Mojánek a pavouk

30. květen 2014
  • Americký vědec dostal Nobelovku, ale neví o tom. Dává si digitální detox a je asi někde na túře

    7. říjen 2025
    Nobelova cena

    Fred Ramsdell byl oceněn Nobelovou cenou za medicínu za rok 2025. Zatím o tom ale neví. Momentálně se nachází někde v Idahu a není možné se s ním spojit.

    Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Mary E. Brunkow a Fred Ramsdell ze Spojených států společně s Japoncem Šimonem Sakagučim za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Jejich výzkum, který dokázal identifikovat a popsat regulační T-lymfocyty, tedy buňky, které brání imunitnímu systému v napadání vlastního těla. Skrze jejich výzkum dokonce vznikl samostatný obor věnující se výzkumu periferní tolerance.

    Ramsdell však momentálně podstupuje digitální detoxikační kúru, což znamená, že se s ním Nobelova komise nedokázala spojit a tuto zprávu mu sdělit, jak napsal web The Guardian. Jeffrey Bluestone, Ramsdellův přítel a spoluzakladatel laboratoře, řekl, že výzkumník si zaslouží uznání, ale ani jemu se s ním momentálně nezdařilo spojit.

    „Sám jsem se ho snažil kontaktovat. Myslím, že je možná na túře v odlehlé oblasti Idaha,” řekl Bluestone agentuře AFP. Nobelova komise také narazila na překážku při pokusu kontaktovat Mary Brunkow – oba vědci totiž působí na západním pobřeží USA, které je o devět hodin pozadu za Stockholmem. Brunkow se ale nakonec podařilo zastihnout.

    Sakagučii učinil první klíčový objev v této oblasti už v roce 1995, kdy popsal dosud neznámou třídu T-lymfocytů, které chrání tělo před autoimunitními chorobami. Brunkow a Ramsdell učinili další klíčový objev v roce 2001, objevili mutaci v genu, který nazvali Foxp3, vedoucí ke vzniku ojedinělého autoimunitního onemocnění.

    V roce 2020 měla Nobelova komise podobné potíže s kontaktováním vítězů ceny za ekonomii. Když Bobu Wilsonovi uprostřed noci zazvonil telefon ve Stanfordu, odpojil jej, takže komise musela místo něj zavolat jeho ženě, připomíná web The Guardian.

  • Průlom v boji s rakovinou vaječníků. Nový test dokáže odhalit riziko nemoci

    6. říjen 2025
    Rakovinu vaječníků by v raném stadiu mohl detekovat jednoduchý krevní test

    Vědci vyvinuli algoritmus, díky němuž mohou lékaři stanovit riziko rakoviny vaječníků u žen. Představuje to významný pokrok v prevenci a péči. Na rozdíl od rakoviny prsu totiž pro tento typ zhoubného nádorového onemocnění neexistuje ekvivalent mamografu.

    Server The Independent uvádí, že vysokému riziku rakoviny vaječníků jsou vystaveny ženy s mutacemi genů BRCA1 A BRCA2. Ve většině případů lékaři doporučovali chirurgické odstranění vaječníků a vejcovodů. To ale mohlo vést k předčasné menopauze a zabránit budoucímu početí dítěte. Právě díky novému krevnímu testu zvanému ROCA, mohou lékaři udělat screening na přítomnost bílkovin a dalších rakovinotvorných látek, a také na změny v genech spojených s rakovinou.

    Jako první začali tuto novou možnost používat v nemocnicích spadajících pod University College London, píše server Euronews. „Je to vlastně řešení, jak omezit škody u žen, které ještě nejsou připravené na operaci, protože ta může mít pro ně opravdu zničující následky,“ řekl gynekolog Adam Rosenthal. Po úspěšných pilotních testech se tak screening zpřístupňuje napříč Spojeným královstvím.

    Ženám z rizikových skupin ho lékaři doporučují podstoupit čtyřikrát ročně. „To znamená, že nádory odhalíme v raném stadiu, kdy ještě nezpůsobují žádné příznaky, a můžeme je odstranit mnohem méně rozsáhlým chirurgickým zákrokem, než by bylo jinak nutné,“ dodal Rosenthal.

