Hugo Demartini: Umění na pár sekund

Hugo Demartini se vyučil kamenosochařem a ve své tvorbě vždycky vycházel z polohy řemeslníka. Odmítal etické a výchovné poslání umění a nepovažoval sám sebe za intelektuálního umělce. Jak sám řekl, dílo v sobě poezii a kouzlo buď má, nebo nemá. A se snažil se právě o ta díla, která by v sobě poezii měla.

Jak zdůrazňuje kurátorka výstavy Lenka Pastýříková , je důležité vědět, že Hugo Demartini se svým uměním nikdy neživil. „V 60.letech sice měl možnost vystavovat, ale v 70. a 80.letech už ne. Samozřejmě nemohl svá díla ani prodávat. Živil se například zakázkami pro architekturu a vytvářením modelů pro filmaře. Vždycky si zakládal na tom, že jeho volná tvorba je naprosto nezávislá."

Hugo Demartini sice prošel klasickou figurální sochařskou školou, prakticky celá jeho tvorba je ale geometrická. V 60.letech tvořil objekty z pochromovaných koulí, v 80.letech začal upřednostňovat tvar krychle. Ve druhé polovině 60.let se Hugo Demartini rozhodl vytvářet díla, která v reálném čase existují jen pár vteřin a jejichž kompozice je podřízena přírodním a fyzikálním zákonům:„Vyhazoval do vzduchu špejle, tyčky, trubky a kusy kartonu a sledoval, jak se jejich kompozice za letu a při dopadu mění. Celou akci zaznamenával fotograf," doplňuje kurátorka Lenka Pastýříková.

Hugo Demartini|foto: Národní galerie

Několik fotek z těchto demonstrací můžete na výstave taky vidět. Autorem architektonického řešení výstavy je jeden z Demartiniho studentů - Federico Diaz. Celá výstava je umístěna na relativně malém prostoru úzké chodby a působí velmi komorně. Kromě sádrových, dřevěných a pochromovaných objektů si můžete prohlédnout i několik drobnějších akvarelů a kreseb. Výstava je doplněna taky dokumentárním filmem Petra Skaly, ve kterém po celou dobu Hugo Demartini hovoří o svém umění a popisuje svůj umělecký vývoj. Na geometrickou poezii Huga Demartiniho se můžete do Veletržního paláce zajít podívat až do konce července.