Mojánek a Tatůnek

30. květen 2014
  • Hrozba pro včely: Sršní asijských bude přibývat. V Polsku letos našli a zlikvidovali první hnízdo

    19. listopad 2026
    Sršeň asijská

    V Polsku zlikvidovali první hnízdo sršně asijského. V říjnu ho objevili nedaleko Krakova. Teď ho zkoumají vědci z Přírodovědecké univerzity ve Vratislavi. Obsahovalo několik stovek dělnic a desítky královen. Ty po zimě založí nové kolonie.

    Sršeň asijská je menší než její evropská příbuzná. Královny měří zhruba 3 centimetry a samci asi 2,5 centimetru. Pro člověka nejsou výrazně nebezpečné. Problém ale představují pro včely medonosné – aktivně vyhledávají jejich úly a loví je. „Kromě toho, že včely medonosné zabíjejí, způsobují také to, že včely na přestávají pracovat,” řekl serveru Notes from Poland Biolog Pawoł Migdał z Přírodovědecké univerzity ve Vratislavi.

    Právě jeho tým teď zkoumá hnízdo, které se našlo v říjnu na stromě v obci Wielka Wieś poblíž Krakova. Na polské podmínky bylo podle vědce poměrně velké. Obsahovalo tisíc dělnic a desítky královen a samců. Vedle nich tam vědci našli i vajíčka larvy. Podle Migdała to ukazuje na to, že kolonie byla stále aktivní. Kromě hnízda se jednotlivci sršně asijského objevili v říjnu i v areálu včelnice krakovské vědecko-technické univerzity.

    Ohledání hnízda ukázalo, že mladé královny hnízdo už opustily. Čím déle trvá teplý podzim, tím větší mají šanci na přežití. Na zimu si najdou suchá a teplá místa třeba pod zemí a ve skladech. Až se oteplí, tak vyrazí založit nové kolonie.

    Je možné, že nalezené hnízdo není jediné. Sršeň žlutonohá, jak se taky sršni asijské říká, si je totiž staví vysoko v korunách stromů. Tam zůstávají skrytá až do podzimu, kdy začne opadávat listí.

  • Třináct let čekání je u konce. Hráči po celém světě už hrají GTA VI. Strhali servery a jsou nadšení

    19. listopad 2026
    GTA VI

    O půlnoci se spustila dlouho očekávaná videohra GTA VI. Hráčům po celém světě se otevírala postupně – autoři její vydání naplánovali na půlnoc. Jen pár hodin po vydání se novinka stala nejlépe hodnocenou hrou v historii.

    Na příběh kriminálníků Jasona Duvala a Lucii Caminos čekaly miliony lidí po celém světě. Naposledy vyšel nový díl herní série GTA v roce 2013. Na návrat do imaginárního státu Leonida, prozkoumávání města a herní páchání zločinu tak hráči čekali dlouhých 13 let. A o půlnoci se konečně dočkali.

    První hráči, kterým se otevřela fiktivní Leonida, byli Novozélanďani. Jedna z nich, streamerka Ally, BBC řekla, že franšíza podle ní spojuje komunitu. „GTA milují jak příležitostní, tak i náruživí hráči. Jde o jeden z vzácných okamžiků, kdy se všichni společně nadchnou pro jedinou hru.” Ally dodala, že po 13 letech čekání byla její očekávání vysoká. U hry napoprvé strávila hned 5 hodin.

    Grand Theft Auto VI Trailer 2

    V Británii a zbytku světa se hra zpřístupnila o několik hodin později. Lidé se kvůli jejímu vydání společně scházeli v herních barech a hospodách, stejně jako na Nový rok odpočítávali vteřiny do půlnoci.

    Spuštění ale neproběhlo všude úplně hladce. Instalační soubor hry má 212 GB, což z ní činí jednu z největších v historii. Když se obrovské množství hráčů snažilo hru stáhnout najednou, na některých místech došlo k přetížení serverů. Problémy podle Guardianu hlásil i PlayStation. Třeba australský poskytovatel internetu NBN uvedl, že jeho síť včera večer dosáhla rychlosti přenosu dat 36,54 Tb/s. Jde o největší objem dat, jaký kdy tento poskytovatel dokázal přenést během jediné sekundy. Rekord zaznamenal třeba i Britský operátor Virgin Media O2.

