Hudební hvězdy vyzývají k boji proti klimatické změně

9. červen 2016

Co mají společného David Bowie, Iggy Pop, Björk, Radiohead nebo Coldplay? Ne, nechystají společný koncert, ale ve společně vydaném prohlášení volají po zásadní dohodě o řešení klimatické změny. Klimatická konference začala dnes v Paříži. Mnozí doufají, že se podaří dojednat smysluplnou dohodu, která zabrání katastrofě v nadcházejících desetiletích. Očekávají se ale složitá jednání, která mohou skončit podobným fiaskem jako konference v Kodani před šesti lety. Umělci proto volají po ambiciózní mezinárodní dohodě. „Velmi nás znepokojují dopady našeho ekonomického a průmyslového systému na ničení planety, rozšiřování pouští, znehodnocování půdy, likvidaci ekosystémů a vysoké emise skleníkových plynů,“ píší umělci. Účastníky konference mimo jiné žádají, aby přijali takové závazky, které udrží oteplování země pod dvěma stupni Celsia, aby našli finanční mechanismy na pomoc chudým zemím a aby podpořili rozvoj šetrných technologií. Hudebníci zároveň slibují, že boj proti klimatické změně svým hlasem podpoří a napomohou tomu, aby si veřejnost vážnost situace uvědomila. Čtěte taky: Podaří se zastavit globální oteplování? Paříž se chystá na summit, který rozhodne o změně klimatu

Spustit audio
  • Testosteron podporuje přátelské chování i agresi – záleží na kontextu

    15. srpen 2022
    testosteron boj zápas agresivita

    Vědci měli dlouho za to, že zvýšená míra testosteronu přispívá k agresivitě a potlačuje prosociální chování. Nejnovější studie o účincích tohoto hormonu na pískomily mongolské provedená na Emory University v Atlantě ukazuje, že může u samců naopak vyvolávat přátelské a společenské jednání, a tak výrazně měnit jejich reakce v závislosti na situaci, v níž se nacházejí. Píše o tom web earth.com.

    „Poprvé jsme prokázali, že testosteron může u stejného jedince kromě agrese přímo podporovat nesexuální, prosociální chování,“ řekla hlavní autorka studie Aubrey Kelly, odborná asistentka psychologie na Emory University. „Je to překvapivé, protože normálně považujeme testosteron za hormon podporující sexuální chování a agresivitu. Ale ukázali jsme, že v závislosti na sociálním kontextu může mít jemnější účinky.“

    Vědci provedli experimenty na mongolských pískomilech, hlodavcích, o nichž je známo, že tvoří trvalé páry a společně vychovávají mláďata. I když tito samci můžou být agresivní při obraně svého teritoria a někdy i během páření, umí se také mazlit poté, co samice otěhotní, a později poskytovat ochranu mláďatům.

    Při pokusech vědci nejprve představili samce pískomila samici, a poté, co zvířata vytvořila pár a samice zabřezla, dali samcům injekci testosteronu v očekávání, že akutní nárůst hladiny testosteronu zmírní jeho tulící chování. „Namísto toho nás překvapilo, že samec pískomila byl ke své partnerce ještě přítulnější a přátelštější, stal se z něj superpartner,“ uvedla profesorka Kelly.

    V následném pokusu, provedeném s týdenním odstupem, vyndali samice z klece a představili jim neznámého samce. „Běžně by samec jiného samce, který se dostal do jeho klece, pronásledoval, nebo by se mu snažil vyhnout. Místo toho byli domácí samci, kterým byl předtím aplikován testosteron, k vetřelci přátelštější.“

    Toto přátelské chování se ovšem po další injekci testosteronu náhle změnilo a pískomilové byli vůči vetřelci agresivnější. „Zdá se, že testosteron posiluje chování odpovídající kontextu,“ vysvětlila Kelly. Vypadá to tedy, že testosteron pomáhá zvířatům rychle přepínat mezi prosociálními a antisociálními reakcemi, když se jejich sociální svět mění.

    Přestože lidské chování je složitější než chování mongolských pískomilů, vědci doufají, že se tato jejich zjištění stanou základem pro podobný výzkum hormonálních reakcí u jiných druhů, včetně lidí.

