Flash Gordon approaching! Á-áááááá!

Znovu se potkáme na Riviéře! Už potřetí se sejdeme v zahradách zámku Troja na třídílné koncertní sérii Radia Wave a Galerie hlavního města Prahy (GHMP). Každý z večerů nabídne dva koncerty, uvedení uměleckého díla v zahradách s taneční performací organizace SE.STA a debatu moderátorky Terezy Havlínkové s hostkami a hosty. Termíny konání jsou 28. 7., 11. 8. a 25. 8.

Wave nebude chybět na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde už 9. července proběhne živé natáčení jednoho dílu podcastu o filmech Čelisti. Potkáme se také na festivalu Colours of Ostrava, kde budou mít 17. července v aule Gong živé vystoupení Buchty. Zapojíme se i do Letní podcastové scény v pražském Trojském pivovaru. Živě si můžete přijít poslechnout Casablancu (14. července), Quest (23. července) a v srpnu Chudáčky (6. srpna).

Jako každý rok se uvidíme na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde 27. července vystoupí Čelisti, Hotspot, Impakt, Buchty a Casablanca. Těšit se můžete i na karaoke. 31. července pak navážeme živým natáčením podcastu Bojs na Besedě u Bigbítu v Tasově.

Srpen bude ve znamení festivalů. Čeká nás Impakt na Pop Messe v Brně (6. až 8. srpna). Prague Pride (3. až 9. srpna) nabídne vystoupení KEWU na Yellow stage nebo podcast Pot. A na festival Povaleč (7. až 9. srpna), dorazí podcasty Podhoubí, Bojs a Startér.

Kdo se nechce nebo nemůže potulovat po festivalech a eventech, uslyší všechno na našich vlnách. Naše letní eventy zpracujeme a v rámci jednotlivých pořadů nasadíme k poslechu ve vysílání i v podcastových aplikacích.

Těšit se můžete na letní speciály pořadů Podhoubí i Studovny. Houpačky proberou bezpečné koupání s vodním záchranářem Davidem Smejkalem i to, jak v létě pečovat a chránit citlivou (nejen) dětskou kůži. Letní téma Hotspotu už je na světě. Taky souvisí s kůží, ale trochu jinak – Zabývá se internetovým trendem hot summer body. Je OK mít odhalená ramena, nohy, břicha? Jak pracovat se studem z našich nedokonalých těl? Poslechněte si tady!

Nádech se pověnuje tématu letní deprese a letních románků a pestrý mix doplní Fasády o tom, jak čelit vedru ve městě a o nejlepších městských koupácích. Komu zbyde kapacita, může si ještě poslechnout Chudáčky o cestování, ale to bude už jen pro ty nejotrlejší.

I o prázdninách se na vás těšíme – ať už osobně nebo ve sluchátkách. Pro všechny aktuální informace sledujte náš Facebook a Instagram.

Janusz Szymik, který tvrdí, že byl v osmdesátých letech opakovaně a dlouhodobě znásilňován knězem Janem W., požaduje odškodnění ve výši 20 milionů zlotých, tedy více než 110 milionů korun, od krakovské diecéze, do které farnost v době, kdy se násilí mělo odehrávat, spadala.

Podle serveru Interia nejde v procesu pouze o činy samotné, ale také o nedostatečnou reakci diecéze, která se jimi začala zabývat až v roce 2014. V rámci církevního procesu se pak kněz přiznal k činům, které měly trvat od roku 1984, kdy bylo Szymikovi 12 let, do roku 1989. Knězi byl uložen pětiletý zákaz činnosti a následně byl v roce 2024 zbaven kněžského úřadu.

Server Notes from Poland píše, že Szymik již v roce 2021 úspěšně žaloval diecézi Bielsko-Żywiec, do které farnost v současnosti spadá. Postup církevních hodnostářů tehdy vyvolal kontroverzi, protože požádali o znalecký posudek ohledně Szymikovy sexuální orientace a chtěli, aby soud stanovil, zda oběť měla z intimního vztahu s násilníkem potěšení a prospěch.

