Mojánek a zlatá rybka

Nervové dráhy zodpovědné za péči, ochranu a emoční regulaci se doslova restrukturalizují. Nejde jen o metaforu, ale o měřitelnou biologickou transformaci.

Mužský mozek, jak popisuje server BBC, se na otcovství adaptuje prostřednictvím neuroplasticity. Oblasti spojené s empatií, emočním zpracováním a péčí se stávají aktivnějšími a lépe propojenými. Je to, jako by se mozek připravoval na novou roli vytvářením silnějších neuronových sítí podporujících otcovské pouto a výchovné chování.

Nejstarší výzkumy zaměřené na fyzické změny u otců pocházejí z pozorování zvířat. Studie z konce 20. století ukázaly, že samci mnoha savců vykazují výrazné hormonální změny, včetně kolísání hladin hormonů, jako jsou testosteron, vazopresin a prolaktin. Tyto změny se objevují zejména u jedinců, kteří se aktivně zapojují do péče o mláďata.

Významný výzkum z roku 2005 sledoval 624 mužů s průměrným věkem 21 let. Vědci jim odebrali vzorky slin a měřili hladinu testosteronu, přičemž po čtyřech letech testování zopakovali. Studie zkoumala, zda muži, kteří se stanou otci, mají nižší hladinu testosteronu. Výsledek byl jednoznačný: ano. Muži s dětmi vykazovali výrazně nižší hladiny testosteronu než ti bezdětní, přičemž největší pokles byl zaznamenán u těch, kteří se o děti aktivně starali.

Další důležitou roli hraje oxytocin, často označovaný jako „hormon lásky“. Řada studií po celém světě zaznamenala vyšší hladiny oxytocinu u otců, a to jak u těch s dětmi ve věku jednoho až dvou let, tak u mužů, kteří interagují s novorozenci mladšími šesti měsíců. Zdá se přitom, že jeho hladina souvisí s množstvím času stráveného s dítětem.

Jak uvádí BBC, pozornost vědců přitahuje i prolaktin, hormon známý především svou rolí v laktaci a mateřské péči. Studie z roku 2023 vedená americkou klinickou psycholožkou Darby Saxbeovou zjistila, že nastávající otcové, kteří pociťují silnější pouto ke svému nenarozenému dítěti, mají vyšší hladiny prolaktinu. Tyto hladiny navíc mohou předpovídat míru jejich budoucího zapojení do péče o dítě.

Otcovství patří mezi nejvíce transformační životní zkušenosti, a to nejen neurologicky, ale i emocionálně. Muži se s příchodem dítěte vyrovnávají s novými povinnostmi, starostmi i výzvami, přičemž jejich mozek i tělo procházejí hlubokými změnami, které jim pomáhají tuto roli zvládnout, píše ve svém článku server Dr. Leaf.

Den hudebních nahrávek si každoročně klade za cíl podpořit nezávislé obchody s deskami a zvýšit povědomí o vinylových nosičích. Láká především na širokou nabídku exkluzivních a limitovaných edic. Informoval o tom server Whathifi.

Letošní seznam vinylových titulů a několika CD nabídl pestrý výběr napříč žánry – od aktuálních hitů interpretů jako Taylor Swift či Katseye a projektu „K-pop Demon Hunters“ až po novinky od rockových legend, mezi které patří Bruce Springsteen, Pink Floyd nebo Neil Young. Nechyběla ani indie scéna či jazz.

Pro RSD 2026 byly vydány stovky exkluzivních titulů, včetně limitovaných edic od umělců a skupin, jako jsou AIR, Mama Cass, Pink Floyd, Charli XCX, Ray Charles, Ethel Cain, Fall Out Boy a Carly Rae Jepsen.

Server Euronews upozorňuje například na exkluzivní edice Davida Bowieho. Od jeho smrti v roce 2016 se při této příležitosti pravidelně objevují nové vinylové verze jeho tvorby. Letos vyšly hned dvě edice – neonově růžové dvanáctipalcové EP Hallo Spaceboy, které obsahuje šest remixů titulní skladby, včetně dvou od Pet Shop Boys a dosud nevydaného remixu od Tima Simenona.

Zvýšený zájem o vinyl podle serveru Variety vyvolala také nová edice od interpretky Taylor Swift. „Díky barevnému sedmipalcovému singlu, který byl oznámen po vydání původní řady exkluzivních edic, roste zájem fanoušků o vinylové desky,“ uvádí server Variety. Swiftina limitovaná fialová deska, barevně inspirovaná zpěvaččinýma očima, je podle serveru „jedním z nejatraktivnějších vinylových produktů, jaké dosud vydala“.