    Během několika prvních hodin hráči GTA VI ohodnotili v žebříčku serveru Metacritic 99 body. Hra tak překonala jediný podobně dobře hodnocený titul The Legend of Zelda: Ocarina of Time z roku 1998. Hráči napříč světem kladně hodnotí grafiku hry a celkově propracovaný vizuál. Řada z nich dokonce řekla, že je hra ještě lepší, než čekali.

  • Vyšetření výkalů zažívá boom. Domácí testování ale zatím není spolehlivé a doktoři úpí

    19. listopad 2026
    střeva, mikrobiom

    Vyšetření střevního mikrobiomu je ve světě stále oblíbenější. Rozbor výkalů totiž dokáže zjistit, jestli lidem nechybí minerály a vitamíny. Na trhu se začínají objevovat i sady na domácí odebrání vzorku. Podle odborníků je ale jejich spolehlivost nejistá a často na ně přímo navazuje nabídka výživových doplňků.

    Firmy, které nabízejí domácí sady na odebrání vzorku střevní mikroflóry, slibují, že podle laboratorních výsledků dokáží lidem doporučit individuální jídelníček nebo doplňky stravy. Střevní mikrobiom totiž hraje důležitou roli v imunitě, metabolismu i celkovém zdraví. Jeho analýza by proto mohla mít velký potenciál.

    „Kolem mikrobiomu panuje obrovské nadšení a zájem veřejnosti,” říká mikrobiolog Rob Knight z Kalifornské univerzity v San Diegu. Zároveň ale upozorňuje, že výsledkům jednotlivých testů je kvůli jejich výrazným rozdílům obtížné důvěřovat.

    Redaktoři serveru Nature se to rozhodli otestovat na sobě. Objednali si proto domácí sady od dvou různých společností. Zatímco jedna našla ve vzorku jejich exkrementů 133 druhů mikroorganismů a výsledky označila jako výborné, druhá identifikovala mikroorganismů 61 a redaktorce doporučila jak změny ve stravování, tak i užívání doplňků.

    Podobně rozdílné jsou ale i vědecké studie. Při testování stejných vzorků stolice se výsledky několika odborných laboratoří výrazně lišily. Podle vědců je to tím, že používají různé metody odběru, zpracování i genetické analýzy.

    Podle gastroenterologa a imunologa Ferguse Shanahana z irské University College Cork nejsou komerční rozbory dostatečně konkrétní na to, aby reálně lidem pomohly. „Vždycky sténám, když vidím, že přichází někdo s komerčním testem mikrobiomu,” přiznal lékař.

    Cena domácího testu se pohybuje v přepočtu mezi 2 500 až 7 000 korunami. Velmi často ho navíc doprovází personalizovaná nabídka stravovacích doplňků. Domácí testovací sady mají podle odborníků velký potenciál, současné domácí testy je ale potřeba brát s rezervou.

  • Trosky rakety SpaceX skončily na mexické pláži. Úřady chtějí dohnat firmu k zodpovědnosti

    18. listopad 2026
    SpaceX

    Mexiko na svém pobřeží sbírá trosky z rakety, kterou minulý týden vypustila SpaceX. Tamní Federální prokuratura pro ochranu životního prostředí (Profepa) zároveň požaduje, aby společnost SpaceX převzala za úlomky rakety odpovědnost.

    Agentura Prensa Latina píše, že první části trosek se po pátečním výbuchu rakety vyplavily dnes ráno na mexickou pláž Bagdad ve státě Tamaulipas. To je přibližně 20 kilometrů od startovací platformy společnosti Starbase v jižním Texasu.

    Podle mexických úřadů jde o části pohonného systému kosmické lodi. Profepa zveřejnila fotografie úlomků roztroušených v písku a zahájila jejich sběr ve spolupráci s Národní komisí pro chráněné přírodní oblasti a organizací Conibio. Veřejnost zároveň vyzvala, aby s nalezenými materiály nemanipulovala a případné nálezy hlásila úřadům.

    Společnost SpaceX, kterou vlastní americký podnikatel Elon Musk, minulý pátek uskutečnila zkušební let kosmické lodi Starship. Po návratu z oběžné dráhy se loď podařilo zachytit, což je historický úspěch. Nosnou raketu se ale navzdory původnímu plánu chytit nepodařilo a byla odkloněna do vod Mexického zálivu.

