Nezabiješ. Zemřeš. Obstojíte v morálně problematické verzi střílečky Wolfenstein 3D?

8. únor 2017
03797149.png

Herní designér a vědec Ramsey Nasser rád vyvíjí vtipné hry. Pamatujete si na noblesní dámu, která v roce 1985 udeřila stoupence ultrapravice taškou při demonstraci? V Nasserově akční miniatuře nazvané zkrátka Handväska! (švédsky taška) můžete žlutou kabelkou rozprášit dav neonacistů. Ve svém dalším projektu Dialogue 3-D klade na hráče ovšem daleko větší nároky a zpytuje jejich morální integritu. Do opensource verze klasické 3D akce Wolfenstein totiž přidává novou funkci „morálního tlačítka“. Předtím než na vojáka wehrmachtu vystřelíte, vás hra vyzve k zamyšlení, jestli je správné na nacistu střílet. Jestli je to ospravedlnitelné, nebo to pomáhá svobodě slova. Když kliknete na tlačítko ne – zemřete. Pokud zvolíte ano, možná se trefíte. Pokud se vám podaří probojovat dál, otázky jsou komplexnější, nepříjemnější a šťourají se v hráčově svědomí. V souvislosti s útokem na Richarda Spencera si díky titulu Dialogue 3-D uvědomíte spoustu věcí – a hlavně to, jestli je konstruktivní dialog vůbec možný. Podívejte se taky na Lukáš Grygar a Jakub Dvorský: Indie hry umí rozeznít niternou strunu a opravdu překvapit.

  • Podle Fox News Radiohead „jen kvílí a kňourají a jejich fanoušci jsou vyhublí a smutní podivíni“

    17. říjen 2017
    00978971.jpeg

    Moderátorka a jedna z tváří americké televize Fox News coby pravidelný host v night show Grega Gutfelda přispěla do diskuze o tom, zda si Radiohead zaslouží být v Rokenrolové síni slávy.

    A to výrokem: „Myslím, že Radiohead se tam určitě dostanou a taky by se tam měli dostat. Mně se nelíbí, ale všem mým klukům ano, všichni mají společné tři stejné věci: podivnost, vyhublost, smutek. Vždycky poslouchají Radiohead. Musela jsem léta předstírat, že i mně se líbí Radiohead, abych je dostala, a to i přesto, že jejich hudba je jen kňourání a kvílení.“ Zatímco jiní účastnící show nad komentářem Katherine Timpf kroutili hlavou, showman Gutfeld zareagoval pohotově a své kolegyni doporučil randit s kluky, kterým se líbí muzikály.

    Autor:Karolína Tomašková
  • Praha motivuje černé pasažéry. S ročním kupónem zaplatí „jen“ poloviční pokutu

    17. říjen 2017
    03746846.jpeg

    Pražští radní dnes schválili změnu, která černému pasažérovi ukládá po 23. říjnu zaplatit pouze poloviční pokutu, tedy 400 Kč. Podmínkou ale je, že si chycený černý pasažér musí zakoupit roční kupón na městskou dopravu za 3 650 Kč, a to do 15 dnů od udělení pokuty.

    Informuje o tom neziskový web o životním prostředí, přírodě a ekologii Ekolist.cz. Magistrát si od nového kroku slibuje, že se z načapaných černých pasažérů stanou majitelé roční předplacené jízdenky. „Snížili jsme cenu ročního kuponu pro dospělého na 3 650 korun, cestování veřejnou dopravou po Praze je tak levnější než například v Liberci, Brně nebo Ostravě,“ říká náměstek primátorky a pražský radní Petr Dolínek. „Chceme ukázat těm, kteří jezdí načerno, že nestojí za to, neustále v tramvaji nebo metru sledovat, jestli nepřistoupil revizor, a zbytečně se stresovat. Lepší je koupit si roční jízdenku a mít klid,“ dodává Dolínek. Město sází na to, že i černí pasažéři dojdou k přesvědčení, že nemá cenu riskovat střet s revizorem za průměrnou částku 10 korun na den, na kterou nově v přepočtu lístek vyjde. „Naším cílem je aspoň části černých pasažérů ukázat, že roční jízdenka je v Praze opravdu nejvýhodnější způsob, jak cestovat po městě. Neomezené cestování po celé Praze vás vyjde na 10 korun za den, to je prostě fér cena,“ vysvětluje Dolínek. Další novinkou a vstřícným gestem by od dopravních podniků mohlo být opatření, které by umožnilo lidem roční kupóny splácet buďto na čtyřikrát, anebo poměrnou částkou každý měsíc. „Chci prověřit, zda bychom mohli nabídnout roční kupon za 3 650 korun na splátky, abychom na něj umožnili dosáhnout i sociálně slabším. V nejbližších týdnech to budeme řešit a diskutovat možnosti čtyř nebo dvanácti splátek,“ uzavírá Dolínek.

