Hana Slívová

Ráno poslouchá švédský rozhlas a za ženu pojal Švédku. Jeho přízvuk odkazuje na leta v New Yorku. Obal jeho nové knihy Na cestě domů… vždycky ukazuje šumavskou chalupu.

Multimediální umělkyně Anna Daučíková strávila před rokem 1989 jedenáct let v Moskvě. Uvědomila si, že snaha o jakoukoliv anti-političnost v autorském vyjádření je marná.

Hana Slívová a Martin Kyšperský společně sní a tvoří line-up neexistujícího festivalu jejich oblíbených kapel. Jak zní?

Má deset zaměstnanců, takže přání si prý rovnou odečítají z očí. Do podoby gobelínu jeho tým přepracovává obrazy Jiřího Sopka, Mikuláše Medka nebo Vladimíra Kokolii.

Mít jasno v hodnotách. Mít koncept, ale soubor na něm neuvařit. Mít etický i umělecký metr, odvahu. To jsou podle Martina Františáka důležité dovednosti uměleckého šéfa.

Doma je v New Yorku, ale také na Moravě a všude tam, kde se hraje hudba Janáčka, Martinů, Dvořáka anebo moravský či romský folklor.

Obeslat esemeskou všechny farníky, připravit on-line mši a zpoza monitorů čelit době covidové. To byla ještě nedávno praxe ostravského kněze Leoše Ryšky.

„Povinšoval bych lidem, aby se snažili šířit trochu dobra a aby se snažili být něčemu užiteční.“ Hostem Michala Bureše ve štědrodenní Vizitce byl amerikanista Josef Jařab

Když už chce mít člověk názor, měl by si o věci něco zjistit a nepřebírat ho slepě od ostatních, říká Milena Holcová, autorka téměř dvou desítek knih.

Jedním z tabu témat je podle písničkáře Jana Buriana sex lidí nad 65 let. Sám ale o tom, co prožívá, otevřeně zpívá, a občas mu za to stejně staří posluchači poděkují.