Letošek ještě neskončil, ale deník The Guardian v předstihu zveřejnil seznam deseti slov roku 2019

Oblast ve středním a jižním Maďarsku, známá jako Homokhátság, je unikátní ekosystém. Spíš než v Evropě ho najdeme v některých částech Afriky, na jihozápadě Spojených států nebo v australském vnitrozemí. Obecně se vyznačuje velmi malým množstvím srážek, problém ovšem v současné době spočívá v tom, že se zde stále výrazněji zmenšuje objem podzemní vody a dochází k postupné dezertifikaci oblasti – tedy proměny v poušť.

Oblast byla v minulosti pravidelně zaplavována řekami Dunaj a Tisa, což se však změnilo v momentě, kdy byla koryta obou řek napřímena. Kvůli nedostatečnému zadržování vody v krajině a postupnému zvyšování teplot místní pole postupně přestávají být vhodná pro pěstování plodin.

Skupina místních zemědělců, která si říká „strážci vody“, po několika extrémně suchých letech přišla s návrhem možného řešení. Chtějí využít přebytečnou vodu z termálních lázní a po jejím ochlazení a vyčištění s ním pole uměle zaplavovat, píše server Euronews.

Metodu zemědělci poprvé vyzkoušeli v loňském roce a zatím se zdá, že funguje. Na polích se v prosinci po několika měsících zaplavování vytvořily mělké bažiny, v jejich okolí se začalo více dařit rostlinám i zvířatům a zvedla se i hladina podzemní vody. „Ty bažiny se mohou na pohled zdát malé,“ říká vedoucí skupiny „strážců vody“ Oszkár Nagyapáti pro agenturu AP, „ale nám tady v poušti přinášejí ohromnou radost.“

Na videa upozornila skupina Res Futura Data House, která se zabývá analýzou bezpečnostních rizik. Sdílel je tiktokový kanál s názvem Prawilne_Polki a „mladé ženy“ generované umělou inteligencí na nich vyzývaly k vystoupení Polska z Evropské unie či kritizovaly proevropskou vládu premiéra Donalda Tuska.

Investigativní server Konkret24 uvádí, že kanál existoval již od května 2023, ale dříve fungoval pod jiným názvem a zveřejňoval videa v angličtině. Teprve 13. prosince 2025 změnil svůj název na polský a začal zveřejňovat videa o Polexitu. Po stížnostech uživatelů TikToku byl nyní odstraněn.

Podle mluvčího polské vlády Adama Szłapka není pochyb o tom, že se jedná o ruskou dezinformační kampaň. Některé věty ve videích totiž mají zřetelně ruský slovosled. Státní tajemník polského Ministerstva digitalizace také uvedl, že TikTok zjevně nezavedl adekvátní mechanismy pro moderování obsahu generovaného umělou inteligencí. Požádal proto eurokomisařku pro technologickou suverenitu Hennu Virkkunenovou, aby proti TikToku zahájila řízení podle evropského Nařízení o digitálních službách, píše server Notes from Poland.

Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora vystoupení Polska z Evropské unie setrvale roste. Dva prosincové průzkumy dokonce ukazují, že toto rozhodnutí podporuje až 25 % Poláků. Převážná většina si však stále přeje v unii setrvat.

Krajta tmavá, jejíž délka může dosahovat až pěti metrů a je aktivním predátorem prakticky jakýchkoli menších zvířat, se původně vyskytovala jen v jihovýchodní Asii. V posledních letech se však ve velkém rozšířila i v americkém státě Florida, zejména v unikátním národním parku Everglades.

Navzdory své velikosti byla krajta pro ochránce přírody prakticky nepolapitelná – ze sta jedinců podle vlastních odhadů dokázali detekovat jen jednoho až tři. Had na Floridě nemá žádného přirozeného nepřítele a způsobil až 95% úbytek malých savců a vážný úbytek původních druhů ptáků.

Vědci z organizace South Florida Water Management District a Floridské univerzity proto vyvinuli nový způsob, jak krajtu v přírodě detekovat. Jedná se o přibližně 120 robotických králíků, kteří napodobují teplotu, pohyby i pach králíků skutečných, píše server BBC. Krajta na základě těchto signálů na králíka zaútočí, což aktivuje monitorovací systém. Následně na místo dorazí lidé, kteří invazivního hada zneškodní.

Novinka byla v plném rozsahu nasazena v létě minulého roku, projekt je tedy zatím v počátcích. Biolog Mark Krikland z South Florida Water Management District však pro server Science Clock uvedl, že je přesvědčen, že projekt bude fungovat: „Potřebujeme jen dostatek času na dořešení některých detailů,“ říká.

