Nejvyšší dřevostavba Evropy vyroste v Berlíně. Je ekologická a komunitně prospěšná

V počtu stažení v Evropě zcela dominuje ChatGPT (64 milionů stažení), který následuje aplikace online tržiště Temu s 44 miliony staženími. Dále pak počet stažení klesá k 27 milionům a pozice na žebříčku jsou velmi vyrovnané. Najdeme zde například Threads, TikTok, Google Gemini nebo Whatsapp.

Vysoko v žebříčku se umisťují aplikace pro umělou inteligenci, které Evropané stále častěji využívají při práci. Stávají se tak z okrajového fenoménu mainstreamem. Největší skupinu mezi top 20 aplikacemi pak tvoří aplikace pro nakupování. Kromě Temu například SHEIN, Vinted nebo Lidl Plus, píše server Euronews.

Podle analytické platformy AppFigures roste propast mezi popularitou a ziskovostí aplikací. Nejvýnosnější byl v roce 2025 TikTok, jeho odhadované příjmy jsou více než 740 milionů euro, tedy téměř 18 miliard korun. Následují ChatGPT a seznamovací aplikace Tinder. Kromě dalších seznamovacích aplikací v příjmech dominují také streamovací platformy jako Disney+ či Amazon Prime Video.

Tržní analytik Randy Nelson potvrzuje pro server Euronews, že se trh s aplikacemi proměnil: „Faktory ovlivňující výdaje v nejvýnosnějších aplikacích EU jsou dnes mnohem rozmanitější než před několika lety, kdy většina výdajů mimo mobilní hry směřovala do zábavních a seznamovacích aplikací, jako jsou Disney+, Spotify, Tinder a Hulu,“ uvedl.

Muž prchal z místa činu poté, co okradl kolemjdoucí ženu, daleko se však nedostal. Přeskočil totiž ohradu soukromého pozemku, na kterém se lamy nacházely. Záhy ho obklíčily a hlasitými zvuky přivolaly vlastníka pozemku Grahama Olivera, který dorazil i se svým psem a přivolal policii.

Majitelka pozemku Heidi Princová uvedla, že muže zvířata, která jsou téměř dva metry vysoká, velmi vyděsila: „Lamy nemají rády, když jim po setmění někdo vstupuje do jejich osobního prostoru. Vytvořily kolem něj kruh a pak začaly vydávat varovný zvuk, který zní jako smích starého muže,“ cituje ji server Daily Star.

Zároveň uvedla, že muže mohl potkat mnohem horší osud. Na poli totiž v tu chvíli bylo kromě lam také pět obrovských býků. Lamy však podle ní provedly občanské zadržení a tím ho zachránili. „Zajímalo by mě, jestli dostanou cenu za občanskou statečnost,“ vtipkovala.

Princová se lam ujala před deseti lety, když se zavírala farma, na které předtím žily. Zvířata nejprve nesnesla lidský dotek, Princová s nimi ale pracovala, a dnes je dokonce využívá jako terapeutická zvířata, uvádí server Good News Network. Zvířata jsou podle ní dobře vychovaná, zloděje totiž nepoplivala. „I tváří v tvář nepřízni osudu si zachovala dobré mravy,“ řekla.

Derbyshirská policie pak potvrdila, že muž ve věku kolem 30 let byl na místě zatčen pro podezření z krádeže a následně propuštěn na kauci.

Předchozí výzkumy prokázaly, že se tetovací barva hromadí v lymfatických uzlinách, což může vést k zánětům a v ojedinělých případech i k lymfomu, což je druh rakoviny krve. Nedávná studie Jihodánské univerzity uvádí, že lidé s tetováním mají zvýšené riziko vzniku rakoviny kůže a právě lymfomu, píše server Euronews.

Na základě náhodně vybrané skupiny dvojčat vědci v této studii porovnávali osoby, které měly nějakou formu rakoviny, s těmi, které ji neměly. Podle výsledků výzkumu, které byla publikovány v časopise BMC Public Health, měla tetovaná dvojčata téměř čtyřikrát vyšší riziko vzniku rakoviny kůže. Studie také poukázala na to, že určitou roli může hrát velikost tetování, přičemž tetování větší než dlaň mohou potenciálně riziko zvyšovat.

