Nejvyšší dřevostavba Evropy vyroste v Berlíně. Je ekologická a komunitně prospěšná

Skautskou skupinu vedoucí vysadí na neznámém místě v přírodě bez dospělého doprovodu a bez chytrého telefonu. Od té chvíle je na dětech, aby si samy našly cestu do kempu. Při kratších výpravách sbírají postupně nápovědy k dalšímu cíli. „V mém prvním roce jsme na každé křižovatce vždycky museli něco udělat. Jednou jsme museli v 23:00 obcházet domy, zvonit na zvonek a prosit o vejce. Někteří lidé z toho nebyli zrovna nadšení,“ uvedla 13letá účastnice výpravy pro web The European Correspondent.

Na delších cestách se děti musí řídit mapou a ptát se na cestu. To se v Belgii často týká obyvatel v kopcovité oblasti Arden. „Na letním výletě už nesmíme zvonit na zvonky, mají už skautských oddílů dost,“ dodala účastnice. Cizí lidé jsou ale většinou laskaví, když vidí velké skupiny ve skautských uniformách putující krajinou. A pro případy nouze mají obvykle dvě z dětí u sebe telefon. Většinou si ale musí své problémy vyřešit samy. A o to přesně jde.

Sociální psycholog Jonathan Haidt, který se zasazuje o omezení sociálních médií pro děti a dospívající, tvrdí, že děti potřebují více nezávislosti, volné hry a odpovědnosti. Kritizuje neustálý dohled dospělých, který dětem bere příležitosti k objevování a učení se. Belgické skautské výlety bez doprovodu dospělých jim je naopak nabízejí. Podle amerického deníku New York Times jsou výpravy tradiční například i v Nizozemsku, kde je zvykem děti odmalička učit, aby se příliš nespoléhaly na dospělé.

Plochu uzpůsobenou pro tělesnou úlevu šestatřicetiletá Candy Sydney-Browning označila neonově žlutou dopravní značkou „oblast s nárazovým větrem“. Koutek vybavila také několika osvěžovači vzduchu. Podle pedagožky ale nejde ani tak o samotné uvolnění tělesných plynů, jako spíš o to, aby se studenti během výuky dokázali lépe soustředit, nerozptylovali se nepříjemnými pocity a cítili se pohodlně při přirozeném fungování těla.

„Mám velmi slabý žaludek, sama tento pocit nezvládám,“ řekla Sydney-Browning serveru Today.com. „A tak jsem si řekla: Dobře, prostě tady vytvořím tuhle malou zónu, kam se můžete postavit, vyřídíte si své, vrátíte se a tím to končí.“

Neobvyklý nápad nasbíral na sociální síti TikTok více než 4 miliony zhlédnutí. Reakce na počin pedagožky se však různí. „Tohle miluju. Vytváří to pohodlí kolem běžných tělesných funkcí a snižuje stud kvůli hloupé drobnosti,“ cituje web The Independent jednoho z příznivců nápadu. „Tohle je naprosto úžasné. Normalizovat tělesné funkce a tím jim nedovolit, aby se staly zdrojem zesměšňování,“ souhlasí další.

Ne všichni ale takové nadšení sdílejí. „Bylo by mi tak trapně, kdyby celá třída věděla, že vstávám, abych si prdnul,“ míní jeden z odpůrců nápadu. Podle učitelky ale právě odbourávání tabu pomáhá žákům pochopit, že jde o přirozenou reakci těla, za kterou by se nikdo stydět neměl. Funguje to tak alespoň v momentě, kdy člověk intimní situaci zohlední před ostatními. „Je to normální,“ ubezpečuje Sydney-Browning své žáky. „Ale musíte se omluvit.“

Opatření podle ní jednak pomáhá odbourávat stigma, jednak umožňuje studentům lépe se soustředit na výuku. Nemusí se totiž obávat, že z nich vyjde něco nežádoucího, ani potlačovat nutkání, které může být nepříjemné nebo vést k bolestem.