  • Vietnam obnovuje staré způsoby propagandy. Do Hanoje se vrátí pouliční ampliony

    15. srpen 2022
    Propagandistické ampliony, které v roce 2017 starosta Hanoje oficiálně zrušil, se pravděpodobně do ulic hlavního města Vietnamu opět vrátí

    Vietnamské hlavní město Hanoj je známé hlukovým znečištěním, změtí zvuků z dopravy, troubením klaksonů, stavebním ruchem, křikem prodavačů i sousedským zpěvem karaoke. Pokud si to městská vláda prosadí, brzy se objeví další zdroj hluku – ampliony vyvolávající státní oznámení.

    Jak připomíná The Guardian, používání reproduktorů k šíření informací a propagandy bylo běžné v době studené války. Starosta města je oficiálně nechal zrušit v roce 2017, ale během covidové pandemie se začaly v omezené kapacitě vracet. Vláda od té doby představila plány na jejich opětovnou instalaci pro každodenní hlášení s cílem pokrýt do roku 2025 celé město.

    Aktivista za lidská práva a obyvatel Hanoje Nguyen Quang A říká, že už teď je znečištění hlukem ve městě obrovský problém a opětovné zavedení reproduktorů do změti hlasitých zvuků bude pro obyvatele nejspíš velmi nepříjemné, až mučivé.

    Politologický analytik Carl Thayer označuje plán za „archaický a nadbytečný“. Podle něj je v rozporu s vládní strategií poslední doby „orientovanou na budoucnost“ se „zaměřením na digitální technologie“. „Průměrný vietnamský občan si cení své nezávislosti včetně svobodného přístupu ke zprávám a informacím,“ uvádí a dodává, že vláda by místo toho mohla snadno použít aplikaci pro chytré telefony.

    Myslí si také, že evidentním cílem hanojského programu je posílit lokální vůdce a podporovat místní iniciativy. Nic prý nenasvědčuje tomu, že by reproduktory měly být instalovány na celostátní úrovni.

    Thayer tvrdí, že tato iniciativa nesouvisí s „nejistotou režimu“ nebo pokračujícím tažením proti svobodě slova. „Neexistuje dostatek důkazů o tom, že legitimita současného režimu ztrácí širokou podporu veřejnosti a znovuzavedením reproduktorů do ulic Hanoje se je snaží posílit.“

  • Osm vysokých škol z České republiky je mezi tisícovkou nejlepších univerzit na světě

    15. srpen 2022
    Filosofická fakulta Univerzity Karlovy.

    Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je v letošním žebříčku osm českých, o jednu více než loni. Informuje o tom ČTK.

    Na nejvyšší příčce figuruje Univerzita Karlova, která si ale od loňska o 100 míst pohoršila. Na světovou 401. až 500. pozici a druhou z České republiky se dostala brněnská Masarykova univerzita, která loni skončila mezi 601. a 700. příčkou. Univerzita Palackého v Olomouci skončila na 701. až 800. místě, na 801. až 900. místě jsou shodně České vysoké učení technické a Česká zemědělská univerzita v Praze. Vysoké učení technické v Brně, Technická univerzita Ostrava a Jihočeská univerzita se umístily na 901. až 1000. příčce.

    První desítce seznamu nejlepších vysokých škol ARWU (Academic Ranking of World Universities) vévodí americké a britské univerzity. První místo už podvacáté v řadě patří Harvardově univerzitě.

    Šanghajský žebříček ARWU je považován za jedno z nejprestižnějších mezinárodních hodnocení vysokých škol. Zaměřuje se hlavně na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí. K hodnocení používá šest ukazatelů, včetně počtu článků publikovaných v časopisech Nature a Science. Sleduje také počet nejčastěji citovaných vědců v databázi Highly Cited Researchers nebo počet držitelů Nobelovy ceny spojených s danou univerzitou.

    Tvůrci žebříčku letos vybírali z 2 500 vysokých škol po celém světě. První tři místa obsadily americké instituce, za Harvardovou univerzitou následují Stanfordova univerzita a Massachusettský technologický institut (MIT). Na čtvrtém místě je britská Cambridgeská univerzita, dále Kalifornská univerzita v Berkeley, Princetonská univerzita, Oxfordská univerzita a Columbijská univerzita v New Yorku. Do první padesátky se z evropských škol dostaly vedle britských ještě univerzity z Francie, Švýcarska, Dánska a Švédska.