    Evropská komise uvádí, že například v roce 2020 lékaři zaznamenali přibližně 68 tisíc nových případů rakoviny vaječníků. Až 70 procent diagnóz stanovili v pokročilém stádiu nemoci. Včasné odhalení je ale pro léčbu naprosto zásadní.

  • Včelí úl s výhledem na Akropoli? V Aténách roste popularita městského včelařství

    6. říjen 2025
    Včelí plástve

    V řeckých Aténách roste popularita včelařství. Atéňané své včelí úly umisťují přímo v centru města, a to především na střechách tamních domů. Chtějí tak podpořit místní ekosystémy s v metropoli také roste poptávka po přírodních potravinách.

    Jedním městským včelařem je například Nikos Chatzilias. Stará se o tři desítky úlů na 7 střechách. Jedna kolonie má dokonce „výhled“ na dominantu města a památku UNESCO – chrám Parthenón na Akropoli. Letos se včelaři podařilo vyprodukovat asi půl tunu medu, které získal od více než milionu včel. „Pro mě to znamená naději – že i v chaotickém městském prostředí, které jsme vytvořili, příroda – nebo to, co z ní ve městě zbylo – stále reaguje a může dávat život,“ řekl serveru Euronews Chatzilias.

    Med je jiný než ten, který se dá koupit v běžném supermarketu. Server řeckého deníku Kathimerini píše, každá kolonie aténského včelaře produkuje svůj vlastní jedinečný med, který je pak pojmenovaný podle čtvrtí - například Glyfada, Petralona či Kifissia. „Každý med má chuť svého okolí,“ dodává včelař.

    Nikos Chatzilias není ale první, který se rozhodl pro městské včelařství. Navazuje například na práci Vassilise Paissiose, který s touto činností začal už před patnácti lety. „Ve městě rostou květiny, které na venkově nenajdete, jako například hořký pomerančovník, který produkuje velmi charakteristický med, eukalyptus a rohovník, který dává jediný med s vápníkem a jedinečnou chutí a vůní. Atény jsou jich plné,“ poznamenal Paissios.

    Server Euronews dodává, že městské včelařství musí ale překonávat několik překážek. Jednou je například strach lidí z pobodání. I tak jsou ale Atéňané často myšlence úlů na střechách v centru města naklonění. „Za tři roky naší přítomnosti a diskutování o této tématice se lidé začali zajímat o tuto činnost. Kontaktují nás konkrétně z tohoto důvodu – aby mohli ve městě zřídit včelíny. Takže ano, zájem tu je,“ uvedl Chatzilias.

  • Ve Velké Británii přibývá lidí závislých na alkoholu. Odborníci mluví o epidemii

    6. říjen 2025
    Whiskey

    Až jeden ze čtyř obyvatelů Velké Británie má obavy, že jeho blízký pije až moc alkoholu. Strach mají také z užívání nelegálních drog. Ukazují to data z průzkumu. V tom odpovídalo 2000 dospělých. Ve Spojeném království se se závislostmi léčí nejvyšší počet lidí za posledních 15 let.

    Server The Guardian píše, že výsledky průzkumu podtrhují slova expertů, kteří hovoří o rostoucí „epidemii“ závislosti na alkoholů a drogách v zemi. „Epidemie konzumace alkoholu a drog se zhoršuje. Vláda tvrdí, že pijeme méně, ale já to tak nevidím,“ řekl psychiatr Niall Campbell, který se na závislosti specializuje. Skupina klinik, která si průzkum objednala, tvrdí, že od roku 2019 zaznamenala až 40% nárůst počtu lidí, kteří hledají pomoc se závislostmi.

    Z průzkumu také vyplývá, že 16 procent Britů má obavy, že partner či partnerka nebo někdo z příbuzných a přátel užívá nelegální drogy. Zároveň data ukázala, že rodiny vydělávající více než 50 tisíc liber ročně (v přepočtu necelých 1,4 milionu korun) mají třikrát větší pravděpodobnost, že někdo z členů má s nějakou závislostí problém.

    „Bohužel tyto výsledky nejsou překvapením a odrážejí naše vlastní studie o rozšířenosti škod způsobených alkoholem v celé škále konzumace alkoholu,“ uvedl Richard Piper, výkonný ředitel organizace Alcohol Change UK, která se zabývá nadměrnou konzumací alkoholických nápojů.

