Mikroplasty jsou všude. Zamořeny jsou oceány, řeky i voda ve vodovodech

8. březen 2019

Výzkumy ukazují, že mikroplasty se nachází v britských jezerech, v podzemních vodách ve Spojených státech, na pobřežích Španělska i v čínském veletoku Jang-c’-ťiang.
Nová analýza provedená ve Velké Británii zjistila znečištění mikroplasty ve všech 10 zkoumaných jezerech, řekách a nádržích. V řece Tame nedaleko Manchesteru bylo nalezeno více než 1 000 malých částeček plastu na litr. 

„Mikroplasty se nacházejí naprosto všude, ale nevíme, jaké nebezpečí mohou představovat,“ řekl vedoucí výzkumu Christian Dull pro Guardian. „Musíme kontrolovat naše vody a musíme myslet na to, jak můžeme snížit naši závislost na plastech jako stát i celý svět." Podobný výzkum provedený v USA zase objevil plasty na úrovni 15 mikročástic na litr v podzemních vodách ve státě Illinois. Další nedávné studie nalezly mikroplasty také v tělech živočichů žijících u dna Severního a Barentsova moře. Vysoké koncentrace byly zjištěny i ve středním a dolním toku řeky Jang-c’-ťiang a podél pobřeží Středozemního moře ve Španělsku. Studie z roku 2017 navíc odhalila, že plasty se nachází také ve vodovodech po celém světě. „Mikroplasty byly nalezeny v našich řekách, nejvyšších horách a v nejhlubších místech oceánů,“ komentuje současnou situaci Julian Kirby, bojovník proti plastům z organizace Přátelé Země, který pomáhal se sběrem vzorků vody pro nejnovější britskou studii. Kirby vzápětí vyzval poslance, aby podpořili legislativu, která má „drasticky snížit znečištění plasty, které poškozuje životní prostředí“. Mikroplasty pocházejí ze syntetického oblečení, pneumatik a dalších plastových výrobků. Mohou vznikat také rozkladem klasického plastového odpadu. Již dlouho se ví o tom, že člověk tyto plasty přijímá do svého těla z potravy a vody, dosud ale nebyly prokázány konkrétní negativní účinky na zdraví. Výzkum provedený v Singapuru ale objevil na 275 částečkách plastu nasbíraných na tamních plážích více než 400 typů bakterií. Mezi nimi i ty, které způsobují gastroenteritidu nebo infekce poraněné tkáně.

autor: David Krkoška
Spustit audio
  • Zákaz sociálních sítí do 16 let v Austrálii teď posoudí Senát. Zákon reaguje na sebevraždy šikanovaných dívek

    27. listopad 2024
    sociální sítě, scrollování, zákazy

    Australská Sněmovna reprezentantů ve středu schválila návrh zákona, který zakazuje dětem mladším 16 let přístup na sociální sítě. Návrh, který by byl první svého druhu na světě, má teď na stole australský senát. Zákon by v případě schválení platil pro platformy jako TikTok, Facebook, Snapchat, Reddit, X a Instagram. Ty by musely platit pokuty až do výše 50 milionů australských dolarů, tedy asi 800 milionů korun za selhání při prevenci zakládání účtů mladistvých.

    Legislativa byla schválena drtivou většinou 102 ku 13 hlasům, všímá si agentura AP. Pokud se návrh stane tento týden zákonem, budou mít platformy rok na to, aby vymyslely, jak zavést věková omezení, než začnou úřady uplatňovat sankce.

    Vláda souhlasila s přijetím pozměňovacích návrhů v Senátu, které by posílily ochranu soukromí. Provozovatelé sociálních sítí by nesměli nutit uživatele, aby předložili vládou vydané doklady totožnosti, jako jsou cestovní pasy nebo řidičské průkazy. Sociální sítě by ani nemohly požadovat digitální identifikaci prostřednictvím vládního systému.

