Editors na cestě plné bláta

11. červenec 2013

Dříve řízní postpunkeři Editors se vydali na cestu za zlatým Grálem. Zažili sice na cestě mnoho dobrodružství, vysněnou trofej, která je hřála na suverénních prvních dvou albech, zatím ale nenašli. Album The Weight of Your Love je dokladem jejich hledání se všemi klady i zápory.

Už dlouho jsem nechodil kolem recenzované desky tak dlouho jako okolo nové kolekce Editors nazvané The Weight of Your Love. V mnoha momentech je totiž sympatická, má ale i své temné stránky, které nelze jen tak přejít se zavřenýma očima. Nedivím se, že hodnocení čtvrté řadovky se mezi hudebními žurnalisty tak rozchází. Možností, jak ji pojmout, je totiž celá řada.

Možnost A) Odpad!Editors byli namakanou partou. Proti jejich prvním dvěma deskám, které pevně uchopily postpunkový odkaz a dokázaly ho snad nejzajímavěji ze všech přenést do nového tisíciletí, nelze říct ani popel. Jakmile se ale kapela rozhodla z dobře zajetých kolejí vystoupit ven, začalo vše jít do kopru. Zatímco z předchozí desky plné elektronických experimentů byla poslouchatelná necelá polovina písniček, zde zachraňuje postpunkovou čest úvodní klipovka The Weight. A to je opravdu málo. Není divu, že kytarista Chris Urbanowicz od Editors utekl.

Možnost B) Experimentovat ano, ale s rozmyslem.Každá kapela má právo na vývoj. Stejně tak Editors, kterým po dvou deskách začal být postpunkový krunýř příliš těsný. Změny by ale neměly jít proti duchu kapely, to znamená vytvářet z dříve sebevědomých muzikantů karikatury sebe sama. Z tohoto úhlu pohledu je snaha muzikantů nalézat nové horizonty sympatická. Pětice je na novince úspěšná tak půl na půl. Některé kroky do neznáma nové desce vysloveně svědčí, i když původní fanoušky příliš nepotěší. Zatímco valivá Sugar nebo smyčci ve refrénu podpořená Formaldehyde ukazuje, že i prostší rocková pozice se dá unést se ctí, stadiónový singl A Ton Of Love jde přesně proti melancholickému podtónu, kterého by se rozhodně neměli Tom Smith a spol. zbavovat. Balady tvoří polovinu stopáže The Weight of Your Love a to je i při kvalitě některých z nich příliš. Změny ano, tu a tam se ale šláplo vedle.

Editors – The Weight of Your Love |foto: Play It Again Sam

Možnost C) Co je živé, není bez pohybu.Opakovat zaběhlé pořádky je možná hra na jistotu, se kterou je většina posluchačů spokojená, z umělců se ale stávají pouze luštitelé, kteří vyplňují staré křížovky novými písmeny. Z toho důvodu je třeba snahu Editors přivítat, i když se tu tam vše nedaří na 100 %. To je ale úděl všech, kteří objevují nové horizonty. Vzrušení z čerstvých hudebních nálad, aranží a postupů tyto připomínky odsunuje na vedlejší kolej. A že deska je ve výsledku poměrně pomalá? Proč ne? Vždyť předchozí desky také obsahovaly vždy nejméně dva momenty k vydechnutí.

A co si o nové desce myslím já sám? Cením si snahy kapely stále postupovat kupředu. Na druhou stranu nemohu zavírat oči především před bezkrevným středem desky přeplněným průměrnými pomalými písničkami. Editors natočili album, na kterém představili posluchačům svou novou tvář. Kvintet má tedy rozhodně na čem do budoucna stavět. Na rozdíl od prvních dvou alb se ale prozatím zařadili do šedivého průměru kapel, které nenadchnou ani neurazí.