Paříž uvidíte i v kině!
Další z úspěšných filmů filmového festivalu v Karlových Varech míří do české distribuce. Ve čtvrtek 31. července si odbyl premiéru snímek Paříž od režiséra Cédrica Klapische. Podle naší redaktorky Anny Haškové se jedná o dílo, které by si diváci rozhodně neměli nechat ujít.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Mozaika obyčejných lidských osudů uprostřed zimní Paříže. Zní to možná trochu kýčovitě, ale i tak se dá ve stručnosti vystihnout obsah snímku Paříž režiséra Cédrica Klapische. Jinak film ovšem nemá s kýčem nic společného. Hrdiny snímku, jenž byl s velkým úspěchem u diváků uveden na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, jsou docela obyčejní lidé v docela obyčejné čtvrti. Vysokoškolský profesor bláznivě zamilovaný do studentky, nepříjemná vedoucí pekárny, prodavači zeleniny usilující o přízeň kolegyně, architekt očekávající narození potomka, modelky, přistěhovalec z Kamerunu, sociální pracovnice pečující o tři malé děti, ti všichni se míjejí, setkávají a prožívají před zraky diváka své prosté, místy absurdní, vtipné i neuvěřitelné příběhy. A do toho všeho umírající mladý muž, který čeká na transplantaci a rozptyluje chmurné myšlenky právě sledováním osudů druhých, jimž může jen závidět zcela normální všední život.
Paříž ale rozhodně nepatří mezi odpočinkové filmy a doporučit ji můžu spíše senzitivnějším osobám, na které z plátna doslova dýchne všední, obyčejná a právě proto neskutečně vlídná atmosféra. Ačkoli se film nevyznačuje výraznou dějovostí, dokáže diváka strhnout a nechat spoluprožívat děj na plátně. A propletenec několika životních osudů nepouští člověka ani po odchodu z kina, doznívá a nutí ho přemýšlet ještě dlouho. Neafektované, lidsky procítěné projevy v našem prostředí neokoukaných herců činí Klapischovo dílo ještě civilnějším a stravitelnějším, ukazuje nám scény, které jako by ani nenapsal scenárista, a spíš byly zachyceny v reálném životě.
Dojem z Paříže se určitě znásobí u diváků žijících v Praze. Nejen exteriérové záběry, ale i charaktery a příběhy hrdinů filmu jsou totiž pražskému prostředí velice blízké. Hudba se v silném dojmu ze snímku docela ztrácí, zato bych ráda vyzdvihla stránku výtvarnou a obrazovou. Scénou svádění uprostřed skladu syrového masa počínaje a optimistickým vyhlížením Ježíška na balkóně konče odvedl kameraman Christophe Beaucarne vynikající práci.
Ani panoramatické pohledy na Paříž francouzskou metropoli lacině neprodávají, naopak znázornění každodenního tepu města jen výtečně dokresluje atmosféru.
Sečteno a podtrženo, Paříž rozhodně stojí za zhlédnutí. A možná víc než za jedno.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
