Oneida: Rated OK, ani o bod víc
Brooklynští eklektici Oneida, kteří budou jednou z hvězd srpnového Creepy Teepee, své fanoušky potěšili čerstvým druhým dílem zamýšlené albové trilogie Thank Your Parents. Tato část nese název Rated O a obnáší skutečně masivní porci hudby - jde totiž nezvykle hned o trojalbum.
Oneida se jak známo vyžívají v nezřízeném opakování motivů a hromadění vrstev zvuku. (...) Dost legrace. Tahle stylově jen těžko zařaditelná banda, která kroutí už dvanáctý rok existence, prostě na svoje kejkle potřebuje pořádný prostor. Proto je Rated O rovnou trojdisková kolekce. Každé z jednotlivých cédéček je navíc věnováno jednomu z mnoha směrů, kterými se nespoutaná hudební matérie rozlévá. Pojďme si na ně posvítit.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
První a zvukově nejagresivnější z disků je zasvěcen elektroničtější poloze. Když se rozjede úvodní odpalovák poháněný dupavým beatem, obalený žíravým elektrohlukem a opatřený ragga vokálem, ani se jednomu nechce věřit, že tohle je opravdu Oneida. Peckou, která z první třetiny Rated O jednoznačně v dobrém smyslu vyčnívá, je víc než dvanáctiminutová 10:30 at the Oasis. Jednoduchý motiv se do půlky skladby obaluje vrstvami, aby se jich zase postupně zbavoval a zůstalo z něj pouze na kost ohlodané a téměř do zblbnutí opakované torzo. Na druhou stranu to někdy Oneida prostě přeženou. Jako třeba v závěrečné skladbě prvního disku The Human Factor. Deset a půl minuty bicích a zkresleného řevu je na mě zkrátka moc. Ale postupme si dál do vozu.
Druhý disk nabízí nejpřístupnější, rocku se nejvíc blížící polohu kapely. Kytary, varhany, bicí a zpěv. Rozhodně ani tady nechybí smysl pro experiment, hypnotické opakovačky a psychedelické mlžení, ale skladby z téhle části mají nejpevnější kompoziční struktury a nejsrozumitelnější nápady. A právě po tomhlé cédéčku taky bude nejčastěji sahat těch několik málo osvícených rádií při hledání stravitelných singlů.
Závěrečná část trojalba je vyhrazena rozmáchlým postrockovým malbám. Vynikající je hned startovací O, v níž se houštinou naechovaných kytar bláznivě proplétá sitár jako halucinogenním pylem nadopovaný motýl. Celý komplet pak uzavírá víc než dvacetimutová kompozice Folk Wisdom, která jako by oscilovala mezi reprezentativní esencí psychedelického postrocku a neúnosně natahovanou jam session intoxikovaných hudebníků. Vyberte si.
Uff. Je to kláda, tohle Rated O. Respekt pro Oneidu za to, že si troufnou vydat takovouhle masáž, a taky za to, že mezi patnáctkou skladeb se najde několik klenotů. Na druhou stranu se nebudu ani trochu divit, když si posluchač tohle monstrum v přehrávači výrazně prostříhá a vytvoří si jednoalbový koncentrát toho nejlepšího, co na něm Oneida nabízí. Celkově tedy říkám: Rated OK, ani o bod víc.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
