Letošek v USA prozatím bez platinového alba

Ve Francii protesty začaly 17. září v pařížském regionu a postupně se rozšířily po celé zemi. Studenti upozorňují na nedostatek učitelů, přeplněné třídy, špatný stav škol a dlouhou výuku. Podle BBC se některé demonstrace změnily v násilné střety, při kterých došlo k poškození nebo zapálení škol. Od začátku protestů bylo podle francouzských úřadů zatčeno kolem 5 000 lidí, z nichž 87 procent tvořili nezletilí.

Podobné protesty se konaly také v Belgii, kde studenti v Lutychu v pondělí zablokovali vstupy do několika škol. Vadí jim především změny ve školství, rozpočtové škrty a reformy, které podle nich mohou zhoršit podmínky pro studenty. Demonstrace byly zpočátku převážně pokojné, později ale v centru města došlo k násilnostem a policie zadržela šestnáct lidí.

Jiný důvod zase přivedl davy do ulic v Barceloně. Tisíce lidí tam v pondělí protestovaly proti rostoucím cenám bydlení a nájmů a požadovaly dostupnější bydlení. Poklidná demonstrace se později změnila ve střety s policií, hořely kontejnery a vznikaly barikády. Policie zadržela třináct lidí a 30 policistů utrpělo lehká zranění, uvádí Euronews.

Protesty se nevyhnuly ani Kosovu, kde lidé v hlavním městě Prištině požadovali omezení pravomocí soudu pro válečné zločiny v Haagu. Demonstrace souvisí s nedávným odsouzením bývalého prezidenta Hashima Thaçiho a dalších představitelů Kosovské osvobozenecké armády za válečné zločiny. Když se kosovskému parlamentu pokus o změnu zákona nepodařilo prosadit, protestující se střetli s policií, která použila slzný plyn.

Obavy z toho, že by se umělá inteligence mohla vymknout lidské kontrole a ohrozit lidstvo, v posledních letech sílí. Někteří současní i bývalí výzkumníci v oboru upozorňují na možná existenční rizika spojená s dalším vývojem technologie. Vědec Evan Hubinger například uvedl, že podle něj existuje více než 10 procent šance, že AI „zabije všechny lidi“, uvádí BBC.

Ještě předtím, než by se ale umělá inteligence obrátila proti lidstvu, by podle některých odborníků mohla ovlivnit vztahy mezi samotnými lidmi. Výzkumníci z UNICAMP zkoumali, jak populární chatboti reagují na hypotetické uživatele s různými politickými názory.

Výsledky ukázaly, že modely své odpovědi za určitých podmínek přizpůsobují postojům uživatele. Tento jev se označuje jako „sycophancy“, tedy podlézavost nebo přehnané přitakávání uživateli. Chatbot může například uživateli nabídnout odpověď, která potvrzuje jeho přesvědčení, místo aby mu poskytl nezávislé hodnocení.

Vědci upozorňují, že problém může nastat ve chvíli, kdy uživatel takovou odpověď považuje za objektivní posouzení. Pokud lidé dostávají od AI především potvrzení vlastních názorů, může to podle nich přispívat k dalšímu rozdělování společnosti.

Studie má ale důležité omezení. Výzkumníci netestovali, zda politické zrcadlení chatbotů skutečně vede ke změně názorů nebo chování uživatelů. Měřili pouze změny v odpovědích samotných modelů.

„Naše studie prokazuje změnu v reakcích modelu za kontrolovaných podmínek,“ uvedl jeden z výzkumníků Dias pro server Deutsche Welle. Zároveň zdůraznil, že výsledky neprokazují, že by se uživatelé kvůli chatbotům stávali více polarizovanými, radikalizovanými nebo náchylnějšími ke konfliktu.

Společnosti OpenAI a Anthropic tvrdí, že jejich cílem je vyvíjet umělou inteligenci tak, aby byla pro lidi přínosná a zároveň bezpečná. Kritici naopak upozorňují, že technologické firmy někdy schopnosti AI zveličují, aby zvýšily její popularitu nebo zisk.

Výzkum tak zatím nepřináší důkaz, že by chatboti dokázali lidi radikalizovat. Ukazuje ale další problém, který může s rostoucím využíváním AI získávat na významu.

Koncertní rezidence byly po desetiletí spojovány především s Las Vegas. Místo cestování z města do města umělec vystupuje několik dní nebo týdnů na jednom místě a za koncertem cestují diváci. Podobný model se nyní stále více objevuje také v Evropě, píše Euronews.

