Dubajská firma chce odtáhnout antarktické ledovce do Perského zálivu

Součástí domu byla pekárna, kterou archeologové objevili loni. V ní našli slova vyrytá do kamene, která vyzývala voliče, aby hlasovali pro muže jménem Aulus Rustius Verus. To mohlo být známkou kupování hlasů. Napsal to loni list The Telegraph, podle kterého si politik chtěl výměnou za chleba koupit hlasy spolubčanů.

Výzkumníci v rozestavěném domě také našli materiály jako cihly, vápno nebo omítku. V několika místnostech objevili i nářadí, včetně nástrojů na přípravu malty.

Podle vědců nález ukazuje, že dělníci používali při stavbě budov horké vápno. Zedníci ho dělali tak, že smíchali vápno se sopečným popelem a vodou. Vápno pak bylo při stavbě díky chemické reakci horké, a rychleji vysychalo, což zkracovalo dobu výstavby. Na omítku se místo toho používalo vápno hašené.

Staveniště bylo aktivní až do erupce Vesuvu. Láva začala téct skoro přes 2000 lety asi kolem oběda. To trvalo až do následujícího dne. Za posledních 250 let našli archeologové více než 1 300 obětí.

Vrak parníku Milwaukee, který se potopil po srážce s jiným plavidlem v roce 1886, byl nalezen asi 100 metrů pod hladinou. Podle novinové zprávy z 9. července 1868 nabrala loď Milwaukee kurz do Muskegonu v Michiganu, aby vyzvedla náklad dřeva. V ten moment podobná loď C. Hickox opouštěla Muskegon s nákladem dřeva a táhla plně naloženou bárku.

Jezero bylo toho dne sice klidné, ve vzduchu se ale vznášel kouř z lesních požárů hořících ve Wisconsinu. Lodě se nakonec dostaly do kolizního kurzu. Ani jeden z kapitánů nepřikázal zpomalit, protože se podle staré novinové zprávy „valila hustá mlha, která je oba oslepila“. Loď Hickox tak narazil do boku Milwaukee.

Téměř dvě hodiny po srážce klesla loď Milwaukee na dno Michiganského jezera. Všichni na lodi se naštěstí podle dobového tisku bezpečně dostali na palubu Hickoxu.

Právě výstřižky starých zpráv a studium vodních proudů pomohly najít plavidlo pod hladinou. Loď Milwaukee byla nalezena na dně jezera obrácená na severovýchod, tedy stejným směrem, kterým před 137 lety plula.

DW připomíná, že zákaz přichází v době, kdy zákonodárci ve Spojených státech schválili návrh zákona, který by mohl vést k zákazu čínské videoplatformy TikTok v USA.

Nový floridský zákon ale neurčuje přesně, jak by měly platformy ověřovat věk uživatelů. Většina sítí totiž sice vyžaduje, aby uživatelé byli starší 13 let, často ale nevymáhají dodržování těchto pravidel.

Zákon se také nezaměřuje na žádnou konkrétní společnost. Jeho cílem je omezit přístup k platformám, které používají takzvané návykové funkce, jako jsou „lajky“, oznámení, automaticky přehrávaná videa a „nekonečné scrollování“.

DW připomíná, že ve Spojených státech rostou obavy z vlivu sociálních médií na vývoj dětí a dospívajících. Zastánci zákazu tvrdí, že dává rodičům v této záležitosti větší prostor k dohledu. Jiní oponují, že vláda by se do těchto záležitostí neměla vůbec plést.

Server Politico si všímá, že se zákon týká také obsahu pro dospělé. Požaduje totiž, aby webové stránky, které zveřejňují materiál „škodlivý pro nezletilé“, přijaly opatření k ověření věku a zabránily tak přístupu osobám mladším 18 let.

Podobné zákony už zavedly jiné americké státy. Například Pornhub podle serveru USA TODAY v reakci na to úplně zakázal přístup na své stránky v Texasu, Utahu, Arkansasu, Virginii, Montaně a Severní Karolíně. Společnost uvedla, že neměla na výběr, protože chtěla snížit riziko vysokých pokut a sankcí.

DW připomíná, že zákon vyvolal u některých lidí obavy z omezování svobody projevu. Jeden z hlasitých kritiků floridské legislativy, společnost NetChoice spojená s firmami jako je Meta, TikTok a X tvrdí, že zákon je možné napadnout soudně. Skupina, která už v minulosti zažalovala jiné americké státy, tvrdí, že na Floridě vzniká „občanský průkaz pro internet“ a ukládá omezení všem Floriďanům bez ohledu na věk.

Nejrychlejší servírkou se stala Pauline Van Wymeerschová. Ta dvoukilometrový okruh uběhla za 14 minut a 12 sekund. S prací servírky začala v 16 letech, nyní je jí 34 let a říká, že si nedokáže představit jiný život.

„Miluji to stejně, jako to nenávidím. Mám to v kůži. Nemůžu to opustit. Je to těžké. Je to vyčerpávající. Je to náročné. Je to 12 hodin denně. Nejsou to žádné víkendy. Žádné Vánoce,“ řekla vítězka běhu.