  • V Argentině objevili pozůstatky obrněného dinosaura. Je to poprvé v Jižní Americe

    12. srpen 2022
    Paleontolog Sebastián Apesteguía s replikou kostry dalšího nedávno objeveného dinosaura pojmenovaného Meraxes gigas

    Paleontologové v jižní Argentině objevili malého obrněného dinosaura. Tvor pravděpodobně chodil vzpřímeně po zadních nohách a v krajině se pohyboval asi před stovkou milionů let. Informuje o tom britský server Guardian.

    Dinosaurus z období křídy pojmenovaný Jakapil kaniukura byl podle vědců chráněn řadami kostěných pancířů ve tvaru disků podél krku a zad až k ocasu. Chránič na délku měřil asi 1,5 metru a vážil zhruba čtyři až sedm kilogramů. Podle paleontologů je to první objev obrněného dinosaura z období křídy v Jižní Americe.

    Nalezený tvor spadá do skupiny tyreoforních dinosaurů, kam patří například stegosaurus známý svými kostěnými hřbetními pláty a špičatým ocasem. Jakapil vzhledem připomíná primitivní formu tyreofora, který žil mnohem dříve. Podle vedoucího paleontologa Sebastiána Apesteguíy je proto překvapivé, že nález pochází z období křídy. Podle něj nikdy nebyl takový druh na jižní polokouli nalezen.

    Část zkamenělé kostry Jakapila spolu s patnácti úlomky zubů paleontologové vykopali poblíž přehrady v Patagonii v provincii Rio Negro. Vědci nález popsali ve studii zveřejněné ve čtvrtek v časopise Scientific Reports.

  • V Rusku bují černý trh se západními výrobky. Vláda to podporuje

    12. srpen 2022
    elektronika

    Odchod oblíbených značek na obyčejné Rusy dopadá víc než sankce vůči ruským představitelům nebo institucím. Obyvatele podle britského serveru Guardian uvrhl do izolace, která může mít negativní politický efekt. Rusko chce dopady mezinárodní izolace zmírnit a povolilo takzvaný paralelní import.

    Mechanismus spočívá v tom, že oblíbenou západní elektroniku, auta nebo oblečení můžou ruské firmy nakupovat v zemích, které sankcemi postižené nejsou a zboží dále přeprodávat v Rusku. K přeprodeji není potřeba souhlas západních firem a mechanismus tak otevírá dveře černému trhu.

    Výrobky jsou často určené k exportu do zemí Eurasijského ekonomického svazu, organizace, která z Ruska, Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu dělá jednu celní unii. Z členských zemí jsou výrobky posílány na ruský trh, čímž západní značky ztrácejí kontrolu nad svojí distribucí a prodejem.

    „Nápad prodávat oblečení ze Zary dostala moje manželka, které chybělo,“ říká Aleksandr Gorbunov, podnikatel ze sibiřského města Krasnojarsk a majitel obchodu Panika se zbožím oblíbeného španělského řetězce. Muž zboží nakupuje v Kazachstánu a poté ho přeprodává v Rusku s přirážkou okolo dvou až tří set rublů, v přepočtu zhruba sedmdesát až sto dvacet korun. Na stejném principu funguje i obchod re:store přeprodávající produkty americké značky Apple.

    „Ukazuje to, že Rusové mají pořád přístup ke zboží, na které jsou zvyklí. Paralelní import je nezbytný, protože se tím Kreml snaží dokázat, že válka na Ukrajině nemá na obyčejné lidi negativní dopad, snaží se tím vzbudit jakousi normálnost,“ vysvětluje sociolog Grigory Yudin. Politiku podporuje i prezident Vladimir Putin: „Jen to bude trochu dražší,“ řekl v květnu.

    Byznys se západním zbožím a službami bují například i na platformě Telegram. Prodejci tam nabízejí dovoz luxusního zboží a elektroniky nebo dokonce nabízejí zprostředkování složitých finančních transakcí, například převod peněz z Ruska do Spojených států. Nurbek z Kyrgyzstánu zase na Telegramu prodává produkty od firmy Apple: „Koupil jsem asi tři stovky iPhonů a sto MacBooků, z Kyrgyzstánu jsem je do Ruska poslal poštou nebo přes poslíčky. Na každém si vezmu asi pět procent. Je to lepší než pracovat jako dělník nebo řidič.“

  • Chystaný pražský park Soutok bude desetkrát větší než Stromovka

    12. srpen 2022
    Soutok Berounky a Vltavy v Praze

    Na okraji Prahy by už brzy mohl vzniknout nový lesopark. Institut plánování a rozvoje (IPR) vyhlásil mezinárodní krajinářsko-urbanistickou soutěž o návrh příměstského parku Soutok. Vzniknout by měl v říční krajině na soutoku Berounky a Vltavy v Praze. Území větší než 1 000 hektarů v současnosti nemá jasnou krajinářskou koncepci ani pravidla rozvoje. Informuje o tom server Ekolist.

