Každý čtvrtý Evropan považuje znásilnění za určitých podmínek za omluvitelné

„Mají velmi propracovaný systém, jak se s pozoruhodnou účinností vypořádat s nebezpečnými a někdy i smrtelnými infekcemi,“ říká vědec z katedry ekologie zvířat a tropické biologie na Würzburské univerzitě Erik Frank.

Jeho studie se zaměřila na mravence nakažené bakterií pseudomonas aeruginosa, což je běžná infekce při poranění. Stejný mikrob mimochodem loni ve Spojených státech kontaminoval oční kapky pro lidi a způsobil případy slepoty a úmrtí a je rezistentní vůči lékům.

Mravenci při ošetřování infikovaných ran produkují látku složenou ze 100 chemických sloučenin a 41 proteinů. Frank dodává, že díky tomu aplikují na ránu druhého mravence něco jako širokospektrální antibiotikum.

Některé z těchto sloučenin by podle vědců mohly mít využití i v našem zdravotnictví. „V sekretech byl zdaleka nejhojněji zastoupen jeden dosud nepoznaný protein. Vsadím se, že na této bílkovině je něco zvláštního při léčbě infikovaných ran,“ říká.

Doba, za kterou Země oběhne slunce totiž není přesně 365 dní v roce. Cesta naší planetě podle vědců z NASA trvá asi o šest hodin déle.

Neznamená to ale, že každý čtvrtý rok je přestupný. Ani těch 6 hodin totiž není úplně přesný údaj a za několik desítek let by roční události opět neseděly. Rozhodlo se proto, že roky dělitelné 100 se nebudou přestupné, pokud nebudou zároveň dělitelné 400.

V uplynulých 500 letech nebyl přestupný den v letech 1700, 1800 a 1900, ale v roce 2000 byl. V příštích 500 letech, pokud bude praxe dodržována, nebude přestupný den v letech 2100, 2200, 2300 a 2500.

Co by se tedy dělo bez přestupného roku? „Bez přestupných roků bychom po několika stech letech měli léto v listopadu,“ řekl Younas Khan, učitel fyziky na Alabamské univerzitě v Birminghamu. „Vánoce budou v létě.“

S přestupným přichází také tradice. Například v Irsku to býval den, kdy bylo možné, aby ženy požádaly o ruku muže a ne naopak. Podle historičky Katherine Parkinové tradice sahá až do pátého století, kdy svatá Bridget apelovala na svatého Patrika, aby nabídl ženám možnost požádat o sňatek. Ve dvacátém století ale tenhle zvyk feministky označily jako výsměch rovnoprávnosti pohlaví.

Zatímco původ očních linek se připisuje Egypťanům, červená rtěnka by na základě nového objevu mohla pravděpodobně patřit Íráncům. Vědci z univerzit v Padově a Teheránu nalezli chloritovou lahvičku s tmavě červeným práškem u řeky Hilal v provincii Kermán. Nacházela se mezi předměty, které vyplavila voda z hrobů civilizace předcházející Peršanům, v sumerském písmu známé jako Maraši nebo v akkadském jako Parašum, píše server Good News Network.

Podle výzkumu uveřejněném v časopise Nature by líčidlo mělo pocházet z doby bronzové a jeho výrobu archeologové datují mezi lety 1936 a 1687 před naším letopočtem. Jde tak o nejstarší objevený kosmetický přípravek v regionu Blízkého východu.

Archeologové lahvičku podrobili analýze, včetně kapalinové chromatografie, hmotnostní spektroskopie, skenovací elektronové mikroskopie a rentgenové difrakce, aby identifikovali minerální složení líčidla. To sestávalo z hematitu, manganitu, braunitu, galenitu, anglesitu a vosků na rostlinné bázi. Podle archeologů se tak toto složení až nápadně podobá recepturám, které se na výrobu rtěnek používají dnes.

„Zatímco staroíránské podkladové báze, oční stíny a růžové barvy se vyráběly převážně z uhličitanů olova, nově objevená kosmetika obsahuje minimální množství olovnatých minerálů. To může naznačovat, že si výrobci této kosmetiky na rty byli vědomi potenciálního nebezpečí přímého orálního požití olova,“ popisují vědci.

Pokud zákon projde parlamentem, stane se Německo třetí evropskou zemí, ve které bude možné legálně prodávat, kupovat, pěstovat i držet marihuanu. A to po Maltě a Lucembursku. Na veřejnosti by jednotlivec u sebe mohl přechovávat až 25 gramů pro osobní užití, v domácím prostředí až 50 gramů, píše server Guardian.

Změnu legislativy podporuje spolkový kancléř Olaf Scholz spolu s trojkoalicí, v níž jsou sociální demokraté, Zelení a Svobodná demokratická strana. Pokud dojde ke schválení jejich návrhu, od dubna by lidé mohli pěstovat až tři rostliny a od července by bylo možné konopí zakoupit i v specializovaných neziskových klubech.

