Mladí Litevci jsou nejšťastnější na světě. Jak je to možné?

V létě vyjde první e-kniha na motivy Skibidi Toilet. Informoval o tom web Screenrant.

„Jsme nadšeni, že můžeme být vydavatelským partnerem jedné z nejunikátnějších knih naší doby – skutečného kulturního fenoménu, který má ohlas u čtenářů všech věkových kategorií,“ řekla Debra Dorfman ze společnosti Scholastic. Novinky si všímá server Screen Rant.

Nové zpracování by mohlo podle společnosti pomoct rodičům odvést potomky od telefonů a tabletů, ale zároveň jim umožnit věnovat se obsahu, který je baví. Jde o další iteraci, která bude vycházet z populárních a kontroverzních youtubových videí. Už loni v létě informoval server Variety o tom, že Hollywood připravuje televizní a filmové zpracování pod taktovkou režiséra Michaela Baye.

Skibidi Toilet začalo v roce 2023 jako video od Alexeje Gerasimova, který si říká Boom. Rychle se vyvinulo v digitální sérii, která si podmanila duch doby. V youtubové sérii se mimozemský druh mechanizovaných záchodových hybridů známých jako Skibidi Toilets snaží vyhladit lidstvo. Na obranu vyráží humanoidi s kamerami, reproduktory a televizními obrazovkami místo hlav. Animátor po expanzi franšízy teď nejspíš někde radostí skanduje „Skibidi dop dop dop yes yes“.

„Pomocí vysoce realistických syntetických obrázků a videí jsou pachatelé schopni oklamat či vydírat oběti, nebo se vydávat za jiné osoby. Modulace hlasu pomocí umělé inteligence nebo deepfake video hovory hrozbu zesilují a umožňují nové formy podvodů, vydírání a krádeží identity,“ uvádí zpráva Europolu, kterou cituje agentura AP.

Evropský policejní úřad na konci února zasáhl proti mezinárodní síti, která pomocí umělé inteligence vytvářela videa znásilňování dětí a nabízela je on-line. Během celosvětové operace s názvem Cumberland bylo podle BBC zatčeno nejméně 25 lidí v 19 zemích. Podle Europolu šlo o jednu z prvních operací zahrnující generovaný materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí.

V nové zprávě Europolu se také píše, že trestné činy od obchodování s drogami, po pašování lidí, praní špinavých peněz, kybernetické útoky a online podvody podkopávají společnost a právní stát tím, „že generují nezákonné příjmy, šíří násilí a normalizují korupci“.

Dokument také uvádí, že se v poslední době zločinci stále úžeji spolupracují s některými státy a provádí útoky na evropskou kritickou infrastrukturu. Podobné útoky podle dokumentu pocházejí často z Ruska a zemí v jeho sféře vlivu.

Náměstek polského ministerstva vnitra Maciej Duszczyk zmínil nedávný kybernetický útok na nemocnici jako nejnovější příklad ve své zemi. „Ta nemocnice bohužel musela na několik hodin zastavit svou činnost. Šlo o vážný kybernetický útok,“ zesílený vlivem umělé inteligence, uvedl Duszczyk.

Válka mezi mileniály a generací Z našla v posledních týdnech nové bitevní pole – na TikToku zahořel konflikt o oblečení na cvičení. 

Generačního sporu na sociální síti TikTok si všímá americký list New York Times (NYT). Debata o přiléhavém oblečení – do posilovny i na běžné nošení – se vede už léta, ale v poslední době eskaluje právě na čínské sociální síti. Někteří uživatelé ve videích předvádí své oblíbené přiléhavé cvičební úbory a přesvědčují ostatní o výhodách. Jiní vyjadřují překvapení nad tím, že jejich oblečení na cvičení může způsobit, že je někteří lidé považují za starší. Uživatelka z generace Z komentující různé kombinace popsala, že těsné úbory ji připomínají střední školu.

Sarkastické spory mezi mileniály a generací Z jsou už dlouho oblíbenou kratochvílí. Vášnivé diskuse se vedou o výšce ponožek nebo o správné šířce nohavic u kalhot. Závratně rychlý koloběh trendů rozdmýchávaný na internetu přiměl některé příslušníky generace Z, aby se na trendy úplně vykašlali.

„Proč se vždycky musí z něčeho dělat něco většího, než to je. Proč lidé prostě nemohou nosit to, co chtějí, v čem se cítí pohodlně?“ řekla osmadvacetiletá Stephanie Zambra z Miami pro NYT v telefonickém rozhovoru.Třiadvacetiletá Alexa Amiel zveřejnila podobně kritické video a poznamenala, že tyto debaty jsou často genderově podmíněné. „Je frustrující, že tyto diskuse jsou vždy zaměřeny na ženy a že se neustále snažíme přijít na to, jaký bude další trend,“ uvedla pro americký list Alexa.

