Nový web vás vezme na procházku New Yorkem 40. let

10. září 2020

Pokud žijete v New Yorku a přemýšlíte, jak vypadala vaše adresa nebo okolí před 80 lety, nová interaktivní mapa vám umožní zobrazit verzi ulic, budov a památek ve stylu Google Street View v letech 1939 až 1941. Pokud žijete kdekoliv jinde a toužíte „nejlepší město na světě“ navštívit, vezme vás na netradiční výlet.

Mapa na webu 1940s NYC se skládá z černobílých fotografií pořízených vládní agenturou WPA. Právě Works Progress Administration (WPA), jeden z pracovních programů prezidenta Roosevelta, v rámci správy pracovních projektů spolupracoval s newyorským daňovým oddělením na sběru fotografií každé budovy v pěti čtvrtích New Yorku.

V roce 2018 dokončil newyorský městský archiv digitalizaci a označování těchto snímků a díky tomu dnes může kdokoliv virtuálně navštívit kterékoliv místo ve městě a přenést se do doby počátků druhé světové války.

Ten, kdo miluje New York a nedokáže se nabažit jeho kultury, rozmanitosti a historie, si teď přijde na své a může se těšit z intimní atmosféry svého oblíbeného místa se starou architekturou, automobily a módou. Naleznete zde i složku nezařazené, kde se můžete ztratit v tisícovkách snímků i na několik hodin.

Spustit audio
  • Kolumbijské indiány masakrují gangy. Ani čtyři roky po mírové smlouvě s guerillou FARC nemají klid

    26. říjen 2020
    Protest proti masakrům (21. 10. 2020, Bogota, Kolumbie)

    Lidé z kolumbijského venkova, převážně původní obyvatelé této latinskoamerické země, jsou postupně masakrováni gangy. Podle svých slov nemají zastání u vlády. Bojí se, že budou vyvražděni.

    V Kolumbii sice v roce 2016 oficiálně skončil konflikt mezi vládou a guerillou FARC, násilí však pokračuje. Téměř padesát let trvající válku vystřídaly masakry a vraždy lidí na venkově, píše americký deník The New York Times.

    Poté co odešly partyzánské jednotky, se očekávalo, že je vystřídá stát – policie, úřady a armáda. Ty ale podle kritiků nikdy nepřišly a místo nich se na scéně objevili kriminálníci. Vesnice a indiánské komunity totiž často leží na cestách, kudy se pašují drogy, nebo v místech bohatých na nerosty a dřevo. Odpor či spolupráce s konkurencí jsou trestány krví.

    Tento rok přišlo o život už 233 aktivistů a šéfů tamních společenství. Od podepsání mírové dohody už více než tisíc, informuje tamní nezisková organizace Indepaz. Masakrů bylo letos podle jejích dat 68. Zástupci utlačovaných komunit se proto vypravili do hlavního města Bogoty a požadují od vlády zastání.

    „Pokud se před světem nevzchopíme a neřekneme, že se to děje, budeme vyvražděni,“ uvedl jeden z protestujících Ermes Pete z jihozápadu země. „Jsme tady, protože se bojíme o své životy,“ dodal Samay Sacha. Situaci chtěli řešit přímo s prezidentem Ivánem Duquem, ale nebylo jim vyhověno.

  • Chile už nechce Pinochetovu ústavu. Rozhodli o tom voliči v referendu

    26. říjen 2020
    Chilané se radují z výsledku referenda o změně pinochetovské ústavy

    Referendum o ústavě v Chile vyhráli odpůrci dosavadního znění základního zákona. Aktuální text byl přijat ještě za diktátora Augusta Pinocheta. Pro bylo téměř osmdesát procent voličů.

    Po sečtení téměř 90 % hlasů se ukázalo, že 78 % voličů hlasovalo pro změnu ústavy, informuje britská veřejnoprávní BBC. Davy lidí oslavují vítězství v ulicích hlavního města Santiaga i v dalších městech a obcích, píše britský deník The Guardian. Lidé také rozhodli o tom, že nové znění bude navrženo ústavodárným shromážděním, jehož členové projdou volbami. Půlku sněmu budou tvořit ženy, půlku muži.

