Novozélandský obchod dává prošlé jídlo odjinud zdarma. Bojuje proti plýtvání

The Free Store
The Free Store

Nezisková organizace a obchod s potravinami se základnou v novozélandském Wellingtonu poskytuje všem bez rozdílu jídlo zdarma, které by jinak putovalo do koše. The Free Store byl původně pouze krátkodobým projektem, který roku 2010 iniciovala umělkyně Kim Paton. Spoluzakladatel a ředitel Benjamin Johnson se pak spolu s přáteli rozhodli transformovat tento model na dlouhodobější udržitelnou komunitní iniciativu. Z obchodu se postupně stala instituce, která se rozrostla o další tři pobočky na obou ostrovech. Wellingtonská funguje díky podpoře dobrovolníků, sponzorů a přibližně 65 dodavatelů. „Do Free Store si pro jídlo může přijít kdokoli, neexistují žádná pravidla. Ani omezení. Kdokoli může přijít z jakéhokoli důvodu a vzít si, co chce,“ říká Benjamin Johnson. Podle informací z webu Inhabitat je plýtvání s potravinami na Novém Zélandu velký problém, ročně se vyhodí přibližně 120 tisíc tun jídla v hodnotě přibližně 625 milionů dolarů. Podle UNICEF v zemi žije v chudobě asi 28 procent dětí. Celosvětově se váha nevyužitých potravin odhaduje až na 1,3 miliardy tun ročně.

Spustit audio
  • 13 novinářů v poslední době zemřelo kvůli ekologickým kauzám. Nebezpečnější je už jen psát o válce

    18. červen 2019
    znečištění - skládka

    Třináct novinářů, kteří psali o škodách páchaných na životním prostředí, bylo v posledních deseti letech zavražděno. Mnoho dalších čelí výhrůžkám, násilí, zastrašování nebo obtěžování. Často také musí vést soudní spory, aby si obhájili vlastní práci.

    Výbor pro ochranu novinářů, který s počtem obětí přišel, navíc prošetřuje dalších šestnáct podezřelých úmrtí. Konečné číslo zavražděných ekologických novinářů tak může být až 29. Více jich o život nepřišlo v žádné jiné oblasti žurnalistiky, kromě válečné. Z novinářů píšících o životním prostředí to tak dělá druhou nejohroženější skupinu žurnalistů. „Je těžké najít skupinu novinářů, kteří čelí většímu nebezpečí. Investigativní kauzy o životním prostředí jsou stejně nebezpečné jako zprávy o pašování drog,“ řekl listu The Guardian Bruce Shapiro, ředitel Dart Center for Journalism and Trauma. Studie byla vytvořena pro projekt Green Blood, jehož cílem je pokračovat v práci novinářů z oblasti životního prostředí, kteří byli nuceni opustit své zaměstnání.

    Ekologičtí novináři z různých kontinentů jsou často napadáni v souvislosti s kauzami, které se zabývají podvody při těžbě přírodních zdrojů. Pomoci má novinářům projekt Zakázané příběhy (Forbidden Stories). Sdružuje 15 mediálních organizací včetně listů The Guardian, El País nebo Le Monde. Společně chtějí vrhnout světlo na to, jak nelegální těžba ovlivňuje místní komunity.

    Podívejte se také na Prolomit vlny o Bertě Cáceres: Zemřela, protože chránila půdu a řeky své země.

  • Permafrost v Arktidě taje nečekanou rychlostí. Mizet začal o 70 let dříve, než se předpokládalo

    17. červen 2019
    Permafrost

    Rychlost tání se podle vědců dramaticky zvýšila kvůli „sérii abnormálně teplých let“. Odborníci se domnívali, že permafrost by měl vydržet přinejmenším do roku 2090. Nová studie zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters ale zjistila, že rychlost roztávání zamrzlé půdy je nyní vysoko nad historickými hodnotami.

