Londýnská Tate Gallery zahájila výstavu o urban exploration

Vědci po několik desetiletí spojovali hluboký spánek s celkovým utlumením, pomalými vlnami a minimální aktivitou. Snění pak podle nich naopak patřilo k takzvanému REM spánku, tedy k fázi, kdy se mozková aktivita více podobá bdělosti. Podle nových dat ale může být takové rozlišení příliš zjednodušující, píše server Euronews.

Výzkumný tým z italské univerzity IMT School for Advance Studies Lucca analyzoval data od 44 účastníků. Podle serveru Neuroscience News je po dobu několika nocí budili a zkoumali výsledky jejich mozkové aktivity pomocí EEG a hlášení o snech. Zjistili, že emocionální či bizarní sny souvisely s nejhlubším spánkem. Naopak abstraktní, „myšlenkové“ sny vyvolávaly pocit lehkého spánku.

„To naznačuje, že snění může ovlivnit to, jak spící člověk vnímá mozkovou aktivitu: čím je sen intenzivnější, tím hlubší se spánek jeví,“ dodává neurovědec a autor studie Giulio Bernardi.

Výsledky studie jsou významné. Web Euronews podotýká, že mohou změnit způsob, jakým vědci a odborníci na spánek nahlížejí a jak přemýšlejí o jeho kvalitě. Spánek až dosud výzkumníci měřili převážně na základě objektivních ukazatelů – například sledováním mozkových vln či fází spánku. Tento výzkum je ale založený také na tom, jak sami účastníci popisují svůj spánek.

Podle serveru Japan Times učební materiály obsahují popisy generativní umělé inteligence, včetně toho jak ji používat. Středoškoláci se také dozvědí, jak se samotné systémy AI učí a jak generují texty, obrázky či další obsah. Učebnice se rovněž budou zabývat dezinformacemi nebo autorskými právy ve vztahu k AI.

Žáci si v učebních materiálech budou moci naskenovat také QR kódy. Ty je pak odkážou na různá videa, texty či další zdroje. Nové učebnice zeměpisu nebo dějepisu pak například obsahují informace o organizaci Nihon Hidankjó, která zastupuje přeživší atomového bombardování měst Hirošima a Nagasaki a je držitelem Nobelovy ceny za mír z roku 2024. Středoškoláci se také budou učit o ruské agresi proti Ukrajině, dodává veřejnoprávní televize NHK.

Server The Korea Times podotýká, že v nových materiálech je malé souostroví Tokdo neboli Takešima považováno za japonské. Vlastnictví tohoto území v Japonském moři je ale dlouhodobě předmětem sporu mezi Soulem a Tokiem. Korejské ministerstvo zahraničí se proti informacím v učebnicím ohradilo. „Důrazně protestujeme proti schválení středoškolských učebnic, které zkreslují historická fakta, a požadujeme jejich okamžitou opravu,“ uvedla korejská diplomacie v prohlášení.

Více než 200 nových učebnic pro 11 vyučovaných předmětů podle tamního ministerstva školství prošlo druhým kolem prověřování. Používat by se měly začít od roku 2027.

V pralese podle serveru Notes from Poland žije asi 1200 zubrů a oblast je tak největším teritoriem tohoto až 900kilového zvířete. Zubr je největším suchozemským divokým zvířetem v Evropě. S rostoucím počtem jedinců přibývá i  jejich cest do míst, kam se dřív nevydávali. To jsou třeba silnice, města nebo právě železniční tratě.

Vlak Zubr spojuje Bělostok na severovýchodě země s hlavním městem Varšavou, jak připomíná web Polského rádia. Polský státní dopravce PKP Intercity, podobně jako České dráhy, pojmenovává své linky podle míst, kterými projíždějí nebo podle různých kuriozit na trase. Třeba z Varšavy do podtatranského Zakopaného jezdí vlak Mořské oko, který odkazuje na tamní proslulé jezero. Z metropole do Kolobřehu u Baltského moře zase jezdí Jantar.

Jedna z fanynek Zary na Tiktoku zveřejnila video z koncertu, kde říká: „Nevěděla jsem, že jsem těhotná. Moje alespoň dítě slyšelo písničku Midnight Sun dřív, než jsem šla na potrat.“ Švédská zpěvačka na to podle webu Sweden Herald odpověděla: „Já zabila show, ty to dítě.“

Larsson ve videu na svých sociálních sítích uvedla, že právě proto s ní firma rozvázala spolupráci. „Pokud se mnou nesouhlasíte v tom, že by ženy měly mít přístup k potratu, nebo že o tom můžeme vést vtipnou konverzaci, pak nejsme souzeni být si partnery,“ dodala 28letá zpěvačka.