    Server mexického deníku El Economista uvádí, že přitom nejde o první podobný případ mezi Mexikem a SpaceX. Už v roce 2025 oznámila mexická prezidentka Claudia Sheinbaum, že její vláda zvažuje žalobu na SpaceX kvůli znečišťování mexických pláží při startech raket společnosti.

  • Čínští vědci vyvinuli elektrický hřeben, který podporuje růst vlasů. Už ho testovali na myších

    18. listopad 2026
    Plešatící muž

    Čínští vědci vyvinuli nový elektrický hřeben, který by mohl pomoci při léčbě vypadávání vlasů. Zařízení pomocí elektrických impulzů a speciálních elektrod stimuluje vlasové folikuly a zároveň do pokožky hlavy dodává léčivé látky.

    Britský server Independent píše, že hřeben s názvem Detangle byl testován zatím pouze na myších. Podle studie zveřejněné ve vědeckém časopise Nature Communications nová technologie u myšího modelu významně zvyšuje účinnost obnovy vlasů z přibližně 70 procent na téměř 100 procent během jednoho měsíce.

    Podrobnější výsledky podle serveru ScienceAlert ukázaly, že během 28denního experimentu se u neléčených myší obnovilo pouze jedno procento srsti. Samotná elektrostimulace pomocí hřebenu Detangle zvýšila růst na přibližně 40 procent. Lék na růst vlasů minoxidil dosáhl zhruba 70 procent a finasterid 50 procent. Nejlepších výsledků vědci dosáhli kombinací elektrostimulace se dvěma experimentálními látkami, která vedla k obnově téměř 98 procent srsti. Podle autorů studie tak tato metoda překonala účinnost běžně používaných léků.

    Vědci z pekingské univerzity Beihang se domnívají, že by technologie mohla v budoucnu pomoci lidem s androgenetickou alopecií, která způsobuje chronické vypadávání vlasů. Týkat se může až 80 procent mužů. Autoři výzkumu zároveň upozorňují, že jde o velmi slibné výsledky, jejichž skutečný přínos ale musí potvrdit další studie. Teprve ty podle nich ukážou, jestli je metoda účinná a bezpečná také u lidí.

  • Chtějí se zavděčit lidem, a tak mění fakta. Studie odhalila klimatické dezinformace AI chatbotů

    18. listopad 2026
    Sucho, klimatické změny

    Nový výzkum upozorňuje na to, že chatboti s umělou inteligencí mají tendenci opouštět vědecky podložená fakta ohledně klimatu a přizpůsobovat odpovědi názorům uživatelů.

    Web The New York Times píše, že výzkumníci z UNESCO a University College London testovali 33 nejpoužívanějších jazykových modelů s umělou inteligencí. Při ověřování jejich odolnosti vůči dezinformacím o klimatu zjistili, že boti nejprve odpovídali správně, ale když jim uživatelé odporovali nebo předkládali smyšlené důkazy, jejich přesnost klesala.

    Přibližně v osmi z deseti případů, kdy chatboti opustili fakta, se tak stalo už po prvním nesouhlasu uživatele. Dlouhodobý odpor snížil přesnost odpovědí zhruba o třetinu. „Chatboti se chovají tak, aby se jejich odpovědi líbily lidem, a uživatelům se snaží vyhovět natolik, že přestávají trvat na faktech,” uvedla Leona Verdadero, programová specialistka Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu v Paříži a hlavní autorka zprávy k výzkumu.

    Výzkumníci chatboty zkoušeli třemi způsoby. Nejprve s jejich odpověďmi jednoduše nesouhlasili. Poté se představovali jako klimatologové, političtí poradci nebo skeptici vůči klimatickým změnám. Nakonec chatbotům předkládali smyšlené důkazy, které měly zpochybnit jejich původní odpovědi.

    V testech základních klimatických znalostí, které vycházely například z učebnic o příčinách a důsledcích klimatických změn, si AI chatboti vedli dobře. Nejnovější systémy, jako ChatGPT, Claude a Gemini, dosahovaly průměrné úspěšnosti přes 80 procent. Tým mimo jiné zjistil, že přesnost výrazně klesla u jazyků používaných v jižní Asii a východní Africe, včetně hindštiny, urdštiny a svahilštiny.

