, na němž mají hlavní zásluhu tehdejší rozhlasoví technici, si připomeneme s Robertem Candrou.
24. listopadu 1985, 12:14. Poněkud netypický čas na koncert vážné hudby. Důvod byl ale nasnadě: poledne v Československu znamenalo večer na druhé straně glóbu - v Tokiu. Tam se poprvé na světě digitálně přenášel zvuk mezi kontinenty, navíc v reálném čase.
Podle vzpomínek tehdejšího ředitele techniky Československého rozhlasu Jaroslava Junka ale přenosu pochopitelně předcházela nervy testující příprava. Technici nejprve vyzkoušeli digitální přenos zvuku po televizních trasách do Bratislavy. Zjistili, že to je možné, ovšem narazili na problém, že pracovníci na kontrolních bodech přenosové trasy považovali podivný „proužkovaný" signál za poruchu a zasahovali do něj. I to byla jedna z důležitých drobností, které bylo třeba před samotným transkontinentálním vysíláním vyřešit.
Českoslovenští rozhlasáci nebyli prvními, které japonská stanice s tímto unikátním projektem oslovila. Spolupráci odmítla třeba slavná BBC. Několik dní po úspěšném přenosu pak následovaly další, ze Západního Berlína a amerického Bostonu.
Před pětadvaceti lety šlo hlavně o technologický experiment, ale tehdejší redaktor Československého rozhlasu se nemohl zástupce FM Tokyo v Praze nezeptat, jak se líbili Smetana, Dvořák a Suk zakódovaní do jedniček a nul japonskému publiku.
Jeho reakci a ukázky z koncertu si poslechněte sami.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.