Je však důležité říct, že výzkum je stále v rané fázi. Pro přesnější analýzu bude třeba vzít v úvahu například typy inkoustu, umístění tetování, podtypy rakoviny a další genetické a environmentální faktory. „Závěrem je, že je potřeba další výzkum,“ řekla pro server Euronews spoluautorka studie Signe Bedsted Clemmensen.

Podle serveru Science Alert jiný nedávný výzkum naopak naznačuje, že tetování může riziko melanomu dokonce snížit, ani tato studie však nezohledňovala všechny faktory – nezkoumala například typ pleti nebo vystavení UV záření.

O několik týdnů později Eric (jeho jméno server BBC změnil) při prohlížení pornografických stránek narazil na video, ve kterém poznal sebe a svou přítelkyni. Záběry dokumentovaly jejich příchod do pokoje, odkládání zavazadel i samotný sexuální styk. Video bylo sestříháno a zpřístupněno tisícům lidí.

Třicetiletý Erik přiznává, že podobná videa sledoval už jako teenager. „To, co mě na tom přitahovalo, bylo, že ti lidé nevědí, že jsou natáčeni,“ přiznává. Nyní se ocitl na druhé straně.

Fenomen spy-cam porna – tedy videí pořízených skrytými kamerami bez souhlasu natáčených – je v Číně znám už minimálně deset let, i přes fakt, že výroba i distribuce pornografie je oficiálně nelegální.

V posledních letech se taky na sociálních sítích šíří rady, jak takové kamery odhalit. Některé ženy si dokonce v hotelu začali stavět improvizované stany, aby ochránily své soukromí.

V dubnu loňského roku reagovala čínská vláda novými regulacemi, které hotelům ukládají povinnost pravidelně kontrolovat pokoje a pátrat po skrytých kamerách. Přesto investigativní zjištění BBC World Service ukazují, že hrozba nezmizela.

Novináři identifikovali tisíce nedávných spy-cam videí natáčených v hotelových pokojích a prodávaných online. Některé kamery přitom přenášejí dění v reálném čase.

Případ Erica a Emily podle BBC není ojedinělý. Jen v Číně tisíce lidí každoročně přichází o soukromí v hotelových pokojích, přičemž vzniklý obsah se stává součástí výdělečného, a často ilegálního, digitálního průmyslu.

Problém spy-cam porna se netýká jen Číny. V Jižní Koreji bylo podle policie tajně natočeno asi 1 600 hostů motelů a záběry byly živě vysílány online pro platící zákazníky. Informuje o tom CNN. Kamery byly skryty například v zásuvkách, digitálních televizních přijímačích nebo držácích fénů.

Přestože dva pachatelé byli zatčeni, odborníci upozorňují, že nelegální natáčení a šíření intimních videí zůstává v zemi vážným problémem a stovky žen i mužů se kvůli tomu obávají opustit domov nebo veřejně vystupovat.

Vyplývá to z nedávné analýzy vedené Emmou Grundtvig Gram z Kodaňské univerzity ve spolupráci s výzkumníky ze Sydneyské univerzity. Výzkumný tým analyzoval 46 vysoce sledovaných příspěvků na Instagramu a TikToku, které propagovaly produkty spojené s testosteronem. Dohromady oslovily téměř sedm milionů uživatelů a získaly více než 650 tisíc „lajků“. Ani jeden z příspěvků však neodkazoval na vědecké studie nebo lékařské důkazy. Naopak u 72 procent účtů se prokázaly finanční vazby na propagované produkty.

Influenceři v příspěvcích nejčastěji sdíleli osobní zkušenosti nebo fotografie „před a po“ a své publikum následně směrovali k testům, klinikám či doplňkům stravy, z nichž měli přímý finanční prospěch. Téměř třetina z nich se prezentovala jako lékaři, ostatní používali označení jako „hormonální specialista“, „expert na dlouhověkost“ nebo „výkonnostní kouč“, cituje studii server Vice.

