Gorily nížinné ve volné přírodě

Nejtragičtější nehoda se stala o víkendu u Middlesbrough, kde v protisměru jedoucí Volkswagen Passat čelně narazil do policejního auta. Zemřelo všech sedm lidí v obou autech – dva policisté i pět mladých lidí jedoucích proti předpisům, informuje server CNN.

O necelý týden dřív, 16. srpna, zemřelo v Irsku na dálnici M9 pět teenagerů poté, co jejich BMW jedoucí v protisměru narazilo čelně do Hyundaie, píše server Daily Sabah. Ve druhém autě, které mířilo na rodinnou svatbu na letiště, se vážně zranily čtyři osoby včetně sedmiletého chlapce.

Irský policejní šéf Justin Kelly nehodu na M9 popsal jako hrozivou a dodal, že nejhorší na tom je, že se to podle všeho děje kvůli pozornosti na sociálních sítích. A není sám, kdo v tom vidí souvislost.

„Nebezpečná jízda sama o sobě není nic nového, dřív se ale nedala natočit a poslat milionům lidí najednou,“ vysvětluje pro CNN Mary Aiken, profesorka kyberpsychologie na Capital Technology University. Natáčení podle ní řidiči dává pocit odstupu od skutečného nebezpečí – jízda se pro něj mění v jakousi hru, kde lajky a sledující fungují jako okamžitá odměna.

Britská vláda mezitím vyzvala sociální sítě, aby videa oslavující nebezpečnou jízdu mazaly. TikTok tvrdí, že takový obsah odstraňuje a dění kolem nehod sleduje – jen mezi lednem a březnem letos stáhl přes 99 procent obsahu porušujícího pravidla o násilí a trestné činnosti ještě dřív, než ho někdo stihl nahlásit. Podle irského rozhlasu RTÉ přitom letos v Irsku eviduje 62 případů jízdy v protisměru na dálnicích – o 32 procent víc než za stejné období loni.

Tat třeba finský bezpečnostní expert Mikko Hyppönen roky používal nepodporovaného e-mailového klienta Eudora, protože si všiml, že se na něj hackeři přestali soustředit. Sám tomu říká „security by antiquity“. „Většina útočníků chce vydělat, nemá smysl cílit na systém, který používá pár desítek lidí,“ vysvětluje pro BBC.

Podobně přemýšlí třeba i irský letecký úřad, který kvůli rušení GPS signálu záměrně ponechává v provozu staré pozemní radiomajáky, nebo armády, jež se v terénu spoléhají na papírové mapy a kompasy.

Jenže tahle logika funguje jen u techniky, která je natolik stará a neobvyklá, že se hackerům ani nevyplatí ji řešit. U mobilů je to přesně naopak. Čím víc lidí telefon nemá aktualizovaný, tím víc se hackerům vyplatí na něj zaútočit – a přesně to teď dělá škodlivý program DarkSword, jak upozorňuje portál Time.

Nenápadně se nainstaluje do telefonu a bez vědomí majitele z něj vytahuje data. Cílí na iPhony s iOS 18.4 až 18.7, tedy telefony, které lidé sice nezapomněli v šuplíku jako starou Eudoru, ale zároveň je dlouho neaktualizovali. Ohroženo je odhadem 270 milionů zařízení po celém světě, Apple proto radí aktualizovat na iOS 26.3.

Tématu se věnuje server Euronews, který cituje studii Fotocasa Research z první poloviny roku 2026. Podle ní se do obce s méně než 10 000 obyvateli chce přestěhovat až 13 procent Španělů, kteří teď shánějí bydlení. Nejde přitom o důchodce, ale hlavně o pracující lidi kolem 35 let s příjmem 1 000 až 3 000 eur měsíčně, tedy mezi 24 000 a 72 000 korunami. Ceny nemovitostí ve Španělsku totiž za poslední rok vzrostly o 14,7 procent, nájmy o 10,9 procent, zatímco mzdy lidí pod 35 let reálně stagnují.