    Nejhorší je situace v zálivu Mould na Ostrově prince Patrika, kde je rychlost tání permafrostu až o 240 procent vyšší, než jsou historické hodnoty, a výška povrchu se v průběhu měření mezi roky 2003 až 2016 snížila o 90 cm. Vědci zaznamenali také velký výskyt termokrasu, specifického typu zemského povrchu, který vzniká právě roztáváním permafrostu a je charakteristický nízkými zaoblenými kopci a malými jezírky. Tání permafrostu je nebezpečné především tím, že při něm dochází k uvolňování oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které následně způsobují další nárůst teploty.

    Podívejte se také na Pod permafrostem je obrovské množství rtuti. Kvůli globálnímu oteplování se může uvolnit.

  • Kde najít v Praze zdroje pitné vody? Použít můžete aplikaci

    17. červen 2019
    Pítko - pitná voda - město

    V létě může být někdy složité dodržovat dostatečný pitný režim. Návštěvníkům Prahy to ale od nynějška usnadní server Mapy.cz, který nově nabízí možnost ve městě vyhledat nejbližší pítka a další veřejné zdroje pitné vody. Kromě Prahy tuto možnost nabízí i v řadě dalších měst.

    Pitnou vodu podle navigace tak můžete najít třeba na Klárově, na Újezdě, na náměstí Republiky nebo v Celetné ulici. Stačí do vyhledávání zadat klíčová slova „pítko“ nebo „pitná voda“. Již dříve tvůrci serveru přidali na základě dat z otevřené databáze OpenStreetMap možnost vyhledat například lavičky, poštovní schránky nebo automaty na jízdenky.

    Aplikace Mapy.cz je jednou z nejpoužívanějších mobilních aplikací v Česku. Několikrát také portál získal ocenění Křišťálová lupa v kategorii Nástroje a služby.

  • Kde je hranice mezi satirou a dezinformacemi? Facebook omezil dosah falešného videa s Zuckerbergem

    17. červen 2019
    Mark Zuckerberg se zmocňuje planety Země (variace na náborový plakát Normana Lindsayho z I. světové války)

    Skupina umělců zveřejnila falešné video, na kterém zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg pronáší zlověstný projev o moci Facebooku. Šíření videa bylo na platformách vlastněných Zuckerbergem potlačeno. Podle autorů jde ale o umění, a nemělo by proto být cenzurováno.

    Společnost zpomalila sdílení videa a snížila jeho viditelnost na svých platformách. Proti tomu ale protestují jeho tvůrci. Falešné video s Zuckerbergem podle nich není součástí dezinformační kampaně, a není proto důvod ho cenzurovat. Jedná se prý o umění kritizující ředitele jedné z nejvlivnějších společností na světě, která se nyní snaží tuto kritiku potlačovat. Tím se podle webu Vice otevírá zásadní otázka: Jak má Facebook ověřovat pravdivost umění? Bill Posters, jeden z tvůrců videa, webu řekl, že je rozhodnutím společnosti omezit šíření videa velmi znepokojen. Jde podle něj o nebezpečný precedent pro další umělce, kteří se rozhodnou kritizovat mocenský systém. „Jak se můžeme zapojit do seriózního zkoumání a debaty o těchto důležitých otázkách, pokud nemůžeme použít umění, abychom kriticky konfrontovali technologické giganty?“ komentuje to Posters.


    Facebook není sám, kdo se pokouší najít hranici mezi satirou a dezinformacemi. Začátkem tohoto týdne Twitter uzamkl satirický účet @TweetofGod kvůli „nenávistnému chování“. Pravděpodobně proto, že byl posuzován bez ohledu na satirický kontext. Účet byl posléze opět obnoven. „Všechny tyto společnosti tak trochu tápají ve tmě, když jde o to, jaká opatření mají zavést, protože je to opravdu složitý problém,“ řekl pro Vice Jack Clark, ředitel společnosti OpenAI. Dokud bude Facebook pokračovat ve snaze hlídat své dvě miliardy uživatelů, bude podle něj čelit nemožné snaze. Vyžadovalo by to totiž, aby zkoumal záměr a chápání každého jednotlivého uživatele. 