Nejhbitější číšník v Paříži je Samy Lamrous, který pracuje v kavárně a restauraci Le Petit Pont naproti katedrále Notre Dame. Lamrous vyhrál závod mužů v čase 13:30.

Oba získali medaile, a po dvou vstupenkách na slavnostní zahájení olympijských her společně s noclehem v jednom z pařížských hotelů.

Závod číšníků se ve francouzské metropoli konal poprvé v roce 1914. Úřady ho nedávno zrušily a letos se uskutečnil znovu po 13 letech. Jeho vzkříšení je součástí snahy Paříže předvést se na prvních letních olympijských hrách po 100 letech co nejlépe.

Asi 4 z 10 sportovkyň uvedly, že si vydělají okolo 10 tisíc liber ročně, tedy v přepočtu asi 300 tisíc korun. Podle BBC je průměrná mzda ve Spojeném království víc jak trojnásobek. Atletky si navíc často kvůli času tréninkům nemohou najít další práci.

Sportovkyně v průzkumu uvádějí, že v současné ekonomické situaci je těžké získat sponzory a že jejich mužští kolegové získávají více darů, přestože jejich úspěchy jsou stejné. Další atletka pro BBC uvedla, že na začátku své kariéry měla problém získat sponzory, protože neměla správnou postavu pro "modeling v bikinách".

Více než třetina respondentek uvedla, že se stala obětí trollingu na sociálních sítích, a čtvrtina respondentů byla na sociálních sítích terčem sexuálního obtěžování.

Problém je také mateřství. Více než třetina respondentek uvedla, že necítí podporu ze strany svého klubu nebo sportovního správního orgánu, aby mohli mít dítě a pokračovat v závodění. Jedna sportovkyně podle BBC uvedla, že cítí, že je téma mateřství v ženském sportu tabu. Jiná měla obavu, že by její kariéra mohla být zpochybněna, kdyby toto téma nadnesla.

Pokud jde o mediální pokrytí, tři čtvrtiny respondentek si myslí, že média nedělají pro propagaci ženského sportu dostatek. Na druhou stranu si více než devět z deseti britských sportovkyň myslí, že se mediální pokrytí ženského sportu za posledních pět let zlepšilo.

BBC respondentky požádalo o vyplnění anonymního dotazníku. Ten byl zaslaný 615 sportovkyním z 28 sportů - přišlo 143 odpovědí.

Aby mohly velké společnosti tyto produkty v Evropě prodávat, budou muset v budoucnosti předložit důkazy, že pocházejí z půdy, kde nebyly od roku 2020 kácené lesy.

Nařízení ale ovlivňuje trh s kávou už teď. Připravuje se na ně například Vietnam, který si podle AP nemůže dovolit přijít o evropské zákazníky. Evropa totiž tvoří asi 40 % vietnamského vývozu kávy. Tamní úřady už na to provincie pěstující kávu připravují a zavádí národní plán, který zahrnuje databázi míst, kde se plodiny pěstují, a mechanismy umožňující dohledat informace, které Evropská unie potřebuje.

Problém bude mít nejspíš Peru, kde je shromažďování dat o stovkách tisíc drobných zemědělců obtížné, vzhledem k fungování institucí v zemi a ke skutečnosti, že většina zemědělců nemá vlastnické právo k půdě, na níž plodiny pěstuje.

Etiopie, kde káva podle zprávy amerického ministerstva zemědělství tvoří asi třetinu celkových příjmů z vývozu, reaguje pomalu. Národní plán, který představila v únoru 2024, neřeší zásadní otázku, jak shromáždit potřebné údaje od milionů drobných farmářů a poskytnout tyto informace odběratelům. Tamní zemědělci uvádí, že počet objednávek kvůli pochybnostem o schopnosti země dodržovat nové evropské nařízení klesá už teď. Někteří obchodníci uvažují o přechodu na jiné trhy, například na Blízký východ nebo do Číny.

Lépe je na tom podle AP Brazílie, největší světový producent kávy. Zrnka v jihoamerické zemi rostou na plantážích, které jsou daleko od lesů, a země má poměrně dobře organizovaný dodavatelský řetězec. V Brazílii je také méně drobných zemědělců a přibližně třetina její plochy pro pěstování kávy už má nějaký druh certifikace udržitelnosti.

Odlesňování je po fosilních palivech druhým největším zdrojem emisí uhlíku. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody z roku 2021 se Evropa v roce 2017 umístila na druhém místě za Čínou v množství odlesnění způsobeného dovozem.

Arnaldo je sicilský důchodce. Pracoval jako vinařský poradce, ale v posledních letech si se svým sociálním důchodem už nemohl dovolit zaplatit byt. Proto se nejprve obrátil na sociální služby svého města a poté se rozhodl vyhledat azyl na letišti v Bologni. V létě spal venku, „aby neobtěžoval“, v mrazu se pak ale musel ubytovat uvnitř odbavovací haly. Tady ho překvapilo nečekaně vřelé přijetí, jak informoval web Euronews.

