O zázraku
Návrat je první celovečerní film Rusa Andreje Zvjaginceva a asi největší událost loňské festivalové sezóny. Po vítězství na festivalu v Benátkách nasbíral do dneška dalších třináct cen. Můžeme se pokoušet získat odstup a zvážit přílišné nadšení z nového objevu, ale nadšení trvá.
Ivan a Andrej jsou bratři. Žijí pouze se svou matkou. Ivanův nepříjemný zážitek otevírá film: zatímco starší bratr i kamarádi se odvážili skočit z vysoké přístavní věže do vody, on zůstal nahoře, schoulil se a drkotal zuby. Voda je důležitá pro celý příběh. Vzápětí totiž přijíždí domů po dvanácti letech otec, kterého ani jeden z jeho synů vlastně nezná. Bere Ivana a Andreje s sebou na podivný výlet, plný napětí a tajemství.
Pomalý rytmus, atmosféra vytvořená snímáním krajiny bez lidí, pod nebem s obrovskými mraky, tajemný cíl cesty, důvod, proč se otec tak podivně chová a co hledá na ostrově, kam nakonec všichni společně dojedou - to vše připomíná klasiky "duchovního" filmu. A inspiraci pro barvy a atmosféru hledal Zvjagincev (podle slov pro časopis Filmmaker) v obrazech Vermeera a Rembrandta.
Dokonalá obrazová koncepce je uhrančivá, tragický příběh je napínavě (skoro hororově) rozdělen do sedmi dní. Sledujeme drama o vztahu otce a synů, o spravedlivé a kruté patriarchální síle, chápající ty, které zrodila, pouze do určité míry. Tato otcovská síla vystavuje své potomky zkouškám. Bratři jsou například náhle vysazeni ve městě daleko od domova a domů se mají dopravit sami. Jindy klade otec na chlapce přemrštěné nároky, když chce, aby mu pomohli vyprostit auto z hlubokého bahna. Příběh o sílách v Ivanově a Andrejově rodině naznačuje obecně lidské tendence, pozorovatelné v každé rodině. Obecné jsou právě proto, že o postavách víme velmi málo, projektujeme si do nich ve větší míře své zkušenosti. Máme na to čas v dlouhých, potemněle klidných záběrech (ticho před bouří). Sám režisér prý nabídl interpretaci, založenou na živlech: otec zastupuje vodu, Ivan oheň, Andrej vzduch a matka zemi.
Široká paleta intermediálních odkazů, která se objevila při recepci filmu, jenom posiluje intelektuální aureolu Návratu. Můžeme ji rozšířit o další dva "pomalé" atmosférické filmy z poslední doby: Daleko, film tureckého režiséra Nuri Bilge Ceylana, odkazuje k duchovnímu filmu explicitněji, i za pomoci citací z Tarkovského. Snímek uvedený na Febiofestu maluje melancholickou atmosféru dvou míjejících se duší v zasněženém Istanbulu. Sbohem Dragon-Inn od Tsai Ming-lianga se zase odehrává v zešeřelém kině, kde se pár osamělců sešlo na poslední projekci. Návrat má ze všech jednoznačně nejdramatičtější zápletku a tajemnou nedořečenost, která na několika místech přechází v psychologický horor. Postavy mezi sebou mají mnohem silnější pouta. Návrat charakterizuje také váha, jakou přikládá člověku bez ohledu na věk. I proto má Ivanovo dětské trauma takový význam, i proto příběh o prasílách v rodině sjednocuje ocelová atmosféra bez jediného pokusu o vtip.
Debutant Andrej Zvjagincev se nejprve zabýval divadlem, potom točil reklamu na nábytek a tři díly seriálu Černá komora pro ruskou REN-TV, než přišla šance na celovečerní debut. Prakticky všechny okolnosti se sešly ideálně. Brzy se objevil scénář Vladimíra Moisejenka a Alexandra Novotockého, který si režisér upravil pro svoje potřeby. A to hlavně podle Bressonova hesla, že film ukazuje, kdežto kinematografie do diváka něco vkládá. Během dlouhého castingu našel Zvjagincev představitele, o nichž dnes můžeme říct, že své role více než zvládli a nezůstali šablonovitými statéry v intelektuálně rozvržené podívané. Natáčelo se sice za pouhých 15 milionů korun, ale na všech 50 dní natáčení se štáb pečlivě připravoval. Režisér s kameramanem rozkreslovali všechny scény z ptačí perspektivy, což se projevilo v kompozicích, kde kamera společně s pohybem herců vytváří prostor. Zřetelné je to např. ve scéně, kde auto odjíždí v prudkém dešti směrem od kamery, ta pomalu přejíždí kolmo na silnici a zabírá malého Ivana, kterého otec bez milosti vysadil a odjel. Jedna z důležitých ranních scén se podle režiséra zkoušela celou noc a až ráno za rozbřesku ji natočili. Návrat charakterizuje řada nápadů, chuť, s jakou byl natočen, nízkorozpočtová svoboda, ale zároveň velmi pečlivá příprava. Napjatě čekám, jestli se Zvjagincevovi ještě někdy sejde tak dokonalá kombinace všeho potřebného.
Návrat (Vozvraščenije , Rusko 2003) Režie: Andrej Zvjagincev; scénář: Vladimír Moisejenko a Alexandr Novotockij; kamera: Michail Kričman; hrají: Vladimír Garin, Ivan Dobronravov, Konstantin Lavroněnko a další.
Česká premiéra: film zahájil letošní Projekt 100 - v kinech po celé ČR od 15. ledna do 31. dubna 2004!
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