  • V Mexiku nejspíš našli nahrávku s hlasem Fridy Kahlo. Mluví na ní o svém muži

    14. červen 2019
    Portrét Fridy Kahlo de Rivera a Diega Rivery

    Téměř každý ví, jak vypadá Frida Kahlo, její hlas ale tak známý není. Francouzská fotografka Gisèle Freund jej jednou popsala jako melodický a laskavý. Díky Národní audioknihovně Mexika si však může obrázek udělat každý. Knihovna totiž našla rozhlasovou stopu, na níž může být její hlas. Pokud by se předpoklad potvrdil, byla by to první známá nahrávka této slavné umělkyně.

    Stopa pochází z pilotní epizody pořadu El Bachiller, která se odvysílala v roce 1954 po úmrtí výtvarnice. Pilotní díl se mimo jiné věnoval jejímu muži Diego Riverovi, Kahlo na ní čte svou esej Diegův portrét. „(Diego) je obrovské, nesmírné dítě s přátelskou tváří a smutným pohledem,“ říká na záznamu. Podle britského deníku The Guardian se odhaduje, že nahrávka pochází z let 1953 či 1954. Jestliže hlas na nahrávce patří Kahlo, může to být její jediná existující nahrávka, uvedla mexická ministryně kultury Alejandra Frausto Guerrero. Podle ředitele audioknihovny Pávela Granadose se návštěvníci ptali právě na hlas Kahlo, ačkoli mají ve sbírce řadu hlasových záznamů dalších mexických velikánek a velikánů. „Fridin hlas byl vždy velkou záhadou,“ řekl Granados agentuře Agence France-Presse a dodal, že hledání nahrávky, kde by mohla být, bylo nekonečné. Teď je však, zdá se, u konce. A nemusí být jediná, knihovna má totiž dalších 1300 pásek pořadu El Bachiller, které se zdigitalizují a protřídí, aby se zjistilo, jestli záznamů s Kahlo není ještě víc.

    Podívejte se taky na Výstava Moderní páry nabízí pohled do vztahů umělců minulosti. Neomezuje se jen na soužití dvou lidí.

  • Britovi museli amputovat tři prsty. Dva daroval hotelu, který z nich namíchá drinky

    14. červen 2019
    Amputované prsty na nohou britského vytrvalostního atleta čeká nový život, ocitnou se ve známém kanadském koktejlu

    Amputované prsty na nohou britského vytrvalostního atleta čeká nový život, ocitnou se ve známém kanadském alkoholickém koktejlu. Nick Griffiths se k tomu odhodlal poté, co mu palce zmrzly během nejchladnějšího ultramaratonu na světě v kanadském Yukonu. Když ležel v nemocnici, vzpomněl si na reklamu, kterou předtím viděl v hotelu. „Máte omrzlinu? Chceme vaše prsty,“ stálo na ní podle Griffithse.