Na místě, kde sovětské síly během druhé světové války zavraždily přibližně 22 000 Poláků, se nyní prezentuje expozice věnovaná údajné „polské rusofobii“. Rusko instalovalo výstavu s názvem „Deset století polské rusofobie“ před vchodem na hřbitov, kde jsou uloženy ostatky tisíců obětí katyňského masakru z roku 1940.

Zpravodajský server Notes from Poland uvádí, že venkovní výstava byla otevřena těsně před každoroční připomínkou obětí v Polsku.

Výstavu pořádá Ruská vojenská historická společnost (RMHS), kterou v roce 2012 založil Vladimir Putin s cílem „čelit pokusům o zkreslení ruských dějin“. Nad institucí dohlížejí ministerstva obrany a kultury a jejím předsedou je Vladimir Medinskij, poradce ruského prezidenta.

„Nejvíce šokujícím aspektem obsahu výstavy je oficiální návrat ruských státních institucí k popírání masakru v Katyni,“ napsal v komentáři historik Jędrzej Piekara z Institutu pro střední Evropu.

„V bezprostřední blízkosti masových hrobů obětí zločinů NKVD z jara 1940 organizátoři opakují rétoriku, která popírá sovětskou odpovědnost za masakr v Katyni,“ uvedl jeho slova portál TVP World.

Výstava, složená ze série panelů, byla poprvé představena v centru Moskvy již loni. Podle RMHS si klade za cíl ukázat, jak se „rusofobie stala základem polského politického vědomí“ a jak „počátky moderního neonacismu v Polsku jsou hluboce zakořeněny v historii“.

Ve skutečnosti je neonacismus v Polsku považován za okrajový jev a země má přísné zákony proti propagaci nacistické či jiné fašistické ideologie.

Podle serveru The Los Angeles Times lidé začali na plot Metropolitního detenčního centra umisťovat silikonové penisy různých barev. Protestující pak vyšli do nedaleké ulice a nesli transparenty s nápisy jako „Žádný ICE“ nebo „Detenční centra jsou koncentrační tábory“.

Ulici Almeda Street začali demonstrující blokovat a bezpečnostní složky vyzvaly k rozpuštění davu. Policisté pak podle lokální stanice ABC 7 uvedli, že místo obvyklých kamenů a lahví na ně lidé začali házet právě zmiňované sexuální pomůcky. Kvůli omezování dopravy vyhlásila policie protest za nezákonný. Pět lidí zatkla, protože odmítali uposlechnout rozkaz a nechtěli místo opustit. Událost se obešla bez zranění.

Protesty proti federálním imigračním úřadům se v poslední době vyhrotily nejen v druhém největším americkém městě, ale po celých Spojených státech, připomíná Los Angeles Times. Důvodem je podle serveru zastřelení dvou demonstrantů a agresivní postupy federálních agentů v Minneapolis na začátku tohoto roku.

Lana píseň napsala společně se skladatelem Davidem Arnoldem, který pracoval na soundtracku k pěti filmům o Jamesi Bondovi, píše server Deadline.

„Titulní píseň nám musí přiblížit svět, do kterého se chystáme vstoupit. Musí nás zaujmout, nadchnout a vtáhnout do děje. Tato píseň se zařazuje do dlouhé řady skladeb, které definovaly svůj žánr, přičemž každá z nich vytvořila stylové měřítko, které přispívá k velkolepému odkazu Bondovské písně. Proto jsem byl tak nadšený ze spolupráce s Lanou, umělkyní, která do této skladby vnesla eleganci, atmosféru a svůj naprosto jedinečný charakter. Doufám, že tato skladba otevře svět Bonda zcela novému publiku,“ uvedl Arnold.

Podle BBC má skladba melodické vokály, které jsou pro Lanu typické. Britská veřejnoprávní stanice také podotýká, že zpěvačka již napsala jednu ze svých starších písní pro sérii o britském tajném agentovi. Konkrétně jde o skladbu „24“, která se objevila na jejím čtvrtém studiovém albu Honeymoon. V rozhovoru uvedla, že ji zamýšlela pro film Spectre z roku 2015. Snímek ale nakonec titulní skladbou doplnil Sam Smith se svým trackem „Writting´s On The Wall“.

Písně k „bondovkám“ nahráli v minulosti také třeba Paul McCartney, Adele, Billie Eilish nebo Madonna.

Americký magazín Variety podotýká, že během pandemie covidu-19 panovaly obavy, že si lidé z gen Z do kin nikdy nezvyknou chodit a budou místo toho dávat přednost streamování. Oproti dobám před pandemií je návštěvnost kin o pětinu menší.

