Gorily a sněhulák

Kyberzločinci nově využívají umělou inteligenci k vyhledávání bezpečnostních mezer. Tým společnosti Google zaměřený na analýzu hrozeb poprvé zaznamenal případ, kdy hackeři pomocí AI objevili a zneužili tzv. zero-day zranitelnost. Jde o bezpečnostní chybu, o které vývojář softwaru ještě neví a pro niž zatím neexistuje oprava. Chyba útočníkům umožnila obejít dvoufázové ověřování, informuje server Euronews.

Podle BBC je za nejnebezpečnější AI model považován Mythos společnosti Anthropic. Systém měl třeba odhalit až 1600 zranitelností ve stovkách softwarových programů. Podle Anthropicu je Mythos potenciálně natolik rizikový, že může být zpřístupněn pouze vybraným vládním a bezpečnostním institucím.

Euronews dál uvádí, že k hledání zranitelností využívají AI i státem sponzorovaní hackeři z Číny a Severní Koreje. Google například zaznamenal, že slabá místa v zařízeních od domácích routerů po podnikové sítě prohledávají severokorejské skupiny. Bez využití umělé inteligence by takový rozsah útoků podle americké společnosti nebyl možný.

Hlavní odpovědnost podle předpisů nese nadřízený. Ten musí vztah nahlásit svým velitelům a prokázat, že je dobrovolný a druhá strana v něm není znevýhodněná, uvádí na svých stránkách kanadská vláda. Pokud tak neučiní, hrozí mu sankce i propuštění z armády.

Ke změně podle CBC News přispěla zpráva bývalé soudkyně Nejvyššího soudu Louise Arbour z roku 2022. Právnička v dokumentu upozornila na přetrvávající sexuální násilí, obtěžování a diskriminaci v kanadské armádě.

Jedním z impulzů byl také skandál bývalého nejvyššího vojenského velitele, který tajil vztah s podřízenou. Nové pravidlo přitom vstoupilo v platnost koncem dubna – jen týden předtím, než premiér Mark Carney oznámil, že se Arbour zkraje června stane generální guvernérkou, a tedy i symbolickou vrchní velitelkou ozbrojených sil.

Odborníci nové pravidlo vítají, zároveň upozorňují na komplikace. Podle právničky Geneviève Desmarais, která se specializuje na vyšetřování obtěžování na pracovišti, může být povinné hlášení vztahů přes velitelský řetězec problematické hlavně pro ženy. Ty tvoří přibližně 17 procent kanadské armády.

Ptáci, ježci, veverky i hmyz trpí ve městech nedostatkem vody a vysokými teplotami, které pro ně mohou být v mnoha případech smrtelné. Zvlášť ohrožená jsou mláďata. Tropické teploty letos dorazily nezvykle brzy, navíc v období, kdy ptáci a savci pečují o své potomstvo. Jejich hnízda a úkryty na takové podmínky nejsou připravené, a mláďata je proto předčasně opouštějí.

Pražská zvířecí záchranka i stanice po celé republice v posledních dnech hlásí zvýšený příjem nevzrostlých mláďat. Dutiny domů jsou podle ochránců natolik rozpálené sluncem, že v nich mláďata nemohou zůstat a vypadávají ven.

Pomoc je přitom jednoduchá. Ochránci přírody doporučují umístit ven mělkou misku s vodou a každý den ji vyměňovat. Majitelé zahradních jezírek nebo bazénů by měli zvířatům umožnit bezpečný přístup k vodě, například pomocí plovoucího prkna. Naopak pozor je třeba dávat na sudy, kbelíky nebo konve. I z nich se totiž zvířata snaží v nouzi pít, hrozí jim však utonutí.

Autoři dopisu tvrdí, že prezentace influencerky překračuje „veškeré akceptovatelné etické meze“ a může mít negativní dopad zejména na mladé lidi a dospívající. Podle odborníků se na ně v posledních měsících obrací stále více klientů i členů veřejnosti, kteří vyjadřují obavy z obsahu publikovaného na sociálních sítích.

„Adorovat a normalizovat symptomy těžké duševní nemoci jen proto, že se vizuálně trefují do nezdravých společenských stereotypů, je absurdní a nebezpečné,“ uvádí otevřený dopis. Odborníci zároveň upozorňují na trend takzvaného „nessa efektu“, kdy mladé dívky na sociálních sítích sdílejí videa o hubnutí inspirovaná právě influencerkou.

Nessa Cara v jednom ze svých videí například uvedla, že je podle ní „stokrát lepší“, když ji lidé obviňují z anorexie nebo poruch příjmu potravy, než kdyby jí říkali, že je tlustá. Podobné narážky na vzhled a tělo se podle kritiků objevují i v dalších videích na jejím profilu, kde má přes 64 tisíc sledujících.