    „Oblast, o které se bavíme, je v současné chvíli rozpadlá na několik částí a trpí absencí dlouhodobé koncepce rozvoje, kterou by někdo naplňoval. Hrozí, že dílčí necitlivé zásahy by mohly vést k nevratné devastaci posledních zbytků říční krajiny v Praze. Soutěž, kterou jsme vyhlásili, pomůže tento opomenutý prostor začlenit zpět do života nejen Pražanů,“ uvedl Petr Hlaváček za TOP 09, první náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

    Oblast soutoku Berounky a Vltavy je administrativně rozdělena mezi pět městských částí hlavního města a středočeského města Černošice. Z většiny je tvořena záplavovým územím bez možnosti stavebního rozvoje, upozorňuje Ekolist. Velkou příležitostí území je ale rozvoj příměstské rekreace, udržitelného zemědělství a přírodně vysoce hodnotné říční krajiny. Součástí jsou také brownfieldy, velké zemědělské plochy, golfová hřiště, logistické areály nebo mokřadní a vodní plochy.

    Vítěz soutěže vytvoří „guide plán“ krajiny, jejíž součástí bude příměstský park Soutok. Plán bude návodem, jak území dále rozvíjet. Součástí má být obnova okolí obou řek, protipovodňová ochrana Lipenců – Dolních Černošic, rekonstrukce stávajících a návrh nových lávek, nové parkoviště a zajištění spojů městské hromadné dopravy. Zahrnovat má také návrh bezpečného propojení Zbraslavi a Radotína pro pěší a cyklisty.

    Ředitel IPR Ondřej Boháč uvedl, že vítězný návrh bude známý v dubnu příštího roku.

  • Vlna, sopka a lavina. Ženy mohou mít tři typy orgasmů, zjistil nový výzkum

    11. srpen 2022
    kalhotky

    Výzkum a osvěta na téma ženského orgasmu dosud chyběly. Je tedy velmi vítanou zprávou, že se jím zabývá profesor James Pfaus z Katedry psychologie a věd o životě na Karlově univerzitě v Praze. Podle právě zveřejněných výsledků jeho výzkumu může ženský orgasmus spadat do jedné ze tří kategorií: vlna, sopka nebo lavina. Názvy korespondují s různými „pohyby pánevního dna zapojenými při zvyšování rozkoše a uvolňování napětí na cestě k orgasmu“.

    Nejběžnější je orgasmus typu vlna, kdy ženy zažívají vlnění nebo postupné kontrakce napětí a uvolnění. Sopečný orgasmus, jak název napovídá, je výbušnější, s pocitem menšího napětí v pánevním dnu, které se pak napíná a uvolňuje v okamžiku orgasmu. Lavinový orgasmus představuje větší napětí pánevního dna, které se pak během orgasmu snižuje.

    V průběhu studie používalo 54 žen vibrátor pojmenovaný Lvice připojený přes Bluetooth, který dokáže detekovat sílu kontrakcí pánevního dna pomocí dvou postranních senzorů. Ženy používaly vibrátor k masturbaci několik dní a zařízení při tom shromažďovalo údaje o jejich svalových kontrakcích v okamžiku orgasmu. Nejčastějším typem u zúčastněných žen byla vlna a nejméně častým lavina.

    Studie je poměrně malého rozsahu, Pfaus a jeho tým teď chtějí tyto tři druhy orgasmu prozkoumat detailněji. „Provádíme dlouhodobou studii žen používajících Lvici, abychom zjistili, jak tyto různé typy orgasmu subjektivně vnímají, od jaké stimulace se odvíjí různé úrovně potěšení,“ uvedl Pfaus.

    Jak dodává magazín Dazed Digital, který na studii vzniklou na české půdě upozorňuje, další výzkum a edukaci na téma ženské rozkoše zoufale potřebujeme, neboť nedávný průzkum YouGov zjistil, že 31 procent mužů nedokáže správně určit klitoris.

