Kijivu s Mojou v pavilonu

Ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že drogy používané při znásilnění na rande jsou stále častěji prostředkem k páchání závažné trestné činnosti. „Klasifikujeme je jako zbraně. Tím vytváříme základ pro výrazně přísnější trestní stíhání,“ uvádí britský The Guardian.

Navrhovaná úprava počítá s minimálním trestem pěti let vězení. Organizace pomáhající obětem sexuálního násilí však upozorňují, že samotné zpřísnění trestů problém nevyřeší.

Podle Niny Fuchsové, jedné z obětí, vede v Německu k odsouzení pouze přibližně jedno ze sta znásilnění. U případů spojených s drogami je situace ještě složitější, protože látky bývají po několika hodinách v těle prakticky nedetekovatelné.

Drogy podávané bez vědomí oběti jsou často bez barvy i zápachu a účinkují během několika minut. Oběti následně ztrácejí schopnost obrany, mohou upadnout do bezvědomí a často si průběh útoku nepamatují.

Fuchsová zároveň kritizuje nedostatečné školení policie a justice v oblasti sexuálního násilí a práce s traumatizovanými oběťmi. Podle ní je nutné zajistit rychlé odebírání vzorků a lepší informovanost veřejnosti i škol.

„Účinná ochrana před násilím neznamená jen vyšší tresty, ale také větší podporu obětem a lepší vyšetřování,“ uvedla pro německý server DW.

Restrikce Tálibánu, které v Afghánistánu omezují ženám práva, se stále zpřísňují. Režim omezuje přístup ke zdravotní péči, zaměstnání i vzdělávání. Ženy se navíc nemohou volně pohybovat bez mužského doprovodu a musí být kompletně zahalené.

Aktivisté aktuálně varují, že Tálibán přichází s novým zákonem, který podle nich „legalizuje dětské sňatky“. Až 70 % dívek tak může skončit v předčasných nebo nucených manželstvích. Nová pravidla navíc prakticky znemožňují rozvod, píše The Guardian.

Restrikce Tálibánu, které ženám omezují přístup ke zdravotní péči a práci ve zdravotnictví, způsobují nemoci i úmrtí. Podle zprávy OSN by situace mohla dosahovat úrovně femicidy, tedy úmyslného zabíjení žen. Podle dostupných údajů je nyní 80 % afghánských žen vyloučeno z pracovního procesu a vzdělávání. Tálibán však tvrdí, že práva žen respektuje. Upozornil na to letos v březnu také server iROZHLAS.

Zákaz vzdělávání zavedený vládou Tálibánu už měl nevratný dopad na životy nespočtu žen a dívek. Pokud bude pokračovat až do roku 2030, bude podle OSN více než dva miliony dívek zbaveno vzdělání nad rámec základní školy. Afghánistán přitom už nyní patří mezi země s nejnižší mírou gramotnosti žen na světě.

Přestože téměř 90 % dotázaných uvedlo, že mají na pobyt v přírodě z dětství pozitivní vzpomínky, dnes tráví venku výrazně méně času. Třetina respondentů dokonce uvedla, že v dětství pobývala venku více než polovinu svého volného času.

Podle odborníků má pravidelný pobyt v přírodě významný vliv na fyzické i psychické zdraví. Výzkumy ukazují, že může snižovat počet návštěv praktických lékařů až o 28 procent. Ročně by tak mohl britskému zdravotnictví ušetřit přibližně 2 miliardy liber, což je v přepočtu 56, 2 miliardy českých korun.

Na výsledky studie reagují i některá britská města. Například v Bradfordu vznikají nové zelené plochy a komunitní parky. Organizace The Leap zde přeměňuje zanedbané prostory na místa pro odpočinek, setkávání i podporu biodiverzity.

Jedním z projektů je úprava bývalého průmyslového pozemku u silnice, kde vznikl Ekosochařský park. Ten má pomoci zadržovat vodu, snižovat riziko záplav a zároveň nabídnout prostor pro volně žijící živočichy i obyvatele města.

Britská vláda zároveň deklarovala snahu zajistit, aby měl každý obyvatel přístup k zelenému prostoru do 15 minut chůze od domova. V současnosti tento přístup nemá až každá pátá domácnost.

„Pobyt venku v přírodě nám všem nabízí tolik radosti – čerstvý vzduch, sluneční světlo, ptačí zpěv a tolik prokázaných zdravotních benefitů,“ řekl Dom Higgins, vedoucí oddělení zdraví a vzdělávání v organizaci Wildlife Trusts.

Původně šlo o satirický internetový projekt, který vznikl poté, co předseda indického Nejvyššího soudu Surya Kant přirovnal nezaměstnané mladé lidi k švábům. Později uvedl, že neměl v úmyslu kritizovat mladé lidi, ale měl na mysli ty, kteří mají „falešné a podvržené diplomy“ a chovají se „jako paraziti“. Hnutí každopádně rychle nabylo na popularitě a začaly se k němu hrnout miliony mladých Indů, aby zde dali průchod své frustraci. „Nic z toho nebylo záměrné,“ řekl zakladatel CJP Abhijeet Dipke, stratég v oblasti politické komunikace a student Bostonské univerzity v USA.