Na situaci reagovala také petice, která vznikla po zveřejnění otevřeného dopisu. Její autoři tvrdí, že influenceři s velkým dosahem mají významný vliv na mladé publikum agentura, která je zastupuje, by měla nést odpovědnost za obsah, který zveřejňují. Podle kritiků navíc místo otevřené komunikace dochází ze strany Cary také k ignorování výtek a blokování některých uživatelů na sociálních sítích.

Jak uvedl portál NBC News, čtyřiadvacetiletá Gabriela Gonzalez měla v letech 2020 až 2021 plánovat vraždu Averyho, zpěváka známého hitu Why Don't We. Dvojice spolu má sedmiletou dceru a podle soudních dokumentů byla zapojena do vleklého sporu o péči o dítě.

Vyšetřovatelé tvrdí, že Gonzalez během soudního řízení opakovaně označovala svého bývalého partnera za „nebezpečného“ a „nevhodného“ rodiče. Podle obžaloby měla zároveň hledat způsob, jak Averyho nechat zabít.

Do případu měl být zapojen také její otec Francisco Gonzalez a bývalý partner Kaie Faron Cordrey. Právě Cordrey podle úřadů kontaktoval údajného nájemného vraha a v červnu 2021 si převzal od otce Gabriely zálohu ve výši 10 tisíc dolarů. Peníze měly sloužit k nalezení a zaplacení osoby, která by zpěváka zavraždila.

Federální úřady uvedly, že Cordrey následně požadoval další finance a podrobnosti k plánované vraždě. Podle vyšetřovatelů byl však údajný nájemný zabiják, se kterým se Cordrey setkal, ve skutečnosti tajným policistou. Cordrey na setkání s mužem měl, domluvit platbu a požadovat důkaz o Averyho smrti.

Zpěvák Jack Avery se k celému zjištění vyjádřil na svém instagramovém profilu. „Moje rodina i já jsme roky čelili intenzivnímu veřejnému tlaku, nepravdivým obviněním a hluboce bolestivým útokům na naši pověst i charakter. Po celou dobu jsem se snažil vše řešit v zájmu své dcery a chránit její soukromí. Dnes už nejde jen o mě, ale především o to, aby moje dcera vyrůstala v bezpečném, zdravém a láskyplném prostředí.“

Ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že drogy používané při znásilnění na rande jsou stále častěji prostředkem k páchání závažné trestné činnosti. „Klasifikujeme je jako zbraně. Tím vytváříme základ pro výrazně přísnější trestní stíhání,“ uvádí britský The Guardian.

Navrhovaná úprava počítá s minimálním trestem pěti let vězení. Organizace pomáhající obětem sexuálního násilí však upozorňují, že samotné zpřísnění trestů problém nevyřeší.

Podle Niny Fuchsové, jedné z obětí, vede v Německu k odsouzení pouze přibližně jedno ze sta znásilnění. U případů spojených s drogami je situace ještě složitější, protože látky bývají po několika hodinách v těle prakticky nedetekovatelné.

Drogy podávané bez vědomí oběti jsou často bez barvy i zápachu a účinkují během několika minut. Oběti následně ztrácejí schopnost obrany, mohou upadnout do bezvědomí a často si průběh útoku nepamatují.

Fuchsová zároveň kritizuje nedostatečné školení policie a justice v oblasti sexuálního násilí a práce s traumatizovanými oběťmi. Podle ní je nutné zajistit rychlé odebírání vzorků a lepší informovanost veřejnosti i škol.

„Účinná ochrana před násilím neznamená jen vyšší tresty, ale také větší podporu obětem a lepší vyšetřování,“ uvedla pro německý server DW.

Restrikce Tálibánu, které v Afghánistánu omezují ženám práva, se stále zpřísňují. Režim omezuje přístup ke zdravotní péči, zaměstnání i vzdělávání. Ženy se navíc nemohou volně pohybovat bez mužského doprovodu a musí být kompletně zahalené.

Aktivisté aktuálně varují, že Tálibán přichází s novým zákonem, který podle nich „legalizuje dětské sňatky“. Až 70 % dívek tak může skončit v předčasných nebo nucených manželstvích. Nová pravidla navíc prakticky znemožňují rozvod, píše The Guardian.

Restrikce Tálibánu, které ženám omezují přístup ke zdravotní péči a práci ve zdravotnictví, způsobují nemoci i úmrtí. Podle zprávy OSN by situace mohla dosahovat úrovně femicidy, tedy úmyslného zabíjení žen. Podle dostupných údajů je nyní 80 % afghánských žen vyloučeno z pracovního procesu a vzdělávání. Tálibán však tvrdí, že práva žen respektuje. Upozornil na to letos v březnu také server iROZHLAS.

