Kupujte české kytky. Na rukách vám zůstane hlína místo krve
Beata Melka Alexová nemá ruce od krve, ale od hlíny. V sezoně mezi březnem a prosincem sází letničky, střihá barborky, vije věnce a louhuje odvar z kopřiv proti mšicím. Díky jejímu ateliéru Plevel si můžou Pražané koupit řezané květiny a nemít při tom černé svědomí. Nedováží se totiž z Keni ani z Kolumbie, ale ze Stochova u Kladna. Nový díl Podhoubí zjišťuje, co se skrývá pod okvětními lístky růží a lilií.
„Ke dni žen je třeba udělat ženám radost kytkou. Je ale velmi smutné, že většina pracovníků na květinových farmách jsou ženy a jsou v tom horším postavení,“ ilustruje nepříjemný paradox darování květin expertka na envirosociální podnikání Markéta Vinkelhoferová.
S podobným obrazem květinových farem u jezera Naivasha přišel před deseti lety dokumentární film Blooming Business. Díky tlaku lidí, kteří levné kytky nekupují, protože za nimi vidí vykořisťování, ale i institucí se podmínky dělníků na farmách pomalu zlepšují.
O několik tisíc kilometrů dál na sever se zatím znovu navazuje na tradici produkce vlastních květin. Kromě farmy Loukykvět a Kytky od potoka jsou u nás desítky menších zahrad, jako třeba Oáza klidu ateliéru PLEVEL bývalé studentky UMPRUM Beaty Melka Alexové a jejích spolupracovnic. Existuje i mapa, kde si můžete najít květinovou zahradu ve svém okolí, a formuje se i asociace ekologických pěstitelů květin Výkvět.
„Naše generace je zvyklá sedět u počítače a jsme z toho unavení. Já ale tu tvrdou práci na čerstvém vzduchu potřebuju. Nepoužíváme postřiky, hmyz se sem vrací a vrchní část zahrady necháváme zarostlou pro zvířata,“ uzavírá výčtem předností pěstování vlastních kytek Melka Alexová.
Jak vypadá byznys s řezanými květinami? Proč podporovat certifikaci Fairtrade? Jak se pěstují kytky v našich podmínkách? A proč skladba záhonů a vázání kytic připomínají báseň? Pusťte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