    „Ode dneška musíme všichni spolupracovat na tom, aby nová ústava byla zárukou jednoty, stability a budoucnosti,“ řekl před národem prezident Sebastián Piñera. Ústavodárné shromáždění by mělo nový základní zákon předložit voličům k posouzení v polovině roku 2022. Referendum o ústavě bylo vyhlášeno po protestech proti nerovnosti a velkým životním nákladům. Při střetech s policií zemřelo 30 civilistů a tisíce jich byly zraněny.

  • „Informační katastrofa“. Ukrajinští umělci reagují výstavou na výbuch v Černobylu z roku 1986

    23. říjen 2020
    ARTEFACT: CHornobyl 34

    Sto umělců z Ukrajiny sestavilo multimediální expozici o černobylské katastrofě z roku 1986. Jde o první digitální výstavu, která se této události věnuje. S názvem ARTEFACT: CHOrnobyl 34 je součástí španělského festivalu umění nových médií a audiovizuálních technologií MADATAC.

    Ukrajinská umělecká iniciativa ARTEFACT tvrdí, že jaderný výbuch v Černobylu nebyl jen humanitární, ale i informační krizí. „Nehoda v černobylské jaderné elektrárně je příkladem toho, jak může mít informační katastrofa v jednom státě důsledky pro celý svět,“ říkají umělci k výstavě.

    Z celkem padesáti instalací vyzdvihuje kulturní web The Calvert Journal projekt Olesji Gerašenkovové Pravda. Umělkyně na pozadí pripjaťské zničené krajiny digitalizovala 12 čísel novin Pravda z roku 1986. Archiv odhaluje, že první zmínka o černobylské explozi se objevuje dvanáctý den po jaderné havárii v kratičkém článku.

    Gerašenkovová k tomu doplňuje, že čtení novin bylo za totalitního režimu „otevřeně schizofrenní zkušeností“, a věří, že to bylo právě „takovéhle do očí bijící ignorování pravdy“, které vedlo k pádu SSSR.

    Multimediální expozice je do šestého listopadu k online zhlédnutí tady.

  • Moře Laptěvů v Severním ledovém oceánu ještě nezamrzlo, podle vědců to ovlivní celou polární oblast

    23. říjen 2020
    Výprava do Severního ledového oceánu vědcům odhalila, že jej v nejbližších dekádách pravděpodobně čekají léta bez ledu

    Moře Laptěvů, které leží severně od Sibiře na okraji Severního ledového oceánu, není poprvé v historii v druhé polovině října zamrzlé. Severní Rusko má za sebou rekordní vlny veder a nadprůměrně teplý je podle vědců i Atlantik, jehož vody do moře pronikají. Klimatologové varují, že to bude mít dopad na celou polární oblast.

    Jak připomíná britský deník The Guardian, teplota oceánu se v této oblasti nedávno vyšplhala o víc než pět stupňů nad obvyklý průměr. Grafy rozsahu ledu v moři Laptěvů tento podzim ukazují, že v Arktidě je rekordní množství otevřeného moře.

    Vyšší teploty vzduchu nejsou jedinou překážkou pro tvorbu ledu. Změna klimatu také do Arktidy přivádí víc mírných proudů vzduchu, které narušují obvyklé rozvrstvení mezi teplými hlubokými vodami a chladným povrchem.

    „Ledu od roku 2007 pořád ubývá,“ říká Walt Meier, vedoucí vědecký pracovník amerického Národního datového centra pro sníh a led. Dodává také, že průměrná tloušťka ledu je v porovnání s 80. lety minulého století poloviční. Sestupný trend bude podle něj pokračovat, dokud Arktida nebude mít první léto bez ledu. „Data a modely naznačují, že k tomu dojde mezi lety 2030 a 2050. Nejde o to, jestli se to stane, ale kdy,“ nastiňuje budoucnost.

    Vědci se obávají, že opožděné zamrznutí zesílí další nežádoucí přírodní procesy. Menší ledový příkrov hůř odráží sluneční světlo, což je jeden z důvodů, proč se Arktida otepluje dvakrát rychleji než globální průměr. Moře Laptěvů je přitom „rodištěm“ ledu. Ten se obvykle už v září tvoří u pobřeží a pak putuje na západ. Nese živiny přes Arktidu a na jaře se rozpadá v úžině Fram mezi Grónskem a Svalbardem.