Zákaz vzdělávání zavedený vládou Tálibánu už měl nevratný dopad na životy nespočtu žen a dívek. Pokud bude pokračovat až do roku 2030, bude podle OSN více než dva miliony dívek zbaveno vzdělání nad rámec základní školy. Afghánistán přitom už nyní patří mezi země s nejnižší mírou gramotnosti žen na světě.

Přestože téměř 90 % dotázaných uvedlo, že mají na pobyt v přírodě z dětství pozitivní vzpomínky, dnes tráví venku výrazně méně času. Třetina respondentů dokonce uvedla, že v dětství pobývala venku více než polovinu svého volného času.

Podle odborníků má pravidelný pobyt v přírodě významný vliv na fyzické i psychické zdraví. Výzkumy ukazují, že může snižovat počet návštěv praktických lékařů až o 28 procent. Ročně by tak mohl britskému zdravotnictví ušetřit přibližně 2 miliardy liber, což je v přepočtu 56, 2 miliardy českých korun.

Na výsledky studie reagují i některá britská města. Například v Bradfordu vznikají nové zelené plochy a komunitní parky. Organizace The Leap zde přeměňuje zanedbané prostory na místa pro odpočinek, setkávání i podporu biodiverzity.

Jedním z projektů je úprava bývalého průmyslového pozemku u silnice, kde vznikl Ekosochařský park. Ten má pomoci zadržovat vodu, snižovat riziko záplav a zároveň nabídnout prostor pro volně žijící živočichy i obyvatele města.

Britská vláda zároveň deklarovala snahu zajistit, aby měl každý obyvatel přístup k zelenému prostoru do 15 minut chůze od domova. V současnosti tento přístup nemá až každá pátá domácnost.

„Pobyt venku v přírodě nám všem nabízí tolik radosti – čerstvý vzduch, sluneční světlo, ptačí zpěv a tolik prokázaných zdravotních benefitů,“ řekl Dom Higgins, vedoucí oddělení zdraví a vzdělávání v organizaci Wildlife Trusts.

Původně šlo o satirický internetový projekt, který vznikl poté, co předseda indického Nejvyššího soudu Surya Kant přirovnal nezaměstnané mladé lidi k švábům. Později uvedl, že neměl v úmyslu kritizovat mladé lidi, ale měl na mysli ty, kteří mají „falešné a podvržené diplomy“ a chovají se „jako paraziti“. Hnutí každopádně rychle nabylo na popularitě a začaly se k němu hrnout miliony mladých Indů, aby zde dali průchod své frustraci. „Nic z toho nebylo záměrné,“ řekl zakladatel CJP Abhijeet Dipke, stratég v oblasti politické komunikace a student Bostonské univerzity v USA.

Strana Cockroach Janta Party nasbírala na Instagramu za méně než týden téměř 15 milionů sledujících, zatímco strana Bharatiya Janata party (BJP) premiéra Naréndry Módího, která se prohlašuje za největší politickou stranu na světě, jich má méně než 9 milionů, připomíná agentura Reuters.

Hnutí CJP se stylizuje jako „hlas líných a nezaměstnaných“ a využívá humor, memy a ironii jako hlavní jazyk politického komentáře. Miliony uživatelů za logo strany přijaly právě švába – hmyz známý svou schopností přežít i v drsných podmínkách – jako ironický symbol vytrvalosti, vysvětluje britský The Guardian. Dipke uvedl, že hnutí CJP není spojeno s žádnou konkrétní politickou organizací. Jeho vzestup však odráží širší trend v celé jižní Asii, kde v posledních letech hraje mládež ústřední roli v protivládních hnutích, včetně povstání na Srí Lance, Bangladéši a nepokojů v Nepálu.

Tlaky jsou obzvlášť silné v Indii, kde mladí lidé tvoří více než čtvrtinu populace, ale mnozí z nich čelí omezeným pracovním příležitostem a přetrvávající nezaměstnanosti. Mnoho mladých voličů je také rozhořčeno nad vládnoucí hinduistickou nacionalistickou stranou Modího kvůli problémům, jako je rostoucí náboženská polarizace, prohlubující se nerovnost a ekonomické tlaky.

Hnutí CJP se již začíná rozšiřovat i mimo internet. Někteří mladí dobrovolníci se třeba objevují na demonstracích v kostýmech švábů. Dipke však varoval před srovnáváním s pouličními protesty vedenými generací Z v sousedním Bangladéši a Nepálu, které vedly k pádu vlád, a odmítl se vyjádřit k tomu, zda existují plány na založení oficiální politické strany generace Z. „Má to potenciál přerůst ve velké politické hnutí, má to potenciál změnit indickou politiku. A ať už uděláme cokoli, budeme se řídit ústavou. Budeme postupovat velmi demokraticky a mírumilovně. Nebude to nic podobného tomu, co jsme viděli v Nepálu nebo v Bangladéši,“ konstatoval.