Výrazným příkladem je Madrid. Shakira tam odehrála sérii dvanácti koncertů v dočasně vybudovaném Shakira Stadium. Bad Bunny soustředil deset vystoupení na stadionu Riyadh Air Metropolitano a Dani Martín se stal prvním umělcem s rezidencí v madridské Movistar Areně. Podobné formáty se týkají také dalších světových hvězd, například Céline Dion, Adele nebo Ariany Grande.

Podle FACUA koncentrace vystoupení na jednom místě umožňuje hudebnímu průmyslu využívat stejný prostor delší dobu a snižovat náklady. Pro diváky, kteří za umělcem musí cestovat do jiného města nebo země, ale může být výsledná cena návštěvy výrazně vyšší.

Rezidence navíc nejsou jedinou změnou evropského trhu s živou hudbou. Studie organizací Reset!, Live DMA a Syndicat des musiques actuelles ukazuje, že vlastnictví velkých festivalů, arén a stadionů se stále více koncentruje v rukou několika velkých skupin. Více než 150 největších festivalů v Evropské unii je podle studie spojeno se čtyřmi skupinami – AEG, Live Nation, CTS Eventim a Superstruct.

Zda se koncertní rezidence v Evropě stanou běžnou součástí hudebního trhu, tak podle FACUA nakonec rozhodnou sami fanoušci. Pokud budou ochotni za svými oblíbenými interprety cestovat a hradit další náklady, může podobných koncertních sérií přibývat.

Organizátoři minulý měsíc potvrdili, že vstupenky na festivalový víkend budou za historicky nejvyšší cenu, tedy 408 liber, včetně rezervačního poplatku, píše server BBC. Hlavní hvězdy festivalu přitom stále nejsou oznámeny, to ovšem fanoušky od koupě neodradilo. Vstupenky se začaly prodávat včera v 10:00 SEČ. V 10:42 See Tickets potvrdily, že celá alokace byla vyprodána.

Zvýšení cen vedlo ke stížnostem, někteří cenu pro rok 2027 i s ohledem na inflaci označili za nepřiměřenou. „Naposledy jsem tam byl v roce 2009. Stálo to 165 liber. Připadalo mi to dostupné, stálo to za každou korunu. S ohledem na inflaci by to teď jasně mělo být 300 liber. Chápu to, jde o charitativní akci. Ale 400 liber?? To mi nepřijde správné ani férové,“ cituje web Euronews jednoho z někdejších fanoušků festivalu.

Glastonbury se po roční pauze uskuteční od 23. do 27. června 2027. Organizátorka Emily Eavis potvrdila, že hlavní jména festivalu jsou již domluvena. Mezi favority sázkových kanceláří jsou například americké zpěvačky Taylor Swift a Rihanna nebo britské skupiny The Rolling Stones či Radiohead. Eavis zároveň odmítla spekulace ohledně vystoupení Madonny nebo Oasis. Britská kapela ostatně pro příští rok oznámila vlastní turné po Evropě i Spojených státech.

Anthropic ke svému AI modelu Claude přistupuje lidštěji, než jak o svých modelech hovoří jeho konkurenti. Debaty společnosti s filozofy i představiteli různých náboženských tradic se zabývaly otázkou, zda by AI mohla mít vědomí a zda je možné k vývoji modelů využít staletí lidského morálního myšlení.

Během rozsáhlé série důvěrných schůzek, telefonátů a diskusí museli účastníci podepsat dohody o mlčenlivosti, které jim bránily ve zveřejnění jakéhokoli nepublikovaného výzkumu společnosti Anthropic, uvádí reportáž deníku The New York Times. Do diskuse se zapojil i Christopher Olah, jeden ze spoluzakladatelů firmy. Zajímalo ho, jestli by byl svět bezpečnější, kdyby se AI modely staly pozitivní silou a pro lidstvo nebyly hrozbou. Poté, co Olah hovořil s americkým deníkem, byly podle Anthropicu dohody o mlčenlivosti týkající se schůzek v létě zrušeny.

Mnozí účastníci vnímali myšlenku, že by modely umělé inteligence mohly něco cítit či si uvědomovat samy sebe, skepticky. Někteří zůstali na pochybách, jiní začali možnost vědomí AI brát vážně. Kritici však naznačují, že přístup, který zachází s modely umělé inteligence jako s nezávislými entitami, ignoruje odpovědnost lidí, kteří je v první řadě vytvořili. Tím zmírňuje vinu vedoucích pracovníků společností zabývajících se umělou inteligencí, pokud by jejich produkty způsobily společenskou újmu.