Szymikův právník uvedl, že momentálně projednávaná výše odškodného byla vypočítána na základě skutečnosti, že v případech sexuálního zneužívání dětí soudci obvykle přiznávají odškodné ve výši 50 tisíc zlotých (tedy téměř 300 tisíc korun) za každý čin. „Pokusíme se prokázat, že mě otec Jan znásilnil nejméně 400krát,“ dodal k tomu sám Szymik.

Podle serveru Times of India si společnost Dating.com, která výběrové řízení vyhlásila, představuje jako ideálního kandidáta někoho, kdo za sebou má minimálně jeden rozchod po dlouhodobém vztahu, nejméně dva takzvané „skorovztahy“ (anglicky situationship) a větší počet rande. Jde o pozici na částečný úvazek, dotyčný bude pracovat z domova a jeho měsíční plat bude činit 3 000 amerických dolarů, tedy téměř 65 000 korun. Náplní jeho práce bude ukončovat vztahy za uživatele aplikace, kteří se k tomu sami nedokáží přimět – tedy psát rozchodové zprávy a reagovat na odpovědi protějšku.

Podle serveru Vice se jedná o reakci na současný trend tzv. ghostingu – tedy náhlé přerušení veškeré komunikace s partnerem namísto transparentního ukončení vztahu. Až 84 % dospělých uvádí, že některý z jejich vztahů skončil právě tímto způsobem. Terapeutka Jaime Bronstein, která pro stránku Dating.com pracuje, říká, že moderní technologie lidem nepříjemnou situaci rozchodu ulehčily: „Lidé nikdy neměli rádi obtížné rozhovory. Statistiky nám ukazují, že existuje problém s obtížnou komunikací, emocionální odpovědností a zodpovědností za své činy,“ uvedla pro server Vice.

Bronstein také říká, že ačkoli je rozchod bez prostředníka tou nejlepší a nejpoctivější variantou, využití „úředníka pro rozchody“ je stále podstatně lepší varianta konce vztahu, než klasický ghosting. Při ní totiž protistrana nezůstává v nejistotě a má potřebné informace pro to, aby se s koncem vztahu mohla začít vyrovnávat.

Populárně-vědecký magazín Scientific American (SciAm) s odkazem na odborníky upozorňuje, že za odlupováním může stát několik faktorů. Předseda organizace Aquatic Council Tim Auerhahn uvedl, že problém pravděpodobně souvisí se selháním přilnavosti povlaku k podkladu. Jednou z možných příčin je použití peroxidu vodíku, který Správa národních parků nalila do vody poté, co se v jezírku objevily řasy. Podle Auerhahna však zřejmě nejde o jediný důvod.

Důležitou roli mohla sehrát také příprava nádrže před nanesením nátěru. Jednotlivé vrstvy povlaku je navíc nutné aplikovat v přesně stanovených časových intervalech, aby k sobě správně přilnuly a zabránily pronikání vody. Vzhledem ke krátkému, asi pětitýdennímu, období renovace je možné, že materiál nebyl nanesen adekvátně, píše SciAm. Vliv mohla mít i přítomnost těžké techniky a vozidel.

Otázky vyvolává i použitý materiál. Jeho výrobce tvrdí, že přilne „prakticky ke všem podkladům“. Žula, na kterou byl nátěr aplikován, ale mezi nimi uvedena není. Americké úřady ani firma na žádosti o komentář nereagovaly.

Renovace nádrže v centru americké metropole čelila kritice už dříve, jak informovala například stanice CNN. Americký prezident Donald Trump o uplynulém víkendu na své sociální síti Truth Social uvedl, že jezírko poškodili vandalové. Šéf Bílého domu tvrdí, že způsobili přibližně 76 metrů dlouhou trhlinu. Pro svá tvrzení však neposkytl žádné důkazy. Podle Trumpa úřady několik lidí zadržely a nádrž bude možná nutné znovu vypustit kvůli dalším opravám.

Poplatek za jednorázové vízum bude nově stát 15 tisíc jenů, v přepočtu asi 1960 korun. Cena víza pro více vstupů, které cestujícím umožňuje navštívit Japonsko několikrát během stanoveného období, se zvýší z 6 tisíc na 30 tisíc jenů, tedy asi na 3920 korun, informuje server Euronews.