Zákon by měl pomoct zlegalizovat trh s marihuanou, na kterém aktuálně nakupuje okolo sedmi milionů německého obyvatelstva, které ji užívají pravidelně. Podle vlády má také zákon pomoct v dostupnosti konopí lidem, kteří ho užívají hlavně pro zdravotní účely a navíc by se tím měla zvednout i kvalita prodávané látky.

47 % respondentů průzkumu YouGov jsou úplně či spíše pro legalizaci, dalších 42 % je spíše či úplně proti, zbylých 11 % z 2151 dotazovaných nemá silný názor, píše server Deutsche Welle.

Proti legalizaci marihuany se postavily některé ze spolkových zemí, včetně Bavorska. Hlavním argumentem proti legalizaci jsou obavy z přístupnosti látky dětem a mladistvým. Podle tamního ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha by ale zákon měl napomoct ke kontrole distribuce konopí a zmenšit i skrytý trh s ním.

„Ochrana dětí a mládeže je jádrem toho, čeho má tento zákon dosáhnout. V posledních deseti letech spotřeba u dětí a mladých lidí neustále roste,“ řekl Lauterbach. Navíc také dodal, že legislativa zakáže kouření konopí v okruhu 100 metrů od vzdělávacích zařízení.

Vědci zamražení pomocí laseru testovali na atomu pozitronia, což je atom vodíku, v němž se nachází částice hmoty i antihmoty – tedy elektron a jeho antičástice zvaná pozitron. Experiment provedli výzkumníci ve švýcarském CERNu, kde mají v současnosti největší úložiště atomů vodíku s antičásticemi, píše server BBC.

„Fyzikové jsou do pozitronia zamilovaní. Je to ideální atom pro experimenty s antihmotou. Nyní otevíráme celou oblast jejího studia,“ uvedl k experimentu jeho hlavní řešitel Ruggero Caravita z CERNu.

Pomocí techniky laserového chlazení se jim povedlo atomy ochladit až na −100 °C, což je zatím vůbec nejnižší teplota, které se podařilo dosáhnout. Celý experiment byl poměrně složitý a náročný. Spočíval v tom, že vědci laserem osvětlovali atom pozitronu, aby se částice uvnitř něj přestaly tak rychle pohybovat a bylo tak možné je lépe prozkoumat. Dosud bylo totiž studium antihmoty velmi obtížné, protože její atomy jsou kvůli velmi rychlému pohybu částic v podstatě nepolapitelné a navíc se po 142 miliardtinách sekundy rozpadá na gama záření, píše na svých stránkách CERN.

Výzkum antihmoty by mohl být prospěšný pro řadu oborů, protože tato látka může mít velké praktické přínosy. Když se elektron a pozitron spojí, uvolní obrovské množství energie, což může být využité třeba pro výkonné gama lasery. Ty mají využití hlavně v lékařství, například v zobrazovacích metodách nebo pro léčbu rakoviny. Někteří vědci ale vidí potenciál i pro jiné obory, třeba pro vesmírné cestování. Tato energie by se totiž mohla dát využít pro pohon kosmických lodí.

Stromy ve městech jsou pro hnízdění ptáků často nevyhovující. Kvůli kvalitě ovzduší, zvýšené prašnosti a dalším vlivům žijí stromy často kratší dobu. „V parcích sice stromy žijí déle, ale zase na ně působí masivní rozrůstání jmelí, anebo je nezbytné je kácet z důvodu zajištění bezpečnosti pro kolemjdoucí,“ uvedla mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu Jana Musálková Jeckelová.

Mladé stromy zase nejsou vhodné pro ty druhy ptáků, které hnízdí v dutinách. Město se tak rozhodlo přijít s náhradním řešením ve formě nových budek. V první vlně jich nechá nainstalovat 30, v budoucnu by jich chtělo umístit ještě více.

Nová ptačí obydlí by měla být vyrobená z odolného materiálu a měla by mít životnost okolo 25 let. Budky budou vytvořené ze směsi betonu a dřevěných pilin a měly by být i tepelně izolované. „Materiál je paropropustný, dobře kompenzuje prudké změny teplot. Proto nedochází uvnitř ke kondenzaci vlhkosti a následně k hnilobě jako u standardních dřevěných budek,“ řekl náměstek primátora Jiří Kajzar z hnutí Naše Město F-M.

V parcích budou umístěné dva typy budek. První typ s menším vletovým otvorem bude pro menší ptáky, jako jsou třeba drobnější druhy sýkor. Druhý typ pro větší ptáky bude třeba pro vrabce, rehky nebo brhlíky. Zároveň by některé budky měly mít otvor tvarovaný tak, aby ptactvo nemohli ohrožovat predátoři, třeba kočky nebo kuny.