    „Bude to dokonalé? Ne. Ale je nějaký zákon dokonalý? I kdyby to pomohlo jen v nejmenším, bude to mít obrovský význam pro životy lidí,“ řekl opoziční politik Dan Tehan v australském Parlamentu.

    Návrh přichází po několika sebevraždách mladých dívek, které si vzaly život pravděpodobně kvůli online šikaně. V září zemřela Charlotte O’Brien a po ní Ella Catley-Crawford – oběma bylo 12 let a podle jejich rodin se staly terčem šikany. V případě Elly ji spolužačky údajně šikanovaly tak, že se v aplikaci vydávaly za někoho jiného a pak šířily její soukromá videa, píše americká CNN.

    Kritici tvrdí, že úplný zákaz sítí by mohl děti izolovat a může je připravit i o pozitivní aspekty sociálních médií. Někteří se obávají, že by legislativní zákaz mohl děti přivést na takzvaný dark web. Nezletilí by se pak mohli zdráhat hlásit podezřelé nebo škodlivé chování, se kterým se tam setkají. Platformy by pak také nebyly motivované k tomu, aby se o bezpečnost v online prostoru staraly.

    „Skutečným cílem této legislativy není zajistit, aby sociální média byla bezpečná už z principu, ale aby rodiče a voliči měli pocit, že s tím vláda něco dělá. Vláda se touto legislativou chlubí jako světovým prvenstvím. Žádná jiná země to nechce udělat, protože k tomu jsou dobré důvody,“ uvádí nezávislá zákonodárkyně Zoe Daniel.

  • Podvodníci brnkli na špatnou strunu. Celníci jim zabavili 3000 kytar za skoro půl miliardy korun

    27. listopad 2024
    kytara, gibson, ilustrační

    Jde o největší odhalený případ padělaných hudebních nástrojů v nejrušnějším kontejnerovém přístavu v Severní Americe. Pokud by šlo o pravé kytary, měly by podle celních úřadů hodnotu asi 18 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 430 milionů korun.

    Celníci v Jižní Kalifornii zabavili více než 3000 falešných elektrických kytar značky Gibson, Fender a dalších. Zabavených nástrojů si všímá americká stanice CBSFederální úředníci je zabavili v mořském přístavu Los Angeles Long Beach, rozlehlém pobřežním komplexu, který patří mezi nejvytíženější přístavy v USA. V roce 2023 jím podle odhadů prošel náklad v hodnotě 292 miliard dolarů.

    Zatímco padělky zabavené federálními úřady byly vyrobené mimo Spojené státy, všechny pravé kytary Gibson jsou ručně vyráběny v USA, uvedla Beth Heidt, marketingová ředitelka společnosti. „Je to pro nás opravdu emotivní a osobní, protože v našich týmech pracují celé generace lidí, kteří výrobě těchto nástrojů zasvětily celý svůj život,“ řekla Heidt.

    Mezi zabavenými kytarami byly napodobeniny designů jako Gibson SG a Les Paul, některé další byly padělky jiných značek jako například Fender. Podle Heidt by zkušení kytaristé snadno rozeznali padělky od pravých nástrojů. Rozdíly byly patrné ve zvuku i viditelně odlišné povrchové úpravě. Padělky vyvolávaly „křehčí“ a lehčí dojem, měly jinak umístěná loga, špatně provedené intarzie a vady v místě, kde se krk kytary pojí se zbytkem těla.

    Federální úřady zatím nechtěly zveřejnit žádné podrobnosti o podezřelých ani o tom, odkud nástroje pocházejí.

  • V Japonsku transplantovali prasečí ledvinu opici. Výzkum je nadějí pro pacienty čekající na orgány

    26. listopad 2024
    Prase

    Japonský startup PorMedTec oznámil, že se podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravenou prasečí ledvinu makakovi. Jde o první případ v Japonsku, který by měl pomoci ve výzkumu budoucího využití zvířecích ledvin u lidí.

