Don Jon a Carrie: Ztratit se v Julianne Moore
Postavit vedle sebe drama o šikanované středoškolačce, pro kterou je první menstruace děsivým mystériem, a komedii o mládenci, který se naopak v různých variantách vylučovaných tělesných tekutin vyžívá, se může jevit jako poněkud perverzní krok.
Filmy Don Jon a Carrie však nespojuje jen stejné datum české distribuční premiéry, ale především nezaměnitelná hubená tvář herečky Julianne Moore. Rodačka ze Severní Karolíny oslaví zanedlouho 53. narozeniny a stále si může dovolit ztvárnit tak odlišné postavy, jakými jsou bigotní náboženská fanatička v Carrie či volnomyšlenkářská svůdná vdova v Don Jonovi. V obou rolích je přitom naprosto přesvědčivá, ať už jako starozákonní přízrak číhá na svou dospívající dceru před domem, nebo v autě post coitum pokuřuje jointa s o generaci mladším Josephem Gordonem-Levittem.
Pokud bych měl k Julianne Moore přiřadit jakýsi zobecňující typ, byla by to pro mě emancipovaná, podivínská žena, jejíž sex appeal nevychází ani tak z předpisové krásy, jako spíš ze směsice „hipísácké“ a intelektuální extravagance. Napjaté lavírování mezi modelovou labilní „house wife“, novodobou paní Dallowayovou, a šíblou vaginální umělkyní Maude Lebowskou, která v sobě hrdě nese zastydlé poselství sexuální revoluce, z bledé a fotogenické tváře Julianne vyzařuje dodnes.
Nebrání se ani jiným krajnostem. V nové verzi Carrie ohrožuje novorozeně nůžkami, mrzačí se jehlami, tyranizuje dospívající děvče a zpívá lepkavé křesťanské šlágry. V umělém, přestylizovaném a povrchním světě nové adaptace fenomenální knihy Stephena Kinga je cosi jako pevný bod. Svou vyhrocenou postavu má pevně pod kontrolou a ovládá ji přesně i ve chvílích, kdy režisérka Kimberly Peirce přestřeluje do béčkového hororu pro teenagery. Pokud na nové Carrie stojí něco za vidění, jsou to právě znepokojující přechody z něhy do krutého fanatismu, které asketická pihatá tvář Julianne Moore tak přirozeně obsáhne pouhou změnou pohledu.
Joseph Gordon-Levitt si ji naproti tomu ve svém debutu Don Jon vybral jako katalyzátor příběhu o mládenci, kterému sice nedělá problém dostat pod duchnu dobře vytvarované krásky z baru, ale po souloži si stejně odejde do vedlejší místnosti ulevit manuálně, protože flexibilním holkám z porna se nic nevyrovná. Zdánlivě provokativní téma Don Jona ve skutečnosti maskuje celkem tradiční a modelovou zápletku o záletníkovi, který prozře a pozná pravou hodnotu ženy. V trochu prvoplánově lechtivém, banálním, ale veskrze vtipném snímku tak na Julianne Moore připadne poněkud staromilská replika, že sex znamená se tomu druhému otevřít a ztratit se v něm.
Na světě je nicméně už jen málo hereček, z jejichž úst zní podobná čítanková moudra tak sugestivně jako z úzkých a světácky se usmívajících rtů rusovlásky Julianne Moore.
Don Jon
Joseph Gordon Levitt, USA, 2013, 90 minut
Hodnocení: 60 %
Carrie
Kimerly Pierce, USA, 2013, 100 minut.
Hodnocení: 40 %
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
