Monolake: Elektronický okultní trip

5. březen 2012

Poslední únorové pondělí vydal Robert Henke novou dlouhohrající desku nazvanou příznačně Ghosts. Dva roky po vůbec ne veselé předchůdkyni Silence tak mají fanoušci projektu Monolake co do činění s druhou částí plánované trilogie, která, co se týče prezentované zvukové ponurosti, rozhodně nezůstává nijak pozadu.

Hned úvodní track Ghosts ze stejnojmenného nového alba projektu Monolake je tak trochu zavádějící. Mohlo by se zdát, že Robert Henke tentokrát vsadil na striktně klubový charakter nahrávky, ovšem záhy vyjde najevo, že to se stylovým zařazením osmé řadové desky nebude zdaleka tak jednoduché. Po svižné tech-stepové pětiminutovce totiž následuje pohroužení do světa ambientních temnosfér, field recordings a glitche, které sice ještě nejednou přejde v údernější a tepavé pasáže, ale co se týče míry taneční energie, je jasným vítězem právě zmíněná titulní duchařina, které nejvíce šlape na paty track Lilith.

Monolake verze 2012 má zvukově místy docela blízko k produkci labelů Tectonic nebo Raster-Noton, případně k hodně ponuré verzi Autechre, nicméně první album, které člověku při poslechu Ghosts vytane na mysli, je Closer od Plastikmana. S tím rozdílem, že prezentovaný dark minimal je v tomhle případě spíše než technem ovlivněný dubstepovou rytmikou s industriálními prvky. Robert Henke ve svých hypnoticky pojatých temno-kompozicích skvěle pracuje s atmosférou, tichem a prolínáním jednotlivých sonických složek, má vytříbený smysl pro detail a především zvládá na výbornou zhudebňování pocitů sklíčenosti a paranoie. Výsledkem je hutná, sevřená nahrávka, jejíž offbeatové momenty by byly ideálním soundtrackem k nejednomu duchařskému hororu.

02569938.jpeg

Ghosts je logickým pokračováním trendu nastaveného v první části plánované trilogie, jíž byla předchozí řadovka Silence. Stejně jako ona je i nová deska zvukově opět naprosto precizní a skvěle znějící, ostatně co také jiného čekat od jednoho ze zakladatelů firmy Ableton. Zvukový perfekcionismus by ale byl sám o sobě samozřejmě k ničemu. Robert Henke nahrál především hudebně vyzrálé a vyrovnané album, které je šedesátiminutovým okultním tripem par excellence. V závěru jedné ze zahraničních recenzí její autor doporučuje mít při poslechu Ghosts raději rozsvíceno. Já vám radím pravý opak. Počkejte si, až odbije půlnoc, zhasněte světla, nasaďte sluchátka a vydejte se do sonického světa duchů tak, jak je kolem sebe slyší Robert Henke. Věřte mi, že vaše odvaha bude náležitě odměněna.

Monolake – Ghosts, 27. únor 2012, Monolake / Imbalance Computer Music

Nové desce Monolake se bude věnovat Jarda Petřík i v dnešním vydání pořadu WavetroniQ. Začíná ve 20:00.

Spustit audio