    Zákrok provedl tým vědců pod vedením Hisašiho Sahary z Kagošimské univerzity a Masajošiho Okumiho z Kjótské univerzity, uvedla firma. Ledvina transplantovaná sedmiletému samci makaka pocházela z dva a půl měsíce starého prasete, jehož geny byly několikrát upraveny, aby se snížilo riziko virové infekce a imunitního odmítnutí. O úspěšném zákroku informuje The Japan Times.

    Den po zákroku v poledne byla opice v dobrém stavu a vědci potvrdili, že vylučuje moč. To je známka toho, že prasečí orgán v jejím těle funguje správně. „Rádi bychom dosáhli dalšího pokroku ve výzkumu transplantace orgánů opic a připravili půdu pro praktické využití xenotransplantace,“ uvedl Sahara.

    Společnost PorMedTec, která vznikla při univerzitě Meiji, vypěstovala už celkem 39 dárcovských prasat. Geneticky modifikovaná embrya lékaři implantovali do dělohy náhradních prasečích matek, kterým se narodila klonovaná selata.

    Nedávný zákrok podpořila Japonská agentura pro lékařský výzkum a vývoj v rámci projektu hodnocení kvality, účinnosti a nezávadnosti zvířecích orgánů. Vzhledem k akutnímu nedostatku dárců orgánů po celém světě a hlavně v Japonsku by se transplantace zvířecích orgánů mohla stát reálnou šancí pro mnoho pacientů s ledvinovými problémy. V současné době čeká v Japonsku na transplantaci ledviny více než 14 tisíc lidí a průměrná čekací doba je skoro 15 let.

  • Archeologové objevili 4000 let staré vodní kanály. Používali je předchůdci Mayů k chovu ryb

    26. listopad 2024
    Yucatan

    Krajinu středoamerického poloostrova Yucatán měnili dlouho před mayskou civilizací už jejich předchůdci. Pomocí dronů a snímků Google Earth objevili archeologové na území dnešního Belize 4000 let starou síť hliněných kanálů.

    Spoluautorka studie Eleanor Harrisonová-Bucková z University of New Hampshire řekla: „Letecké snímky byly klíčové pro identifikaci tohoto opravdu výrazného vzoru klikatých lineárních kanálů.“ Ty vedou několik kilometrů přes mokřady. Výsledky zveřejnil časopis Science Advances a informuje o nich agentura AP. Tým pak prováděl vykopávky v belizské rezervaci Crooked Tree Wildlife Sanctuary. Starobylé kanály, spojené s retenčními rybníky, sloužily k chovu sladkovodních druhů ryb, například sumců. Kamenné hroty, které vědci našli poblíž kanálů, mohly předchůdcům Mayů sloužit přivázané k tyčím jako harpuny.

    Sítě kanálů vybudovali před 4000 lety polokočovní obyvatelé pobřežní nížiny Yucatánu. Podle studie byly kanály využívány zhruba tisíc let nebo déle. „Je neuvěřitelné vidět tak rozsáhlé krajinné zásahy. Ukazuje to, že lidé už tak dávno dokázali stavět takto obrovské stavby,“ řekla archeoložka z Pittsburské univerzity Claire Ebertová. Rybí kanály mohly lidem v regionu pomoci diverzifikovat stravu a nasytit rostoucí populaci. Tím mohl vzniknout kalorický základ pro pozdější obrovský rozmach mayské civilizace.

    Na vrcholu mayské civilizace lidé v této oblasti stavěli chrámy, silnice, pyramidy a další stavby. Vyvinuli složité systémy písma, matematiky a astronomie. Nová studie tak odhaluje souvislost mezi dřívějšími lidmi v této krajině a pozdějším vznikem mayské kultury.

  • Díky menšímu odlesňování umírá v Amazonii méně lidí, zjistila nová studie

    25. listopad 2024
    odlesňování, Amazonie, ilustrační

    Omezení odlesňování Amazonie vede k výraznému poklesu hospitalizací a úmrtí. Podle nové studie německé Bonnské univerzity a brazilské Universidade Federal de Minas Gerais ochranná opatření ušetřila tisíce životů. Důvodem jsou zejména lesní požáry, které i lidem mimo ohrožené oblasti způsobují vážné zdravotní problémy.