Jde o první zvýšení poplatků od roku 1978. Podle japonského ministra zahraničí Tošimicu Motegi je cílem těchto změn „zohlednit inflaci a výkyvy směnných kurzů“. Tokio nepředpokládá, že by opatření mělo okamžitý dopad na cestovní ruch.

Japonský jen od roku 2021 neustále oslabuje a v současné době je na nejslabší úrovni za posledních čtyřicet let, vysvětluje britská veřejnoprávní BBC. Společně s obnovením cestovního ruchu po koronavirové pandemii to vedlo k prudkému nárůstu turistů v Japonsku. Loni ostrovní stát navštívilo téměř 43 milionů lidí.

Tamní úřady tvrdí, že Japonsko musí své poplatky za víza a povolení k pobytu sjednotit s ostatními zeměmi skupiny G7. Například ve Spojených státech se poplatky za žádosti o nepřistěhovalecká víza pohybují v rozmezí od 185 do 315 dolarů (cca 3900 až 6650Kč). Pro návštěvníky Spojeného království stojí standardní krátkodobé vízum s maximální délkou pobytu šesti měsíců 135 liber (cca 3780Kč), uzavírá BBC.

Nové opatření by nemělo zasáhnout občany České republiky, pakliže do Japonska cestují za účelem turistiky, návštěvy známých nebo příbuzných, obchodního jednání či účasti na kongresech a konferencích. K takovým cestám nepotřebují vízum, pouze platný cestovní pas a letenku ze země. Pobyt však nesmí přesáhnout 90 dnů. Vyplývá to z webu Japonského velvyslanectví v Praze. Podmínky je ale vhodné vždy před cestou zkontrolovat.

„Pochod sjednotil LGBTQ+ lidi, vojáky, veterány, aktivisty za lidská práva, diplomaty, veřejné organizace a spojence z celé Ukrajiny,“ uvedli pořadatelé ve svém prohlášení podle serveru Kyiv Independent. Organizátoři také znovu vyzvali k právnímu uznání párů stejného pohlaví a k širším reformám zaměřeným na přiblížení ukrajinské legislativy evropským standardům. Ukrajinské právo v současnosti neuznává ani manželství osob stejného pohlaví, ani registrované partnerství.

LGBTQ+ komunitu svou účastí podpořila například kanadská velvyslankyně Natalka Cmoc. „Myslím si, že je důležité stát při Ukrajině. Ukrajina usiluje o rovnost, na frontě vede velmi tvrdý boj a mezi bojujícími na frontě jsou i členové LGBTQ+ komunity. Chtějí stejná práva jako všichni ostatní,“ řekla serveru Kyiv Independent.

Akce trvala asi dvě hodiny. Skončila v momentě, kdy Rusko na ukrajinské hlavní město zahájilo dronový útok. Ve stejný den se v Kyjevě uskutečnila i protidemonstrace. Podle polského veřejnoprávního serveru TVP World na protestní pochod dorazili konzervativní aktivisté a krajně pravicové skupiny.

Z průzkumu veřejného mínění Kyjevského mezinárodního institutu sociologie z roku 2024 vyplývá, že by podle více než 70 procent občanů měli mít lidé z komunity LGBTQ+ stejná práva jako ostatní. I přes to ale komunita podle Kyiv Independent stále čelí hrozbám a násilí. Letošní pochod i protest odpůrců se nicméně obešly bez větších incidentů, uvedla policie.

Dawie Groenewald a Tielman Erasmus čelili více než 1700 obviněním, od nelegálního lovu až po vydírání a praní špinavých peněz. Prvního ze zmíněných, který provozoval lovecké safari, policisté označují za strůjce celého podniku, píše server France24.

Policie Jihoafrické republiky v prohlášení na Facebooku uvedla, že Groenewald uzavřel dohodu o přiznání viny. V hlavním bodě obžaloby byl odsouzen k pokutě v přepočtu asi 2,5 milionu korun nebo k čtyřletému trestu odnětí svobody. Dále ještě dostal trest desetiletého vězení s odkladem na pět let. Druhého muže Vrchní soud v Polokwane odsoudil k pokutě v přepočtu necelých 130 tisíc korun nebo k tříletému uvěznění.