    Autor:Karolína Tomašková
  • Bauhaus Reviewed. Poslechněte si vzácné rozhovory s Miesem van der Rohe nebo Walterem Gropiem

    17. říjen 2017
    03610566.jpeg

    Na Spotify nyní najdeme nahrávky rozhovorů s architekty a teoretiky Bauhausu, píše server Open Culture. 

    „Vyprávění se ujímá hlavně Walter Gropius, vášnivý obhájce tohoto pozoruhodného experimentu ve vzdělávání. Album má čistou a informativní příběhovou strukturu. Po poslechu chápete vývoj celého hnutí, a to jak filozoficky, tak prakticky,“ popisuje desku Stephen Eddins z All Music Guide. Na albu si tak můžete poslechnout například autora vily Tugendhat Ludwiga Miese van der Rohe, jak rozmlouvá o architektuře jako o jazyku. Škola Bauhaus, která vznikla v roce 1919, se řadí mezi nejvýznamnější avantgardní školy umění, designu a architektury. V roce 1933 byla tou dobou už berlínská instituce rozpuštěna nacisty. Nejvíce je Bauhaus spojován s architekturou, industriálním nebo grafickým designem a zaměřením na řemeslo.

  • Abrakadabra. Tématem letošního PAFu je magie, čarovat bude spolupracovník Radiohead Oliver Coates

    17. říjen 2017
    Oliver Coates

    Přehlídka filmové animace a současného umění v Olomouci PAF má každoročně nachystán pro návštěvníky kromě vizuální podívané a teoretického povídání také výrazný hudební program. Šestnáctý ročník tohoto vyhledávaného festivalu s mezinárodním renomé letos začíná ve čtvrtek 7. 12. a končí v neděli 10. 12, nese podtitul „Abrakadabra“. 

    Organizátoři už odtajnili první jména a slibují premiéry nových projektů od umělců spojujících digitální umění s klubovou hudbou – vystoupí brazilský producent známý jako Soda Plains a 0comeups nebo violoncellista Oliver Coates, spolupracovník producentky Elysie Crampton a „tajná zbraň“ britských Radiohead (dirigoval orchestrální pasáže na jejich posledním albu A Moon Shaped Pool). Průřez svou tvorbou v Olomouci představí americká vizuální umělkyně Shana Moulton, která čerpá z estetiky dívčích videoblogů a prozkoumává současné podoby úzkosti. PAF nabídne během tří dnů přednášky, výstavy, performance a projekce zabývající se nejrůznějšími tématy spojenými s magií – například vnímání prvních experimentů s pohyblivými obrazy, návštěvníci budou odhalovat rituální povahu kolektivní divácké zkušenosti a část programu bude zkoumat možnosti umění ve virtuální realitě. „Magie v rámci reflexe současnosti je nejen pro PAF dosud neuchopitelná oblast, kterou lze spojovat s fascinací nad samotnými jevy vážícími se k animaci,“ říká k tématu festivalu hlavní kurátor Martin Mazanec.

  • Škola v Mississippi odstranila ze seznamu četby Jako zabít ptáčka. Obsahuje prý nevhodné výrazy

    17. říjen 2017
    03307951.jpeg

    Klasické dílo spisovatelky Harper Lee, pojednávající o americkém rasismu, získalo rok po svém vydání Pulitzerovu cenu za beletrii. Na základní škole v Biloxi, Mississippi, byla nyní kniha o toleranci a předsudcích odstraněna ze seznamu literatury pro žáky mezi 13 až 14 roky.

