Kniha Experimentální sídliště Invalidovna mapuje historii unikátní výstavby

„Ve srovnání s pozdějšími sídlišti je Invalidovna relativně malá, byla stavěna pro cca 4100 obyvatel. Hlavní rozdíl ale spočívá v tom, že je to sídliště dokončené a neskončilo na půli cesty. Od začátku tam byla občanská vybavenost, dobrá dopravní dostupnost a zeleň. Nebylo to tam takové to rozvrácené sídlištní prostředí, které známe třeba z Jižního Města nebo dnes ze satelitů a některých nových developerských projektů,“ vysvětluje historik architektury Vladimír Czumalo, který se v úvodu knihy zamýšlí nad přívlastkem experimentální.

Během výstavby sídliště na Invalidovně se měly v praxi vyzkoušet různé unifikované a prefabrikované stavební konstrukce – proto sídliště dostalo přídomek experimentální. Vladimír Czumalo zasazuje experimentální výstavbu do kulturního i vědeckého rozmachu doby, které se někdy říká zlatá 60. léta. Ve své stati navíc připomíná tehdejší víru v to, že nové architektonické prostředí bude schopné stvořit nového člověka budoucnosti.

Experimentální sídliště Invalidovna - Ladislav Zikmund-Lender|foto: Nakladatel Lender

Kniha o experimentálním sídlišti vychází v době, kdy se uvažuje o četných stavebních zásazích, které by jeho podobu mohly nezvratně změnit. „Existují plány na zahuštění výstavby a na vznik nových objektů, proto si myslím, že je teď ideální čas na zhodnocení současné hodnoty a shrnutí historie sídliště Invalidovna,“ říká editor knihy Ladislav Zikmund-Lender. Letos navíc uplyne přesně padesát let od ukončení první etapy výstavby v roce 1964. V tom samém roce proběhla na sídlišti výstava deseti vzorových bytů, kterou navštívilo neuvěřitelných 75 000 lidí. V knize se výstavě věnuje jedna kapitola, která obsahuje i fotodokumentaci vnitřního vybavení vzorových bytů. Bohužel centralistické socialistické hospodářství následně nebylo schopné toto vybavení vyrobit, takže si je lidé nakonec nemohli nikde koupit a zůstalo jen v prototypech.

Samostatná kapitola je v knize věnována také slavnému hotelovému domu s unikátní hliníkovou fasádou, který je dnes jako jedna z mála českých sídlištních staveb kulturní památkou. Kniha Experimentální sídliště Invalidovna jen potvrzuje současný trend vzrůstajícího zájmu o panelová sídliště a upozorňuje na to, že všechna sídliště rozhodně nelze vnímat jako architektonicky nevzhledný omyl, ale že bychom měli začít reflektovat i jejich kvality, než bude pozdě.

Karlínská Invalidovna|foto: Petr Vilgus