Za výzkumem stojí americká společnost Fandango. Oslovila sedm tisíc lidí. 87 procent lidí z gen Z vidělo alespoň jeden film v kině za posledních dvanáct měsíců, mileniálů pak 82 procent. V průměru obě skupiny navštíví asi sedm filmů ročně. Nejnižší hodnotu výzkumníci zjistili u takzvaných baby boomers. Mezi nimi vidělo za poslední rok snímek v kině jen 58 procent.

Motivace chodit do kina je v závislosti na věkovou skupinu rozlišná. Pro mileniály je to únik od každodenní reality. Gen Z ji zase vnímá jako společenskou aktivitu. Naproti tomu nižší návštěvnost mezi starší generací je dle studie zapříčiněná rostoucími cenami vstupenek nebo méně atraktivními novinkami, píše Variety.

„Ačkoli panuje představa, že generace Z chodí do kina méně často, naše data ukazují, že její zájem naopak roste,“ řekl magazínu viceprezident společnosti Fandango Jerramy Hainline. „Zvláště pozoruhodné je, jak moc si cení společenského a komunitního rozměru tohoto zážitku, což potvrzuje, že kina i nadále hrají důležitou roli jako místo setkávání pro mladší diváky,“ dodal.

Fandango také uvádí, že mezi nejočekávanější filmy jara a léta patří pokračování animované série Toy Story nebo druhý díl snímku Ďábel nosí Pradu z prostředí módního časopisu v hlavní roli s Meryl Streepovou a Anne Hathawayovou. Diváci se také těší na Scary Movie 6 nebo na historické drama Odyssea z dílny režiséra a scénáristy Christophera Nolana.

Osmašedesátiletý lídr vystoupil ve formálním oblečení, s brýlemi a koženými botami. Improvizovaným cvičením, kdy několikrát poskočil a rozpažil a krátce se proběhl, chtěl vyvrátit zvěsti o svém zhoršujícím se zdravotním stavu. Informoval o tom web NBC News.

Na sociálních sítích se totiž šířily zvěsti o prezidentově zhoršujícím se zdravotním stavu a dokonce i o jeho smrti. Spekulace o jeho zdraví zesílily poté, co se prezident v lednu na krátkou dobu stáhl z veřejného života. Později uvedl, že byl hospitalizován kvůli problémům s břichem, které přičítal stresu a věku. Lékaři mu diagnostikovali divertikulitidu, tedy zánětlivé onemocnění trávicího traktu.

Prezident Marcos nyní tvrdí, že je již vyléčený, vrátil se k běžné stravě a pravidelně cvičí. Přiznal však, že užívá léky na dnu a vysoký krevní tlak.

„Vyzývám každého, kdo tvrdí, že jsem nemocný, aby si se mnou přišel zacvičit. Pojďte se mnou do posilovny a uvidíme, kdo zvedne víc,” řekl novinářům. Marcos zároveň ostře odmítl fámy, podle nichž je vážně nemocný nebo dokonce ochrnutý.

Ve čtvrtek pak spekulace o svém zdravotním stavu vyvracel tím, že opakovaně zvedal desetikilový pytel rýže jako činku. „Kdo je tu nemocný?” řekl Marcos podle webu The Manila Times během akce zaměřené na rozdávání potravin v Manile.

Od nástupu do funkce v polovině roku 2022 čelí Marcos řadě složitých výzev. Patří mezi ně napjaté vztahy s Čínou kvůli územním sporům v Jihočínském moři, ničivé přírodní katastrofy včetně zemětřesení, tajfunů a záplav, ekonomické problémy i politické spory uvnitř vlády, včetně korupčního skandálu dotýkajícího se vlivných zákonodárců a spojenců, který vyvolal kritiku veřejnosti.

Nedávná zpráva deníku Daily Mail upozornila na úmrtí amerického vědce a dlouholetého pracovníka NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL) Michaela Davida Hickse z roku 2023. Příčina jeho smrti nebyla zveřejněna a podle dostupných informací nebyla provedena ani pitva. Hicks působil v JPL v letech 1998 až 2022 a podílel se na více než 80 vědeckých publikacích. Pracoval mimo jiné na misích Deep Space 1 a projektu DART zaměřeném na odklon asteroidů.

Daily Mail zařadil Hicksův případ do širšího seznamu incidentů týkajících se odborníků a odbornic z citlivých technologických oblastí. V posledních letech totiž v USA za nevyjasněných okolností zemřelo devět kapacit z oblasti vesmírného, obranného a jaderného výzkumu, píše web Newsweek. Přestože úřady dosud nenašly žádné přímé souvislosti mezi jednotlivými případy, rostoucí počet incidentů přitahuje pozornost politiků i veřejnosti.