Co se dělo krátce po velkém třesku, tedy ještě před vznikem atomů, hvězd a planet? Fyzici se na jednu z největších otázek snaží odpovědět i tak, že podmínky raného vesmíru vytvářejí v urychlovačích částic. Srážkami kyslíku-16 a neonu-20 vytvořily kvark-gluonové plazma (QGP), extrémně horkou formu hmoty, která podle fyziků vyplňovala vesmír během prvních okamžiků jeho existence, vysvětluje server Wired. Jak se vesmír rozpínal, hmota chladla a kvarky se sdružovaly do větších částic.

Dosud se podobné experimenty prováděly hlavně s pomocí těžkých prvků, například olovem. Nový výsledek ale ukázal, že kvark-gluonové plazma může vzniknout i při srážkách mnohem lehčích jader. „Posunuli jsme hranice toho, jak malá mohou být atomová jádra, a přitom stále znovu vytváříme tuto prvotní hmotu – to, co bychom mohli nazvat Malým velkým třeskem. Nyní víme více o základních podmínkách potřebných k přechodu hmoty do tohoto extrémního stavu,“ říká docent You Zhou, který experiment vedl.

Když se atomová jádra srážejí enormní rychlostí, jejich složky se mohou přeměnit na extrémně malou kapku kvark-gluonového plazmatu. Kapka však přežije jen zlomek sekundy, než se začne rozpínat a přemění se na jiné částice. Vědci proto nemohou přímo pozorovat samotné plazma. Místo toho sledují částice vytvořené po jeho zániku. Jejich pohyb navíc prozradil tvar původních jader – zatímco kyslík vytváří spíše kulatý vzorec, neon zanechává vzor ve tvaru kuželky.

Výzkum tak může pomoci nejen lépe pochopit raný vesmír, ale také strukturu atomových jader a fungování silné jaderné interakce. Vědci nyní chtějí zjistit, jak malá může být srážka, při které ještě vznikne kvark-gluonové plazma. Plánují proto experimenty s ještě lehčími jádry, například heliem-4. „Doufejme, že nám to pomůže lépe pochopit, jak se plazma chovalo během prvních okamžiků vesmíru – a jak se později vyvinulo do forem hmoty, ze kterých je tvořeno vše kolem nás,“ dodal Zhou.

Muž do Japonska zřejmě přicestoval v září roku 1993, kdy navíc použil pas svého mladšího bratra. Tehdy, jak informuje korejský server The Herald Business, získal krátkodobé povolení k pobytu v délce 15 dnů. V zemi ale zůstal i po vypršení platnosti.

Překročení povolené délky pobytu se v Japonsku stalo trestným činem až od února roku 2000. Policie podle deníku The Japan Times proto uvádí, že v zemi pobýval nelegálně 26 let.

Podezřelý žil ve městě Yaizu v prefektuře Šizuoka a vyšetřovatelům sdělil, že pracoval na denních brigádách. Muž se podle The Herald Business k obvinění přiznal a policie dál vyšetřuje okolnosti, které vedly k jeho delšímu pobytu v Japonsku a další podrobnosti k jeho životu v zemi.

Podle japonského ministerstva spravedlnosti bylo v lednu roku 2026 v zemi 68 488 lidí s překročenou délkou povoleného pobytu. To je výrazně méně než v roce 1993, kdy počet dosáhl svého maxima s 298 646 lidmi, informoval The Japan Times.

Zprávy o tak dlouhém nelegálním pobytu vyvolaly podle The Herald Business kritiku vůči úřadům. Zejména proto, že se jim ho za tak dlouhou dobu nepodařilo vypátrat.

Turista na ledovci Sulztalferner v rakouském Tyrolsku objevil v červenci batoh ve výšce 2 955 metrů nad mořem, jak píše deník The Guardian. Společně s ním našel předměty jako cepín, fotoaparát a dýmku zhruba z poloviny 20. století. Rakouští policisté podle stanice CNN nález prošetřili, aby zjistili, jestli nejde o důkaz dávné horolezecké nehody. Pomocí nalezených dokumentů se jim ale podařilo identifikovat jméno majitele.

