Křečovitá cesta Cold War Kids na stadiony
Kalifornská kapela Cold War Kids společně s vydáním své aktuální desky Dear Miss Lonelyhearts vyhlásila útok na stadiony a s ním spojený komerční úspěch. Jediným problémem ale je, že je jejich snaha až příliš křečovitá a epický pop jim není tak úplně vlastní
Kalifornští Cold War Kids pro svoji aktuální desku Dear Miss Lonelyhearts natočili dvanáctku působivých filmových trailerů, které měly jediný cíl – vyvolat dojem, že se chystá něco opravdu důležitého. Ve zhruba minutových ukázkách nechyběly záběry na kapelu pracující v nahrávacím studiu, obrazové zkoumání zaprášeného klavíru nebo scéna, která zachycuje bubeníka zkoušejícího v kuchyňské chodbě. Vše samozřejmě podpořené černobílým melancholickým filtrem. Každý týden jedno minutové video – i tohle odstupňování připomínalo počínání opravdu velké skupiny, která se rozhodla natočit desku tak zásadní, že bylo před jejím vypuštěním do světa nutné udusat půdu.
Má to ale jeden háček. Cold War Kids nejsou velká skupina. Frontman Nathan Willet, který svoji kapelu označuje za soul-punkovou, sice podle vlastních slov chce konečně prorazit do světa, album Dear Miss Lonelyhearts se ale onou vstupenkou pravděpodobně nestane. Kapela se přiznala, že chce koncertovat v Asii a nahrávat s Elvisem Costellem, problém ale je, že jde za tímhle cílem až příliš křečovitě.
Ambiciózní aranže a našponované emoce prozrazují, že Cold War Kids to s větším komerčním úspěchem myslí vážně, na to, aby si získali masivní publikum, jsou ale stále příliš sofistikovaní. Rafinované odkazy na vyblýskaný pop 70. let jsou sice poměrně osvěžující, zabíjí je ale až nucená snaha o stadionovou atmosféru.
Dear Miss Lonelyhearts je album utopené v paradoxech – přirozenost skupiny, tak jak ji známe z minulých desek, je v promyšlených indiepopových kompozicích, které kromě skvělé produkce doplňují především opravdu chytlavé melodické háčky. Povedené melodie najdeme i na aktuální desce, doprovází je ale atmosféra vynucené popové epiky, která v případě Cold War Kids působí nepatřičně.
Jejich aktuální, v pořadí už čtvrté dlouhohrající album je tak povedené jenom napůl. Milovníkům opravdu propracovaného indie popu se určitě v přehrávačích usadí, fanoušků, které odradí přeslazenost a balancování na hraně kýčovitého stadionu, bude ale také dost.
Cold War Kids – Dear Miss Lonelyhearts (Downtown 2013)
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