Úřady se případem zabývaly od roku 2007. O tři roky později zadržely 11 osob. Mezi nimi byli mimo jiné i veterináři nebo pilot vrtulníku. Patnáctileté trvání případu pak způsobil například spor u ústavního soudu, vysvětluje server The Guardian. Dva z původní skupiny obviněných v průběhu řízení zemřeli, stejně jako desítka ze 185 svědků. Někteří zase emigrovali ze země.

Podle Mezinárodní nadace pro nosorožce (IRF) žije v Jižní Africe přibližně třetina celosvětové populace kriticky ohrožených nosorožců černých. Nachází se tam také více než tři čtvrtiny všech nosorožců tuponosých jižních, jejichž celosvětová populace v roce 2024 poklesla o 10 % na méně než 16 000 jedinců.

Země se potýká s pytláctvím, které je zaměřeno právě na rohy těchto lichokopytníků. Ty se používají v tradiční čínské medicíně, leč nemají pro člověka žádné zdravotní přínosy, podotýká The Guardian.

Server The Guardian píše, že podle justičních dokumentů odsoudil trestní soud v provincii Qom skupinu kromě bičování, také k dvouletému zákazu opuštění země a dvouletému zákazu umělecké činnosti. A to na základě obvinění, která zahrnují porušení veřejné mravnosti prostřednictvím tvorby a zveřejňování „vulgárního a nemorálního obsahu“ na internetu.

Proti rozsudku se ale v zákonné lhůtě lze odvolat, doplňuje BBC Persian, dceřiné médium britského veřejnoprávního vysílatele. Bahar Ghandehariová z organizace Center for Human Rights in Iran uvedla: „Trest 74 ran bičem, který byl uložen Ahmadiové pouze za to, že zpívala a vystupovala bez hidžábu, je dalším připomenutím toho, že se situace v oblasti lidských práv v Íránu nezměnila, a to navzdory válečné propagandistické kampani íránských úřadů zaměřené na zlepšení jejich image.“

Devětadvacetiletá zpěvačka v prosinci 2024 zpívala na online streamovaném koncertu vlasteneckou píseň. Vystoupení se stalo virálním. „Chci zpívat pro lidi, které miluji,“ řekla hudebnice na úvod svého vystoupení. Ahmadivou společně s několika dalšími lidmi následně úřady zadržely, jak tehdy informoval server Euronews.

Agentura AP s odkazem na organizace pro ochranu zvířat píše, že nejméně 40 koček se vrátilo ke svým původním majitelům. Některá ze zachráněných zvířat ale zemřela. A to kvůli drsným podmínkám, ve kterých je úřady nalezly.

Při zásahu policisté objevili 45 klecí s více než čtyřmi stovkami koček a čtyři kontejnery naplněné ledem, v nichž bylo asi 80 mrtvých. Na jiném místě pak našli další kočky. Kilogram masa se prodal asi zas 70 tisíc vietnamských dongů, v přepočtu kolem 55 korun. Policisté zadrželi 9 osob.

„Tato akce byla mrazivou připomínkou obrovského rozsahu obchodu s kočičím masem ve Vietnamu,“ uvedl podle serveru The Guardian v prohlášení Karanvir Kukreja, který vede kampaň proti konzumaci psího a kočičího masa pro mezinárodní neziskovou organizaci Humane World for Animals.

Podezřelí se podle policie přiznali, že v uplynulých třech letech v jižním Vietnamu chytali a sbírali kočky. Vyšetřování ale dále pokračuje. Místní média dodávají, že jde o jeden z největších takových případů v posledních letech.

Konzumace psího a kočičího masa je ve Vietnamu legální. Prodejci musí mít povolení, které potvrzuje původ zvířat. Některá města, jako například Hoi An ve středním Vietnamu, však spolupracují s mezinárodními organizacemi na ochranu zvířat s cílem konzumaci psího a kočičího masa ve městě zastavit, uzavírá AP.