    Údaje britské Národní zdravotní služby NHS pak ukazují, že v Anglii kvůli problémům s alkoholem či drogami služba léčí přes 300 tisíc lidí ročně. Je to nejvyšší číslo od let 2009 – 2010. Zároveň z dat vyplývá, že počet úmrtí souvisejících s alkoholem je aktuálně historicky nejvyšší.

    V České republice pak užívá alkohol denně nebo téměř denně až 11 procent dospělých krajanů denně. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti dodává, že Česko patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele.

  • Tam, kde medicína nestačí, nastupují psi. Chlupatá jednotka léčí kolumbijské vojáky líp než morfium

    3. říjen 2025
    Pes

    V Ústřední vojenské nemocnici v Bogotě hlídkuje na chodbách neobvyklá jednotka. Jejím úkolem není bojovat, ale zvedat náladu zraněným vojákům. Kratos, Rafa a Lupa tvoří takzvanou „chlupatou jednotku“ – skupinu psích terapeutů, kteří navštěvují vojáky zotavující se ze zranění utrpěných při bojích s kolumbijskými nelegálními ozbrojenými skupinami.

    Tři psi postupně vstupují do pokoje seržanta Jeissona Sáncheze Duqueho, který byl postřelen během bojů v provincii Antioquia na severozápadě země. Kratos, nejstarší z trojice, dostane pamlsek a pozdraví tlapkou. Lupa si lehne na podlahu a Sánchez ji začal drbat, i když kvůli zranění zad nemůže vstát.

    „Zapomenete na bolest a soustředíte se na psy,“ řekl Sánchez agentuře AP. Vojáci se dodnes potýkají s následky desetiletí trvajícího konfliktu v Kolumbii, který si vyžádal 450 tisíc životů a vyhnal z domovů sedm milionů lidí. Navzdory mírové dohodě mezi vládou a největší guerillovou skupinou v zemi FARC z roku 2016 v Kolumbii stále operují různé ozbrojené skupiny. Tyto skupiny — včetně frakcí odštěpených od FARC — mezi sebou soupeří o území, výnosy z nelegální ekonomiky, například obchodu s drogami, uvádí Al Jazeera.

    Cílem programu psích terapeutů, který byl zahájen v dubnu 2024, je poskytovat psychologickou podporu a usnadnit vojákům zotavení. Ti se potýkají s fyzickými i emocionálními jizvami, někteří za sebou mají amputace po šlápnutí na minu nebo zranění způsobená výbušninami shozenými z bezpilotních letounů.

    „Psi prokazatelně urychlují zotavení pacientů,“ tvrdí zástupkyně ředitele nemocnice Eliana Patricia Ramírezová. Vojákovi Luisi Miguelovi Lópezovi, který přišel o část nohy při výbuchu miny v provincii Antioquia, pomohly návštěvy psů překonat depresi, kterou pociťoval během pobytu v nemocnici. „Měl jsem hroznou depresi, protože jsem tam byl sám. Manželka mě podporovala, ale to nestačilo. Když přijdou psi, tak se všechno změní. Nosí štěstí.“

  • Protesty generace Z otřásají Afrikou. Globálním symbolem odporu je vlajka z anime seriálu One Piece

    3. říjen 2025
    Protestující na Madagaskaru drží pirátskou vlajku z japonského anime One Piece

    V různých částech Afriky, od pobřeží Indického oceánu až po Saharu, probíhají protesty mladých lidí frustrovaných z dlouholeté špatné správy státu. Do ulic vyšli příslušníci generace Z, tedy lidé mladší 28 let, a často s sebou mají vlajku z jednoho populárního anime.

    Na Madagaskaru, ostrově u východního pobřeží Afriky lidé protestují už týden kvůli nedostatku vody a elektřiny, upozorňuje agentura AP. Prezident Andry Rajoelina byl v pondělí donucen rozpustit vládu.

    Jednadvacetiletý student medicíny Fanilo z hlavního města Antananariva uvedl, že postup vlády během protestů jen posílil odhodlání mladých. „Ten den jsme vyšli s květinami, plakáty, zpívali jsme zcela pokojně, aby byl náš hlas slyšet, a cestou jsme byli bez jakéhokoli opodstatněného důvodu tvrdě potlačováni bezpečnostními složkami,“ uvedl pro NPR.

