Malá každodenní dramata Courtney Barnett nás zatím baví

3. duben 2015

On Air

Před dvěma lety upoutalo pozornost hudebních publicistů dvojípíčko sedmadvacetileté australské písničkářky Courtney Barnett. Pokud ji někdo z nich řadil do dnes bezobsažné žánrové škatulky indie rock, udělal chybu, protože její hudba je o něco složitější – bere si něco z melancholie blues, ale i dynamiky garážového rocku nebo rádiového popu. Debutová deska složená z příběhů každodennosti Sometimes I Sit and Think, and Sometimes I Just Sit to jen potvrzuje. Přestože stále nesmělá Barnett o sobě často při tolika pozornosti pochybuje, první studiovkou fanoušky nezklamala.

Dlouho si lámala hlavu, jak debut mimo vlastní label Milk Records pojmenovat, ale přišlo to zničehonic – název okoukala z plakátu při jedné z návštěv u babičky, která jí půjčovala i peníze potřebné k vydání prvních nahrávek. Svým způsobem to sedí perfektně. Název totiž vystihuje to, o čem Barnett žijící v Melbourne zpívá. Ze všedních maličkostí vytváří nevšední příběhy – ať už to jsou příhody z plaveckého bazénu, převalování se v posteli, když nemohla usnout před svým prvním velkým koncertem v New Yorku, nebo úvaha nad bioprodukty v supermarketu.

V jednu chvíli je to zasněná kytarovka hraničící s popem, pak zas slyšíme ostřejší riffy nebo bluesovou baladu Small Poppies, kterou vzápětí střídá sentimentální countryovka. Malým vrcholem je pak odevzdaná psychedelická procházka po pláži Kim’s Caravan, při které potkáváme společně s Barnett tuleně ležícího na souši. „Taky bych chtěla umřít, kdyby mi někdo vyléval ropu do vzduchu,“ přemítá v ní jen tak mezi řečí nad znečištěním přírody, ale tak nenuceně, že se na míle vzdaluje environmentalistickým litaniím ostatních hudebníků. Posléze však prosí, abychom se neptali, co tím skutečně myslela. Interpretacím svých textů nechává otevřené dveře, jak říká i v rozhovoru pro server Pitchfork.

Courtney Barnett – Sometimes I Sit and Think, and Sometimes I Just Sit |foto: Mom + Pop Music

„Moji kámoši hrají v kapelách, které jsou lepší než všechno, co pouští v rádiích,“ vysvětlovala Barnett starostlivým rodičům v sehraném monologu z jedné skladby jejího dřívějšího EP. Obavy o budoucnost své dcery mít nemusí, protože míří nahoru. Nehledá závažná témata a ve svých textech ani nezanechává skryté odkazy, ale její deníčkové zápisky plné hříček hezky odsýpají. A i kdyby jí po pár nahrávkách měly dojít nápady, alespoň trochu na mapě zviditelní právě pestrou hudební scénu v Melbourne.

Hodnocení: 75 %
Courtney Barnett – Sometimes I Sit and Think, and Sometimes I Just Sit (Mom + Pop Music, 2015), 43 min.