Gospely, Twin Peaks a Lovecraft. Špína se vydala po stopách nejpomalejších domácích kapel

22. únor 2018

Agresivní vokály, proklatě pomalé temno a hutné, těžké riffy. Sludgeových kapel se na české a slovenské scéně objevilo sice pomálu, zanechaly ovšem nesmazatelnou stopu. Navíc se rozhodně tento žánr u nás neodebral úplně ke spánku, a tak jsme si ve Špíně mohli zabrouzdat historií i probrat současnost.

Asi nikoho nezarazí, že v místních temně pomalých kapelách se ve výsledku točí dokola pořád ta samá jména díky personálním obměnám, zakládání nových a nových projektů. Upřeli jsme zrak především na to nejdřevnější, co scéna přinesla. Z hlasů mnoha pamětníků jsme vydedukovali, že jednou z nejzásadnějších kapel byli Redgrave. Ti ovšem po sobě kromě dojmů nezanechali ani jednu nahrávku. Tudíž si můžeme jen nechat vyprávět, jak zněly monotónní riffové kompozice lidí, kteří se později objevili v jiných sludgeových kapelách – ať už se jednalo o Gospel of the Future, nebo Blues for the Redsun.

Špína o českém shoegazeu: Ecstasy of Saint Theresa, Toyen nebo Here byli soundtrackem k sametové revoluci

The Naked Souls - Two and One

Všechny sdílí dobrodružný příběh, který se odehrával daleko za hranicemi naší republiky. Hrály nahlas a vokály se utápěly v cuckách vazeb. Shoegazeové kapely jako Ecstasy of Saint Theresa nebo Here dělaly hudbu vzdálenou všemu, co se u nás do roku 1989 dělo – nebyly naladěné na československou novou vlnu, ale spíš na skupiny z Velké Británie jako The Smiths nebo Slowdive. V prvním dílu Špíny o raném domácím shoegazeu cestujeme časem do devadesátek.

Právě Gospel of the Future byli jednou z nejagilnějších kapel své doby. Než se začali věnovat pomalým rytmům, začínali naopak ve zběsilém tempu. Dokládá to i jejich dávný koncert spolu s Das Oath, na které přísahá nejeden hardcorista. V kapele se mihl pozdější bubeník šílenců Repelent SS, zodiakální génius Libor Palucha z Tomáš Palucha (nebo Mother, o kterých bude ještě řeč) či Tomáš Zakopal alias Cvalda, zakladatel kapely Saade.

Nejdřevnějším a nejpomalejším sludgeovým zjevením nultých let byli bezpochyby Fire Walk With Me. Jihočeská kapela svoji první nahrávku vyšperkovala tak zlověstným samplem, že by se za něj nemuseli stydět ani Lvmen. Vydali mimo jiné split s chomutovskou Kobrou XI., z jejíchž řad později vzešla další bahnitá záležitost – V Rukou Osudu. Skupina, která začínala s vražedně pomalou bubenicí, se mimo jiné podílela na splitu, kde se objevili i Blues for the Redsun, další z kapel, kterým se Špína tentokrát nevyhnula.

Blues for the Redsun jsou v současnosti asi nejslibnější z našeho výčtu. Tahají s sebou monstrózní aparáty, aniž by se je báli náležitě používat. A nebojí se použít ani noiseovou složku. V poslední době je tak můžete vidět na koncertech s hlukařem Drénem nebo si je poslechnout z čerstvého splitu s ambientem OMM. Kazeta vyšla na Analog Freaks, za kterými stojí členové slovenských Möbius. Toto duo má zatím sice venku jen tři roky starý opus The Magic of Macabre, jedná se ovšem o po všech stránkách dotaženou desku.

Tím ovšem dnešní rozvolněný sampler Špíny nekončí, na záznamu naleznete i lovecraftovské studiové buřiče Mushrooms of Yuggoth.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.