Nick Sekáč Magor se vrátí. Bohužel.

Analýza založená na datech získaných v rámci projektu Deportation Data Project ukazuje, že mezi 20. lednem 2025 a březnem 2026 zadržoval ICE v průměru 25 kojenců a batolat denně. Oproti posledním dvanácti měsícům vlády bývalého prezidenta Joea Bidena jde o desetinásobný nárůst. Tehdy úřad zadržoval v průměru méně než tři děti denně, informuje deník El País.

Rodiče zadržovaní v detenčních zařízeních ICE upozorňovali na nevyhovující podmínky, které podle nich vedly k častým onemocněním jejich malých dětí, sociální izolaci i zpomalení jejich fyzického a psychického vývoje. ICE a Ministerstvo vnitřní bezpečnosti v nepodepsaném prohlášení zaslaném e-mailem serveru PEOPLE uvedly, že „ICE se nezaměřuje na děti ani nerozděluje rodiny“. Kritiku podmínek ve svých zařízeních odmítly. Podle úřadů mají rodiny dostatek jídla, pitné vody i zdravotní péče a nezletilí jsou propouštěni co nejrychleji.

Právníci a organizace na ochranu práv migrantů však tato tvrzení zpochybňují. „Čím déle je dítě v takovém prostředí, tím větší je dlouhodobé poškození,“ cituje web The Marshall Project Lori Goodman, výkonnou ředitelku neziskové organizace LEAP. Vyšetřování dokumentuje několik případů dětí, které podle svých rodin utrpěly během zadržení fyzické a psychické následky. Patří mezi ně například dvouletý Kaleth, který po odloučení od otce téměř dva týdny odmítal jíst a přestal chodit na toaletu. Rodiče ročního ruského chlapce Amira zase uvádí, že během čtyř měsíců strávených v imigrační vazbě zaznamenal zpoždění ve vývoji řeči.

Kritici systému tvrdí, že podmínky v detenčních zařízeních jsou neslučitelné s potřebami dětí v klíčové fázi vývoje bez ohledu na služby, které zařízení nabízejí. Přestože většina dětí zmíněných ve studii již byla spolu se svými rodinami propuštěna, výzkumníci upozorňují, že na vyhodnocení dlouhodobých následků je zatím příliš brzy.

Helikoptéry se srazily nad Rio de Janeirem v neděli ráno. Podle brazilského CNN se stroje zřítily v západní části města. Nehodu nepřežil nikdo z šesti lidí. Mezi oběťmi byli kromě amerického hudebníka Olivera Tree také brazilský hudební producent Lucas Brito Chaves, argentinský režisér videoklipů Lucas Vignale a argentinský tvůrce obsahu Gaspar Prim, známý na internetu jako Gaspi. Podle policie v Rio de Janeiru nehodu nepřežili ani piloti Alexandre Souza a Charles Marsillac, uvádí server Euronews.

Vrtulníky se srazily ve vzduchu v západní čtvrti Recreio dos Bandeirantes a poté se zřítily na parkoviště prodejny elektromobilů, kde podle hasičů vzplanulo asi 20 vozů, píše britský The Guardian. Místní úřady zahájily vyšetřování srážky a jejích příčin.

Oliver Tree, celým jménem Oliver Tree Nickell, se proslavil nejen charakteristickým účesem a extravagantní stylizací inspirovanou osmdesátými lety, ale také virálními hity jako „Life Goes On“, „Miss You“ nebo „Alien Boy“. Své první EP „Demons“ vydal v roce 2013. Postupem času si vybudoval výraznou fanouškovskou základnu na sociálních sítích, zejména na TikToku, kde nasbíral 15,4 milionu sledujících.

Jeho nejúspěšnější singl na této platformě, „Life Goes On“, se stal hitem v roce 2021 a od té doby byl použit ve více než 3,7 milionu videí, informuje server Variety. V době nehody byl na světovém turné k propagaci svého čtvrtého studiového alba „Love You Madly, Hate You Badly“.

Nová studie Northwestern University upozorňuje, že potíže s orientací v domácí zdravotní péči nemají jen senioři, ale také lidé ve středním věku. Týká se to zejména mileniálů a generace X, tedy dospělých zhruba mezi 35 a 64 lety.

Výzkum, publikovaný v časopise Journal of General Internal Medicine, sledoval přibližně tisíc pacientů v oblasti Chicaga. Ukázal, že téměř každý třetí účastník měl nízkou až velmi nízkou zdravotní gramotnost. V praxi to znamená potíže s úkoly, které lékaři a lékárníci často považují za běžné. Například porozumět štítku na léku, přečíst si zdravotnické materiály, zapamatovat si doporučení z ordinace nebo správně rozvrhnout několik léků během dne.