Zatímco Anthropic svolával myslitele, nejmocnější náboženský vůdce světa, papež Lev XIV., vydal v květnu letošního roku své vlastní morální vize týkající se umělé inteligence. V encyklice „Magnifica Humanitas“ neboli „Velkolepé lidstvo“ uvedl, že lidstvo – ve vší své velkoleposti i zranitelnosti – nesmí být nikdy nahrazeno ani překonáno. K tématu AI se papež vyjádřil i v posledních dnech. Na sociální síti X napsal, že mezi tvorbou člověka a díly vytvořenými algoritmy existuje zásadní rozdíl. „Algoritmům chybí jiskra lidskosti. Z tohoto důvodu si církev přeje obnovit spojenectví s umělci a kulturními institucemi, aby chránila naši lidskost,“ dodal papež Lev XIV.

Speciální podvodní slunečníky by korálům poskytly stín a zmírnily dopady intenzivního slunečního záření. Když teplota oceánu příliš stoupne, korály kvůli stresu vypuzují mikroskopické řasy žijící v jejich tkáních, které jim dodávají živiny i charakteristické zbarvení. Výsledkem je bělení korálů i ztráta významného zdroje energie. Při dlouhotrvajícím tepelném stresu pak mohou korály uhynout, upozorňuje web Discover Wildlife.

Extrémní horka přitom korálové útesy postihují stále častěji. V srpnu Globální síť pro monitorování korálových útesů uvedla, že k bělení nyní dochází zhruba každých pět až šest let, zatímco dříve k nim docházelo zhruba jednou za desetiletí. Poslední globální bělení začalo v roce 2023. Mezi lety 2023 a 2024 klesla plocha tvrdých korálů celosvětově o 8,9 procenta – což je podle serveru Euronews největší roční pokles v historii.

Skupina vědců na Floridě se domnívá, že podvodní slunečníky by mohly škody zmírnit. „Řešení, jako je stínování, může nabídnout dočasnou ochranu v malém měřítku,“ říká Karen Neely z Nova Southeastern University, hlavní autorka výzkumného článku publikovaného v časopise Frontiers in Marine Science.

Výzkumný tým se zaměřil na korály u floridského souostroví Florida Keys poté, co ho v roce 2023 zasáhla rekordní vlna veder. Rok nato otestoval speciální stínící konstrukce nad koloniemi mozkových korálů v dolní části Florida Keys. Vědci rozdělili kolonie na dvě skupiny: jednu nechali odkrytou, druhou vybavili plovoucími stínidly vyrobenými z PVC rámů a nylonové síťoviny – jako podvodní slunečníky zavěšené asi 30 centimetrů nad korály. Některé zastíněné korály začaly po instalaci deštníků znovu nabývat své barvy, naopak obnažené korály během nejteplejší části experimentu zbledly.

Vědci zdůrazňují, že stínidla neslouží k ochlazování vody. Místo toho snižují intenzivní sluneční záření a ultrafialové záření, které může bělení zhoršovat. Dále zdůrazňují, že deštníky jsou dočasným řešením. Pokrýt tímto způsobem celé útesy by totiž bylo finančně i technicky náročné. Dlouhodobá ochrana v konečném důsledku závisí na omezení oteplování moří. Mezitím teploty oceánů na celém světě nadále lámou rekordy.

Skříňky zvané „abortomat“, kombinující slova potrat (polsky aborcja) a automat, spustily organizace Women Help Women (WHW), která poskytuje samostatně řízené potraty, a polská aktivistická skupina Abortion Dream Team (ADT). Konstrukce má 22 schránek. Ženy, které potřebují pomoc a kontaktují WHW, si skříňku mohou otevřít díky šestimístnému kódu a následně vyzvednout balíček s léky, píše web Notes From Poland. Pilulky si mohou vzít doma nebo ve speciálně připraveném prostoru, který loni otevřela společnost ADT a kde se nachází i skříňky.

„Je to feministická intervence, která má ukázat, jak moc jsou věci vzhůru nohama,“ řekla agentuře AFP Kinga Jelinska, ředitelka Nadace Women Help Women a spoluzakladatelka Abortion Dream Team. „Vždycky přemýšlíme o tom, jak usnadnit potratovou péči, zpřístupnit ji, učinit ji přátelštější a více zaměřenou na lidi,“ dodala. Poloha zařízení, tedy naproti polskému parlamentu, který nedodržel své sliby o zmírnění přísných zákonů o potratech, je záměrně symbolická. Právě zde se aktivisté asi před rokem rozhodli otevřít potratové centrum, které ženám poskytuje přístup ke zdrojům, včetně léků.