    Výzkumníci analyzovali zdravotní údaje z oblastí v okruhu 100 kilometrů od hranice amazonského biomu, konkrétně ve státech Maranhão, Tocantins, Pará, Mato Grosso a Rondônia. Podle jejich odhadů snížila ochranná opatření počet hospitalizací o 18 000 ročně, zatímco úmrtnost způsobená zdravotními problémy spojenými s kouřem klesla o 680 případů ročně. Pozitivní dopad přičítají poklesu koncentrace jemných částic v ovzduší, které jsou hlavním nositelem zdravotních rizik kouře z požárů.

    Vykácené tropické lesy mohou vést k teplejším a sušším podmínkám, které způsobují, že jsou oblasti náchylnější k horkým a intenzivnějším požárům – ať už z přírodních, nebo lidských příčin. Vystavení kouři může zhoršovat onemocnění, jako je astma, a snižovat funkci plic. Chronické problémy vznikající v důsledku dlouhodobé expozice mohou zahrnovat zvýšení počtu srdečních a dýchacích onemocnění.

    Několik studií také zjistilo, že odlesňování má i další zdravotní dopady. Například se zvyšuje riziko přenosu malárie – podle jedné studie 1% nárůst měsíčního kácení stromů odpovídá 6,3% nárůstu případů této choroby. Úbytek lesů také může oslabovat přirozenou obranyschopnost člověka proti patogenům.

    Lesní požáry v Amazonii zůstávají palčivým problémem latinskoamerické agendy v oblasti životního prostředí. V roce 2024 došlo v Brazílii k nejhorším lesním požárům za posledních 14 let.

  • Kanadské město otevřelo tábořiště pro lidi bez domova. Kritici volají po investicích do bydlení

    25. listopad 2024
    Stany, bezdomovci, Kanada

    Zatímco města po celé Severní Americe hledají způsoby, jak čelit rostoucímu počtu lidí bez domova, Halifax na kanadském pobřeží Atlantiku zvolil netradiční krok. Vyčlenil devět lokalit, kde mohou lidé bez domova legálně tábořit. Kritici však tvrdí, že místo tábořišť by mělo město investovat do dostupného bydlení.

    V roce 2018 bylo v Halifaxu – největším městě na kanadském pobřeží Atlantiku s přibližně 518 000 obyvateli – pouze 18 lidí bez domova. Nyní jich je více než 200, uvedl ředitel odboru pro bydlení a bezdomovectví Max Chauvin. Ačkoli Halifax schválil devět určených tábořišť, v provozu jich je pouze pět. Na každém z nich je stanoven limit maximálně dvanácti stanů, ale většina z nich je nad kapacitou. Město na těchto místech poskytuje přenosné toalety. Každý týden sem také chodí pracovníci, kteří přinášejí balenou vodu a kontrolují situaci, uvedli obyvatelé tábora pro BBC.

    Podle příznivců opatření pomáhá předcházet kriminalizaci lidí bez domova. Naopak odpůrci tvrdí, že táboření bezdomovců vede k nepořádku. I někteří bezdomovci uvádějí, že peníze vynaložené na legální tábory by měly být raději investovány do dostupného bydlení. Lidé bez domova také zpochybňují ochotu vlády najít jim bydlení a říkají, že více pomoci obdrželi od dobrovolníků než od úředníků. Upozorňují, že v Halifaxu se staví několik výškových bytových domů – žádný z nich však není cenově dostupný.

    Jedním z obyvatelů je i Andrew Goodsell, který už téměř rok bydlí v malém oranžovém stanu. „Probouzím se v oblasti, kde nechci být,“ řekl Goodsell pro BBC, zatímco kolem projížděl proud aut. Je bez domova s přestávkami už deset let. Kdysi mu na nájem vystačila minimální mzda, ale kvůli prudce rostoucím nákladům na bydlení v Halifaxu si už nemůže dovolit nájem nikde.