Vědci účastníkům zadali úkoly podobné těm, které pacienti běžně řeší doma. Měli například interpretovat instrukce na předpisech, pracovat s informačními materiály a vybavit si pokyny ze simulované návštěvy u lékaře. Součástí testu bylo také zacházení s několika lékovkami najednou. Právě tam se ukázalo, že řada lidí chybuje v dávkování, přehlíží důležitá upozornění nebo má problém léky správně časově uspořádat.

Autoři studie zdůrazňují, že nejde jednoduše o nepozornost nebo nezodpovědnost pacientů. Podle nich je část problému v tom, jak zdravotnický systém komunikuje. Pokyny k užívání léků se mohou lišit mezi lékaři i lékárnami. Instrukce, které jsou odborně správné, pro pacienta nemusejí být dostatečně srozumitelné.

Studie proto zpochybňuje rozšířenou představu, že potíže se zdravotní gramotností se týkají hlavně starších lidí. Podle výzkumníků se problém může objevovat už mnohem dříve. Pokud pacient nerozumí tomu, kdy a jak má léky užívat, může to vést k chybám, které ovlivní účinnost léčby i bezpečnost, píše server Vice.

Pomoci by mohla jednodušší a jednotnější komunikace ve zdravotnictví. Jasnější pokyny by podle vědců mohly snížit počet omylů a zlepšit výsledky léčby.

Na TikToku se v pondělí objevilo video, na němž pohraniční agenti nasazují lidem pouta, odvádějí je do aut a umisťují do detenčních zařízení. Jako podkres k tomu zazněl hit Bye z roku 2024, píše server BBC.

 „Bye-bye… Prezident Trump zajistil nejbezpečnější hranici v historii,“ stálo v popisku videa. Jak informuje server Reuters, Grande se pod příspěvkem ale záhy ozvala osobně a napsala: „Prosím, nepoužívejte mou hudbu ve spojitosti s tímto barbarským, nelidským a odporným nesmyslem.“

Po její reakci byla hudba z videa odstraněna a komentář zpěvačky zmizel. Uživatelé si toho ale rychle všimli a začali na to pod příspěvkem upozorňovat.

Bílý dům na kritiku reagoval ostře. Jeho mluvčí Abigail Jacksonová americkým médiím řekla, že skutečně „barbarští, nelidští a odporní“ jsou podle ní „ilegální kriminální migranti“, kteří zranili a zavraždili nevinné americké občany.

Video vzniklo krátce poté, co Donald Trump podepsal zákon, který vyčleňuje více než 70 miliard dolarů na financování imigračních úřadů po zbytek jeho prezidentského mandátu. Hraniční politika a posilování imigračních složek patří k hlavním bodům jeho agendy.

Grande přitom není první umělkyní, která dala Trumpovu týmu najevo, že její hudba nemá sloužit jako soundtrack k jeho politice. Podobně se už dříve ozvala Sabrina Carpenter, když Bílý dům použil část její písně Juno ve videu se zásahy ICE. Zpěvačka tehdy napsala, aby ji ani její hudbu nikdy nepoužívali ve prospěch „nelidské agendy“.

Během Trumpovy kampaně za znovuzvolení v roce 2024 se proti používání své hudby vymezila také ABBA, Céline Dion nebo Beyoncé.

Na první pohled to zní jako další internetové zaříkávadlo. Něco mezi horoskopem, manifestací a rozhodnutím, že letos už opravdu budeme „víc žít“. Odbornice na rodinné vztahy Alexandra Foglia pro server Vice ale upozorňuje, že i když neexistuje žádný vědecký důkaz, že by červen sám o sobě zvyšoval šanci na úspěšné randění, úplně od věci tahle teorie není.

Důvod je prostý. V létě se víc chodí ven. Lidé tráví čas na zahrádkách, grilovačkách, koncertech, sportovních akcích nebo na cestách. Místo zachumlání do deky a rušení plánů kvůli tmě ve čtyři odpoledne najednou existuje víc příležitostí někoho potkat. A kde jsou lidé, tam může být i nečekaná chemie.

Podle Fogliové je největší síla červnové teorie v tom, že lidem mění nastavení hlavy. Když uvěříme, že určité období přináší víc možností, často se podle toho začneme i chovat. Jsme otevřenější, více společenští a ochotnější říct ano věcem, které bychom v listopadu možná bez výčitek odložili na neurčito. Podle serveru Times of India jde také o měsíc, kdy se lidem díky slunečnímu záření začne zvyšovat serotonin, který přímo ovlivňuje náladu, sebevědomí i sociální chování.