    Fanilo dodává, že většina protestů vzniká spontánně a šíří se hlavně přes Facebook. Protestující používají jako symbol kreslenou lebku ve slaměném klobouku. Obrázek pochází z japonského anime seriálu One Piece o pirátech bojujících proti represivní vládě, píše americká CNN.

    Lebka a zkřížené kosti se také staly symbolem protestů generace Z v Asii, například těch, které minulý měsíc svrhly nepálskou vládu. Fanilo říká, že madagaskarští demonstranti sledovali dění v Nepálu, kde mnohé rozzlobila videa dětí politiků žijících v přepychu neboli „nepo kids“.

    Madagaskar není v Africe ojedinělým příkladem. Na druhé straně Indického oceánu, v Keni na východním pobřeží Afriky, probíhají od loňského roku masové protesty generace Z, kdy tisíce lidí vyšly do ulic na protest proti nepopulárnímu zákonu o financích. Demonstranti dokonce vtrhli do parlamentu v Nairobi, zapálili jeho část a při zásahu bylo zabito několik desítek lidí.

    Protesty zuří i v severní Africe. V Maroku se mládež ve více než deseti městech účastní největších protivládních shromáždění posledních let. Demonstranti požadují reformy zdravotnictví a školství a kritizují miliardové výdaje na stadiony před mistrovstvím světa ve fotbale 2030.

  • Chce to míň masa. Klimatu a zdraví lidstva pomůže změna jídelníčku, čistá energie nebude stačit

    3. říjen 2025
    Saláty, stock, zelenina

    Pokud by lidé na celém světě přešli na zdravější, převážně rostlinnou stravu, mělo by to podle vědců zásadní dopad na lidské zdraví, klima i biodiverzitu. Přechod na zdravější, převážně rostlinnou stravu by mohl každoročně zabránit až 15 milionům úmrtí a zároveň snížit emise ze zemědělství až o 15 %. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnila komise EAT-Lancet.

    Podle dokumentu se lidstvo bez zásadních změn v potravinovém systému nevyhne nejhorším dopadům změny klimatu ani v případě, že úspěšně přejdeme na čistší energii.

    „Pokud se neodkloníme od neudržitelné potravinové cesty, na které jsme dnes, selžeme i v klimatické agendě. Neuspějeme ani v oblasti biologické rozmanitosti. Selžeme v oblasti potravinové bezpečnosti. Selžeme na mnoha cestách,“ uvedl pro agenturu AP spoluautor studie Johan Rockström, který vede Postupimský institut pro výzkum dopadů změny klimatu.

    První zpráva EAT-Lancet z roku 2019 navrhla tzv. „planetární zdravou stravu“, jejímž základem jsou obiloviny, ovoce, zelenina, ořechy a luštěniny. Aktuální verze doporučuje omezit konzumaci živočišných bílkovin a mléčných výrobků na jednu porci denně a červené maso si dopřát asi jednou týdně. To platí zejména pro obyvatele vyspělých zemí, kteří neúměrně přispívají ke změně klimatu a mají větší možnost volby potravin, které konzumují.

    Ačkoli se doporučení opírala především o zdravotní data, například o prevenci cukrovky 2. typu a srdečních onemocnění, vědci dodávají, že environmentální přínosy jdou ruku v ruce se zdravotními.

    Podle vědců by samotná změna stravování mohla snížit emise skleníkových plynů ze zemědělství o 15 %, protože výroba masa, zejména červeného, uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů, které oteplují planetu. Zvýšení produktivity plodin, omezení plýtvání potravinami a další opatření by mohly tento efekt navýšit až na 20 %.

  • Nárůst případů rakoviny u lidí do čtyřiceti let. Mileniálové jsou ohroženější než jejich rodiče

    2. říjen 2025
    Laboratoř, doktorka, doktoři

    Počet případů rakoviny u lidí mezi 20. a 40. rokem věku rychle stoupá. Od začátku tisíciletí jich přibylo o deset procent a u žen je výskyt dokonce o 83 procent vyšší než u mužů.