Strana Cockroach Janta Party nasbírala na Instagramu za méně než týden téměř 15 milionů sledujících, zatímco strana Bharatiya Janata party (BJP) premiéra Naréndry Módího, která se prohlašuje za největší politickou stranu na světě, jich má méně než 9 milionů, připomíná agentura Reuters.

Hnutí CJP se stylizuje jako „hlas líných a nezaměstnaných“ a využívá humor, memy a ironii jako hlavní jazyk politického komentáře. Miliony uživatelů za logo strany přijaly právě švába – hmyz známý svou schopností přežít i v drsných podmínkách – jako ironický symbol vytrvalosti, vysvětluje britský The Guardian. Dipke uvedl, že hnutí CJP není spojeno s žádnou konkrétní politickou organizací. Jeho vzestup však odráží širší trend v celé jižní Asii, kde v posledních letech hraje mládež ústřední roli v protivládních hnutích, včetně povstání na Srí Lance, Bangladéši a nepokojů v Nepálu.

Tlaky jsou obzvlášť silné v Indii, kde mladí lidé tvoří více než čtvrtinu populace, ale mnozí z nich čelí omezeným pracovním příležitostem a přetrvávající nezaměstnanosti. Mnoho mladých voličů je také rozhořčeno nad vládnoucí hinduistickou nacionalistickou stranou Modího kvůli problémům, jako je rostoucí náboženská polarizace, prohlubující se nerovnost a ekonomické tlaky.

Hnutí CJP se již začíná rozšiřovat i mimo internet. Někteří mladí dobrovolníci se třeba objevují na demonstracích v kostýmech švábů. Dipke však varoval před srovnáváním s pouličními protesty vedenými generací Z v sousedním Bangladéši a Nepálu, které vedly k pádu vlád, a odmítl se vyjádřit k tomu, zda existují plány na založení oficiální politické strany generace Z. „Má to potenciál přerůst ve velké politické hnutí, má to potenciál změnit indickou politiku. A ať už uděláme cokoli, budeme se řídit ústavou. Budeme postupovat velmi demokraticky a mírumilovně. Nebude to nic podobného tomu, co jsme viděli v Nepálu nebo v Bangladéši,“ konstatoval.

Chen Tianming strávil téměř osm let a utratil přes 600 tisíc korun, aby proměnil skromný kamenný bungalov v mohutnou pyramidu plnou vratkých schodišť, balkonů a dalších přístaveb. Rodinný dům ve vesnici Xingyi v provincii Guizhou se postupem let stal nečekanou turistickou atrakcí, píše britský The Guardian. Návštěvníci přirovnávali Chenův dům k propracovaným a fantaskním světům, které vytvořil japonský animátor a spoluzakladatel studia Ghibli Hayao Miyazaki.

Místní úřady však ve středu 20. května během pouhých několika hodin vrátily dům do původní jednopodlažní podoby. Podle nich totiž budova neměla stavební povolení a představovala potenciální nebezpečí, informuje server CNA. Chen navíc neuposlechl výzvu úřadů, které mu i jeho rodině nařídily, aby dům do středy opustili. Po vypršení lhůty ho proto příslušníci bezpečnostních složek odvedli, zabavili mu telefon a zadrželi ho během samotné demolice domu.

„Nelituji toho, protože lítost je zbytečná,“ řekl Chen agentuře AFP. „Také si nevyčítám, že se mi nepodařilo jej ochránit – síla, která vedla k jeho zničení, byla prostě příliš mocná,“ dodal Chen, který nyní hledá právní pomoc, aby byla tato nucená demolice prohlášena za protiprávní.

Snímek bude vycházet z připravované knihy novináře Mitchella Zuckoffa a zaměří se na záchrannou misi dvou amerických pilotů sestřelených během bojové operace. Jeden z nich měl být zachráněn 3. dubna krátce po pádu letadla, zatímco po druhém, plukovníkovi, jehož totožnost nebyla dosud zveřejněna, pátraly více než den desítky letadel, stovky příslušníků speciálních jednotek i CIA, píše web The Times.

Bay má za sebou dlouhou historii spolupráce s americkou armádou, která se promítla do filmů jako Transformers, Pearl Harbor nebo 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází (2016). Právě s autorem knižní předlohy k posledně jmenovanému filmu, spisovatelem Mitchellem Zuckoffem, nyní opět spojuje síly.

Načasování projektu však vyvolává kontroverze. Server Euronews upozorňuje, že Hollywood začal proměňovat probíhající válku ve filmový materiál téměř v reálném čase. Zároveň připomíná, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obchází nutnost získat souhlas Kongresu s operací Epic Fury. Kritici filmu tak mluví o necitlivosti i možné propagandě, zatímco studio Universal Pictures sází na silný příběh o přežití a záchranné misi.

„Tento film vypráví o všech, kteří se zapojili do jedné z nejkomplexnějších, nejsložitějších a nejrizikovějších operací nedávné historie. Je oslavou skutečného hrdinství a neochvějné oddanosti našich vojáků,“ uvedl Bay pro server Deadline.

