Jaroslav Král aka Šnek: Na kole kolem světa. Navzdory okolnostem

12. duben 2016

Šnek z Plzně ujel 17 000 km po Evropě a Asii. Casablanca o cyklocestě z Plzně do Austrálie by měla mít další kapitolu, aby se stala první etapou cesty kolem světa.

Jaroslav Král dostal od kamarádů přezdívku Šnek, protože je na kole pomalý. On je ale rád, že je vůbec pomalý. Kvůli vrozené vadě srdce nemohl až do dospělosti prakticky sportovat. Po dvou operacích nakonec přece jenom začal a jezdí na kole. Hned po přednášce Víti Dostála, prvního Čecha, který na kole objel svět, se rozhodl, že to zkusí taky. „Druhý den ráno jsem se probudil a zjistil jsem, že to není tak jednoduché. Ale začal jsem jezdit na kole a systematicky jsem projezdil Evropu a připravoval se tak na svoji velkou cestu.“

03606600.jpeg

Plán? Věděl jsem, že chci jet na východ a že mám radši teplo než zimu

11. května 2013 na cestu kolem světa skutečně vyjel. Ještě z Česka si do svého online deníku poznamenal: „Noc jsem plánoval strávit pod mostem, ale ten byl bohužel obsazen místní omladinou, a tak jsme popojeli k dalšímu, kde nocleh už nikdo nerušil. Jen snad pár projíždějících aut, ale já jsem si představoval, že to je něco jako šumící příboj moře, a únava za celý den mě během chvilky uspala.“ O cyklocestě kolem světa říká, že se nedá naplánovat. „Představu jsem měl, věděl jsem, že chci jet na východ a že mám radši teplo než zimu a podle toho se chci orientovat. Přesněji to moc nejde, zkuste si naplánovat svůj život na 5 let dopředu, i když nikam nejedete.“

Okradení na Ukrajině. Život s taxikáři v Turecku. Sníh v Íránu

03606598.jpeg

První zádrhele přišly na Ukrajině, kde byl během spánku v jedné rodině okraden a čelil větším defektům. „No, co teď. Jsem někde na kraji Kyjeva a kolo je nepojízdné. A to jako, že hodně. Snad poprvé v životě jsem se ocitl ve chvíli, že jsem opravdu nevěděl, co teď,“ napsal si do deníku. S kolem se prodral více než sto kilometrů od východu na západ Istanbulem a překročil Bospor do Asie. Tam bojoval s vízy, mimo jiné proto, že neuměl žádné jazyky. Měsíc v Ankaře řešil víza do Íránu a během té doby žil na stanici místních taxikářů, kteří se ho ujali.

Zima a sníh ho pak zastihly v Íránu, kde mj. strávil Vánoce v jedné z muslimských modliteben u silnice. Kvůli problémům s vízy z Íránu přeletěl na Srí Lanku, odkud pokračoval do Indie. Tu projezdil společně s kamarádem Martinem a říká o ní, že je to úplně jiná planeta… Pak přejel do Nepálu. Přes JV Asii pak z Bangkoku pokračoval do Austrálie. Tam rok pracoval, aby si vydělal peníze na pokračování cesty. Zaplatil si studium angličtiny, stanoval na balkoně bytu, aby se vyhnul drahým sydneyským nájmům, dělal uklízeče v kancelářských budovách, ale nedařilo se mu vydělat dostatek peněz. Nakonec 15. října 2015 napsal na svém Facebooku: „Hlásím, že jsem se rozhodl. Rozhodl jsem se vrátit domů, dát si do kupy zuby, chlopeň, konto... a pak se pojede dál!“ Teď je Šnek zpátky v Česku a sní o další etapě, kterou by měly za čas být Severní a Jižní Amerika.

03606596.jpeg
autor: pas
Spustit audio