Zaměstnanci letiště Marconi, sedmého největšího v Itálii, se pro Arnolda stali jakousi novou rodinou. Dali mu spací pytel, hostesky a stevardi mu během dne nabízeli kávu a jídlo a v trafice měl k dispozici čerstvé noviny. Příběh místy připomíná film Terminál s hlavním hrdinou v podání Toma Hankse. Ten ale na letišti uvízl z byrokratických důvodů.

S Arnoldem nakonec všechno dobře dopadlo. Po devíti měsících jeho pobytu na letišti se do věci vložil boloňský magistrát. Zatímco se mu snaží najít trvalý domov, bydlí sicilský důchodce v hotelu. Luca Rizzo Nervo, boloňský radní pro sociální péči, vzniklou situaci vysvětluje tak, že se Arnaldo do Boloně přestěhoval, ale nekontaktoval místní sociální služby.

Když se o jeho případu dozvěděly, hned mu poskytly podporu. Radní také uvedl, že ho mrzí, že se o případu dozvěděl až z médií. „Chtěl bych srdečně poděkovat těm, kteří spontánně nabídli svou solidaritu, ale je důležité, aby se podobné případy neprodleně hlásily příslušným institucím k odbornému posouzení. A rychle se hledalo řešení,“ popsal Nervo.

Podle výzkumu, který vedl Stein Emil Vollset z Institutu pro měření a hodnocení zdraví na Washingtonské univerzitě v Seattlu, bude trend klesání porodnosti vést k rozdělení na „baby boom“ a „baby bust“ po celém světě. Přičemž „boom“ bude v zemích s nízkými příjmy, které jsou náchylné k hospodářské a politické nestabilitě.

Studie předpovídá, že už do poloviny tohoto století bude mít 76 procent států světa míru plodnosti nižší než je úroveň reprodukce obyvatelstva. Tento počet by se do roku 2100 měl týkat už 198 zemí – tedy 97 procent všech států. Vědci také předpovídají, že více než tři čtvrtiny dětí se do konce století narodí v zemích s nízkými příjmy. Více než polovina těchto narození se očekává v subsaharské Africe. Země s nejomezenějšími zdroji tak budou čelit výzvám, jak uživit nejrychleji rostoucí populaci na planetě. Navíc jde o státy ekonomicky a politicky nestabilní, která jsou zároveň vystavené následkům klimatických změn.

Očekávaný dramatický pokles celosvětové porodnosti v průběhu tohoto století má podle odborníků "potenciální klady i zápory". Nízká porodnost by mohla mít "výhody související s životním prostředím, potravinovou bezpečností, zdravím, změnou klimatu a biodiverzitou," uvedli. Nicméně bude mít negativní vliv na zdravotní péči, důchody, sociální zabezpečení, pracovní sílu a geopolitiku.

Ke snižování porodnosti v zemích s vysokými příjmy přispívá zejména vyšší dosažené vzdělání žen, lepší možnosti zaměstnání nebo dostupnost antikoncepce. Svou roli hrají i ekonomické faktory, jako jsou náklady na výchovu dětí a společenské změny v oblasti pracovní síly.

Studie také upozorňuje na trend v evropských zemích jako Srbsko nebo Bosna, kde na konci století bude na jednu ženu připadat méně než jedno narozené dítě. To může vést k budoucím demografickým problémům.

„Největší díky bych chtěl vyjádřit celému týmu v Massachusettské všeobecné nemocnici”, řekl doktor Leo Riella, který má v nemocnici na starosti transplantace ledvin. Operace trvala víc než 4 hodiny. Vědci museli na praseti ještě před zákrokem udělat několik genetických úprav metodou CRISPR, aby byla ledvina zvířete kompatibilní s lidským organismem.

Rick Slayman podstoupil v Massachusettské všeobecné nemocnici před šesti lety nejprve transplantaci lidské ledviny. Sedm let předtím přežíval jen díky dialýze, protože jeho vlastní ledviny nefungovaly správně. O pět let později ale transplantace selhala a v květnu 2023 musel pacient opět začít s dialýzou. Ta už byla komplikovanější, protože měl muž poškozené cévy z předchozích zákroků. To vyžadovalo návštěvu nemocnice každé dva týdny kvůli odstraňování sraženin a chirurgickým revizím. To pacientovi výrazně zhoršovalo kvalitu života a podle lékařů nebyly jeho vyhlídky dobré.

Rick Slayman uvedl, že zvážil všechna pro a proti, než se pro transplantaci prasečí ledviny rozhodl. "Je to nejen způsob, jak pomoci sobě, ale také cesta, jak poskytnout naději tisícům lidí, kteří transplantaci nutně potřebují pro přežití,“ prohlásil.

Dárců lidských orgánů je stále chronický nedostatek a zvířecí dárci by to mohli pomoci vyřešit. Používání prasečích ledvin k transplantacím by podle lékařů mohlo zachránit statisíce pacientů. Varují ale, že takové zákroky nemusí být stoprocentně bezpečné, protože není možné eliminovat a dokonce ani identifikovat všechny zvířecí viry.