Červen tedy není kouzelný Amor s opalovacím krémem v ruce. Teorie funguje spíše jako připomínka, že vztahy nevznikají na gauči. A nemusí jít hned o osudovou lásku. Nová přátelství, širší okruh známých a obyčejná ochota být mezi lidmi zvyšují šanci, že se něco stane. To, čemu říkáme štěstí nebo náhoda, bývá často jen výsledek matematické pravděpodobnosti.

Červnová teorie tak s jistotou není žádná věda. Ale může jít o celkem jednoduše uplatnitelnou letní strategii, která nezní špatně. Tedy být zvědavý na lidi kolem sebe, a nechat červnu alespoň malou šanci, že z něj nebude jen měsíc pylu a potu v městské hromadné dopravě.

Analýza zbytků v římské skleněné lahvičce ukázala přítomnost látek odpovídajících lidským výkalům, tymiánu a olivovému oleji. Píše o tom server Vice. Výsledky byly publikovány v odborném časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

Nádoba známá jako unguentarium pochází zhruba z 2. století našeho letopočtu a je spojovaná s oblastí starověkého Pergamonu v dnešním Turecku. Podobné skleněné lahvičky se v římské době běžně používaly na parfémy, oleje nebo kosmetiku. V tomto případě ale podle vědců pravděpodobně sloužila jako klasická lékovka.

Hlavní autor studie, archeolog Cenker Atila z univerzity Sivas Cumhuriyet, uvedl, že si zbytků v římských lahvičkách všiml při dřívějším výzkumu sbírek muzea v Bergamu. Jednoznačný výsledek se podařilo získat z jednoho artefaktu. Po odstranění hliněného uzávěru badatelé odebrali z vnitřku nádoby nahnědlé šupinky a podrobili je analýze.

Podle Atily směs odpovídá léčivému přípravku popisovanému římským lékařem Galénem. Ten se narodil v Pergamonu, působil u několika římských císařů a jeho texty ovlivňovaly evropskou medicínu po mnoho staletí, vysvětluje server CNN.

Starověké písemné prameny už dříve zmiňovaly používání lidských i zvířecích výkalů při léčbě zánětů, infekcí nebo reprodukčních potíží. Dosud ale chyběl přímý archeologický důkaz. Podle autorů studie nález ukazuje, že podobné látky nebyly ve starověké farmacii nutně považovány za nepoužitelné.

Součástí směsi byl také tymián, který mohl podle vědců pomáhat tlumit zápach a zároveň se využíval pro své možné antibakteriální vlastnosti.

Spojitost lze nalézt i v současné medicíně. Dnes se v některých případech používá fekální transplantace, tedy přenos stolice od zdravého dárce k pacientovi.

Kanadský návrh je ale v jedné věci výrazně mírnější. Technologické firmy by se mu mohly vyhnout, pokud prokážou, že mají dostatečná pravidla na ochranu nezletilých, píše server BBC.

Návrh zákona s názvem Safe Social Media Act předložil ministr kultury Marc Miller. Podle něj je ochrana dětí na internetu pro vládu prioritou. Tento týden novinářům řekl, že Kanada přijme všechna rozumná opatření, která zařídí, aby byly děti v bezpečí.

Zákon by kromě sociálních sítí reguloval také chatboty využívající umělou inteligenci a další škodlivý obsah, tedy ten, který nějkaým způsobem „šikanuje“ dítě, podněcuje nenávist nebo vybízí k násilí. Vzniknout má i nový úřad, Kanadská komise pro digitální bezpečnost, který by na dodržování pravidel dohlížel. Firmám by za porušení hrozila pokuta až 10 milionů kanadských dolarů, případně tři procenta z jejich celosvětových příjmů.

Jak píše server The New York Times, návrh přichází krátce před summitem G7 ve Francii, kde se má jednat i o umělé inteligenci a ochraně dětí před škodami v online prostředí. Podobná opatření zvažuje také Británie, v Řecku má zákaz pro děti mladší patnácti let začít platit v lednu.

Australská zkušenost ale ukazuje, že prosadit podobný zákaz nemusí být jednoduché. Tamní zákon zakazuje dětem pod šestnáct let zakládat účty například na Instagramu, Facebooku nebo TikToku a firmám ukládá povinnost podniknout „přiměřené kroky“, aby se děti na platformy nedostaly. Přesto podle průzkumu australské vlády asi 70 procent rodičů uvedlo, že jejich děti na sociálních sítích dál jsou.

Kanadský návrh vyvolává smíšené reakce. Zastánci tvrdí, že výjimka pro firmy může být chytrou motivací, totiž kdo nastaví bezpečnější pravidla, nemusí čelit plošnému zákazu. Kritici ale varují, že rozsáhlá regulace škodlivého obsahu může vést  v krajním případě až k cenzuře.

