Edvard Munch znal špatné stránky lidstva

Když mu bylo 46 let získal dokonce státní vyznamenání za kulturní přínos pro Norsko. Zpočátku ale jeho tvorba nijak nadšeně přijímána nebyla a kritici mu vytýkali jak výběr motivů, tak formu jejich zpracování. Mladý Munch byl kritikou nařknut, že neumí pořádně kreslit. Ale protože měl talent, dostal státní stipendium a odjel do Paříže, kde se to měl naučit. Zároveň mu vytýkali, že se zabývá zdánlivě nevhodnými motivy. Příkladem je třeba obraz Den poté z roku 1894, který ukazuje napůl svlečenou dívku ležící na posteli, která očividně předchozí večer strávila na nějakém hodně bujarém večírku. „Když tenhle obraz dívky vyspávající alkoholové opojení po party v své době Munch vystavil, tak to bylo pro všechny velice šokující," dodává kurátorka Munchova muzea.

Díky počátečnímu kritickému přijetí svých obrazů si Edvard Munch vytvořil velmi realistický pohled na lidskou povahu. „Velmi dobře viděl, že ti, kteří se k němu otáčeli zády a plivali na něj, když nebyl známý a byl kritizován, byli zároveň těmi, kteří se po prvním úspěchu přišli lísat a pochlebovali mu. Moc dobře znal lidi a jejich dobré i špatné stránky. Byl takovým skeptickým pozorovatelem. K těm lidem, kterým věřil, se ale choval velmi vřele," popisuje Munchovu povahu Petra Pettersen.

Edvard Munch, Výkřik, 1893|foto: The National Gallery, Oslo, Norway

Munch nebyl jen činorodým malířem, velmi dobře uměl svá díla prezentovat a staral se o to, aby byla často vystavována. Mezi lety 1916 - 1944 měl obvykle až sedm výstav ročně a to nejen v Evropě, ale i v USA. Jeho nejznámějším dílem se stal obraz Výkřik, který ale největší slávu získal až po Munchově smrti a jedna z jeho čtyř verzí byla v loňském roce vydražena za 120 milionů dolarů. Byla by ale chyba vnímat Munchovu tvorbu jen prizmatem tohoto úzkostného obrazu. Z některých jeho obrazů místo pesimismu dokonce přímo čiší ryzí radost ze života - dobře to je vidět na četných obrazech koupajících se lidí, které Munch maloval celý život, nebo na obrazech norské krajiny, kterou měl rád. Munch taky maloval výborné portréty. Asi právě díky tomu, že uměl v lidech tak dobře číst, dokázal na obrazech geniálně vystihnout esenci každé osobnosti. Do popkulturních obrazů dnešní postmoderní společnosti se i přesto Munch asi navždy zapíše hlavně jako autor zoufalého Výkřiku.