Olympijské songy, které jste nikdy neslyšeli

00763024.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 00763024.jpeg

Každá olympiáda má maskoty, logo, motto a samozřejmě song. Obvykle se jedná o cheesy odrhovačky, ve kterých se zpívá o přátelství, fair play, rivalitě a samozřejmě o vyhrávání. Autoři jsou většinou notoricky známá hudební jména jako Bryan Adams, Freddie Mercury nebo Muse. Existují ale i výjimky.

Oficiální skladba pro letní olympiádu v Moskvě roku 1980 byla v ruštině. Angličtina byla pochopitelně v době vrcholící studené války v SSSR nepřípustná. Paradox je, že autorem skladby, která měla symbolizovat sovětskou sílu a jednotu, byl Estonec Tõnis Mägi, který se na konci 80. let stal jedním ze symbolů estonského odporu proti sovětské nadvládě. Jeho olympijská skladba ale nijak revoluční nebyla. Mägi zpíval o tom, že nad Moskvou svítí slunce a že je třeba se hodně snažit, aby olympijský oheň nezhasl.

Na svou dobu odvážný track s názvem Junku si pro svoji zimní olympiádu zvolila bývalá Jugoslávie. Autorem oficiální skladby pro hry v Sarajevu v roce 1984 totiž byl americký jazzový skladatel Herbie Hancock.

Jednoznačně největším olympijským hitmakerem je ale italský hudební producent Giorgio Moroder. Šedá eminence diska a filmové hudby, kterého můžete slyšet taky na poslední desce Daft Punk. Moroder, mj. tvůrce největších hitů Donny Summer a autor soundtracku k filmu Flashdance, je autorem hned tří olympijských songů. Premiéru si odbyl na letních hrách v Los Angeles, pro které složil ploužák Reach Out.

Po Moroderovi nakonec sáhli i organizátoři letních her v Pekingu před čtyřmi lety. Italský hitmaker neriskoval, použil své léty prověřené pop music postupy a výsledkem je skladba Forever Friends, za kterou by ho Daft Punk asi nepochválili.