V letošním „supervolebním“ roce proběhnou volby ve více než 60 zemích po celém světě, včetně USA, Velké Británie, Indie, Evropské unie včetně Česka i Slovenska, Ruska a Běloruska a značného množství afrických států. Odborníci tak v souvislost s tím varují před riziky spojenými s nástroji generativní AI, které mohou být během volebních kampaní zneužité k šíření dezinformací.

Společnosti Meta, OpenAI, X, TikTok, Microsoft, McAfee a Amazon se tak rozhodly dobrovolně přijmout preventivní opatření, která se budou zaměřovat hlavně na vygenerovaná videa, obrazy, hlasové nahrávky nebo zvuky, v nichž budou figurovat političtí kandidáti a další klíčoví aktéři demokratických voleb. Zároveň by se měl pakt týkat také obecně šířených dezinformací o volbách.

Dohoda mezi technologickými giganty má spíše symbolické dopady. Nezavazují se k tomu, že budou takto generované dezinformace, jako jsou třeba deepfakes, zakazovat a blokovat. Podle společností by totiž obsahy měly být na sociálních sítích a platformách automaticky označené jako generované umělou inteligencí, aby každý z uživatelů mohl tuto skutečnost zvážit sám.

Někteří to považují za nedostatečné, ale snaha společností je obecně oceňovaná. „Formulace není tak silná, jak by se dalo očekávat. Myslím si ale, že bychom měli ocenit a uznat, že společnosti mají zájem na tom, aby jejich nástroje nebyly používány k podkopávání svobodných a spravedlivých voleb,“ uvedla Rachel Orey, zástupkyně ředitele projektu Elections z amerického think tanku Bipartisan Policy Center.

Dunivé zvuky a sténání, které nazýváme jako velrybí zpěv, mohou největší tvorové planety z malořádu kosticovců vydávat kvůli speciálně uzpůsobeným strukturám v hrtanu a hlasivce ve tvaru písmene „U“, již se nachází v něm. Anatomie hrtanu velrybám umožňuje během zpěvu uzavřít dýchací cesty, zadržet dech a vzduch potřebný pro zpěv tak v sobě v podstatě recyklují. Hrtan jim také zabraňuje vdechovat vodu, takže se tvorové během zpěvu neutopí.

Přesný způsob vytváření zvuku u kosticovců, mezi které patří třeba velrybovití, plejtvákovci nebo keporkaci, nebyl dosud přesně známý. Vědcům z University of Southern Denmark se to ale podařilo ozřejmit během experimentů s hrtany tří uhynulých velryb, které vyjmuli a následně jimi v laboratorních podmínkách proháněli vzduch.

Zároveň se výzkum také zabýval frekvencí vydávaného zvuku. Rozsah i hloubka vokalizace je u těchto živočichů fyziologicky omezená a dokážou tak vydávat zvuky jen do 300 Herzů. „Zvuk je pro jejich přežití naprosto klíčový, protože je to jediný způsob, jak se mohou v oceánu najít a pářit,“ řekl vedoucí studie Coen Elemans z University of Southern Denmark.

V současnosti ale velrybí písně významně narušuje lidská činnost v oceánech, hlavně provoz lodí, jejichž hluk se pohybuje v podobných frekvencích. Velrybám tak na větší vzdálenosti znemožňuje komunikovat. „Nemohou se jednoduše rozhodnout, že budou například zpívat výš, aby se vyhnuly hluku, který v oceánu vydáváme my,“ dodal Elemans. Tato zjištění by mohla být důležitým argumentem pro větší ochranu oceánů před lidskou činností.

Operátoři dronu budou pak pomocí reproduktoru na stroji komunikovat jak s plavci v nouzi, tak se záchranáři, kteří se je snaží zachránit. Systém začne fungovat v létě v rámci pilotního projektu právě na Cony Islandu, což je poloostrov v nejjižnější části Brooklynu. Postupně by se měl program rozšířit i do dalších částí amerického města, které má až 14 kilometrů pláží. Drony už tam dohlíží například na přítomnost žraloků ve vodě.

Úřady v New Yotku se už dlouho snaží zlepšit bezpečnost na veřejných plážích. Mezi hlavní problémy na nich patří silné vlnobití, zástupy nezkušených plavců a nedostatek plavčíků. V loňském roce se tam na městských plážích utopili čtyři lidé, všichni v době, kdy plavčíci nebyli ve službě. Předloni se utopili tři.

Drony se už používají pro záchranné účely na některých evropských plážích, mimo jiné ve španělské Valencii a v jihozápadní Francii.

Záchranářské drony jsou další z řady přístrojů, které starosta New Yorku Eric Adams propaguje jako způsob, jak zlepšit život ve městě. Potom, co se loni v dubnu zřítila garáž, použila jeho administrativa ke kontrole budovy tým s drony a robotickým psem. V červenci loňského roku vydal pan Adams pokyny, které mají usnadnit větší využívání bezpilotních letounů v pěti městských částech, a to i pro účely, jako je kontrola fasád budov.