V kategorii Deska roku se letos potkávají silně osobní nahrávky. Amelie Siba boduje s albem This may be the only way 2 heaven, na kterém pomocí fragmentů metalových samplů otevírá témata tlaku společnosti a duševního zdraví. Black Tar Jesus se na desce Aftermath vrací k zásadnímu životnímu obratu a v syrovém zvuku hledá naději. Ida The Young na debutu Tell Me When You Pass The Sun mapují přerod z akustického tria v plnohodnotnou kapelu na pomezí folku a folk-rocku.

Kategorie Objev roku má letos výjimečně pět nominací. Od virálního alternativního popu Gufrau přes otevřené výpovědi Matyášových kamarádů až po intimní světy Petra Bursy, teige a Rivermoans - porota vyzdvihuje projekty, které se přirozeně pohybují napříč žánry a staví na autentickém projevu.

V Počinu roku se Vinyla tradičně dívá za hranice samotných alb. Nominované jsou kniha Šeptej nahlas hudebního publicisty Miloše Hrocha, klubová noc UGOT, koncertní projekt Amphibian Quadrophonic Soundsystem a společná nominace internetových rádií Shella Radio a Radio 202. Společným jmenovatelem jsou iniciativy, které vytvářejí prostor pro setkávání, paměť i nové hlasy české nezávislé hudby.

Součástí hudebních cen Vinyla zůstávají i otevřené výzvy, které míří za hranice samotných alb a kapel. Už pošesté se uděluje Cena Jany „Apačky“ Grygarové za hudební publicistiku, do níž se mohou letos poprvé hlásit autoři a autorky bez věkového omezení. Pátým rokem pak Vinyla ve spolupráci s Bastl Instruments vyhlašuje open call Bastl Electronic Track, zaměřený na podporu producentů a producentek elektronické hudby.

Slavnostní večer 13. března bude mít jako v minulosti festivalový formát – na dvou pódiích se představí sedm koncertních projektů a proběhne i panelová diskuze.

Zhruba stovka zaměstnanců japonské společnosti Earth Corporation se letos v prosinci sešla v buddhistickém chrámu Myódódži, aby uctila památku hmyzu usmrceného při laboratorních testech, píše o tom deník South China Morning Post. Na oltáři ležely fotografie komárů, švábů i roztočů, mniši recitovali sútry a účastníci rituálu zapalovali kadidlo.

Firma, která patří k největším výrobcům insekticidů v Japonsku, chová ve svých výzkumných zařízeních miliony kusů hmyzu. Podle vedení je obřad způsobem, jak vyjádřit vděčnost životům, které přispěly k vývoji přípravků chránících lidi před nemocemi přenášenými hmyzem. „I ten nejmenší život je pořád život,“ zaznělo na akci od jednoho z výzkumníků.

Rituál má podle webu Unseen Japan kořeny v buddhistické tradici a zaměstnanci přiznávají, že zpočátku jim připadal spíš trapný než dojemný. Postupně ale změnil jejich vztah k práci i k hmyzu samotnému. Společnost dnes dokonce své produkty označuje spíš jako „přípravky pro péči o hmyz“ než jako jedy.

Na sociálních sítích ale obřad vyvolává rozporuplné reakce. Zatímco jedni oceňují snahu o respekt k životu i při jeho ničení, druzí mluví o pokrytectví. Jak trefně poznamenal jeden komentující: „Pro hmyz musí být hodně nepříjemné, když mu pohřeb vystrojí ti, kdo ho zabili.“

Výzkum Mnichovské univerzity sledoval u respondentů tzv. prospektivní paměť, tedy schopnost pamatovat si úkol, ke kterému se máme vrátit poté, co nás něco vytrhlo z práce.

Šedesát dobrovolníků podle magazínu Vice.com dostalo jednoduché zadání, které bylo přerušeno krátkým používáním TikToku, Twitteru nebo YouTube. Zatímco Twitter a YouTube neměly na mentální výkon téměř žádný vliv, sledování TikTokových videí způsobilo jeho dramatický propad. Zkoumané osoby si po chvilce koukání nedokázaly vybavit, co původně vlastně měly dělat - jejich úspěšnost se blížila náhodnému tipování.

Vědci přitom podle serveru Boing Boing nezjistili, že by problém s pamětí způsobila závislost respondentů na sociálních sítích, nuda nebo čas strávený bezmyšlenkovitým scrollováním. Problém je pravděpodobně v samotném formátu krátkých videí. Rychlé střídání klipů a neustálé přepínání pozornosti bez jasného konce narušují schopnost mozku udržet v mysli původní záměr.