Vědci z Linköpingské univerzity ve Švédsku objevili způsob, jak plně recyklovat moderní solární panely s použitím vody jako hlavního rozpouštědla. Tato metoda umožňuje opakovaně recyklovat všechny části moderního solárního článku bez použití environmentálně nebezpečných rozpouštědel. Recyklovaný solární článek má navíc stejnou účinnost jako původní. Celá metoda pracuje s jednou z nejslibnějších technologií pro solární články nové generace – využítím perovskitu.

Perovskit je minerální materiál s krystalickou strukturou, který umožňuje vysoce účinnou přeměnu slunečního záření na elektřinu. Perovskitové solární články jsou navíc relativně levné a snadno vyrobitelné, a navíc také lehké, flexibilní a průhledné. Díky těmto vlastnostem je lze umístit na různé povrchy, jako třeba na okna. Oproti křemíkovým solárním panelům mají perovskitové jednu nevýhodu – znatelně kratší životnost. I proto je efektivní způsob jejich recyklace alfou a omegou jejich skutečného pro-enviromentálního
potenciálu.

Dosud se pro demontáž perovskitových solárních článků používaly metody s použitím látky zvané dimethylformamid, běžné složky v rozpouštědlech barev. Dimethylformamid je ale toxický, nebezpečný pro životní prostředí a potenciálně i karcinogenní. To byl také jeden z důvodů, proč vědci z Linköpingské univerzity zahájili vývoj technologie, při které lze jako rozpouštědlo při demontáži degradovaných perovskitů použít vodu.

Dalším krokem pro vědce je zdokonalit metodu pro použití ve větším měřítku v průmyslovém procesu. Zároveň si svou technologii nechali patentovat.

Proměnit zvířecí trus v mláďata? Ne, nejde o kouzelný trik ošetřovatelů zvířat, ale o výsledek revolučního vědeckého výzkumu. Projekt přezdívaný „the poo zoo“, tedy něco jako „zoologická z hovínek“, využívá fakt, že výkaly kromě zbytků potravy a bakterií obsahují i živé buňky jejich původců. Pokud se buňky podaří izolovat, mohou sloužit k analýze genetické rozmanitosti nebo dokonce ke vzniku nových jedinců pomocí moderních reprodukčních technologií.

Tým z Oxfordské univerzity vedený profesorkou Suzannah Williamsovou už dokázal získat životaschopný genetický materiál třeba z trusu myší, slonů a dalších zvířat. Pokud se buňky podaří kultivovat, mohly by se dál využít k umělému oplodnění nebo dokonce ke klonování. Cílem je zachovat genetickou rozmanitost druhů, aniž by bylo nutné sbírat spermie a vajíčka od živých jedinců.

Biobanky už dnes uchovávají zmrazené vzorky tkání mnoha ohrožených druhů, odběr buněk z trusu ale nabízí neinvazivní metodu, která by mohla napomoci záchraně i těch nejvzácnějších zvířat. Nejkomplikovanější součástí celého procesu je zatím izolace buněk z prostředí plného bakterií a zpracování velkého množství materiálu. Například jedna průměrná dávka sloního trusu váží něco mezi 4 a 7 kg!

Ne všichni ale projektu fandí. Někteří odborníci třeba varují, že ani tato technologie nenahradí klasickou ochranu přírody. „Nejlepší způsob, jak chránit ohrožené druhy, je zabránit jejich úbytku,“ říká Paul De Ornellas z britské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Jiní jeho kolegové ale tvrdí, že v době masového vymírání druhů je třeba využít všechny dostupné metody, a pokud se „poo zoo“ osvědčí, může znamenat průlom v záchraně biodiverzity a možná i nový způsob, jak přivést zpět k životu vyhynulé druhy.

Michael Garcia v roce 2020 údajně „utrpěl vážné popáleniny, znetvoření a oslabující poškození nervů na genitáliích“, když se mu do rozkroku vylila horká káva. Po incidentu musel podstoupit transplantaci kůže a další zákroky. Teď zažaloval společnost Starbucks z porušení povinnosti péče. Informoval o tom web CNN a agentura AP.

Michael Parker, Garciův právník, uvedl, že jeho klient si bral tři nápoje a jeden z nich nebyl správně zastrčen v držáku na kávu. Když barista podával Garciovi objednávku, nápoj z držáku vypadl. Podle záznamu rozsudku utrpěl Garcia fyzickou bolest, duševní útrapy, ztrátu radosti ze života, ponížení, nepříjemnosti, zármutek, znetvoření, tělesné poškození, úzkost a citové strádání.

