Novinka Billa Callahana celý týden na RW
V pravidelné rubrice Deska týdne vám tentokrát budeme na pokračování servírovat novinku od amerického písničkáře Billa Callahana. Jmenuje se Sometimes I Wish We Were An Eagle a vychází 14. dubna u labelu Drag City.
Přestože Bill Callahan má na kontě jen dvě alba pod tímhle jménem, nejedná se o žádného nováčka na hudební scéně. Naopak. Od začátku devadesátých let stihnul vydat přes deset alb jako Smog, případně (Smog).
I když to nemusí být při poslechu uhlazených posledních alb Billa Callahana úplně zřejmé, před dvaceti lety začínal (ještě pod pseudonymem Smog) jako skalní lo-fi experimentátor. Své rané, většinou pouze instrumentální skladby nahrával s rozladěnou kytarou na čtyři stopy a vydával na kazetách. Ale ve Smogově případě až tak nešlo o vyhraněný estetický postoj jako spíš o svého druhu z nouze ctnost. Na lepší instrumenty a techniku prostě neměl. Když v roce 1990 vydal u Disaster Records regulérní LP debut Sewn To The Sky, dostal sice nálepku "pionýr lo-fi", ale na dalších albech, která už vycházela u Drag City, začal Smog využívat standardní nástroje i nahrávací postupy. Koncem devadesátých let pak spolupracoval například s avantgardním veteránem Jimem O´Rourkem, Johnem McEntirem z Tortoise a kytaristou Neilem Hagertym. Po několika propracovanějších albech se nakonec zase vrátil k jednoduššímu zvuku a repetitivním strukturám.
Callahana na první poslech charakterizuje hlavně jeho hlas - klidný, emotivně převážně neutrální baryton, kterým víc deklamuje než zpívá své texty. Na jeho albech podepsaných Smog najdete často poněkud neobvyklé, až morbidní motivy. Ty v kombinaci s chladným přednesem působily na část posluchačů a kritiky dost depresivně, ale (jak Callahan podotýká) nemělo by se zapomínat na téměř všudypřítomný černý humor a pochmurnou ironii, kterými zdánlivou vyšinutost rád odlehčuje.
Časem začala být Callahanovi značka Smog trochu úzká v ramenou. Sám v rozhovorech říká, že ho nakonec v jistém smyslu omezovalo i to, že tuhle škatulku může naplnit prakticky čímkoli. Rozhodl se udělat za kariérou Smoga čáru a pokračovat pod svým občanským jménem. Přechodovým albem je A River Ain´t Too Much to Love z roku 2005. Zní už víc jako současný Bill Callahan než jako Smog, ale vydavatelství odmítlo měnit na poslední chvíli jméno interpreta, takže vyšlo ještě pod aliasem. Novou etapu v jeho kariéře tak vlastně pořádně odstartovalo až následující, dva roky staré Woke on a Whaleheart. Callahan zároveň přesídlil do texaského Austinu, kde našel inspirativní prostředí pro aktuální, klidnější a klasičtější hudební polohu.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
