Kniha Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou se dočkala překladu do slovenštiny

Když krátce po 2. světová válce napsala své první dílo Hořící cigánský tábor, nechápala její rodina, co ji k tomu vede. Psaní však bylo pro Elenu Lackovou stejně potřebné jako chléb, na který se tehdy jen velmi obtížně hledaly peníze, jak vysvětluje překladatelka a jazykovědkyně Júlia Choleva Vrábľová:

Obálka knihy Eleny Lackové v překladu Júlie Cholevy Vrábľové|foto:Nakladatelství Brak

„Ještě před koncem 2. světové války cítila potřebu sdělit světu, co se Romům stalo. A to bylo v dobách, kdy neexistovaly o Romech žádné knihy, nebo nějaká romistika. Ta byla ještě v plenkách. Elena Lacková ale už tehdy tušila, že potřebuje promluvit o tom, co se stalo a napsala divadelní hru. Psala ji při světle provizorních svíček z brambor. Hru nacvičovala se ostatními členy rodiny. Nejprve u nich neměla podporu, ale ona si stála za svým.”

Júlia Choleva Vrábľová tvrdí, že přední romská autorka musela z počátku čelit obrovskému tlaku ze strany rodiny a komunity, stejně jako tlaku většinové společnosti, která si jako romskou ženu nedoceňovala.

„Osobně si neumím představit, odkud tu velkou vnitřní sílu Elena Lacková čerpala. Žena, která měla tak těžký život a zároveň takovou touhu pomáhat druhým. Vedlo ji vícero ideálů, i levicového směru. Tehdy se i Romům dostávalo oslovení soudruhu Rome a soudružko Romko. trochu na to vzpomíná i ve své knize.”

„Lacková šířila osvětu, byla Romkou, která vystudovala univerzitu.”

Knihu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou Elena Lacková dokončila v roce 1986. Vydavatelé ji nejprve odmítali. Pomohlo jí až rozhlasové vysílání. V roce 1997 vyšla kniha v češtině a až letos, v roce 2023, i ve slovenštině.

„Důvodů, které mě dovedly k překladu knihy, je hodně. Myslím, že jsem se k tomu rozhodla poměrně spontánně. Knihu jsem si přečetla, líbila se mi a nechápala jsem, jakto že dosud (ve slovenštině) nevyšla.”

„Paralelně s překladem jsem výzkumně pracovala s tématy, které se věnují jazykové spravedlnosti a dostupnost slovenského jazyka pro ostatní. Nejsilnějším důvodem ale byla potřeba přeložit knihu, která se mi líbila a vrátit ji zpět tam, odkud pochází.”

Júlia Choleva Vrábľová se věnuje romské kultuře profesně i laicky. Organizuje například dětské tábory pro romské děti. Jak říká, od Romů se máme ještě hodně co učit.

„Na romské komunitě je krásná ta soudržnost, sdílnost a dělení se o zdroje. Spolupráce a oslava života. Na to by neměl nikdo z nás zapomínat.”

Júlia Choleva Vrábľová knihu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou překládala z češtiny. V romštině kniha paradoxně ještě nevyšla, i když se na jejím překladu už usilovně pracuje.