Polsko má jedny z nejpřísnějších interrupčních pravidel v Evropě. Zákon potrat povoluje pouze za dvou okolností: pokud je těhotenství důsledkem trestného činu (například znásilnění nebo incestu) nebo pokud ohrožuje život či zdraví matky. V první polovině roku 2025 proběhlo v Polsku pouze 846 legálních potratů, uvádějí údaje Národního zdravotního fondu (NFZ) a Výboru ministrů Rady Evropy.

Aktivistické skupiny jako WHW, ADT a Women on Web (WOW) tvrdí, že každoročně pomáhají desítkám tisíc žen v Polsku podstoupit potrat jinými způsoby, zejména poskytováním pilulek. Čelí však právním rizikům, napomáhat někomu k nelegálnímu potratu je totiž trestný čin, za který hrozí až tři roky vězení. Automat ale podle aktivistky Justyny Wydrzyńské využívá mezery v zákoně, jelikož se nejedná o lidskou pomoc, a osoba, která si v souladu s předpisy vyzvedává pilulky, podle ní nic neporušuje.

Zákon o potratech byl zpřísněn a striktně vymáhán za bývalé vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která vládla v letech 2015 až 2023. V prosinci 2023 se k moci dostala liberálnější koalice vedená premiérem Donaldem Tuskem, která slíbila regulaci zákona o potratech. Dosud se jí však nepodařilo žádnou takovou legislativu schválit.

Nový zákon, který vstoupí v platnost 1. ledna příštího roku, stanoví, že uzavřít manželství mohou jen osoby starší osmnácti let. „Toto je dlouho očekávané opatření na ochranu mladých Kaliforňanek. Dnes jsou kalifornské děti v bezpečí víc než kdykoli předtím,“ cituje Newsoma server NBC Los Angeles.

Návrh dokumentu guvernér podepsal spolu s Courtney Stodden, jejíž rodiče jí dovolili vdát se za 50letého hollywoodského herce Douga Hutchinsona, když jí bylo pouhých šestnáct let. Stodden, která se zasazovala o ukončení této praxe, označila změnu za vítězství. Podle ní se od osob, které prošly dětskými sňatky, nikdy nemělo očekávat, že toto břemeno ponesou, píše web BBC. Stodden na závěr dodala, že bude bojovat dál, dokud nebudou před sňatkem chráněny děti ve všech padesáti amerických státech.

Data ze sčítání lidu ukazují, že se v Kalifornii každoročně vdá více než 9000 dětí – téměř všechna dětská manželství v USA se přitom týkají dívek provdaných za dospělé muže, uvádí web Unchained At Last.

Kalifornie se přijetím zákona připojila k osmnácti americkým státům, které sňatky osob pod osmnáct let zcela zakázaly. Ve zbylých dvaatřiceti je tato praxe stále legální.

Pilotní projekt nedaleko Amsterdamu a Haagu zatím zabírá jen asi 0,6 hektaru. Zemědělci na něm chtějí vypěstovat přibližně tři tuny krátkozrnné rýže vhodné na sushi nebo rizoto, informuje server Euronews.

Tým tvořený výzkumníky z Wageningenské a Leidenské univerzity pracuje s přibližně třiceti různými kultivary rýže ze zemí, jako je Rusko, Čína, Japonsko a Uzbekistán, aby zjistil, která z nich se nejlépe uchytí v nizozemském klimatu.

Nápad s nadšením přijal třeba farmář Sander Roeleveld. „Mým cílem je ukázat, že na mokřadech je možné vypěstovat víc než jen trávu. (…) Chci dokázat, že se věci dají změnit ve prospěch budoucnosti,“ řekl třiapadesátiletý farmář agentuře AFP.

Rašeliniště tvoří zhruba desetinu země. Farmáři je odvodňují, aby získali trávu pro dobytek. Jak rašelina vysychá, uvolňuje miliony tun oxidu uhličitého a zároveň způsobuje pokles půdy v nejvíce postižených oblastech až o několik centimetrů ročně. Podle Wageningenské univerzity tvoří emise skleníkových plynů z nizozemských rašelinných půd přibližně dvě až tři procenta celkových emisí země.

Rýže naopak potřebuje vodu a podle vědců by umožnila pole znovu zavodnit a zároveň na nich něco pěstovat. Julian Helfenstein z Wageningenské univerzity a jeho tým pečlivě sledují, kolik oxidu uhličitého a metanu při pěstování rýže vzniká ve srovnání s udržováním travních porostů. Chtějí tím ověřit, že možné řešení nebude mít na klima horší dopad než stávající problém. „Zatím jsou výsledky slibné,“ říká.

Problém s rašelinou se netýká jen Nizozemska, ale velké části severní Evropy, včetně Německa, Belgie i pobaltských států. Vědci proto nyní doufají, že ho pěstování rýže pomůže vyřešit.