    Vytrvalec si myslel, že je to vtip, brzy ale zjistil, že není. Už více než čtyřicet let je totiž v nabídce hotelu Downtown ve městě Dawson koktejl Sourtoe, což v doslovném překladu znamená kyselý prst na noze. Složení je jednoduché: mumifikovaný lidský prst z nohy s jedním panákem whisky. Každý, kdo se při pití tohoto drinku rty dotkne samotného prstu či alespoň nehtu, je přijat do Sourtoe Cocktail Club. Jak píší webové stránky města Dawson, klub založil kapitán Dick Stevenson, který nalezl lahev s alkoholem, v níž plaval prst z nohy. Ten měl údajně patřit pašerákovi alkoholu z 20. let, který o něj přišel kvůli omrzlinám, stejně jako vytrvalec. Jedny z prstů, které se za několik měsíců ocitnou v některém z koktejlů, budou i ty od Griffithse, jenž je do hotelu poslal poštou. Málem se ale tak nestalo, protože zpanikařil, když se ho na poště zeptali, co chce odeslat. „Nemohlo mě nic napadnout. Nechtěl jsem bezostyšně lhát, snažit se jim namluvit, že je to svíčka nebo něco takového,“ řekl sportovec britskému deníku The Guardian. Nakonec řekl, že posílá své prsty, a na obálku napsal „Dárkový předmět“. Jeden ze tří prstů, které mu byly amputovány, si ale pro všechny případy raději nechal. Měsíc nato prsty dorazily do Dawsonu, kde budou nejméně šest týdnů naloženy v kamenné soli, než se ocitnou v koktejlech. Hotel se nyní snaží přesvědčit Griffithse, aby přijel a dal si drink se svým vlastním prstem.

  • Batmanův komorník Alfred měl pěkně divoké mládí! Podívejte se na trailer k sérii Pennyworth

    14. červen 2019
    Ze série Pennyworth

    Většina z nás ho zná jen pod jeho křestním jménem a jako muže zralého věku. Alfred Pennyworth však vedl více než zajímavý život ještě před svým příchodem do Gothamu a právě na ten se zaměřuje seriálový prequel z batmanovského univerza.

    Práce na scénáři se ujala dvojice Bruno Heller a Danny Cannon, která má s příběhy Batmana a spol. bohaté zkušenosti z předchozího působení. Nedávno měl premiéru poslední díl Hellerovy zdařilé série Gotham, věnované událostem před zjevením Temného rytíře v městě potácejícím se věčně na hraně pádu. Seriál Pennyworth nás zavede ještě hlouběji do minulosti i do jiného žánru. Osudy budoucího komorníka Bruce Wayna za mlada by měly být zpracovány jako špionážní thriller v klasickém stylu, což naznačuje i předevčírem odvysílaný trailer. Pokud vás jako první analogie napadne James Bond, vězte, že autoři scénáře měli před očima ještě jiný předobraz – trochu (a neprávem) pozapomenutého agenta Jejího Veličenstva Harryho Palmera, kterého v trojici filmů z 60. let ztvárnil Michael Caine. Tentýž Michael Caine, který si o několik desetiletí později zahrál právě Alfreda Pennywortha v batmanovské trilogii Christophera Nolana. „Zkoukl jsem všechny staré filmy s Michalem Cainem v roli Harryho Palmera a taky pár prvních filmů s Jamesem Bondem, protože se rád vracím k příběhům ze studené války. Tohle období mám rád, všechny ty filmy z Berlína a filmy s ruskou špionáží byly něco jako britská verze westernů,“ stupňuje ještě očekávání fanoušků Danny Cannon. Zdali se naplní, zjistíme už brzy, první díl seriálu Pennyworth odvysílá kabelová televize Epix 28. července.

  • V Kanadě možná přišli na to, jak získat univerzální krevní skupinu. Pomáhá jim v tom speciální enzym

    14. červen 2019
    Náchodští hasiči ze směny B darovali společně krev

    Americký červený kříž vloni v červenci vyhlásil pohotovost kvůli nedostatku krve. Dárců bylo málo a nedostávalo se na všechny pacienty. Výzkumníci z Univerzity Britské Kolumbie nyní přišli na způsob, jak problém řešit, i když dárci chybí: přeměnit méně využitelný typ krve na ten, který může přijmout každý. Tento měsíc jejich studii publikoval vědecký časopis Nature Microbiology.