    Politiku legálních tábořišť přijala nejméně jedna další obec v Kanadě a zvažují ji i další, které čelí nárůstu bezdomovců. To je v ostrém kontrastu s jinými severoamerickými městy, kde policie násilně odstraňuje tábořiště bezdomovců. Tyto takzvané „pouliční čistky“ byly kritizovány jako násilné a neúčinné při řešení krize bydlení. Po pandemii počet bezdomovců vzrostl. Podle oficiálních údajů je v celé zemi 235 000 bezdomovců, i když odborníci tvrdí, že skutečné číslo je vyšší.

  • Po údajné otravě metanolem se baťůžkáři v Laosu vyhýbají panákům. Nejzranitelněji se cítí ženy

    25. listopad 2024
    Květiny na památku lidí, kteří v Laosu zemřeli na otravu metanolem

    V laoském městě Vang Vieng zemřelo minulý týden šest turistů. Pět žen a jeden muž přišli o život po požití kontaminovaného alkoholu. Podle všeho se otrávili metanolem. Mladí turisté, kteří si město nejvíc oblíbili, se teď mají na pozoru. Nejzranitelněji se cítí mladé cestovatelky.

    Malé údolí hor Nam Xay se stalo populární hlavně pro mladé západní cestovatele. Je tu totiž hezky a poměrně levno. Úmrtí šesti turistů ale vyvolalo u baťůžkářů šok. Nejvíc se bojí ženy. Mezi mrtvými jsou osmadvacetiletá Britka Simone Whiteová, dvě mladé Australanky Holly Bowlesová a její nejlepší kamarádka Bianca Jonesová a dvě mladé Dánky Anne-Sofie Orkild Coymanová a Freja Vennervald Sorensenová. Pouze jeden z mrtvých, sedmapadesátiletý Američan James Louis Hutson, byl muž. Spekuluje se o tom, jestli někdo nepřimíchal metanol pouze do nápojů žen, píše britský deník BBC.

    Laoská vláda uvedla, že „vede vyšetřování s cílem zjistit příčiny incidentu a postavit pachatele před soud“. Laos, komunistický stát jedné strany, kde jsou média přísně kontrolována, neposkytl o úmrtí ani o vyšetřování prakticky žádné informace, napsal The Guardian.

    Všechny oběti bydlely na stejném místě – v hostelu Nana Backpacker. Ten je teď zavřený, ale jeho majitelé důrazně popřeli, že by podávali nelegální nebo podomácku vyrobený alkohol. Na řece je i přesto jen málo známek toho, že by otravy zastavily příjezd lidí do Vang Viengu. Koncem listopadu tam totiž vrcholí turistická sezóna. Hostely podél hlavního tahu jsou údajně plně obsazeny.

  • Pivo ze „splašků“ se stalo hitem jednání OSN o klimatu. Ochutnávku nabídl singapurský pavilon

    22. listopad 2024
    NewBrew, pivo, COP29

    Plechovky NEWBrew se na konferenci v Baku staly vedle dalších ekologických inovací překvapivým hitem. Malé modré plechovky stály na pultě v singapurské expozici uvnitř rozlehlého pavilonu v rámci jednání OSN o klimatu.

    Na konferenci COP29 o změně klimatu v Baku nabízela singapurská expozice návštěvníkům zdarma plechovky piva NEWBrew. Ne každý, kdo si nápoj otevřel, ale okamžitě zjistil, že je vyrobený z vyčištěné odpadní vody, píše server Euronews.

    „To jsem nevěděl. Byl jsem opravdu překvapený,“ řekl Ignace Urchil Lokouako Mbouamboua, student mezinárodních vztahů z Konga, který popíjel singapurské pivo během přestávky na konferenci. Mbouamboua se s úsměvem svěřil, že se pro plechovku stavil už třetí den po sobě.