Podle serveru The Guardian právě kvůli tomu do ulic Tirany vyšly tisíce lidí a další protesty se chystají i na jihu Albánie, kde už podle ochranářů začaly přípravné práce. Demonstranti požadují zastavení projektu. Někteří si přinesli nafukovací plameňáky jako symbol ohrožené přírody. Právě plameňáci totiž patří mezi druhy, které v oblasti žijí.

Spor se týká hlavně území kolem ostrova Sazan, jediného albánského ostrova, a pobřežních oblastí u vesnice Zvërnec mezi lagunou Narta a mořem. Lokalita zahrnuje mokřady, duny, středomořské borové lesy i mořský národní park. Podle BirdLife International zde žije více než 200 druhů ptáků, včetně ohrožených pelikánů kadeřavých. Tamní vody navíc patří k posledním útočištím tuleně středomořského.

Albánská ochranářská organizace PPNEA podle webu BirdLife tvrdí, že celý proces provází zásadní nedostatek transparentnosti. Podle jejího ředitele Aleksandra Trajceho neproběhly veřejné konzultace, nejsou k dispozici jasné dokumenty k povolením a v chráněné oblasti se už objevily buldozery, plot s ostnatým drátem i soukromá ochranka. Těžká technika podle něj začala ničit staré duny a borové lesy kvůli přístupovým cestám. Místní navíc tvrdí, že se kvůli oplocení najednou nemohou dostat na pozemky, které vlastní nebo na kterých pracují.

Albánský premiér Edi Rama projekt hájí. Tvrdí, že investice přinese pracovní místa, rozvoj a pomůže zemi posunout se mezi luxusní turistické destinace. Albánie byla přitom téměř padesát let uzavřená světu pod tvrdým komunistickým režimem, který zakazoval cestování. Dnes láká turisty hlavně přírodní krásou a dostupnými cenami.

Rama protestujícím nabídl jednání, zároveň ale řekl, že dokud bude u moci, investice se nezastaví. Albánský protikorupční úřad SPAK mezitím začal prověřovat změny zákonů o chráněných územích z roku 2024.

Podle odpůrců nejde jen o ekologickou stránku věci. Ivana Trumpová letos lokalitu navštívila s týmem architektů, hlavní hněv demonstrantů však podle ochranářů nemíří ani tak na Kushnera nebo Trumpovu rodinu, ale na albánskou vládu a způsob, jakým s chráněnou krajinou a velkými zahraničními investicemi nakládá.

U fraysexuálních lidí je právě tato neznalost hlavním motorem sexuální touhy. Jakmile zmizí, často zmizí i touha samotná, popisuje server Vice.

Odborníci upozorňují, že fraysexualita bývá často mylně považována za problém s intimitou, jde ale o legitimní sexuální orientaci. Fraysexualita vzbuzuje nejsilnější touhu po lidech, které dobře neznáme. Jakmile se vytvoří citová blízkost, sexuální touha začne slábnout, a v mnoha případech zcela zmizí. Romantické city přitom mohou zůstat. Sexuální touha vůči konkrétnímu člověku ale ne.

Fraysexualita patří do spektra asexuality a v podstatě je opakem demisexuality, kdy se sexuální přitažlivost objevuje až po navázání citového pouta. Obojí jsou legitimní orientace. Ani jedna není porucha, i když právě fraysexualita tak někdy bývá mylně vnímána.

A to způsobuje komplikace. Fraysexuální lidé, kteří vyhledají terapii, se podle psychosexuálního terapeuta Silvy Nevese mohou setkat s tím, že jim odborníci, kteří o této orientaci nikdy neslyšeli, diagnostikují vyhýbavou vazbu nebo potíže s intimitou. A protože se o fraysexualitě ve veřejném prostoru téměř nemluví, mnoho lidí roky žije s pocitem, že je s nimi něco špatně, než pro to, co prožívají, najdou přesné pojmenování.

Tato orientace je mimo jiné širokospektrální. Někteří fraysexuální lidé ztrácejí přitažlivost rychle, u jiných slábne postupně. Někteří se zároveň identifikují i s jinou orientací.

Pro partnery může být taková situace těžká. Pokles sexuální touhy se v běžném vztahovém nastavení často chápe jako odmítnutí. Další komplikací je samotné vysvětlování fraysexuality, které vyžaduje mimo jiné vysokou míru sebepoznání a komunikace, k níž se ne každý má možnost propracovat.

Odborníci, kteří se tématem zabývají, ale zdůrazňují, že absence sexuální touhy vůči partnerovi nijak nevypovídá o tom, jak moc si ho člověk váží. Tyto dvě věci mohou být úplně oddělené.