Laurent Garnier rozehřál a rozdivočel Prahu

30. květen 2014

Laurent Garnier se po dvou letech vrátil se svými přesahy k jazzu do České republiky. Producent a DJ, který si prošel anglickými techno kluby až pak nakonec zakotvil ve své rodné zemi, ve Francii, v sobotu 21. března svým duněním rozehřál pražskou Akropoli a pak svým nočním setem rozdivočel Roxy

Pro nepoučitelné pesimisty patřila první jarní noc andělským oceněním, neustále omílané ekonomické krizi a čekání na konec zimy. Naopak pro nenasytné hudební labužníky se otevírala horečnatá sobotní noc plná dunivých beatů, stoprocentně živých muzikantů a hlavně hudebně kulinářských kousků šéfkuchaře francouzské elektronické scény Laurenta Garniera. Ten se vrátil do pražské Akropole, aby Čechům oprášil vzpomínky na svůj výstup z předloňského roku a aby představil zbrusu nové album Tales of Kleptomaniac. V pořadí pátá studiová nahrávka ještě není oficiálně na světě, její vydání je naplánováno na květen, a už teď se o ní mluví jako o budoucí klasice a pravděpodobně nejlepším albu celé Laurentovy kariéry. Stejně jako před dvěmi lety si Laurent do Prahy přivezl své dlouholeté spolupracovníky - za klávesy zasedl Benjamin Rippert, dechové sekci velel Philippe Nadaud na saxofon a Philippe Anicaux střídající trombon a trumpetu a společně za laptopovými mašinkami kouzlil se Scanem X.

00887522.jpeg

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU REPORTÁŽ!

Tahle světová ikona za svou prozatím dvacetiletou kariéru prošla mnohými styly. Laurent nastartoval své DJské ambice na housu a technu v britských klubech a po svém debutování v roce 1987 se stal respektovanou a hlavně uznávanou osobností elektronické scény. V průběhu svého vývoje přesedlal na vlivy drum'n'bassu, blues a jazzu a stal se hostem na mnoha festivalech, třeba na pařížském Techno Parade nebo jazzovém festivalu v Montreux.

00887523.jpeg

Laurent přeskakuje a eklekticky vypichuje žánry za poslední hudebně zajímavou dekádu. Ale žádný žánrový koktejl bez kořeněných přísad na svém barovém pultu nepodává. Libuje si totiž v živé improvizaci, kterou dirigentsky koriguje od svého stolu, a ždíme jazzové typičnosti do sucha. Melodie dechové sekce vměstnává do svých tanečních kompozic a klávesovými až freejazzovými sóly osvěžuje dunivost beatů. Původní jazz je mrtev, zůstal jen jeho odvar a zmatněný odlesk jeho předností. Koncertní atraktivnost v podobě živých spoluhráčů přidávající jazzové podklady byla lehce zbytečným bonusem, přesto potemnělé podium bylo hlavním terčem sluchových aparátů večera a dobře rozparáděné publikum dostalo hutnou dávku tanečních osvěžovačů.

00887524.jpeg

Laurent Garnier jen zrcadlí vývoj na hudební scéně a užívá si míru rovných techno rytmů, stejně intenzivně jako sobotní přeplněná Akropole. Stále bude tím šarmantním mágem, který dobře ví, kam se elektronická scéna udává, a který bude dobře modelovat zvukové projevy do svého techno tvaru s vykradenými přízdobami z ostatních poloumírajících žánrů.

Spustit audio