    Krevní skupiny se liší podle cukrů na povrchu červených krvinek. Krev typu A obsahuje jiný cukr než B. Typ AB má oba, skupina 0 nemá žádné. Pokud člověk přijme transfuzí jinou krevní skupinu než tu svou, imunní systém na darované krvinky zaútočí a zabije je. Například pacient s krevní skupinou A nemůže nikdy přijmout krev skupiny B, protože jeho tělo by ji jednoduše řečeno kvůli rozdílným cukrům odmítlo. Jak upozorňuje vědecký portál ScienceAlert, typ 0 žádné cukry nemá a může ho přijmout každý. Díky tomu je nejvíce žádaný. V minulosti už vědci přišli na to, že určité enzymy (molekuly, které způsobují chemické reakce, pozn. red.) mohou z krvinek cukry odstranit a přeměnit je tak na krevní skupinu 0. Jak ale poznamenal výzkumník Stephen Withers, zatím se nepodařilo objevit enzym, který by byl účinný, bezpečný a hospodárný. Pátrání je nakonec zavedlo až do lidských vnitřností. Withers spolu se svým týmem věděl už z dřívějška, že vnitřní vrstva střev obsahuje stejné cukry jako krvinky a že bakteriální enzymy z lidských výkalů tyto cukry ze střev stírají, čímž pohání trávení. Na základě těchto informací byli vědci schopni izolovat enzym, který odstraňuje cukr z krvinek typu A a B třicetkrát účinněji než jiný předtím objevený enzym. Tým nyní kontroluje svá zjištění, dalším krokem bude klinický test, jenž by měl zjistit, zda nemá celý proces nežádoucí účinky. Withers je ale optimista a věří, že dopadnou dobře.

    Více o tématu dárcovství krve můžete najít na webu Daruj krev s Českým rozhlasem.

  • Americké vojsko znečišťuje planetu více než Švédsko nebo Portugalsko. Pentagon chce emise snižovat

    13. červen 2019
    Pentagon - budova amerického ministerstva obrany

    Americké ministerstvo obrany vyprodukuje na své operace více emisí skleníkových plynů než celé Portugalsko nebo Švédsko. Ministerstvo, které velí armádě, vyprodukovalo v roce 2017 59 milionů tun emisí CO2. Pokud by byl Pentagon stát, zařadil by se na 55. místo v žebříčku největších producentů emisí CO2.

    Vyplývá to z údajů webu Global Carbon Atlas. Švédsko přitom v roce 2017 vyprodukovalo 42 milionů tun a je na 65. místě žebříčku a Portugalsko okupuje s produkcí 55 milionů tun emisí oxidu uhličitého 57. pozici. Ve srovnání s Českou republikou je na tom americké ministerstvo obrany lépe. Naše země je na 38. místě žebříčku, vyprodukuje totiž 108 milionů tun oxidu uhličitého. 

    Na vysokou produkci skleníkových plynů americkým ministerstvem obrany upozorňuje studie politoložky Nety Crawford z Bostonské univerzity. Podle ní asi 70 procent emisí pochází ze spalování proudové a motorové nafty při používání a pohybu bojových vozidel a zbraní. Emise by ale podle Crawford bylo možné zredukovat.

    Začít by ministerstvo mělo snížením závislosti vojska na fosilních palivech. Kromě poklesu emisí skleníkových plynů by to pomohlo i vojákům v poli, které činí závislost na ropě zranitelnými. „Americké vládě by to také umožnilo snížit vojenské výdaje a přeorientovat ekonomiku na ekonomicky produktivnější aktivity,“ píše Crawford ve studii. 
    Americké ministerstvo obrany používání fosilních paliv od roku 2009 postupně snižuje. Zefektivnilo vojenské vozy a na některých základnách přešlo na čistší zdroje energie. Píše o tom web britského Guardianu.

    V lednu také Pentagon nazval klimatickou změnu otázkou národní bezpečnosti a ve zprávě Kongresu zahájil několik iniciativ, aby se připravil na její dopad. Na otázky agentury Reuters ke studii Nety Crawford ale neodpověděl.