    Smazání z osnov prý předcházely stížnosti. „Některé výrazy v knize jsou pro někoho nepříjemné. Ty samé hodiny můžeme učit s jinými knihami. Jako zabít ptáčka zůstává v naší knihovně, osmáci ale použijí jinou knihu,“ říká místním novinám Sun Herald zástupkyně ředitele školy Kenny Holloway. Výhrady, které skončily vyřazením díla, se zakládaly na výskytu slova „nigger“ v textu knihy, píše britský deník Guardian. Román není zakázaný poprvé, v minulém roce byl smazán ze seznamu četby ve Virginii. Na světě se prodalo přes 40 milionů výtisků Jako zabít ptáčka, stejnojmenný film z roku 1962 získal tři Oscary.

  • OMG. Netflix slibuje na příští rok 80 nových filmů

    17. říjen 2017
    03136304.jpeg

    Předplatitelé internetové služby Netflix se mohou příští rok těšit na záplavu nových filmů.

    Představitelé společnosti ohlásili, že se chystají uvést na svém kanále 80 nových snímků, od vysokorozpočtového policejního thrilleru Bright s Willem Smithem až po „hit ze Sundance, natočený za milion dolarů“. Ve všech případech půjde o filmy, které Netflix koupil nebo přímo produkoval. 
    Nová, nesmírně vlivná distribuční platforma sklízí kontroverzní reakce. Když uváděla dva své filmy na letošním festivalu v Cannes, diváci je uvítali hlasitým bučením. Netflix totiž své snímky zpravidla prezentuje výhradně na své streamovací službě, takže je není možné vidět v běžné kinodistribuci. Vadí to majitelům řetězců kin, pro něž Netflix představuje konkurenci. Nadšení z toho ale často nejsou ani samotní tvůrci. Například bezprostřední reakce režiséra Adama Leona, když zjistil, že Netflix koupil práva na jeho nezávislý snímek Tramps, byla: „Doslova jsem se na hotelu rozplakal.“ Filmy Netflixu totiž nebývají uváděné na festivalech, kde by sbíraly důležitou publicitu, a nemohou se účastnit některých filmových soutěží, včetně Oscarů. Publicisté také opakovaně upozorňují na to, že jednotlivé filmy často mají problém „se prosadit“ i v rámci samotného Netflixu. Výstižně to popisuje článek na serveru IndieWire: „Netflix nepomáhá filmům najít si publikum o nic víc, než pomáhá publiku najít si filmy (filmaři navíc nemají ani ponětí o tom, kolik lidí jejich díla na Netflixu vůbec sleduje – společnost odmítá sdílet data o sledovanosti s poskytovateli jejich obsahu, takže Leon bude muset pátrat na sociálních sítích, aby získal alespoň jakous takous představu o tom, jestli se na Tramps vůbec někdo díval). Streamovací služba je těkavé moře obsahu, které samo sebe rádo poměřuje spíš na základě rozlohy než hloubky; když otevřete homepage, první věc, kterou uvidíte, je text, který se chvástá prostým počtem nových programů, jež byly na stránku přidány za poslední týden. Je to all-you-can-eat bufet, který se rozpíná dál než oko dohlédne, a většina lidí se nejspíš dávno zasytí, dřív než se dostane k těm největším dobrotám.“ Filmy, které Netflix uvedl letos, tuhle představu spíš potvrzují. Romantická komedie s Marlonem Wayansem Naked nebo drama o anorexii To the Bone se nedočkaly většího veřejného ohlasu a adaptace japonské mangy Death Note se dostala na publicistické weby pouze před svým uvedením kvůli aféře whitewashing. Film The Meyerowitz Stories, který Netflix uváděl před půl rokem v Cannes, se na Netflixu bez výraznějších ohlasů objevil 13. října. Příští rok tedy bude zajímavé sledovat nejen to, jakých 80 filmů Netflix na svých stránkách uvede, ale také o kolika z nich se vůbec dozvíme.

  • Zatopit si Instagramem. Stockholm ohřívá domácnosti teplem z internetu

    16. říjen 2017
    telefon - chytrý telefon

    Téměř milion obyvatel Stockholmu se už nějakou dobu může zahřát postováním selfíček na Instagramu nebo sledováním seriálů na Netflixu.