    Největší nárůst vědci zaznamenali u rakoviny prsu, štítné žlázy a kolorektálního karcinomu, a to i u lidí bez genetické zátěže. Podle deníku The Washington Post, který se fenoménem zabýval, se proto pozornost odborníků obrací od genetiky a životního stylu spíš k prostředí, ve kterém dnešní mileniálové vyrůstali.

    V 60. a 70. letech dostávaly těhotné ženy v USA velké množství léků – od antidepresiv přes přípravky proti nevolnosti až po hormonální léčbu. Některé z nich braly hydroxyprogesteron caproát podávaný ke snížení rizika předčasného porodu. Látka je dnes spojována s více než dvojnásobným rizikem vzniku rakoviny u dětí vystavených těmto látkám v děloze. Píše o tom server Vice.com.

    Dalším faktorem jsou vysoce průmyslově zpracované potraviny. Mileniálové na nich vyrůstali a i dnes stále tvoří více než polovinu kalorického příjmu například ve Spojených státech. Podle studií mají přímou souvislost zejména s rakovinou tlustého střeva u mladých dospělých. Významnou roli hraje také spánek. Cirkadiánní rytmus narušený nejen pracovní zátěží, ale i dlouhými hodinami strávenými u obrazovek, může oslabovat imunitu i přirozenou opravu DNA a měnit hormonální rovnováhu v těle.

    Do toho se přidávají i novější hrozby: mikroplasty a PFAS, takzvané „věčné chemikálie,“ které vědci nacházejí v lidské v krvi, plicích, placentách i srdci. Tyto látky dokážou narušovat hormonální systém, vyvolávat záněty a v konečném důsledku zvyšovat riziko vzniku nádorů.

    Podle vědců tak mileniálové nejsou jen generací s rychle rostoucím počtem onkologických diagnóz, ale i první generací, u které jsou v krvi prokazatelně patrné známky rychlejšího biologického stárnutí. Pokud se nepodaří najít řešení, stejné hrozby čekají i generace po nich.

  • Gen Z mění pravidla randění. Stačí tři „icky“ a jdeš z kola ven

    2. říjen 2025
    Znechucení

    Sociální sítě generace Z zaplavují virální teorie vztahů. Ideální vzory dokonalé lásky i seznamy odpudivých zvyků, které nelze u potenciálního partnera tolerovat, jsou podkladem pro nekonečné check-listy, podle kterých se dá hledat „ten pravý“ nebo „ta pravá“.

    Seznam „icků“ – tedy nechutných návyků, přes které nejede vlak – píše o nich třeba server I fucking love science, má i šestadvacetiletá Lea Veloso. Jak píše deník Guardian, na její blacklist se dostane muž, který plive na zem, neumí vařit, poslouchá jen hity z TikToku nebo se stydí zpívat karaoke. Nedávno přidala i další položku: když si někdo šetří sex až na období po svatbě. Drží se přitom pravidla „třikrát a dost“ – v toleranci jsou maximálně tři prohřešky z jejího seznamu, pak vztah končí. Přiznává ale, že kvůli sociálním sítím má problém nahlížet na lidi s dostatečnou empatií – a že je z reálných mužů neustále zklamaná.

    Sociální sítě definují slovník, kterým příslušníci gen Z popisují vztahy. Výrazy jako „golden retriever boyfriend“ – tedy přítel, který je oddaný a bezmezně pozorný – nebo „red flag“ – varovný signál, že něco není v pořádku – fungují jako rychlý návod, jak označit kvality protějšku. Na TikToku se navíc objevují tvůrci, kteří radí, jak vztahový potenciál odhadnout. Miliony sledujících si pak v komentářích ověřují, jestli jejich zkušenosti do zmíněných vzorců zapadají. Podle odborníků takový přístup vztahy spíš komplikuje – osobnost partnera se ztrácí pod nánosem termínů, diagnóz a položek v checklistu.

    „Sociální sítě mě děsí k smrti, pokud jde o randění,“ říká dvaadvacetiletá Nicole. Přiznává, že „accountability culture“ sice snáz odhaluje toxické chování, ale zároveň mezi lidmi dusí romantiku. Pro některé je tak jednodušší zůstat ve světě fantazie – a hledat ideální vztah třeba v otome hrách, kde vás virtuální partner miluje bezchybně a navždy.