    Pokud se led na moři Laptěvů vytvoří pozdě, bude tenčí a roztaje pravděpodobně dřív, než do Framské úžiny dopluje. To bude znamenat míň živin pro arktický plankton, který pak nedokáže čerpat tolik oxidu uhličitého z atmosféry.

  • V tchajwanském knihkupectví nakupují zákazníci ve tmě. Lépe se soustředí, říká jeho ředitelka

    23. říjen 2020
    Knihkupectví Wuguan Books

    Malé tchajwanské knihkupectví Wuguan Books je prodejnou i uměleckou instalací zároveň. Zákazníci tu nakupují v absolutní tmě, jen malé reflektory tlumeně svítí na každý prodejní exponát.

    Jedinečné knihkupectví navrhl architekt a designér Chu Chih-kang, který stojí mimo jiné i za prodejnou knih Fangsuo v Čcheng-tu. Tu asijská média označila za nejkrásnější knihkupectví v Číně.

    V temném tchajwanském obchodě je 400 poliček, každá jen s jednou knihou. „To proto, aby se zákazníci mohli na knihu dostatečně soustředit. V prostředí, kde nevidíte, co je okolo, jsou vaše smysly zostřeny,“ vysvětluje zpravodajské stanici CNN ředitelka knihkupectví Su Yu-shan. „I když nemáme tak velký výběr jako jiné knižní obchody, lidi tu tráví hodně času,“ říká.

    Ve tmě jsou podle ní zákazníci pozornější a také odvážnější a kupují si knihy, za které by se v běžném obchodě styděli, třeba erotické publikace nebo knihy o duši a emocích. Knihkupectví je momentálně kvůli „citlivým“ knihám v nabídce přístupné jen lidem starším 18 let.

    Přečtěte si také Knihy do každé vsi. Moldávie otevřela v pozdním komunismu 1500 knihkupectví, dnes zbylo jen sedmdesát.

  • V Tichém oceánu loví čínská flotila obrovské množství ryb. Trápí jak okolní země, tak ekology

    22. říjen 2020
    Čínská loď ilegálně lovící v Tichém oceánu

    Peru i ostatní latinskoamerické země na pobřeží Tichého oceánu mají jeden společný problém. U jejich vod rybaří flotila velkých čínských lodí. Tamní rybáři kvůli tomu přichází o obživu a trpí i ekosystém.

    Oceán je tmavý jako nejtemnější noc, ale na obzoru je plno světla, píše přímo z místa britský deník The Guardian. Není to žádný nevysvětlitelný úkaz, ale velmi silné reflektory, jimiž čínské rybářské lodě svítí na hladinu oceánu. Světlem lákají olihně, kalmary, a dokonce krakatice, pro které mají nachystané dlouhá železná ramena.

    Šalupa peruánské pobřežní hlídky zastaví sto metrů před nimi. Námořníci se navzájem pozorují. Čínští rybáři pracují potichu. Hlídka je také zticha, nikdo ze členů posádky totiž nic takového předtím neviděl. „Tohle je jen část značné flotily u našich pobřežních vod,“ říká velitel Eduardo Atkins. Úkol, který má on a jeho muži, zní jasně: nedopustit, aby Číňané lovili i v peruánských výsostných vodách.

    Dohromady je těchto lodí více než 250 a je to největší rybářská flotila lovící v mezinárodních vodách. Vše je propracované: flotila dokáže ryby a další živočichy ulovit i rovnou zpracovat. Do Číny se tak dostane už hotový produkt. Lodě tankují přímo na moři a pravděpodobně dochází i ke střídání posádek.

    Nehraje se však fér hra. Čínské lodě například vypínají satelitní sledování, což znamená, že nejsou vidět na radarech. Místní rybáři jsou navíc kvůli těmto lodím nuceni lovit mnohem dále od pobřeží.

    A i oni se uchylují k nelegálním praktikám, jako je lov delfínů a dalších chráněných zvířat. V Peru je to sice zakázané, avšak na černém trhu velmi žádané. Spolu s praktikami velkorybářů, kteří pochází nejen z Číny, to poškozuje mořský život. U kalmarů peruánských navíc existuje riziko, že kvůli masivnímu lovu nebude jejich populace natolik odolná vůči klimatické změně.