Vůbec ale nezmínili možná zdravotní rizika. Testosteronová terapie je při užívání bez jasné lékařské indikace spojována například s kardiovaskulárními komplikacemi, neplodností, erektilní dysfunkcí, gynekomastií nebo poškozením ledvin. V obsahu se rovněž neobjevovala informace, že hladina testosteronu se u zdravých mužů přirozeně výrazně liší, ani že plošné testování bez konkrétních příznaků nemá oporu v klinické praxi.

Prodej testosteronu ve Spojených státech dnes přesahuje 400 milionů dolarů ročně a sociální sítě tento trh dál rozšiřují – bez regulací, které platí pro tradiční farmaceutickou reklamu. Dopady přitom nekončí jen u zbytečně utracených peněz. Naddiagnostikování může ze zdravých mužů učinit pacienty a zkreslit jejich vnímání stárnutí i vlastní hodnoty. Výzkum organizace Movember navíc ukazuje, že intenzivní konzumace online obsahu o maskulinitě souvisí se zhoršenými výsledky v oblasti duševního zdraví.

Mnoho lidí pracujících na plný úvazek se dostává do situace, kdy mají pochybnosti o své kariéře, ale nemají se s kým poradit. Nově otevřený bar podle deníku The Japan Times reaguje právě na tuto nejistotu – umožňuje mluvit o práci bez nutnosti okamžitého rozhodnutí či jasného plánu.

„Otevřeli jsme tenhle bar, protože věříme, že lidé potřebují místo, kde si mohou nejprve urovnat myšlenky a ujasnit si postoje, aniž by se automaticky předpokládalo, že výsledkem musí být změna práce,“ uvedl majitel baru Shota Umemoto v rozhovoru pro India Today.

Návštěvníci nemusí přijít v obleku ani si s sebou nosit životopis. Konzultace probíhají v soukromých místnostech, kde mohou hosté otevřeně mluvit s „barmanem“ u skleničky. Podle oficiálních stránek podniku nejde o běžný obsluhující personál, ale o profesionály z různých oborů s praktickými zkušenostmi v oblasti personalistiky, podnikání či kariérního poradenství.

Konzultace i alkoholické a nealkoholické nápoje jsou zdarma. Provoz baru je financován prostřednictvím doporučovacích poplatků, které platí firmy v případě, že si vyberou uchazeče o práci zprostředkovaného barem.

Způsob financování ale vyvolává i otázky. Na oficiálních stránkách není zcela jasné, jak přesně systém doporučení funguje ani zda poradci nabízejí skutečně neutrální spektrum možností, včetně těch, z nichž podnik nemá přímý finanční prospěch. I v prostředí, které se snaží působit nenuceně a podpůrně, tak zůstává otevřené téma střetu poradenství a byznysu.

Kontaminaci jablek hlásí Belgie, Chorvatsko, Česko, Dánsko, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Švýcarsko, uvádí nejnovější zpráva organizace Pesticide Action Network (PAN) Europe. Ta kritizuje postup EU při hodnocení rizik.

EU totiž pesticidy posuzuje izolovaně a opomíjí „koktejlový efekt“. „Jedním z nejvýraznějších zjištění je, že 85 % testovaných jablek obsahovalo více pesticidů,“ uvedla PAN Europe. „Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dostal už před 20 lety za úkol vyvinout metodiku pro regulaci kombinovaných účinků pesticidů, ale tuto zákonnou povinnost dosud neplní.“

Zpráva upozorňuje, že pokud by tato jablka byla zpracována a prodávána jako kojenecká výživa, 93 % z nich by překročilo zákonný limit EU pro obsah pesticidů u dětí mladších tří let.