Server Daily Mail připomíná, že se Zara dlouhodobě zasazuje o práva žen, LGBTQ+ komunity i dalších menšin. V poslední době ostře kritizovala zásahy amerických protiimigračních agentů ICE, které Donald Trump nasazuje proti přistěhovalcům, a kteří nedávno zabili dva americké občany.

Na případ upozorňuje server zpravodajské stanice CNN. V okrese kolem Ave Maria teď evidují 88 potvrzených případů spalniček. Dalších minimálně šestnáct lidí má podezření na nákazu. Mezi obyvateli ale panuje dojem, že se situace uklidnila a nemocní zůstávají „za silnicí.“ Ta odděluje univerzitu od zbytku komunity. Nemocné už ale hlásí ale i další škola. Mimo zasaženou univerzitu je teď asi desetina případů. V lokalitě ani přesto nejsou vyhlášená žádná opatření. Hygienu prý nehlídá ani univerzita, na jejíž půdě se ohnisko objevilo.

CNN se proto pokusila získat informace od odpovědných úřadů, na dotazy nereagovaly. Server uvádí, že se propuknutí spalniček, které jsou v USA už přes 20 let považované za vymýcené, se dá zabránit očkováním. Riziko rozšíření ale roste v místech, kde proočkovanost klesá pod 95 procent.

Nebývalou vlnu spalniček zažívá taky Severní Karolína, kde evidují přes tisíc případů. Ve stejný čas se přitom v nejvyšších patrech americké politiky vede diskuze o zrušení povinného očkování, připomíná sever Guardian. Proti povinné vakcinaci dlouhodobě bojuje federální ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. Spolu s aktivisty se snaží zvrátit povinné očkování ve školách. Změny teď prosazují v minimálně dvaceti státech, včetně těch, které se spalničkami aktuálně bojují.

Studie Pew Research Center a Common Sense Media, které se zaměřily na teenagery, ukazují, že obrovské množství rodičů nemá tušení, co jejich děti s umělou inteligencí dělají. Ve skupině respondentů, která zahrnovala děti a jejich rodiče, pouze 51 % rodičů uvedlo, že jejich náctiletí potomci AI využívají, mezi samotnými dospívajícím se však k používání umělé inteligence přihlásilo 64 % respondentů. V průměru 40 % rodičů pak uvedlo, že se svými dětmi o AI nikdy nemluvili.

Profesorka Rachel Barr z Georgetown University v USA pro server BBC uvedla, že ji to překvapuje: „Rodiny by se měly v oblasti AI orientovat společně, místo toho, aby nechávaly teenagery, ať si s ní poradí sami,“ řekla.

Podle Pew Research Center teenageři AI nejčastěji využívají k vyhledávání informací, dále pak pro pomoc se školními úkoly. 12 % dospívajících zároveň uvedlo, že AI využívají jako emocionální podporu, což přitom až 58 % rodičů považuje za nepřípustné.

V postojích k umělé inteligenci podle výzkumů existuje významná generační propast. 52 % procent rodičů se domnívá, že využívání umělé inteligence při plnění školních úkolů je neetické a mělo by se trestat, jejich názor však sdílí pouze 34 % mladých lidí. 52 % si naopak myslí, že využívání umělé inteligence při školní práci je inovativní a mělo by se podporovat, píše server Business Insider.

Polsko v současné době neumožňuje žádnou formu svazků osob stejného pohlaví, které by byly oficiálně uznávané. Muži, na které se verdikt vztahuje, však byli oddáni v roce 2018 v Berlíně a následně si chtěli změnu statusu nechat zapsat do polského matričního rejstříku, píše server Notes from Poland.

Matriční úřad a polské soudy však jejich žádost zamítly na základě článku 18 polské ústavy, který manželství definuje jako svazek muže a ženy. Soudní dvůr EU, který o verdikt požádaly samy polské soudy, však loni v listopadu rozhodl, že Polsko musí manželství tohoto páru uznat. Neuznání totiž podle něj porušuje svobodu pohybu a pobytu v rámci EU, i právo na respektování soukromého a rodinného života. Rozsudek nyní potvrdil i polský Nejvyšší správní soud.

Polská tisková kancelář cituje rozhodnutí soudce Leszka Kirnaszka podle kterého „nutnost uznání neznamená bezpodmínečnou povinnost zavést do vnitrostátního práva instituci manželství osob stejného pohlaví“. Pokud by však nebyla zajištěna plná účinnost práva Evropské unie, bylo by to podle rozsudku nepřípustné omezení.