Společnost Starbucks uvedla, že s Garciou soucítí, ale hodlá se proti rozsudku odvolat. „Nesouhlasíme s rozhodnutím poroty, že jsme za tento incident nesli vinu, a domníváme se, že přiznaná náhrada škody je nepřiměřená,“ uvedl Starbucks v prohlášení s tím, že se zavázal dodržovat nejvyšší bezpečnostní standardy při manipulaci s horkými nápoji.

Tohle není jediný případ takové žaloby ve Spojených státech. V 90. letech minulého století například porota v Novém Mexiku přiznala ženě odškodné ve výši téměř 3 milionů dolarů za popáleniny, které utrpěla, když se snažila odklopit víčko kávy z McDonald's. Soudce později částku snížil.

Joanna Kathlyn Kinman, ošetřovatelka útulku v australském státě Victoria, minulý rok našla ve zvratkách dvou psů prsty jejich mrtvého majitele. Muž podle vyšetřování zemřel přirozenou smrtí a psi poté snědli části jeho těla. Kinman se v pondělí přiznala u soudu, že chtěla lidské ostatky prodat. Ve výpovědi uvedla, že jí to připadalo „cool“, informuje ABC News a The Guardian. 

Podle Melissy Sambrooks policejní prokurátorky Kinman odnesla prsty domů a uložila je do sklenice s formaldehydem. Policie na základě anonymního udání její dům prohledala a Kinman zatkla. Krom prstů u ní doma policie našla třeba aligátoří dráp, ptačí lebky nebo morčecí nožičky.

U soudu zaznělo, že Kinman byla „vášnivou přispěvatelkou“ skupiny na Facebooku, kde se s exempláři obchodovalo. Policie uvedla, že se již dřív opakovaně snažila prodat exempláře mrtvě narozeného štěněte a kotěte a vlastnila knihu s názvem Dějiny trestů a mučení. Kinman vyhodili z práce a soud ji odsoudil k 18měsíčnímu trestu obecně prospěšných prací. Maximální trest za protiprávní jednání s lidskými ostatky jsou dva roky vězení.

V Kalifornii mohou vězni za pomoci virtuální reality (VR) prožívat scény z každodenního života a navštívit nové země. Kalifornská organizace Creative Acts se tak snaží vězně připravit na návrat domů z vězení. Informoval o tom web The Guardian.

Někteří zaměstnanci jsou bývalí vězni, takže vycházejí i z vlastní zkušenosti z návratu do běžného života. Třeba pro programového ředitele Majora Bruntona bylo velkým strašákem placení v obchodě. S tím souhlasí i facilitátorka Star Van Pool, která byla ve vězení 17 let a nejtěžší pro ní bylo vyrovnat se s tím, jak se svět za tu dobu změnil.

Jednou z vězenkyň, která se tohoto programu účastní, je Samantha Tovar. Díky němu poprvé po třech týdnech opustila svou celu o rozměrech zhruba jeden na tři metry. Před nasazením VR brýlí ji vězeňská služba připoutala ruce a nohy ke kovovému stolu. Tovar se po dvou a půl letech odpykaného trestu poprvé podívala za zdi věznice a virtuálně se přenesla do Thajska.

V rámci programu také vězni zpracovávají emoce, které z virtuálních výletů vycházejí, prostřednictvím různých uměleckých cvičení zahrnujících divadlo, poezii, nebo třeba malbu, připomíná web Futurism.

„VR rozdmýchává spouštěče, traumata a emoce, umění je pak transformuje,“ uvedla pro The Guardian Sabra Williamsová, zakladatelka organizace Creative Acts, která za programem stojí. Její organizace spoléhá na umění jako na zdroj pro změnu chování a praktickou přípravu na návrat domů z vězení.

Pikantní kukuřičně-sýrový kousek snacku Flamin’ Hot Cheetos je sedm centimetrů dlouhý a stál nového majitele 87 840 amerických dolarů. To je v přepočtu víc než dva miliony korun. Přihazovat se přitom začalo v polovině února od částky 250 dolarů. Informovala o tom agentura Associated Press.

Ohnivý a létající dračí Pokémon Charizard patří mezi populární bytosti z japonské franšízy, jejíž popularita neuvadá. Speciální sběratelská karta s tímto Pokémonem se prodala i za devět milionů korun.

Není to zároveň prvním případ, kdy se dražila křupka Cheetos bizarního tvaru. Dříve šlo o kousky, které připomínaly gorilu nebo basketbalistu Michaela Jordana, připomínají americká média.

Na sociálních sítích odstartovala dražba debatu o tom, zda naše civilizace není ztracena.