    Píše o tom britská BBC ve své technologické rubrice Future. Čím vyšší bude jejich internetová aktivita, tím více tepla vygenerují datová centra – obří prostory po strop naplněné hučícími počítačovými servery, které se pod tíhou uživatelských lajků, repostů, tweetů nebo streamů neustále zahřívají. Stockholmská radnice ve spolupráci s firmami provozujícími datová centra zahájila projekt Stockholm Data Park, který funguje na principu vodního oběhu. Ledový proud zchladí servery v datových centrech, voda ohřátá binge-watchingem nebo instagramovým scrollováním se pak pošle do tepláren, odkud se rozdistribuje do domácností. V rozvinutém světě, kde bude potřeba stále více datových center, se podobný princip recyklace tepla může rozšířit, všímá si BBC. Projekty podobné tomu stockholmskému fungují třeba v New Yorku nebo na Islandu. Internetové topení ale potřebuje svou infrastrukturu i dobrý ekonomický model, který firmy generující teplo motivuje k tomu, aby ho rozdávaly dál.

  • Psilocybin, látka v lysohlávkách, prokazatelně pomáhá s depresí

    16. říjen 2017
    Lysohlávky

    Psychedelika vycházejí z mnoha klinických studií poslední dekády jako slibný lék na deprese a závislosti.

    Vědci a vědkyně z Imperial College London jej nyní použili k léčbě dvaceti lidí s touto psychickou poruchou. Výsledky byly překvapivé – pacienti, kteří běžně nereagují na konvenční léčbu, pocítili úlevu. Lysohlávky dokáží totiž podle nové studie efektivně „resetovat“ činnost mozkových obvodů, které mají na depresivní stavy vliv. Na snímcích zkoumaných mozků lékaři jasně zaznamenali změny, které by měly v praxi znamenat výrazné a trvalé snížení depresivních symptomů. Pacienti to potvrzují, jejich stav se zlepšil až na pět týdnů. „Někteří pacienti používali pro popis změny počítačové analogie. Mluvili o restartu, rebootu nebo defragmentaci,“ řekl britskému Guardianu doktor Robin Carhart-Harris, který studii vedl. Vědci ale varují před domácí léčbou, která by mohla naopak vést ke zhoršení stavu. Už začátkem příštího roku plánují výzkumníci testování, ve kterém porovnají účinnost antidepresiv a látky z „magic mushrooms“.

  • Ruský umělec Pjotr Pavlenskij podpálil budovu francouzské centrální banky

    16. říjen 2017
    03565904.jpeg

    Francouzská policie zadržela ruského umělce Pjotra Pavlenského, který v noci na dnešek podpálil budovu francouzské centrální banky na Place de la Bastille.

    Informuje o tom RT Français. Fotografie z akce se objevily na stránkách Divergence Images. V popiscích k fotografiím se uvádí, že umělec společně s nejmenovanou ženou podpálil sídlo francouzské centrální banky a současně vyzval k Velké francouzské revoluci, protože podle něj „banky obsadily místo monarchů“. Informaci o Pavlenského zadržení na Twitteru potvrdila aktivistka Sarah Constantin.
    Francouzské úřady poskytly Pavlenskému azyl letos v květnu. Umělec opustil Rusko v lednu kvůli obavám, že by mohl být opět souzen. Vasilij Berezin, herec moskevského divadla Teatr.doc, obvinil Pavlenského a jeho ženu Oksanu Šalyginu z napadení. Herečka Anastasija Slonina zase tvrdí, že se vůči ní pokusil o sexuální násilí. Trestní řízení ale nakonec vyšetřovatelé nezahájili. Pavlenskij v listopadu 2015 zapálil dubová vrata u vchodu do sídla ruské tajné služby FSB v centru Moskvy. Svou akcí nazvanou Hrozba chtěl upozornit na taktiku zastrašování uplatňovanou nástupkyní nechvalně známé sovětské státní bezpečnosti KGB. V červenci 2016 ho soud odsoudil k tomu, že má zaplatit milion rublů (asi 370 000 korun) – polovinu jako náhradu škody, polovinu jako pokutu. V minulosti Pavlenskij provedl řadu neobvyklých protivládních protestů. Například v říjnu 2014 se svlékl donaha a uřízl si lalůček pravého ucha, aby veřejnost upozornil na zneužívání psychiatrie pro politické účely. V listopadu 2013 si přibil genitálie k dlažbě Rudého náměstí.

    Autor:Miroslav Tomek