Batoh byl na ledovci od srpna roku 1963. Tehdy muž, jehož jméno není veřejně známé, spadl do trhliny v ledovci při přechodu s přáteli. Skupinu drželo pohromadě lano, takže se jeho přátelům podařilo muže vytáhnout. Policie podle CNN uvedla, že muž batoh shodil do trhliny, aby se zbavil přebytečné váhy. Samotný majitel si kvůli špatnému zdravotnímu stavu nemohl věci vyzvednout, takže je od rakouské policie převzal jeho syn.

Rychlejší ústup evropských ledovců, který, jak píše Guardian, je podle vědců způsobený především globálním oteplováním způsobeným člověkem, odhalil v posledních desetiletích obrovské množství reliktů, starověkých ekosystémů nebo lidských pozůstatků. K jednomu z nejpozoruhodnějších objevů došlo v roce 1991, kdy v Alpách turisté nalezli mumifikované tělo Ötziho, muže který zemřel před 5300 lety.

Jejich páté album vyjde už 16. října. Produkoval ho James Ford, stejně jako jejich předchozí desku Romance. Hlavním tématem Dopamine Chamber bude eskapismus. Tématu se věnuje i pilotní zveřejněný singl Marianne. K němu kapela vydala doprovodný klip režírovaný Davem Meyersem, který je plný barev připomínající halucinace. Mayers se dokonce musel bránit nařčení z použití umělé inteligence. Singl Marienne se navíc inspiroval seriálem Ripley, ve kterém v hlavní roli vystupuje Andrew Scott.

Kapela Fontaines D.C. za poslední dva roky na scéně výrazně vyrostla. Připravované album Dopamine Chamber má být jejich zatím největší proměnou. Některé skladby se obejdou zcela bez pro ně typických kytar. Používají místo nich například samply a smyčce připomínající italský pop song z 60. let.

Lístky na koncert ve Sportovní hale Fortuna budou v prodeji od 3. září. Cenově se budou pohybovat do 1790 korun. Součástí vstupenky je i příspěvek pro organizaci War Child UK. Podrobnosti hledejte na webu Fource.cz.

Kanye „Ye“ West se měl stát největším západním umělcem, který vystoupí v Rusku od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ruští fanoušci se po oznámení koncertů, které byly téměř vyprodané, vrhli na shánění vstupenek.

Kontroverzní americký rapper, který se v posledních letech dostal na titulní stránky především kvůli svým antisemitským výrokům a zrušeným evropským koncertům, měl vystoupit 10. a 11. října v petrohradské Gazprom Areně, píše Euronews.

Zpráva o koncertu „Ye“ v Rusku přišla poté, jak uvádí Guardian, co země včetně Velké Británie, Itálie, Polska, Švýcarska, Francie a dalších zablokovaly nebo se pokusily zablokovat jeho koncerty kvůli obavám o veřejnou bezpečnost v souvislosti s jeho dřívějšími antisemitskými výroky a projevy sympatií k nacismu. V lednu se Ye za své chování omluvil a hovořil o svých problémech s duševním zdravím. „Nejsem nacista ani antisemita,“ napsal. „Miluji židovský lid.“

Nyní, v novém zvratu, Gazprom Arena na svém instagramovém profilu oznámila, že rappera hostit nebude, protože nebyla podepsána žádná nájemní smlouva. Ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že Gazprom Arena „není a nebyla organizátorem této události“.

Toto rozhodnutí připisují zdroje tlaku Moskvy a její koncertní agentuře Say Agency. Pořadatelská agentura následně zpochybnila vyjádření místa konání s tím, že Gazprom Arena oznámení schválila. Společnost trvá na tom, že koncerty se i tak budou konat.

Termíny Westových koncertů byly staženy z webových stránek místa konání a spekuluje se, že toto rozhodnutí následovalo pod tlakem Moskvy. Ačkoli neexistuje žádný oficiální náznak, že by úřady zasáhly, petrohradský deník Fontanka uvedl, že koncerty neobdržely všechna potřebná schválení a byly zrušeny na základě „výzvy shora“ z Moskvy.