Rozhodnutí soudu uvítal jak právník páru Paweł Knut, tak vládní zmocněnkyně pro rovnost Katarzyna Kotula. Hlavní polská opoziční strana Právo a spravedlnost, která se ostře staví proti uznání stejnopohlavních svazků, naopak oznámila, že podá stížnost k polskému Ústavnímu soudu.

Vědci analyzovali 27 předchozích studií, které zkoumaly, zda jsou informace o duševním zdraví a neurodiverzitě na sociálních sítích podložené a pravdivé. Zjistili, že až 56 % příspěvků o autismu, ADHD, schizofrenii, bipolární poruše, depresi, poruchách příjmu potravy, obsedantně-kompulzivní poruše, úzkosti a fobiích bylo nepřesných nebo nepodložených, píše server Euronews. Nejvyšší podíl dezinformací byl podle výzkumníků u příspěvků o autismu a ADHD.

Největší množství zavádějících informací se podle studie vyskytlo na platformě TikTok. Obsahovalo je 52 % videí o ADHD a 41 % videí o autismu. Na YouTube přitom průměrný podíl dezinformací činil 22 % a na Facebooku 15 %.

Podle spoluautorky studie Eleanor Chatburnové z University of East Anglia může být dotazování na sociálních sítích dobrým výchozím bodem na cestě k diagnóze, nese s sebou ale značná rizika: „Kromě toho, že dezinformace mohou vést k nesprávnému chápání závažných onemocnění a patologizaci běžného chování, mohou také způsobit zpoždění diagnózy u lidí, kteří pomoc skutečně potřebují,“ uvedla pro server BBC.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí duševní poruchou každý sedmý člověk ve věku 10–19 let, což představuje 15% podíl v této věkové skupině. Mnoho mladých lidí se nyní podle vědců obrací právě na sociální sítě, aby porozuměli svým příznakům a možným diagnózám.

Žádný alkohol, žádné rozšířené zorničky. Jak píše server The European Correspondent, místo alkoholu lidé pijí kávu a snídají cereálie. Jde o Wake Up Club, party, která se koná ve středu ráno. Princip je jednoduchý: probudit se, zatancovat si, nasnídat se a jít do práce nebo do školy.

Podobná scéna se odehrává i tisíce kilometrů daleko. Jak píše CNN, v jihokorejském Soulu vstává devětadvacetiletá Park Jihyun v sobotu v 5.30 ráno, aby šla pařit. Místo večerního oufitu si obléká legíny a tenisky a na party běží. Po pěti mílích dorazí na místo připravená tančit.

V Amsterdamu přitahuje Wake Up Club zhruba 300 lidí měsíčně. Akce trvá od šesti do devíti ráno a vstup stojí 21 eur včetně snídaně. Projekt vznikl v Utrechtu v roce 2019 a do Amsterdamu dorazil v roce 2025.

Podobný koncept slaví úspěch i v Soulu. Coffee Rave, pořádaný Seoul Morning Coffee Clubem od května, se stal virálním fenoménem. Lidé přicházejí od sedmi ráno, kupují si kávu, nejčastěji ledové americano nebo matchu a od osmi tančí na set DJ.

Oba případy jsou součástí širšího trendu označovaného jako soft clubbing. Střízlivá denní forma zábavy.

„Morning raves“ nebo „coffee raves“ se objevily ve městech jako Mnichov, Kolín, Vídeň nebo Barcelona. Formát je podobný: ráno, hudba, tanec a alkohol jsou vedlejší nebo zcela chybí. Dalším fenoménem jsou „bakery raves“, kdy DJs hrají v pekárnách a hosté dostávají croissanty a kávu. Koncept vznikl v Paříži a rychle se rozšířil do Bruselu, Lisabonu, Varšavy, Antverp, Atén nebo Bělehradu.

Podobné akce se konají i v posilovnách, zmrzlinárnách nebo muzeích. Existují také „sauna rave“, „šachové rave“ nebo běžecké kluby doprovázené DJem.

Soft clubbing ale vyvolává i debatu o tom, zda se tím nemění samotná podstata klubové kultury. „Party už není výjimečný moment. Stává se součástí produktivního režimu, podobně jako jóga nebo pilates,“ říká francouzký výzkumník Arnaud Idelon, který se tématu věnuje. Podle něj si soft clubbing často půjčuje estetiku rave kultury, ale ztrácí její podstatu.