Jsou klimatické konference jen „bla bla bla“? Z Glasgow vyplynula dvě čísla: 1,5 °C a 2030

16. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Aktivistická instalace reagující na klimatickou konferenci OSN v Glasgow COP26

V současnosti je průměrná teplota planety o 1,18 °C vyšší než v roce 1880. Množství skleníkových plynů, které globálně vypustíme do ovzduší, je i přes snahy klimatického hnutí každý rok vyšší, a kdybychom takto pokračovali, atmosféra by se na konci tohoto století oteplila skoro o 5 stupňů. Vědci z IPCC se přitom shodli, že relativně bezpečné oteplení by nemělo přesáhnout 1,5 °C. Jak se k tomuto cíli dostat? Přesně o tom byla klimatická konference OSN v Glasgow COP26.

Vědecké autority jako Johan Rockström přivezly do Glasgow aktualizovaný návod, jak neproměnit planetu v neobyvatelné místo. Doporučil například zaměřit se nejen na oxid uhličitý, ale i na metan nebo na spravedlivou energetickou transformaci v zemích globálního jihu.

Politici, jako třeba britský premiér Boris Johnson, předváděli vytříbené rétorické výkony při burcování svých kolegů, aby v otázce klimatu neprodleně jednali, a Greta Thunberg hodila vyjednávání v Glasgow do jednoho pytle s ostatními klimatickými konferencemi prohlášením, že je to pořád to stejné „bla bla bla“. Co se ale v Glasgow skutečně stalo?

„Hlavním výstupem z COPu je závěrečný text, ve kterém se jednoznačně píše, že musíme směřovat k maximálnímu oteplení 1,5 °C. V první draftu dohody také stálo, že globální sever musí vynaložit finanční prostředky pro adaptaci na klimatickou změnu v oblastech globálního jihu, kde nepříznivě působí na lidské životy už teď,“ říká ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Anna Kárníková

Abychom se k této hodnotě měli šanci dostat, musíme snížit globální emise skleníkových plynů do roku 2030 o 45 %. Úplně poprvé se také ve výstupním dokumentu objevuje téma uhlí.

Jak řekla při závěrečném proslovu ministryně životního prostředí ostrovních Malediv, na snížení emisí oxidu uhličitého máme přesně 98 měsíců, jinak je pravděpodobné, že jsme šanci propásli a ty nejhorší scénáře budou dopadat právě na přímořské oblasti.

Závěr konference doprovázela hořká pachuť v ústech vyjednavačů bezprostředně ohrožených oblastí, když si indický ministr životního prostředí vyžádal změnu znění dohody a „opuštění spalování uhlí“ nahradil „snížením těžby uhlí“. „Glasgow není od Paříže po pěti letech zas tak výrazný posun. Tlak sílí a takt navyšování závazků bude do budoucna intenzivnější,“ hodnotí závěrem výstup konference Anna Kárníková.

Co všechno se vyjednalo na klimatické konferenci OSN v Glasgow? Bude možné snižovat emise skleníkových plynů při předpokládaném růstu ekonomik? A proč je odstup od uhlí nejrychlejší řešení emisí? Pusťte si celé Podhoubí s ředitelkou Hnutí DUHA Annou Kárníkovou.

Spustit audio

Související