Toto rozhodnutí následuje po odporu některých ruských politiků vůči Westovu plánovanému vystoupení. Ti chtějí zemi zbavit jakéhokoli západního vlivu. Mezi ně patří konzervativní ruský zákonodárce Vitalij Milonov, který zveřejnil video prohlášení, v němž navrhl, aby West místo svého plánovaného setlistu zahrál tradiční ruské písně. Jak uvádí Guardian, Milonov ve videu řekl: „Možná potom přestane s těmi nechutnými kousky a stane se normálním člověkem.“

„Když jste vběhli do místnosti, zapálili ji. Když jste vyšli ven a začali utíkat, zastřelili vás,“ říká Fatima, která v článku BBC popisuje nedávný útok na svou vesnici v Zamfaře na severozápadě Nigérie.

Ozbrojenci při útocích rozdělují své síly do několika skupin, aby mohli obyvatele obklíčit. „Jedna byla u vchodu do vesnice, jedna uprostřed a jedna vzadu. Bezstarostně zahájili palbu a stříleli bez rozdílu,“ popsal BBC World Service pětapadesátiletý muž.

Fatima vysvětluje, jak podobné razie probíhají: „Můžete mít 100 motocyklů a každý z nich může vézt tři lidi.“ Podle Fatimy bylo v červnu ve vesnici Bia Buki zabito přibližně 70 lidí včetně dětí.

Útoky způsobují chaos především v muslimských komunitách, jejichž obyvatelé žijí ve strachu z únosů za výkupné, uvádí Al Jazeera. Ozbrojenci, kteří oblasti přepadávají, jsou často spojováni s etnickou skupinou Fulani, jejíž příslušníci se tradičně živí chovem zvířat. Někteří z nich podle dostupných informací vyměnili obchod s dobytkem za únosy a vydírání, které považují za rychlejší a snadnější způsob, jak získat peníze.

Útočníci napadají města a vesnice nebo přepadávají cestovatele. Lidi unášejí za výkupné, kradou, co mohou, a někdy zabíjejí ty, kteří se jim postaví. Komunity také nutí platit peníze za ochranu a farmářům umožňují přístup na jejich pole pouze v případě, že jim odevzdají vysoké částky.

Data nigerijské Národní komise pro lidská práva ukazují, že počet únosů v zemi se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zdvojnásobil. Boj Nigérie s ozbrojenými skupinami je ale jen jednou částí složitější bezpečnostní situace, které země čelí. Amnesty International zároveň naléhavě vyzývá nigerijské úřady, aby zajistily propuštění unesených lidí, a varuje před rostoucí hrozbou masových únosů v severní Nigérii.

Festivalovým davem projížděly naložené kamiony s lidmi na korbách, kteří házeli rajčata po účastnících oslav. Ti jim je zase házeli nazpátek, uvádí server Euronews. Bílé košile návštěvníků se brzy zbarvily do růžova a ruda. Z reproduktorů mezitím zněly popové písně. V jednu chvíli se zdálo, že policie použila pepřový sprej k rozehnání části davu, slavnostní atmosféra se ale rychle obnovila.

Festival La Tomatina se koná každoročně poslední středu v srpnu. Jeho původ sahá do roku 1945, kdy po sobě během pouliční slavnosti začaly házet rajčata místní děti. Pozornost televizních médií v 80. letech pomohla proměnit La Tomatinu v národní událost a později i v mezinárodní atrakci, píše agentura AP.

V posledních letech výrazně vzrostl počet návštěvníků z Indie. Přispěl k tomu film z roku 2011 Zindagi Na Milegi Dobara (Žiješ jen jednou), ve kterém se tři přátelé během rozlučky se svobodou vydávají na cestu po Španělsku. Film festival La Tomatina rekonstruoval a představil ho tak milionům indických diváků.

Každoročně na festival dorazí kolem 22 000 účastníků, kteří pak čekají na svou „munici“. Návštěvníci ze zahraničí zaplatí za vstupenku 15 eur, tedy přibližně 362 korun. Jak píše AP, budovy v okolí se zhruba hodinu před začátkem slavnosti zakrývají plachtami, aby nedošlo k jejich poškození.