Mezi nimi je i Frank Maiwald, výzkumník JPL, který zemřel ve věku 61 let bez zveřejněné příčiny smrti nebo Anthony Chavez, bývalý pracovník Los Alamos National Laboratory.

V červnu 2025 se ztratila vědkyně NASA Monica Reza během túry v Angeles National Forest, a to jen několik metrů od své skupiny. Od prosince 2025 byl pohřešován Jason Thomas, výzkumník společnosti Novartis; jeho tělo bylo nalezeno 17. března 2026 v jezeře.

V prosinci 2025 byl ve svém domě napaden Nuno Loureiro, vedoucí Plasma Science and Fusion Center na MIT. Astrofyzik Carl Grillmair byl zastřelen a verandě svého domu. A  bývalý generál letectva William Neil McCasland letos v únoru opustil svůj domov v Novém Mexiku a od té doby ho nikdo neviděl.

Navzdory závažnosti těchto případů nebylo oficiálně potvrzeno žádné propojení těchto incidentů ani cizí zavinění v případě Hicksovy smrti. Přesto někteří američtí zákonodárci vyzývají k důkladnějšímu vyšetření. Republikánský kongresman Eric Burlison označil situaci za „hluboce znepokojivou” a požádal o zapojení FBI.

Další republikánský kongresman Tim Burchett uvedl, že podobných případů se v poslední době objevilo více a zaslouží si pozornost. Bývalý zástupce ředitele FBI Chris Swecker k tomu poznamenal, že jde o vědce pracující v klíčových technologických oblastech, což přirozeně vyvolává otázky.

V případě zmizení McCaslanda úřady nadále pokračují ve vyšetřování. Šerifův úřad okresu Bernalillo uvedl, že případ zůstává prioritou, i když zatím nedošlo k žádnému novému posunu.

Dopravního prostředku si všímá agentura AP. Dieselový autobus pojme přibližně 60 cestujících s jejich stroji a denně přepraví více než 2 000 lidí. Přední část vozu je vybavena sedadly, polovinu kovového rámu však tvoří otevřený nákladový prostor. Cestující nastupují po speciální rampě a po celou dobu jízdy zůstávají u svých vozidel, přičemž se pro udržení stability přidržují madel na stěnách. Samotný průjezd tunelem na kolech či motocyklech je zakázán.

Ačkoliv Ciclobús není novinkou, nikdy nebyl tak populární a nezbytný jako nyní, kdy se Kuba potýká s nejhorší energetickou krizí za poslední desetiletí. V lednu na zemi uvalil americký prezident Donald Trump energetickou blokádu. Značná část ostrova je tak odsouzená k životu bez elektrického proudu, jak připomíná agentura Reuters. Výpadky někdy trvají 22 hodin denně. Během pouhých několika hodin, kdy elektřina funguje, se obyvatelé narychlo snaží dovolat svým blízkým v Miami či Havaně, nebo připravit jídlo, než se v lednicích definitivně zkazí.

Země omezila příděl benzínu na pouhých 20 litrů na vozidlo. Proces získání paliva je navíc vázán na složitý systém objednávek, který může trvat týdny i měsíce, což prakticky zastavilo veřejnou dopravu. Ulice Havany jsou dnes téměř bez aut, zato se plní tisíci jízdních kol a malých elektrických motocyklů, které se staly jediným způsobem, jak se pohybovat.

Trasa Ciclobúsu je se svými třemi kilometry nejkratší linkou veřejné dopravy na ostrově. Cesta trvá přibližně 15 minut. Po nástupu u vjezdu do tunelu ve Staré Havaně čeká cestující drkotavá jízda temnotou podmořského koridoru. Na druhém břehu se vynoří v rozlehlé rezidenční zóně, kde žijí stovky tisíc lidí. Alternativní pozemní cesta přitom musí obepínat rozlehlý záliv; jde o šestnáctikilometrovou trasu vedoucí skrze řídce osídlené a špatně vydlážděné průmyslové přístavní oblasti.

Jízdné se pohybuje od 2 do 5 kubánských pesos (což je na neoficiálním trhu jen zlomek amerického dolaru) v závislosti na tom, zda cestující přepravuje kolo, nebo motocykl. Pro srovnání: jízda sdíleným taxi z východních čtvrtí skrze tunel vyjde na 1 000 pesos (asi 2 dolary). Průměrný měsíční plat kubánského pracovníka přitom činí 7 000 pesos (přibližně 14 dolarů).