Jack Ryan, spící agent bez tváře
Ačkoli Jack Ryan nedosahuje věhlasu nejslavnějších agentů stříbrného plátna, patří k žánrové smetánce. Postava spisovatele Toma Clancyho už sehrála hlavní roli ve čtyřech filmech a nosila tvář Aleca Baldwina, Harrisona Forda a Bena Afflecka. Může se ale tenhle skaut ze CIA vynořit v době revoltujících problematických hrdinů a nepůsobit při tom jako přízrak předminulé dekády?
V případě páté „jackryanovky“ se zdálo, že by odpověď mohla znít jednoznačně ano. Post režiséra zabral spolehlivý a žánrovými klišé nekontaminovaný Brit Kenneth Branagh, na scénáři se podílel renomovaný autor Steven Zaillian (Schindlerův seznam, Muži, kteří nenávidí ženy, Moneyball) a do hlavních rolí se prodrala mladá puška Chris Pine a starý, ale opět dobře promazaný kolt Kevin Costner. Záporáka si navíc předepsal sám principál.
Film, který jako by nebyl
Přesto reboot Jacka Ryana dopadl způsobem, který se dá při nejlepší vůli označit za „prostřední“. Tvůrci se pokusili hrdinu stvořit znovu a představit ho jako mladého ambiciózního patriota, který studuje ekonomii v Londýně, ale jakmile vlast zavolá, narukuje, začne produkovat geniální analýzy afghánských bojišť a ve válečném nasazení zachrání dvojici spolubojovníků nehledě na přeraženou páteř.
Žádné zrození ambivalentní postavy do aktuální spleti reality tajných služeb se nekoná. Ryan zůstává typickým clancyovským protagonistou, který je papežštější než papež a vlastenečtější než vlastenec. Navíc se pohybuje ve světě, který jen okrajově reflektuje rozhoupaný mocenský status Západu a aféry ohrožující pověst CIA. Kevin Costner jako „táta špion“ nás prostě lakonicky ujistí, že v jeho sekci nepřichází waterboarding v úvahu. Tak to se mi ulevilo.
Dobře, takže čistý eskapismus à la Mission: Impossible? Ani to ne. Jack Ryan vězí oběma nohama ve snaze najít vzrušení v jisté formě realismu. Ten se bohužel vybíjí na špatných místech. Plán ústředního zloducha, ruského finančníka Čerevina, na uvržení USA do chaosu je tak komplikovaný, že by odrovnal i vlka z Wall Street. Mnohem horší je, že při vší vyspekulovanosti je jeho provedení naprosto triviální a nevede k žádným vzrušujícím a poutavě vystavěným scénám.
Branagh navíc už několikrát předvedl, že akční scény nepatří k jeho doménám. Pokusy o kinetickou a rychle stříhanou akci jsou nepřehledné a spíše z tempa vytrhávají. Nakonec jsou tak nejlepší momenty, kdy v klidném rámování vynikne precizní výprava, třeba geometrický design Čerevinovy pracovny a některé bystřejší konverzace (Čerevinovy námluvy s Ryanovou milou).
Skautík s klukovským úsměvem
K pochybným krokům patří obsazení Chrise Pina. Ten sice jako nový startrekovský kapitán Kirk zhodnotil svůj uličnický potenciál, nicméně jako usměvavý skautík Ryan je mimo mísu. Není jasné, jak máme tuhle figuru vnímat – film se nás snaží přesvědčit, že Jack je běžný chlap, který se ocitne v život ohrožující situaci a musí jednat.
Jenže jeho jednání vyhlíží až příliš sebevědomě a strojově na to, aby divák podlehl iluzi lidsky zranitelného hrdiny. Pine sice může po vyčerpávající bitce koulet očima a koktat do telefonu, ale efekt skutečné bolesti, který dokázal navodit po slavné „schodové bitce“ Daniel Craig v Casinu Royale se prostě nedostaví. Ryan je prostě nudný průnik výkonného úředníka, ctihodného občana a chladnokrevného operativce, který nemá příliš smyslu pro sarkasmus.
Všechno se tak točí kolem bezpečných schémat. Ústřední místo v zápletce zaujímá milostná linie propletená s linií profesionální tím nejpředvídatelnějším způsobem (láska zachraňuje vlast). Když Kevin Costner svého svěřence při hašteření s milou okřikne: „Tohle není partnerská poradna, tohle je geopolitika,“ skoro si člověk přeje, aby měl pravdu. Ale nemá. Podobně nevynalézavě totiž působí i ideologický model, v němž proti sobě stojí ničivé síly chaosu z Ruska a stále pokroková a mírumilovná Amerika. Jako by kdosi poručil ručičkám hodin otočit se o čtvrtstoletí nazpět a bouřlivé manželství studené války ještě doutnalo.
Můžete namítat, že v 90. letech by sotva bylo možné, aby nějaký ruský cifršpion uvrhl USA do chaosu spekulacemi s dolarem. To je ale jedna z čistě motivických odchylek. V současné konkurenci nezbývá Jacku Ryanovi než se smířit s pozicí druhých houslí, až daleko za ultimátními spektákly typu Mission: Impossible IV a komplexními špionážními thrillery typu Bournovy trilogie. Ryan je v tomhle sousedství především spícím agentem bez tváře.
Hodnocení: 55 %
Jack Ryan: V utajení (Jack Ryan: Shadow Recruit)
Kenneth Branagh, USA / Rusko, 2014, 100 minut
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