Že nejde jen o španělskou zvláštnost, potvrzuje zpráva sítě Youth Wiki, která mapuje dostupnost bydlení pro mladé lidi ve 34 evropských zemích. Podle ní žilo v roce 2024 v přelidněných domácnostech 27 procent mladých Evropanů ve věku 15 až 29 let. U těch, kterým hrozí chudoba, to bylo 42 procent. Zpráva označuje bydlení mladých za „sociální krizi“.

A podobně to je i v Praze. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města zvažuje odchod z metropole v příštích pěti letech až třetina jejích obyvatel, nejčastěji mladší ročníky mířící do satelitů jako jsou Kladno nebo Říčany.

Tématu se věnuje britská BBC. 44letá Viktoria Gordon se v práci specializuje na vyklízení zanesených bytů, ale taky na další extrémní projekty. Od té doby, co začala svojí práci dokumentovat a dávat na internet ji fascinuje, kolik lidí to zajímá. „Rádi nahlížíme do života jiných lidí, zejména když jde o šokující srovnání před a po,“ dodává. Za jejím úspěchem na sociálních sítích podle ní je to, že jsou lidé zvědaví, někdy až příliš.

Podle doktora Wasima Ahmeda z univerzity v Hullu to souvisí s tím, že lidé touží po pocitu kontroly a sounáležitosti a jsou poháněni zvědavostí. „V krátkém videu vidíte něco, co vyvolává napětí, je tam velký nepořádek. Následuje práce a na konci se vše vyřeší. A to může být docela uklidňující,“ říká Ahmed.

To vše navíc, sestříhané, trvá třeba jen minutu. Sociální sítě navíc podle Ahmeda aktivně podporují tento typ obsahu před jiným. „Algoritmy se učí z toho, jak dlouho uživatelé u videí zůstávají,“ vysvětluje. „Vše, co algoritmus ví, je to, že daná osoba video nepřeskočila a dokoukala.“

Pro většinu tvůrců takového obsahu je ale tvorba videí o uklízení až vedlejší. Hlavní je podle nich pomáhat konkrétním lidem a šířit povědomí o tom, že nadbytečné shromažďování věcí může být příznakem psychických problémů.

Lidé trpící hromaděním věcí navíc často uvádějí, že se bojí vyhledat pomoc, protože se obávají vystěhování a cítí se uvězněni ve svých nebezpečných domovech, píše web The Guardian. Světová zdravotnická organizace v roce 2018 oficiálně zařadila nadbytečné hromadění věcí mezi duševní poruchy. 

Píše o tom deník Wall Street Journal. Ten popisuje, že v domovech důchodců a mezi komunitami seniorů roste napětí. Zatímco některým lidem užívání marihuany ze zdravotních důvodů pomáhá, jiní viní kuřáky z toho, že je nedobrovolně „nutí“ dýchat kouř. Stávají se z nich tak „pasivní kuřáci“ a to podle nich způsobuje bolesti hlavy, deprese nebo třeba dýchací potíže.

Řada seniorů si také stěžuje na tlak okolí. Pokud začnou protestovat, že jim marihuana a její kouř vadí, okolí je stigmatizuje jako podivíny nebo práskače. Každý desátý senior podle nedávného průzkumu v New Yorku dokonce uvedl, že konopí užívá „jen aby zapadl“ mezi ostatní důchodce.

Jenže oblak dýmu neškodí jen důchodcům, často ho nedobrovolně musí dýchat také zaměstnanci domů pro seniory nebo lékaři či lékárníci. Jeden ze zaměstanců lékárny Delray Beach na Floridě na Instagramu popsal, že musel dokonce po seniorech vyvonět celou lékárnu a ze zápachu se mu udělalo špatně. Sama lékařská obec má na bezpečnost užívání konopí u starších lidí rozporuplné názory. Zatímco někteří poukazují na přínosy při chronické bolesti, jiné studie vykazují výrazný nárůst počtu návštěv pohotovosti, které souvisejí s užíváním konopí u seniorů.

