Newyorské ulice objektivem Jana Lukase

Českobudějovický rodák Jan Lukas emigroval s rodinou do Spojených států v roce 1966. Tehdy padesátiletý fotograf utíkal z područí režimu s bohatými profesními zkušenostmi, společně s Karlem Hájkem a Václavem Jírů patřil ve 30. letech k zakládající generaci českých fotoreportérů. Před válkou se Lukas živil jako kameraman v Baťově Zlíně, fotil také pro některé české a evropské magazíny jako Liliput, Der Sonntag nebo Wiener Tag. Lukasův hledáček zachytil také významné mezníky v československé historii, později sjednocené v souboru Pražský deník 1938-1965. Pracovní vazby ze 30. let a kontakty s intelektuálním podhoubím několika poválečných vln emigrantů nakonec přetáhly Lukase z Československa přes utečenecké tábory v Itálii až do New Yorku.

„Neemigroval jsem do Ameriky, do New Yorku, ale na Manhattan,“ upřesňoval fotograf okolnosti svého amerického pobytu. Babylon ras a kultur v ruchu tepajícího velkoměsta nepřestával Lukase fascinovat do konce života a – jak se na deník sluší – s železnou pravidelností ověšen dvěma aparáty vyrážel do ulic s vírou, že „co zajímá jeho, bude zajímat i ostatní“. A byli to především lidé, jimž věnoval Lukas největší pozornost.

Jan Lukas – Jiří Kolář na Radio City Hall, 1970 |foto: Leica Gallery Prague

Vedle momentek kolemjdoucích pořizoval také záběry neutěšených městských zákoutí, kontrastní průhledy zástavbami, měnící se tvář metropole pod vlivem reklamy. Pohled na ně dává jasně tušit dobový rozmach v oblasti barevné fotky. Americké magazíny typu Life nebo National Review, kde ostatně zakotvil také Lukas, sázely na sílu vizuálního vjemu a tomu přizpůsobovaly také formát publikovaných snímků. Barevnost s citem pro na první pohled skryté detaily jsou hlavním arsenálem Lukasových obrazů New Yorku. Některé ovládá kompoziční přísnost a minimalismus, jinde hraje prim dynamika, případně dialog objektů v záběru. Jsou rozmanitým svědectvím o proměnách města a také vizualizací škály jeho krás i stinných stránek.

Aparát s barevným filmem Jan Lukas často odkládal, a to především v soukromí, ve chvílích s rodinou a přáteli. Sondu do útrob rodinného klanu Lukasových nabízí jedna z místností Leica Gallery. Podívaná je to překvapující, protože nechává nahlédnout do přátelských vztahů několika vln českých emigrantů žijících v USA. Na večírcích, návštěvách i oficiálních akcích se potkávali Ferdinand Peroutka, Jiří Voskovec nebo Alexander Hackenschmied, filmaři Miloš Forman a Ivan Passer, lékař z okruhu bratří Čapků Karel Steinbach a další, včetně zástupců americké umělecké scény. Cyklus černobílých snímků končí rokem 1990 a proslulým projevem Václava Havla v americkém Kongresu.

Jan Lukas – Manhattan, 70. léta |foto: Leica Gallery Prague

Dílo Jana Lukase bylo českému publiku představeno už několikrát. Většinou šlo o starší a známější soubory z velké části sdružené v retrospektivě Fotografický zápisník 1930-1990. Newyorský deník v Praze vůbec poprvé odhalila autorova dcera Helena Lukas za kurátorského vedení Jana Mlčocha.