    Pivo NEWBrew se vyrábí v Singapuru s použitím NEWater, což je název vyčištěné odpadní vody a je součástí národní kampaně za zachování každé kapky vzácné tekutiny. Nápoj, kterému někteří účastníci říkali zkrátka „pivo ze splašků“, je jen jedním z mnoha příkladů inovací souvisejících s klimatem a životním prostředím, které byly k vidění během letošních klimatických jednání v Ázerbájdžánu.

    Využití vyčištěné odpadní vody zdůrazňuje jeden z nejpalčivějších globálních problémů, který souvisí s rychlým tempem změny klimatu – zajištění dostatku pitné vody pro stále rostoucí populaci. Singapur se přitom už dlouhá léta profiluje jako lídr v oblasti vodohospodářských inovací.

    Městský ostrovní stát se 6 miliony obyvatel v jihovýchodní Asii, jedna z nejhustěji osídlených oblastí světa, nemá žádné přírodní zdroje vody. Kromě dovozu vody z Malajsie jsou dalšími pilíři jeho národní strategie zachycování, odsolování a recyklace. Úřady varují, že je nutné posílit všechny dostupné zdroje, protože se očekává, že do roku 2065 se poptávka po vodě zdvojnásobí.

    Celostátní kampaně – od výzev k šetření vodou až po propagaci procesu recyklace odpadních vod – trvají v Singapuru desítky let. Už v roce 2002 se například tehdejší premiér Goh Chok Tong nechal vyfotit, jak po tenisovém zápase popíjí z láhve NEWater, aby zpopularizoval její používání.

  • V Oregonu narůstá odpor k terapeutickému užívání psilocybinu. Lidé odmítají liberalizaci drog

    22. listopad 2024
    Psilocybin, psychedelické látky

    Americký stát Oregon je považovaný za lídra legalizace terapeutického užívání psychedelických hub, které obsahují látku psilocybin. Nedávno však voliči v mnoha městech hlasovali pro zákaz užívání této látky.

    Někteří odborníci zvažují, jestli voliči v Oregonu i v dalších státech USA nepřehodnocují svůj postoj k liberální drogové politice v souvislosti s fentanylovou krizí. Informuje o tom AP News.

    Zdá se, že zejména oregonští voliči mají k drogové reformě odmítavý postoj. Zákon schválený před čtyřmi lety, který dekriminalizoval držení malého množství tvrdých drog včetně heroinu a metamfetaminu, byl na začátku letošního roku zrušen státním zákonodárným sborem. Tento krok následoval po vášnivých debatách o tom, zda tento zákon přispěl k nárůstu veřejného užívání drog a souvisejících úmrtí.

    „To, že se kyvadlo reformy drogové politiky zřejmě vrací zpět k prohibici, je možná součástí širšího trendu, kdy američtí voliči dávají přednost ,zákonu a pořádku‘,“ uvedl Josh Hardman, zakladatel poradenské firmy Psychedelic Alpha a zpravodaj o psychedelickém výzkumu, obchodu a politice.

    Navzdory místním zákazům je psilocybin stále dostupný ve více než 30 licencovaných centrech v nejlidnatějších městech státu, jako je Portland, i v několika malých městech. Přístup k léčebnému psilocybinu však dále komplikují vysoké náklady – jedno sezení může vyjít až na dva tisíce dolarů, které klient musí zaplatit z vlastní kapsy. Vysoké ceny jsou způsobeny mimo jiné tím, že provozovatelé center musejí přenášet náklady na licence na své zákazníky, aby si zajistili ekonomické přežití.

    Psilocybin, obsažený v několika druzích hub, může vyvolat několikahodinové živé halucinace. Původní obyvatelé ho po staletí používali při léčebných rituálech. Moderní věda nyní zkoumá jeho potenciál při léčbě deprese, závislosti a posttraumatické stresové poruchy. O studium této látky pro terapeutické využití se zasazují také výzkumníci a vojenští veteráni.