K nárůstu uživatelů marihuany u starších Američanů výrazně přispělo přijetí zákonů legalizujících užívání v mnoha státech USA a její rozšířený prodej. Zároveň se podle webu Axios mění pohled americké společnosti, která stále více přijímá marihuanu jako prostředek úlevy od chronické bolesti, stresu a dalších potíží.

Se zjištěními přichází britská veřejnoprávní BBC. Podle Kerema Soylemeze, odborného asistenta psychologie na Regent’s University London, je za tím mediální zkreslení toho, jak má vypadat lidské tělo. A právě naturismus, nejčastěji praktikovaný právě na takzvaných nudaplážích, je na to řešením. „Nejlépe se to dá vyřešit tím, že budete v bezprostředním kontaktu se skutečnými těly skutečných lidí“. Soylemez pro BBC dodal, že nejde o to, aby vás přijímali ostatní. Podle něj je nejdůležitější se naučit přijímat sám sebe.

Výzkumy přitom naznačují, že sebevnímání vlastního lidského těla zhoršují třeba taky sociální sítě. A píše o tom třeba taky web Local France. Utvářejí totiž představy o tom, co je považováno za atraktivní nebo žádoucí. To má na uživatele škodlivý vliv. Pro mnohé je totiž taková „idealizovaná“ figura často předzvěstí poruch příjmu potravy. Nedosažení idealizované postavy potom v lidech vyvolává taky úzkosti a stud.

Vše ještě zhoršují moderní technologie. Ať už jde o AI boty nebo kosmetické filtry, všechny výdobytky moderní doby podporují vzájemné porovnávání až tělesnou dysmorfii.

A přestože mnoho naturistů a nudistů neustále mluví o přínosech, nesexualizovaná nahota je v médiích často démonizována, dodává Soylemez. Podle něj je takové chování ve společnosti vnímané jako kontroverzní. Stigma vychází z velké části z předpokladu sexuální deviace a často pramení z kulturních, náboženských a morálních hodnot, píše BBC.

Jedním z nejvýznamnějších textařů je švédský hudební producent Max Martin, informuje web European Correspondent. Rekordman v počtu hitů jich má na svém kontě celkem osmadvacet. Víc jich napsal jen britský zpěvák Paul McCartney. Mezi Martinovu tvorbu patří pop hity, které si pobrukujeme všichni – třeba We are Never Ever Getting Back Together od Taylor Swift nebo I Kissed a Girl v podání Katy Perry.

Švédsko má mimo jiné čtyřikrát více textařů než Spojené království, uvádí švédský úřad pro výběr autorských poplatků Stim. Za úspěchem ale stojí víc než jeden textař. Ve švédských školách je hudba pevně zakotvena v učebních plánech. Žáci absolvují hudební výchovu až do 9. ročníku. Téměř v každé tamní obci navíc fungují takzvané „kulturskola“ – umělecké školy, které nabízejí dobrovolnou mimoškolní hudební výchovu. V roce 2023 do nich ročně docházelo téměř každé deváté dítě.

Švédská vláda navíc středoškolákům například přispívá na mimoškolní aktivity. Studentské spolky pak často dostávají dotace na zkušebny nebo na hudební nástroje, stačí si s kamarády založit kapelu. V kombinaci se znalostí angličtiny se tak Švédsko stalo kolébkou hitů, které si můžou zpívat i lidé mimo anglicky mluvící země, vysvětluje americký server The Atlantic.

Sociální sítí X, vlastněné americkým miliardářem Elonem Muskem, kolují realistické nekonsenzuální snímky celebrit i dalších uživatelů v provokativních pózách. Podle serveru 404media se jedná o formu obtěžování, která může způsobit i psychickou újmu na zdraví.

Na síti jsou například zveřejňovány fotky slavných hereček v šatech upravených tak, aby byly odvážnější nebo aby v nich ženy měly větší křivky. Dalším typem jsou třeba selfies po tréninku v posilovně – i takové snímky přitom podle serveru můžou být zcela generovány AI. O konkrétní případ takzvaných subtlefakes se podělila americká herečka Xochitl Gomez. Na svém instagramu zveřejnila původní snímek, který byl následně digitálními anonymy za účelem zisku předělán pomocí AI do lascivnější podoby.