Nikotinové sáčky obvykle obsahují nikotin, buď syntetický, nebo získaný z tabáku, a další přísady, jako je celulózový prášek, aromata, sladidla a alkalické látky. Zpráva varuje, že mohou být vysoce návykové, a vyzývá k přijetí komplexních předpisů, které se budou týkat všech tabákových výrobků.

Celosvětový maloobchodní prodej nikotinových sáčků narostl v minulém roce oproti roku 2024 o více než 50 %, přičemž nejvyšší tržby byly zaznamenány ve Spojených státech, dále pak v Německu, Polsku či Švédsku, uvedla WHO.

Podle serveru Euronews jsou zároveň nikotinové sáčky agresivně propagovány mezi mladými lidmi, a to zejména prostřednictvím sociálních sítí. Společnosti spolupracují s influencery a v rámci marketingu dávají důraz na skryté užívání produktů, které ztěžuje odhalení rodičům a učitelům a umožňuje obcházet pravidla. Dalším způsobem cílení na děti a mladistvé je široký výběr příchutí, které jsou pro tuto věkovou skupinu atraktivní. Nikotinové sáčky často bývají sladké, ovocné, nebo mají příchuť žvýkaček a bonbónů.

„Tyto výrobky jsou navrženy tak, aby vyvolávaly závislost, a je naléhavě nutné chránit mladé lidi před manipulací ze strany výrobců,“ píše se ve zprávě WHO. Podle organizace momentálně na národní úrovni platí nedostatečná opatření. Prodej nikotinových sáčků tak často buď není regulován vůbec, nebo jen velmi mírně.

Výběr herců pro 26. bondovku, a tedy i výběr nástupce Daniela Craiga, má na starost castingová ředitelka Nina Gold, která spolupracovala mimo jiné na seriálech Hra o trůny či Koruna. Producent Amazon MGM Studios minulý týden oznámil, že se Gold už schází s potenciálními kandidáty na hlavní roli, píše server USA Today. Režie nového filmu se tentokrát ujme Denis Villeneuve a scénář píše tvůrce seriálu Peaky Blinders Steven Knight.

Mezitím se nadále horečně spekuluje o tom, kdo by se novým agentem 007 mohl stát. Server Euronews uvádí například jména Tom Holland, Callum nebo Jacob Elordi, o kterých se mluví už další dobu. Vzhledem ke jménu castingové ředitelky však jako horké kandidáty představuje také Jacka Lowdena, Louise Patridge a Toma Francise, se kterými Gold v minulosti spolupracovala. Často se přitom stávalo, že do role Bonda byl obsazen začínající herec, který se stal hvězdou právě až skrze bondovky.

Na zveřejnění informace o začátku castingu reagoval i Bílý dům, který zveřejnil obrázek Donalda Trumpa coby Bonda s heslem Make America Great Again. Obrázek se na internetu setkal převážně s posměchem, server Euronews však připomíná, že zakladatel Amazonu Jeff Bezos je významným Trumpovým spojencem, a spekuluje, zda by americký prezident přeci jen nemohl ve filmu nakonec mihnout v epizodní roli.

S informací o tom, že titulní tvář již vydaného kalendáře pro rok 2027 se jmenuje Giovanni Galizia a není knězem, nýbrž stevardem španělské letecké společnosti, jako první na začátku tohoto týdne přišel italský deník La Repubblica. Muž následně poskytl rozhovor agentuře AP.

Uvedl, že na fotce je mu pouhých sedmnáct let a za jeho rozpačitý úsměv, který někteří považují za sexy, jsou zodpovědní jeho tehdejší kamarádi. „Během focení se nahlas smáli, protože jsem byl oblečený jako kněz,“ řekl. Podotkl také, že pro něj tehdy bylo focení jen legrací a že z ostatních vyfotografovaných mužů zná jen jednoho, který knězem také není.

Kalendář každý rok obsahuje dvanáct černobílých portrétů mužů v kněžských oděvech, mnohé z nich se přitom rok co rok opakují, což je i případ Galizii, kterému je nyní 39 let. 

Autor kalendáře i fotografií Pier Pazzi pro agenturu AP uvedl, že třetina osob na fotografiích v nejnovější verzi kalendáře jsou skuteční kněží, neřekl ale žádné podrobnosti. Zároveň také podotkl, že mu nešlo o to, aby muži byli vnímáni jako atraktivní.

Galizia sám říká, že kalendář nepovažuje za podvod, ale za umění. Přirovnává ho například k filmů nebo seriálům, ve kterých kněze hrají herci. Ani jeden z kněží, kterého AP v rámci své reportáže oslovilo s žádostí o komentář, nepovažuje počin za problematický.

„Mladí lidé si často myslí, že kněží jsou upjatí a odměření, ale když se podívají na tento kalendář, mají pocit, že kněží jsou jim blíž a umí si ze sebe udělat legraci,“ řekl.

I když je v kalendáři samotném zmínka o Vatikánu, není s ním nijak oficiálně spojen. Svatý stolec se ostatně k věci odmítl vyjádřit.