Krátká videa už dnes nejsou jen doménou TikToku. YouTube Shorts, Instagram Reels nebo podobné formáty na dalších platformách fungují na stejném principu a podle další studie z února letošního roku mají podobné dopady. Výsledky tak potvrzují, že nejde o náhodu, ale o systémový efekt.

Ačkoliv se krátká videa tváří jako nevinná zábava na pár minut, ve skutečnosti mohou nenápadně sabotovat vaše plány nebo vás připravit o důležité myšlenky. A to rychleji, než si stihnete vzpomenout, proč jste vlastně vzali telefon do ruky.

K poklesu dochází v době, kdy konzervativní vláda zpřísnila migrační politiku a posílila hraniční kontroly. Mezi přijatá opatření patří odmítání vstupu na hranicích, omezení slučování rodin, zrušení zrychleného vyřizování žádostí o občanství a zvýšení počtu návratů migrantů. Ministerstvo vnitra zároveň uvedlo, že deportace v roce 2025 vzrostly přibližně o 20 %. Informoval o tom německý web Deutsche Welle (DW).

Kancléř Friedrich Merz však ve svém novoročním poselství naznačil, že Německo zcela nezavírá dveře žadatelům o azyl. Uvedl, že vláda pracuje na vytváření nových cest pro legální migraci, zatímco se snaží omezit nelegální a neřízenou migraci. „Pro nás jsou lidskost a řád dvě strany téže mince,“ prohlásil.

Jedním z důvodů poklesu počtu žadatelů o azyl je také přísnější migrační politika v Itálii, která omezila počet příchozích a tím nepřímo ovlivnila i Německo. Opačný trend naopak vykazuje Španělsko, které nabízí nelegálním migrantům s pracovními vyhlídkami lepší šance na získání legálního statusu. Společně s Francií tak patří mezi země, které obdržely nejvyšší počet žádostí o azyl.

Dalším faktorem je pád syrského prezidenta Bašára Asada na konci roku 2024, který vedl ke snížení počtu Syřanů žádajících o azyl v Německu.

Studie v časopise American Journal of Emergency Medicine odhadla téměř 39 000 návštěv nemocnic ročně souvisejících s cizími tělesy v konečníku, přičemž většina pacientů byla mužského pohlaví s průměrným věkem 43 let. Více než polovina se týkala sexuálních hraček. Zbytek spadá do kategorie nevysvětlitelných.

Server Vice uvedl seznam 25 nejhorších věcí nalezených v lidských konečnících. Patří mezi ně: brýle, sandál, baterka, baseballový míč, vejce, klika, termoska a další. Nejpodivnější však podle urgentního lékaře Kendžiho Ojasu v Chicagu byla velká svíčka ve skleněné nádobě.

Výzkumníci poznamenávají, že řada podobných případů je zkomplikovaná tím, že se lidé nejprve snaží situaci vyřešit sami nebo vyčkávají s řešením problému. Lékaři také zdůrazňují, že tyto případy nejsou běžné, ale jsou natolik časté, že se objevují v recenzovaných časopisech.

V Evropské unii se ženy stávají matkami v průměru ve věku 29,8 roku, což je oproti situaci před deseti lety o jeden rok později. Například v Moldavsku se věk při narození prvního dítěte pohybuje kolem 24,7 roku, zatímco v Itálii až kolem 31,8 roku. Podle údajů z roku 2023 se ženy stávají matkami dříve ve východní a střední Evropě, obvykle od poloviny do konce dvacátých let, zatímco ženy v západní a jižní Evropě často čekají až do začátku třicátých let.

Podle serveru Euronews však odkládání rodičovství nutně neznamená, že by se lidé dětí vzdávali. Mezi země, kde ženy čekají na narození dítěte nejdéle, patří zároveň státy s vyšší mírou porodnosti, například Dánsko, Německo, Irsko, Kypr, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Lichtenštejnsko a Norsko, ukazují data EU.

„Dostupná data nenaznačují, že by lidé v současnosti nechtěli mít děti. Představa ideální velikosti rodiny se v čase nemění, proměňuje se pouze její časové rozvržení,“ vysvětluje geografka Ester Lazzari.

Otěhotnění v pozdějším věku však může zvyšovat riziko problémů s plodností. Léčba neplodnosti je v Evropě stále běžnější – v roce 2021 bylo na téměř 1 400 klinikách provedeno více než 1,1 milionu léčebných cyklů. V roce 2023 činila úhrnná míra plodnosti v EU 1,38 živě narozeného dítěte na jednu ženu a oproti roku 2022 opět klesla.

Evropané tak nejprve usilují o dokončení studia a dosažení finanční stability a teprve poté začínají plánovat rodinu. Oproti minulosti jim navíc obecně trvá déle navázat stabilní partnerské vztahy.