Evropská jablka obsahují v průměru tři rezidua pesticidů na vzorek. Země, kde je tento koktejl v průměru nejbohatší na pesticidní složky, jsou Lucembursko (pět různých zbytků pesticidů), zatímco chorvatská a maďarská jablka obsahují v průměru čtyři zbytky pesticidů.

Vědecká studie PAN Europe byla provedena mezi 1. a 20. zářím 2025. Výzkumníci odebrali tři až pět vzorků různých lokálně pěstovaných konvenčních jablek v supermarketech nebo na trzích, celkem 59 vzorků jablek vypěstovaných v jednotlivých zemích.

Spojené státy se rovněž vyznačují výraznou mírou obav hlavně ekonomického charakteru mezi mladšími obyvateli. USA se ale podle Benedicta Vigerse z Gallupova institutu odlišují od dalších států tím, jak silně se jejich obyvatelé obávají o stabilitu demokratického systému a toho, zda je stále možné dosáhnout ekonomického vzestupu.

Zjištění přichází po desetiletích stranické polarizace, která vyústila třeba ve vzestup prezidenta Donalda Trumpa, útok na Kapitol počátkem roku 2021, převážně neúspěšné pokusy o jeho trestní stíhání během administrativy prezidenta Joea Bidena a Trumpův návrat do úřadu, jenž znovu otevřel otázky ohledně politických a ústavních pojistek země.

Výsledky průzkumu ukazují, že respondenti mladší 35 let nejčastěji jako největší problém uváděli ekonomické problémy, včetně dostupnosti potravin a bydlení. Naopak starší Američané mnohem častěji zmiňovali politiku.

Průzkum současně ukázal, že i obyvatelé některých bohatých zemí se obávají dostupnosti a ekonomických problémů v podobné míře jako lidé v některých afrických státech. Například v Irsku uvedlo 57 % dospělých, že ekonomika nebo dostupnost bydlení jsou hlavním problémem podobně jako v Nigérii, Zambii, Egyptě či Albánii.

Jiné bohaté země, například Francie a Německo, podobné obavy ani výrazné generační rozdíly nezaznamenaly.

Podle zpravodajského serveru BBC Høiby u soudu uvedl, že si nepamatuje, že by pořizoval fotografie a videa nalezené v jeho telefonu, která podle policie zachycují, jak sexuálně napadá ženu v královské rezidenci. Høiby, syn princezny Mette-Marit z jejího vztahu před sňatkem s korunním princem Haakonem, stojí před soudem obviněn z 38 trestných činů, včetně čtyř znásilnění a dalších sexuálních napadení.

K nejzávažnějším obviněním, včetně údajných znásilnění, se nepřiznal. V případě odsouzení mu hrozí trest odnětí svobody až na 16 let. Proces se odehrává mimo jiné v době silného tlaku na norskou královskou rodinu. Mette-Marit totiž čelí kritice kvůli svým vazbám na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Během několika minut po usednutí na svědeckou lavici se Høiby rozplakal a uvedl, že je pro něj „nesmírně obtížné mluvit před tolika lidmi“. Média ho podle jeho slov „pronásledovala a trýznila“ už od jeho tří let.

Uvedl, že žil život, „s nímž se zde velmi málo lidí dokáže ztotožnit“, plný večírků a alkoholu. „Jsem známý jen jako syn své matky. Nic víc. Měl jsem extrémní potřebu uznání,“ řekl soudu. „A to se projevovalo spoustou sexu, spoustou drog a spoustou alkoholu.“

Jeho výpověď následovala po svědectví údajné oběti z onoho večírku. Ta soudu řekla, že si pamatuje, že s Høibym během večera měla pohlavní styk, ten ale ukončila. Na údajné znásilnění žádné vzpomínky neměla, dokud ji nekontaktovala policie a neukázala jí záznamy. Domnívá se, že jí bez jejího vědomí byla podstrčena droga.

Podle Høibyho se na večírku konzumoval alkohol i drogy. Současně ale dodal: „Než se tohle objevilo, nebyl to večer, který by mi v paměti nějak zvlášť utkvěl.“ Soud potrvá několik následujících týdnů.