Psychiatrie léčí člověka, ne diagnózu. Proč hraniční porucha osobnosti není rozsudek?
Hraniční porucha osobnosti patří k nejlépe léčitelným diagnózám v psychiatrii, a přesto je opředená stigmatem a nepochopením, říká MUDr. Matěj Kasal, psychiatr vedoucí ambulancí Centra duševní rehabilitace Beroun. Podle něj 80 % pacientů do deseti let od diagnózy nepociťuje žádné příznaky nemoci. Klíčem je skupinová psychoterapie, jasná struktura léčby, a upřímná motivace ze strany lékaře.
„Vždy říkám jako jednu z prvních věcí, pokud diagnostikuji pacientky nebo pacienty s emočně nestabilní poruchou osobnosti, že to je onemocnění, které má jednu z nejlepších prognóz.” Tato porucha osobnosti se vyznačuje velmi silnými emocemi, nejistým obrazem o sobě a potížemi ve vztazích s druhými lidmi. Často ji provází impulzivní chování, sebepoškozování nebo prudké výkyvy nálad, ale při správné léčbě se stav může výrazně zlepšit.
„Ukazuje se, že mnohem efektivnější u těchto pacientů je skupinová terapie.” Diagnóza je stále stigmatizovaná, i když dostupná léčba může mít velmi dobrý efekt. Základem bývá psychoterapie, hlavně skupinová. Právě ve vztazích, v reakcích na druhé a v práci s emocemi se potíže ukazují nejvíc. Důležitá je také pravidelnost a jasný rámec, protože lidem s touto diagnózou často pomáhá, když přesně vědí, co je čeká.
„Velmi záleží na vaší motivaci. Když se do léčby pustíme teď, tak tím dříve to bude vyřešené.” Do nemocnice se pacienti s touto poruchou dostávají poměrně často, ale dlouhodobý pobyt jim většinou nepřináší mnoho užitku. Smysl má spíš krátká hospitalizace v krizové situaci, kdy je potřeba člověka zklidnit a domluvit další postup. Pro samotnou léčbu jsou mnohem důležitější strukturované programy v ambulanci nebo ve stacionáři, kde se dá na problému pracovat systematicky a bez zbytečného chaosu.
„Z hlediska léčby emočně nestabilní poruchy osobnosti nemáme do nynější doby prokázán žádný lék, že by měl nějaký významný vliv na zlepšení symptomatiky z dlouhodobého hlediska.” Jako problematické se ukazuje i časté předepisování benzodiazepinů, tedy léků na úzkost. Ty sice mohou krátce ulevit, ale u lidí s hraniční poruchou osobnosti dlouhodobě nepomáhají a mohou přidat další komplikace, hlavně riziko závislosti a zneužití. Mnohem lepší cestou je učit pacienty jiné způsoby zvládání napětí, třeba práci s dechem, tělem nebo krizovým plánem.
Poslechněte si celý rozhovor o léčbě hraniční poruchy osobnosti, jejím stigmatu v psychiatrii a překvapivě dobré prognóze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.