Právě zisk, který na síti X získávají účty takzvaným engagementem, tedy množstvím uživatelů reagujících na příspěvky, je podle serveru 404media jednou z hlavních motivací upravování cizích fotografií.

V rámci boje s kybernetickou kriminalitou prohledala kanceláře sítě X letos v únoru francouzská prokuratura, uvedl web iROZHLAS.cz. Vyšetřování se podle úřadu mimo jiné zabývá podezřením z šíření dětské pornografie, generování sexualizovaných fotografií osob bez jejich souhlasu či popírání zločinů proti lidskosti. V Česku je takové chování trestné – konkrétně může jít o trestný čin poškození cizích práv, nebo dokonce zneužití identity k výrobě pornografie.

Vzestup pravicového populismu v Evropě byl v posledních dvaceti letech převážně mužskou záležitostí. Změny v těchto politických stranách bývaly často popisovány jako svět „rozzlobených bílých mužů volících rozzlobené bílé muže“. S jejich rostoucí popularitou však začaly tyto pravicové či krajně pravicové strany přitahovat také „rozzlobené bílé ženy“.

Sociální sítě Instagram a TikTok v poslední době zaplavují videa žen s popisky jako „daily reminder, že když vám někdo řekne, že jste fašistka, tak to není nadávka, ale kompliment“. Uživatelky v nich glorifikují například deportace, objevují se ale i příspěvky s hesly jako „Anglie pro Angličany“. Jedna z britských krajně pravicových influencerek pro SkyNews popsala, že „normou by podle ní měl být etnonacionalismus“, tedy forma nacionalismu, v rámci níž je národ spojován s etnickým původem. Příslušnost k národu je podle tohoto směru dána předky a tradicí, nikoliv občanstvím.

Reportér a datový analytik SkyNews Tom Cheshire upozorňuje, že tento trend není jen ve Velké Británii, ale šíří se napříč celou Evropou. Cheshire posledních několik měsíců mluvil s lídryněmi antiimigračního hnutí v Německu. Podle Reinhildy Bossdorfové, zakladatelky ženského hnutí Lukreta, jsou příspěvky s často rasistickým podtextem „záležitostí popkutury a je to jen hloupý internetový vtip“.

Podle deníku The Guardian však političky, jako je Marine Le Pen, jedna z hlavních představitelek francouzské krajní pravice, hrají dvojí hru. Odmítají pojem „feminismus“, který vnímají jako nástroj levice. Vyhýbají se otázkám rovnosti, například genderovým kvótám v politice. Přesto pojem „práva žen“ používají, ovykle ale v kontextu kritiky migrace. „Právo na to nosit šortky nebo minisukni musí být u každé ženy za každou cenu chráněno“ tvrdí Le Pen.

K nejvýraznějším tvářím evropské krajní pravice patří také Alice Weidel stojící v čele německé AfD, a to přesto, že má strana v německém Spolkovém sněmu vůbec nejnižší podíl žen (12 procent). Sama Weidel se netají tím, že by uzavřela hranice a zavedla rozsáhlé repatriace – tedy návrat přistěhovalců do zemí jejich původu. Na jejích mítincích fanoušci v minulosti skandovali „Alice für Deutschland“, mírně pozměněnou verzi zakázaného nacistického hesla Alles für Deutschland (Vše pro Německo).

Poté, co se jí podařilo dosáhnout podobných volebních úspěchů jako jiným ženám z evropské krajní pravice, zejména Marine Le Pen ve Francii a Giorgii Meloni v Itálii, stojí Weidel před výzvou vést stranu v opozici k jejímu konečnému cíli - vítězství v příštích volbách v roce 2029.

Podobný typ tradičního krajně pravicového obsahu na sociálních sítích se začal šířit i v Česku. Uzavřeným telegramovým kanálem krajně pravicové influencerky Nikol Valdské se zabýval server PageNotFound.