    Zpráva k výzkumu byla podle The Guardian zveřejněna ve stejný den, kdy Turecko, hostitel COP31 (letošní konference klimatické konference OSN) představilo iniciativu, která má zapojit umělou inteligenci do řešení klimatické krize a zajistit napájení datových center z udržitelných zdrojů. Zástupci OSN a ekologických organizací ale upozorňují, že rychlý rozvoj AI přináší také environmentální rizika a může oslabovat důvěru veřejnosti, zejména pokud bude šířit dezinformace a zpochybňovat vědecké poznatky. Obavy vyvolává také spotřeba vody a energie datovými centry a jejich dopad na životní prostředí.

  • V Bangladéši stávkují textilní dělníci za vyšší mzdy. Kvůli protestům se zavřelo skoro 150 továren

    16. listopad 2026
    Textilní fabrika, ilustrační foto

    Desítky oděvních továren v Bangladéši jsou uzavřeny kvůli stávce pracovníků, kteří požadují vyšší minimální mzdu. Současně se v přepočtu rovná zhruba 2200 korunám za měsíc.

    Přes víkend se uzavřelo skoro 150 výrobních závodů po celé zemi v textilních centrech Savar, Ashulia a Gazipur. Oděvní průmysl je pro Bangladéš významným odvětvím, které každoročně generuje vývoz v hodnotě přibližně 887,8 miliardy korun a tvoří 10 % celkového HDP země. Dělníci teď podle BBC stávkují za minimální mzdu v hodnotě přibližně 5300 korun za měsíc. Podle zaměstnanců jim jejich současná výplata nestačí k pokrytí životních nákladů v době krize.

    Protesty se obnovily poté, co majitelé továren pohrozili, že na dobu neurčitou uzavřou závody bez výplaty mzdy všude, kde se pracovníci odmítnou vrátit k výrobě. Jednali by tak v souladu s ustanovením bangladéšského zákoníku práce „žádná práce, žádná mzda”. Popisuje to web The Independent. Bangladéšská vláda reagovala na protest z minulého měsíce zřízením Rady pro minimální mzdu, která má doporučit revidovanou strukturu mezd. Rada se dohodla, že svá doporučení dokončí do konce listopadu, a nová stupnice by měla vstoupit v platnost 1. prosince. To znamená, že by zaměstnanci své první platy podle nové stupnice obdrželi od nového roku.

    Oděvní průmysl v Bangladéši zaměstnává přibližně čtyři miliony lidí, kteří vyrábějí oblečení pro velké značky, jako je H&M, Primark nebo Zara. Země je po Číně druhým největším vývozcem konfekčního oblečení na světě. Podle BBC rostou obavy, že pokud současné nepokoje budou pokračovat delší dobu, mohlo by to mít dominový efekt na mezinárodní odběratele.

    Navzdory přínosu odvětví pro ekonomiku patří mzdy v Bangladéši k nejnižším na světě ve srovnání s Vietnamem, Čínou a Kambodžou, uvádí The Independent. Výrobci argumentovali, že odvětví už čelilo tlaku v podobě rostoucích nákladů, silnější regionální konkurence, nejistoty na energetických trzích související s konfliktem na Blízkém východě a slabší poptávky na klíčových exportních trzích. K poslednímu zvýšení mezd v Bangladéši došlo v roce 2023 v návaznosti na celostátní protesty, kdy se zvýšily o více než 56 procent.

  • Skryté kamery i AI. Jižní korea se snaží zabránit podvodům u důležitých přijímaček na vysoké školy

    16. listopad 2026
    Jihokorejské úřady se snaží zabránit podvádění při celostátní přijímací zkoušce na vysoké školy

    Jihokorejské úřady se snaží zabránit podvádění při celostátní přijímací zkoušce na vysoké školy. Narůstají obavy, že umělá inteligence a chytrá zařízení způsobí odhalování podvodů ještě obtížnějším.

    Ve čtvrtek se v Jižní Koreji koná zkouška zvaná „Suneung” neboli test akademických schopností na vysoké škole. Je to velmi důležitá událost v zemi proslulé intenzivní akademickou konkurencí, kde vyhlídky na zaměstnání, společenské postavení a dokonce i manželství mohou záviset na tom, na jaké univerzitě člověk studuje. Informuje o tom deník ABC News.