  • Australské energetické společnosti nesnižují emise v souladu s cíli Pařížské dohody

    11. srpen 2022
    elektrické vedení

    Devět z deseti velkých australských elektrárenských společností nezvládá snižovat emise skleníkových plynů dostatečně rychle, aby splnily cíle Pařížské dohody o klimatu.

    Podle nové studie, kterou provedli výzkumníci z University of Queensland, podniky nejednají v souladu s cílem Pařížské dohody z roku 2015 omezit globální oteplování výrazně pod 2°C. Jedinou zkoumanou elektrárenskou společností, u které bylo zjištěno, že je na dobré cestě k dosažení pařížských cílů, je Engie, francouzská nadnárodní společnost, která v roce 2017 uzavřela uhelnou elektrárnu Hazelwood ve Victorii a zavázala se do roku 2037 vyřadit své plynové elektrárny.

    Studie provedená ve spolupráci s výzkumníky z University of Oxford a Princeton University také zkoumala klimatický výkon deseti globálních cementářských společností. Zjistila, že ani jedna z nich nesnižuje emise v souladu s cíli Pařížské dohody. Podle hlavní autorky studie a odborné asistentky na University of Queensland Saphiry Rekker výsledky jasně ukazují, že pokud má svět řešit klimatickou krizi, bude nutné snížit emise mnohem rychleji, než se plánovalo. „Tyto výsledky jsou alarmující a ukazují tvrdou realitu toho, jak podniky nadále fungují bez jasného plánu dekarbonizace,“ říká Rekker.

    Na studii zveřejněné v časopise Nature Communications, na niž na webu upozorňuje The Guardian, se podíleli výzkumníci, kteří posuzovali to, co považují za rozumný uhlíkový rozpočet a cestu dekarbonizace pro jednotlivé podniky vyrábějící elektřinu, cement nebo ocel. Uhlíkový rozpočet udává, jaké množství emisí může společnost uvolnit a přitom zůstat věrná cílům Pařížské dohody.

    Australská energetická rada, která zastupuje 20 velkých podniků vyrábějících elektřinu a plyn, závěry studie odmítla. Podle ní použila k hodnocení vlastní metodologii a nevzala v úvahu „skutečný pokrok, kterého energetický sektor dosáhl při snižování emisí v Austrálii“.

    Poslechněte si také IPCC zpráva o klimatu: poslední šance zvrátit katastrofu. Vědcům zřetelně dochází trpělivost.

  • Polovina lidí s příznaky rakoviny jde k praktickému lékaři až za šest měsíců

    11. srpen 2022
    stetoskop

    Průzkum zjistil, že 50 procent Britů s příznaky rakoviny nekontaktuje praktického lékaře po dobu nejméně šesti měsíců, což významně snižuje jejich potenciální šance na přežití.

    Pravděpodobnost, že po zjištění příznaků co nejdříve navštíví lékaře, je nižší u chudších lidí, než u těch, kteří jsou na tom finančně lépe. Ukazuje to průzkum společnosti Cancer Research UK, jehož výsledky zveřejnil na webu britský list The Guardian.

    Pouze 48 procent těch, kteří vykazují nejvážnější příznaky rakoviny, jako jsou potíže s polykáním nebo nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, kontaktovalo praktického lékaře do šesti měsíců. Podle Cancer Research UK (CRUK) by mohlo tak dlouhé čekání znamenat, že lékaři promeškají šanci diagnostikovat onemocnění včas, což může mít rozhodující vliv na zdraví pacienta. „Jako národ nejsme moc dobří v hledání pomoci, když si všimneme, že s námi není něco v pořádku, což tato čísla potvrzují,“ dodává Rachel Power, generální ředitelka Sdružení pacientů.

    Zjištění průzkumu můžou pomoct s vysvětlením, proč má Spojené království ve včasné diagnostice rakoviny trvale horší výsledky než mnoho jiných evropských zemí a zemí OECD. V České republice podobný průzkum v posledních letech neprobíhal. V době od začátku covidové pandemie však ékaři a zdravotnická zařízení obecně zaznamenávají, že lidé jejich návštěvy odkládají častěji než před zhruba dvěma lety.

    Poslechněte si také Rakovina se mladým lidem nevyhýbá, nečekejte na problémy.