    Přečtěte si také Čínská rybářská flotila plení vody v okolí Galapág, loví ohrožené druhy a používá nelegální postupy.

  • Nový japonský premiér chce ve své zemi do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality

    22. říjen 2020
    Jošihide Suga

    Nový japonský premiér Jošihide Suga ve své první řeči před parlamentem oznámí, že se jeho země pokusí dosáhnout uhlíkové neutrality. Mělo by se tak stát do roku 2050. Tvrdí to zdroje z tamní vlády.

    Bylo by to vůbec poprvé, co by japonský předseda vlády oznámil konkrétní termín pro uhlíkovou neutralitu. Kvůli rostoucím obavám z klimatické krize a výkyvům počasí už takový cíl stanovila například Evropská unie nebo Čína, píše deník The Japan Times. Suga by tak měl učinit v pondělí.

    Kabinet už loni v červnu přijal dlouhodobou strategii pro dosažení Pařížských dohod. Nestanovil ale žádný konkrétní termín pro dosažení neutrality. Suga se kvůli tomu sešel s ministrem životního prostředí Šindžiró Koizumim, který poté prohlásil, že „vždy chtěl dosáhnout nulových emisí do roku 2050“, informuje agentura Nippon.

    I sám předseda vlády se na tiskové konferenci při návštěvě Indonésie nechal slyšet, že v pondělí představí vizi „zelené společnosti“. Uhlíková neutralita znamená, že se do atmosféry nevypouští více oxidu uhličitého či jiných skleníkových plynů, než kolik jich je schopna pohltit příroda.

  • Zemřel průkopník chilloutu José Padilla. Španělský DJ bojoval s rakovinou

    22. říjen 2020
    DJ José Padilla v Café del Mar na Ibize, rok 1994

    José Padilla se proslavil svými hudebními kompilacemi z podniku Café del Mar na Ibize. Když onemocněl rakovinou, ocitl se na mizině. Zemřel v neděli ve věku 64 let.

    Jak píše španělský deník El País, barcelonský rodák se na Ibizu přestěhoval v roce 1976, kde jako DJ hrál v několika barech a restauracích. V 80. letech začal prodávat své vlastní mixtapy. Poté se z něj stal rezident baru Café del Mar. Tam Padilla hrál hudbu k západu slunce. Žánru se pak začalo říkat chillout a DJ se jím celosvětově proslavil.

    I přesto nedokázal vyjít s penězi, finance nebyly jeho silnou stránkou. V 90. letech se navíc přidal další problém: návštěvníci klubů chtěli při ibizském západu slunce tancovat, a ne ležet, a chillout začal uvadat. Padilla se tomu však přizpůsobil a zůstal respektovaným hudebníkem s aurou průkopníka.

    „Už napořád na něj bude vzpomínáno jako na hudebního pionýra a ibizskou legendu,“ napsal na svém Facebooku podnik Café del MarPři dnešním západu slunce se tedy pohodlně uvelebte a nezapomeňte si k tomu pustit jednu z jeho kompilací.

  • Jean-Claude Van Damme má za sebou další úspěšnou misi. Pomohl zachránit štěně

    21. říjen 2020
    Jean-Claude Van Damme se zasadil o záchranu čivavy

    Hvězda akčních filmů, belgický herec a zápasník Jean-Claude Van Damme pomohl čivavě, které hrozilo utracení. Měla totiž falešný pas. Na její podporu vznikla i petice.

    Fenka jménem Raya byla minulý měsíc prodána norským majitelům z Bulharska, píše norská verze serveru The LocalÚřady ji však nemohly zaregistrovat, a to právě kvůli falešným cestovním dokladům. Norsko se pokusilo Rayu vrátit na Balkán, Bulharsko to však s odkazem na unijní pravidla přepravy zvířat odmítlo. Fenku tak čekalo utracení.

    V tu chvíli se do věci vložil Van Damme. Bojovník na internetu sdílel petici, kterou zatím podepsalo přes 15 tisíc lidí. „Podepište prosím tuto petici a pomozte mi zachránit štěně,“ napsal Van Damme na svém Twitteru. Nakonec se podařilo rozhodnutí zvrátit a Raya byla ušetřena. V Bulharsku projde zdravotní prohlídkou a bude nabídnuta k adopci.