    Obavy ohledně podvádění se prohloubily po tom, co se nejlepší uchazeč v jihokorejské státní zkoušce pro budoucí daňové poradce, která se konala v dubnu a červenci, přiznal k použití skryté mikrokamery a chytrého telefonu k získání odpovědí pomocí umělé inteligence. V prvním kole měl skoro perfektní skóre 397,5 z 400 bodů, uvádí The Guardian. Tento skandál předcházely měsíce spekulací o jeho neobvykle vysokém výsledku.

    Jižní Korea podle ABC News vynakládá každý rok značné úsilí, aby vytvořila ideální prostředí pro konání testů. Například odkládá začátek pracovního dne a obchodování na burze, aby účastníci zkoušek neměli potíže s dopravou. Zároveň v době poslechové zkoušky z angličtiny pozastavuje lety. Úřady se potýkají s obtížemi při snaze přijít se stejně rozsáhlými opatřeními k zamezení podvádění pomocí zařízení s umělou inteligencí.

    Vzdělávací orgány nasadí na každém ze 1 300 zkušebních míst po celé zemi alespoň jednoho speciálně vyškoleného dozorce, který bude umět identifikovat chytré brýle využívající umělou inteligenci. Také uvažují nad tím, že budou vyžadovat odevzdání chytrých zařízení od uchazečů a také vypnutí veřejných Wi-Fi připojení na zkušebních místech. Náměstkyně ministra školství Choi Eun-ok podle ABC News uvedla, že diskuse s ministerstvem vědy zahrnují také dočasné omezení telekomunikačních služeb v místech konání zkoušek. Zatím ale není jasné, jestli je to proveditelné.

  • Sucho ohrožuje už i kaktusy. Do konce století mohou přijít o většinu svého prostředí

    16. listopad 2026
    Jak to, že kaktus vydrží tak dlouho bez vody?

    Nový výzkum ukazuje, že víc než čtvrtina druhů kaktusů by do roku 2100 mohla přijít o 80 procent vhodné klimatické oblasti. Podle všeho za to může sucho, které se zhoršuje v důsledku klimatických změn.

    Kaktusům se přitom daří v náročných podmínkách - uprostřed pouště se spalujícím sluncem a s malým počtem srážek. Je v podstatě symbolem odolnosti, jak poznamenává magazín Wired. Tyto rostliny zároveň poskytují útočiště sovám i jiným ptákům a květy netopýrům nebo jiným opylovačům. Kaktusy ale čelí vážným problémům kvůli ztrátě přirozeného prostředí a pytláctví.

    Předpovědi o tom, jak budou druhy reagovat na globální oteplování, často vycházejí z modelů pracujících s dlouhodobými klimatickými průměry, jako jsou průměrné hodnoty teplot a srážek. Nicméně extrémní jevy jako jsou mimořádná sucha mohou rostliny ovlivňovat způsoby, které tyto modely pracující s průměry nezachycují. Studie tak podle časopisu Nature spojila data o budoucích suchách, která zachycují jejich předpokládanou závažnost a trvání, s datovým souborem obsahujícím téměř 650 000 případů výskytu kaktusů na obou Amerických kontinentech. Zahrnutí extrémně suchých období zvýšilo počet druhů, které by přišly o vhodné klimatické prostředí, jen mírně, avšak dramaticky zvětšilo rozsah prostoru, o nějž tyto druhy přicházejí. Právě u kaktusů jsou předpokládané ztráty závažné. 80% úbytek vhodných klimatických oblastí zhruba odpovídá kritériu používanému Červeným seznamem Mezinárodního svazu ochrany přírody k zařazení druhů do kategorie kriticky ohrožených – do této kategorie v současné době spadá méně než 10 % druhů kaktusů.

    Druhy kaktusů by podle Wired mohly trpět subletálními účinky sucha. Nedostatek vody je sice nemusí okamžitě zabít, ale přesto narušuje jejich rozmnožování. A bez reprodukce populace ubývají. Kaktusy například v pouštích jihozápadních Spojených států jsou také závislé na sezónních monzunových deštích. Některé druhy kaktusů přesto mohou přežít tím, že se zkrátka přesunou jinam. Tedy ne jednotlivé rostliny, ale celé populace se mohou postupně šířit do oblastí, kde klima lépe odpovídá podmínkám, na které se daný druh adaptoval už před mnoha tisíciletími. Něco podobného se podle Wired děje i v Arktidě, kde některé rostliny postupují dále na sever ve snaze najít příznivějších klimatické podmínky a větší množství vláhy.